Dokument ze zasedání
5. 3. 2014 B7‑0229/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o strategii EU pro arktickou oblast
( 2013/2595(RSP) )
Véronique De Keyser, Libor Rouček, Liisa Jaakonsaari, Jens Nilsson, Ivari Padar
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU pro arktickou oblast
( 2013/2595(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o arktické oblasti, zejména usnesení ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblast[1], a na zprávu Společného parlamentního výboru EHP ze dne 28. října 2013 o politice pro Arktidu,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 26. června 2012 s názvem „Vývoj politiky Evropské unie vůči arktické oblasti: pokrok od roku 2008 a další kroky“ a na průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise s názvem „Inventář činností v rámci vývoje politiky Evropské unie vůči arktické oblasti“ ( SWD(2012)0182 ) a „Prostor a Arktida“ ( SWD(2012)0183 ),
– s ohledem na svou otázku k ústnímu zodpovězení s rozpravou ze dne 9. dubna 2013 ( O-000042/2013 ),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Politika EU pro Arktidu zabývající se novými celosvětovými zájmy v této oblasti – pohled občanské společnosti ze dne 17. dubna 2013,
– s ohledem na prohlášení Arktické rady z Kiruny ze dne 15. května 2013,
– s ohledem na dohodu o partnerství mezi EU a Grónskem na období 2007–2013 a na dohodu o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Grónskem, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013 a je platná na období tří let,
– s ohledem na program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 na období let 2014 až 2020,
– s ohledem na program předsednictví Arktické rady, program Severské rady ministrů v oblasti arktické spolupráce a program Barentsovy evropsko-arktické rady (BEAC),
– s ohledem na prohlášení k 20. výročí spolupráce v euro-arktické oblasti Barentsova moře vydané v Kirkenes ve dnech 3.–4. června 2013,
– s ohledem na příslušné nové a aktualizované vnitrostátní strategie a politické dokumenty týkající se otázek Arktidy z Finska, Švédska, Dánska a Grónska, Norska, Ruska, USA a Kanady, ale i z Německa a Spojeného království,
– s ohledem na prohlášení přijatá na parlamentním fóru Severní dimenze v Tromsø v únoru 2009 a únoru 2011,
– s ohledem na společné prohlášení třetí ministerské schůzky obnovené Severní dimenze, která se konala v Bruselu dne 18. února 2013,
– s ohledem na prohlášení z 9. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, která se konala v Bruselu ve dnech 13. až 15. září 2010, a na prohlášení z 10. konference poslanců parlamentů z arktické oblasti, která se konala v Akureyri ve dnech 5. až 7. září 2012,
– s ohledem na doporučení Severské rady z roku 2012,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 10. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030[4],
– s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. října 2013 ve věci C-583/11 P a ze dne 25. dubna 2013 ve věci T-526/10, jež se týkají návrhu na zrušení nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů[5],
– s ohledem na zprávu panelu Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 25. listopadu 2013 s názvem „Evropská společenství – opatření zakazující dovoz produktů z tuleňů a uvádění těchto produktů na trh“, kapitolu 1.3.5 (stanovující rozhodnutí o předběžné otázce vydané dne 29. ledna 2013) a na oznámení EU o odvolání k odvolacímu orgánu WTO ze dne 29. ledna 2014,
– s ohledem na druhou zprávu výzkumného ústavu Nordregio za rok 2009: („Silné, specifické a slibné – k vizi pro severní řídce osídlené oblasti v roce 2020“),
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že společné sdělení Komise a vysoké představitelky z léta roku 2012 představuje další krok vpřed;
B. vzhledem k tomu, že Parlament ve své otázce k ústnímu zodpovězení s rozpravou ze dne 9. dubna 2013 vyzval Komisi a Radu, aby konkrétněji reagovaly na žádosti a závěry obsažené v jeho usnesení z roku 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti a aby představily jasnou politickou vizi, priority a cíle pro jednotlivá odvětví a konkrétní opatření pro provádění komplexní strategie EU pro arktickou oblast;
C. vzhledem k tomu, že Rada dosud nezveřejnila své závěry o společném sdělení Komise/ESVČ z léta 2012;
D. vzhledem k tomu, že Parlament se prostřednictvím své delegace pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšením parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru aktivně účastní činnosti stálého výboru poslanců parlamentů z arktické oblasti;
E. vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktické země a Finsko i Švédsko se nacházejí z části také za polárním kruhem; vzhledem k tomu, že jediný původní národ EU, Sámové, žijí v polárních oblastech ve Finsku a Švédsku a rovněž v Norsku a Rusku;
F. vzhledem k tomu, že Norsko je coby angažovaný a spolehlivý partner přidruženo k EU prostřednictvím dohody o EHP a Schengenské dohody;
G. vzhledem k tomu, že Arktida je oblastí obydlenou svrchovanými státy; vzhledem k tomu, že součástí evropské arktické oblasti jsou moderní průmyslové společnosti, venkovské oblasti a původní komunity; vzhledem k tomu, že aktivní zapojení těchto regionů do rozvoje politiky EU pro Arktidu má zásadní význam pro zajištění legitimity, společného porozumění a místní podpory pro angažovanost EU v oblasti Arktidy;
H. vzhledem k tomu, že EU se v oblasti Arktidy již dlouho angažuje, a to prostřednictvím své spolupráce s Ruskem, Norskem a Islandem v rámci politiky Severní dimenze, spolupráce v oblasti Barentsova moře, a zejména prostřednictvím Barentsovy evropsko-arktické rady a Regionální rady Barentsova moře, strategických partnerství s Kanadou, Spojenými státy a Ruskem a prostřednictvím své účasti v pozici aktivního pozorovatele ad hoc v Arktické radě, kterou v posledních letech zastává;
I. vzhledem k tomu, že Arktická rada dne 15. května 2013 v Kiruně rozhodla, že „kladně přijme“ žádost EU o status trvalého pozorovatele; vzhledem k tomu, že toto kladné rozhodnutí bylo vydáno pod podmínkou, že EU a Kanada vyřeší otázku zákazu produktů z tuleňů; vzhledem k tomu, že EU a Kanada tuto záležitost právě řeší; vzhledem k tomu, že EU jako trvalý pozorovatel v Arktické radě již působí;
J. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy významně přispívají k výzkumu v oblasti Arktidy; vzhledem k tomu, že programy EU včetně nového rámcového programu Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy podporují důležité výzkumné projekty v této oblasti, z čehož mimo jiné těží obyvatelé arktických zemí a jejich hospodářství;
K. vzhledem k tomu, že podle odhadů se v arktické oblasti nachází asi pětina neobjevených světových zdrojů uhlovodíků , ačkoli je třeba uskutečnit širší výzkum, aby se přesněji zjistilo, jaké množství plynu a ropy se tam nachází, ve kterých částech arktické oblasti je lze nalézt a za pomoci jakých technologií by mohly být bezpečně těženy, zda by při jejich těžbě mohly být plně zaručeny environmentální a sociální standardy místních populací a jak by těžba těchto rezerv byla životaschopná z hlediska ekonomiky a životního prostředí; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je rovněž třeba se zabývat hlediskem bezpečnosti těžby a produkce ropy a dopadem této těžby na křehký ekosystém a biologickou rozmanitost Arktidy;
L. vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o mořském právu poskytuje právní rámec pro správu oblastí Severního ledového oceánu, a to i v oblastech mimo rámec vnitrostátní jurisdikce;
M. vzhledem k tomu, že rostoucí zájem o arktickou oblast, který projevují nearktičtí aktéři, např. Čína, Japonsko, Indie a další asijské země, vyčleňování finančních prostředků na polární výzkum ze strany těchto zemí a v neposlední řadě potvrzení Jižní Koreje, Číny, Japonska, Indie a Singapuru coby pozorovatelů v Arktické radě ukazují na rostoucí globální geopolitický zájem o Arktidu;
N. vzhledem k tomu, že k zaručení udržitelného rozvoje arktické oblasti je třeba ekonomické investice a rozvoj doplnit o výzkum a vývoj, posouzení dopadů a ochranu ekosystému;
O. vzhledem k tomu, že sladění potenciálních ekonomických příležitostí a zájmů se sociálně-kulturními, ekologickými a environmentálními hledisky prostřednictvím udržitelného rozvoje zůstává hlavní prioritou, která se odráží i ve vnitrostátních arktických strategiích států arktické oblasti;
EU a Arktida
1. připomíná přijetí svého usnesení ze dne 20. ledna 2011 o udržitelné politice EU pro nejsevernější oblasti a vítá společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku ze dne 26. června 2012; znovu potvrzuje svůj postoj, že EU, jejíž součástí jsou tři arktické státy – Dánsko, Finsko a Švédsko –, přičemž Norsko a Island jsou součástí EHP a Schengenu, má legitimní zájem, a to z titulu svých práv a povinností podle mezinárodního práva, svého závazku k environmentálním, klimatickým a dalším politikám, svých aktivit v oblasti financování a výzkumu a svých ekonomických zájmů, včetně lodní dopravy a využívání přírodních zdrojů; kromě toho připomíná, že EU má rozsáhlé arktické suchozemské oblasti ve Finsku a Švédsku, které jsou obydleny jedinými původními obyvateli Evropy, Sámy;
2. doporučuje vytvořit mechanismus pro pravidelné výměny a konzultace s regionálními, místními a původními zúčastněnými stranami evropské Arktidy o tématech souvisejících s touto oblastí, které by přispěly ke vzájemnému porozumění
3. bere na vědomí prohlášení Arktické rady z Kiruny z května 2013 a její rozhodnutí udělit EU a dalším státním subjektům status trvalého pozorovatele; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala nevyřešenou otázkou zákazu produktů z tuleňů s Kanadou a aby o tomto procesu řádně informovala Parlament;
4. připomíná, že EU a její členské státy jsou rovněž aktivními členy dalších orgánů týkajících se arktické oblasti, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO); zdůrazňuje, že orgány a instituce EU by se při své činnosti měly začít soustředit na oblasti týkající se politických, environmentálních nebo hospodářských zájmů EU a jejích členských států; zejména zdůrazňuje, že zájmy EU a evropských arktických států a regionů je třeba mít na paměti při uplatňování, pozměňování či vývoji programů a politik EU, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat arktickou oblast, tak, aby mohly sloužit arktické oblasti jako celku;
5. považuje Barentsovu evropsko-arktickou radu (BEAC) za důležitý uzel pro spolupráci mezi Dánskem, Finskem, Norskem, Ruskem, Švédskem a Komisí; bere na vědomí činnost BEAC v oblasti zdravotnictví, sociálních otázek, vzdělávání, výzkumu, energetiky, kultury, mládeže, malých a středních podniků a cestovního ruchu; bere na vědomí poradní úlohu pracovní skupiny domorodých obyvatel (WGIP) v rámci BEAC;
6. připomíná, že EU přispívá k výzkumu a k vývoji v arktické oblasti a že hospodářští aktéři registrovaní a působící v souladu s právními předpisy EU se v této oblasti významně angažují;
7. žádá Komisi, aby předložila návrhy, jak by mohl být rozvíjen program Galileo nebo programy, jako je globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti, které by mohly mít dopad na arktickou oblast, aby se zajistila bezpečnější a rychlejší námořní doprava v arktických vodách, čímž by se zároveň investovalo do bezpečnosti a přístupnosti zejména severovýchodní cesty, a to s cílem přispět k lepší předvídatelnosti pohybu ledových ker, k lepšímu zmapování dna Severního ledového oceánu a k porozumění hlavním geodynamickým procesům v této oblasti;
8. zdůrazňuje, že je třeba, aby střediska kompetence zajistily bezpečnost, připravenost na naléhavé situace a záchranné prostředky; doporučuje, aby EU aktivně přispěla k rozvoji těchto středisek;
9. vítá skutečnost, že členové Arktické rady provádějí dohodu o spolupráci při pátrání a záchraně a dohodu o reakci na únik ropy; nicméně lituje skutečnosti, že tato dohoda neobsahuje konkrétní závazné společné normy;
10. zdůrazňuje, že je třeba přijmout závazný nástroj pro předcházení znečištění ropou;
11. zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU aktivně účastnila činnosti všech příslušných pracovních skupin Arktické rady nebo příslušných regionálních či mezinárodních organizací, jako je IMO a Úmluva o biologické rozmanitosti;
12. vítá nové arktické strategie, které členské státy EU v nedávné době zveřejnily; doufá, že to povede ke konkrétnější angažovanosti v arktické oblasti;
13. žádá Komisi, aby navázala užší spolupráci s Islandem v oblastech společného zájmu, jako je rozvoj námořní dopravy a obnovitelných zdrojů energie, s tím, že k tomuto účelu bude využívat stávající nástroje a bude podporovat výzkum a obchodní spolupráci mezi evropskými a islandskými aktéry, čímž se zajistí, aby evropské zájmy nebyly v tomto strategicky významném regionu opomíjeny;
14. vítá přípravy na zřízení Arktické obchodní rady, která bude připojena k Arktické radě a bude působit jako poradní orgán, a vyzdvihuje vysoké procento evropských podniků a institutů, které v arktické oblasti přispívají a investují; navrhuje, aby efektivními účastníky byli nejen obchodní aktéři ze tří arktických členských států EU, ale i aktéři z jiných (pozorovatelských) států vzhledem k tomu, že mnoho podniků má v současnosti globální povahu;
15. vítá činnost na iniciativách vycházejících zdola nahoru, které mohou zajistit vyváženou a dlouhodobou angažovanost evropských a mimoevropských podniků, a žádá Komisi, aby předložila návrhy na to, jak podpořit evropské podniky usilující o udržitelný a dlouhodobý vyvážený socio-ekonomický rozvoj v arktické oblasti;
16. zdůrazňuje potřebu dialogu a partnerství s místními a regionálními orgány s cílem utvářet účinné evropské investice do rozvoje a spolupráce a také řešit budoucí celosvětové problémy týkající se pokroku v arktické oblasti a rovněž umožnit využití úplného potenciálu rozvoje v této oblasti;
17. je si vědom stávajícího rozdílu mezi schopností těžit a zpracovávat nerostné suroviny a budoucími potřebami v rámci dalšího rozvoje tohoto regionu; je toho názoru, že díky účasti na společných projektech na evropské úrovni, jako je inovační partnerství v oblasti surovin, si mohou arktičtí aktéři vyměňovat informace a schopnosti napříč různými oblastmi; zdůrazňuje, že EU musí zohlednit nutnost toho, aby činnosti související s nerostnými surovinami přinášely užitek a byly akceptovány na místní úrovni;
18. žádá Komisi, aby vzhledem k obrovskému počtu vědeckých, ekonomických a občanských aktivit, zejména v evropské arktické oblasti a oblasti Barentsova moře, rozvíjela postupy zaměřené na lepší využití stávajících finančních prostředků EU a zajištění skutečné rovnováhy při ochraně a rozvoji arktické oblasti v rámci vyčleňování finančních prostředků EU na arktickou oblast;
19. dále navrhuje, že je třeba lépe sladit stávající programy (např. Interreg IV, Program pro severní periferní oblasti, program Kolarctic, program pro Pobaltí a strategie modrého růstu) a také přispět k financování partnerství Severní dimenze, jako je partnerství Severní dimenze pro životní prostředí a partnerství Severní dimenze pro dopravu a logistiku, nebo evropského nástroje sousedství a partnerství, aby bylo umožněno účinné přidělení prostředků, a také jasně definovat investiční priority v arktické oblasti; navrhuje vytvořit platformu Komise a ESVČ, která bude mít na starosti zajištění koherentního přidělení prostředků pro arktickou oblast;
20. znovu potvrzuje svoji podporu a naléhavě vyzývá Komisi, aby pracovala na zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast jakožto sítě se stálou kanceláří v Rovaniemi, v rámci přípravné akce týkající se strategického hodnocení vlivu rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, podpořeného Komisí a ESVČ v jejich společném sdělení z roku 2012 a realizovaném arktickým střediskem na Laponské univerzitě, spolu se sítí evropských středisek excelence pro arktickou oblast, s cílem dosáhnout účinného přístupu k informacím týkajícím se arktické oblasti, dialogů na všech úrovních a komunikace za účelem využití informací a znalostí pro udržitelnost v arktické oblasti;
21. očekává v tomto ohledu výsledky 18 měsíců trvající přípravné akce týkající se strategického hodnocení vlivu rozvoje v arktické oblasti na životní prostředí, které mají být zveřejněny letos na jaře; vyzývá EU, aby poté urychleně přistoupila ke zřízení informačního střediska EU pro arktickou oblast;
22. znovu vybízí EU, aby zvýšila své úsilí v rámci dvoustranné diplomatické práce s arktickými státy nad rámec svých závazků ohledně mnohostranné spolupráce;
23. navrhuje zlepšení koordinace v rámci orgánů EU mezi Komisí a ESVČ, zejména s ohledem na přesah arktických témat do různých oblastí;
24. žádá Komisi, aby vyvinula a představila koherentní a udržitelnou socioekonomickou a environmentální strategii s vizí pro zapojení EU v arktické oblasti a zajistila, aby zájmy EU a evropských arktických států a regionů byly zohledněny vždy, když budou vyvíjeny, upravovány či aktualizovány politiky týkající se arktické oblasti;
25. zdůrazňuje nutnost sladění arktické politiky EU a jejích činností a politiky Severní dimenze a jejích partnerství, a to i s ohledem na financování; připomíná EU, aby zajistila dostatečné finanční prostředky na účinnou a úspěšnou politiku Severní dimenze;
26. zdůrazňuje v tomto ohledu význam některých arktických priorit, jako je dobře fungující infrastruktura a logistika, rozvoj arktické oblasti, podpora investic do odborných znalostí o chladném klimatu a relevantních technologií šetrných k životnímu prostředí a podpora regionálního a venkovského podnikání, a zejména malých a středních podniků; vyzývá EU, aby více usilovala o začlenění takovýchto arktických priorit do své strategie Evropa 2020 pro růst a do programů, jako je Horizont 2020 a Unie inovací i do dalších výzkumných programů Unie;
27. zdůrazňuje zásadní význam regionální politiky a politiky soudržnosti EU, evropského nástroje sousedství a partnerství a programu Interreg pro tuto nejsevernější oblast EU, také s ohledem na meziregionální a přeshraniční spolupráci;
28. vyzývá EU, aby investovala více do iniciativ pro spolupráci v arktické oblasti, zejména s ohledem na projekty partnerství Severní dimenze pro dopravu týkající se propojení oblasti Barentsova moře, která je bohatá na suroviny, s evropskými trhy;
29. žádá Komisi, aby vypracovala akční plán, který by určil konkrétní kroky pro jednotné uplatňování strategie EU pro arktickou oblast a také stávajících politik a programů souvisejících s arktickou oblastí tak, aby byl zajištěn koordinovaný přístup k arktické oblasti;
30. zdůrazňuje, že strategie EU pro arktickou oblast vyžaduje, aby fungovala odpovídající rozpočtová podpora; žádá Komisi, aby zajistila, že rozpočtové zdroje pro akce a programy týkající se arktické oblasti budou účinně koordinovány, s jasnými rozpočtovými položkami pro arktickou oblast a odděleným okruhem v příštím rozpočtu EU, aby se zajistilo důvěryhodné provádění politiky EU týkající se arktické oblasti;
31. stále čeká na závěry Rady o společném sdělení Komise/ESVČ z léta 2012;
Udržitelný socioekonomický rozvoj a zmírňování změny klimatu a adaptace na tuto změnu v arktické oblasti
32. připomíná své usnesení z roku 2011 a zdůrazňuje celosvětový dopad změn v arktické oblasti a významnou roli, kterou budou, kromě národů žijících v blízkosti severního pólu, sehrávat EU a ostatní průmyslové velmoci při snižování znečištění v arktické oblasti způsobeného zvýšenou aktivitou v této oblasti; upozorňuje, že změna klimatu v Arktidě bude mít vážný dopad na pobřežní regiony v Evropě i jinde, stejně jako na evropská odvětví závislá na klimatu, jako je zemědělství a rybolov, energetika, chov sobů, lov, cestovní ruch a doprava;
33. zdůrazňuje, že v rámci diskusí o hledání ložisek ropy a zemního plynu v Arktidě je důležité uznat rizika a také plné dopady na životní prostředí a ekosystém; zdůrazňuje, že Arktida představuje pro ropné a plynové vrty jedinečnou výzvu, která by neměla být podceňována; bere na vědomí probíhající diskuse mezi arktickými státy o zákazu ropných a plynových vrtů v některých oblastech Arktidy;
34. domnívá se, že předtím, než se bude pokračovat v hledání ložisek ropy a zemního plynu v Arktidě, je potřeba získat více informací o arktickém mořském ekosystému, vlivech změny klimatu a dopadu, který by měly ropné a plynové vrty na jedinečné druhy žijící v Severním ledovém oceánu; požaduje, aby předtím, než budou v Arktidě pokračovat průzkumné a těžební vrty, instituce, organizace a agentury s příslušnými odbornými znalostmi znovu vyhodnotily podmínky, za nichž mohou být budoucí vrty uskutečněny;
35. připomíná havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a nutnost podniknout veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby se podobná ekologická katastrofa neodehrála ve vodách EU;
36. je si vědom toho, že tající led a mírnější teploty vedou nejen ke vzniku rizika přesunu původního obyvatelstva, a tudíž i ohrožení původního způsobu života, ale rovněž vytváří příležitosti pro hospodářský rozvoj arktické oblasti;
37. vyzývá EU, aby vyvinula veškeré možné úsilí k zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickými aktivitami a realistickou socioekologickou a environmentální ochranou a rozvojem, aby byly zajištěny kvalitní životní podmínky v Arktidě i jinde;
38. zdůrazňuje, že zachování rozvinutých a udržitelných komunit v Arktidě s vysokou životní úrovní je nanejvýš důležité a že EU může v tomto směru sehrát klíčovou roli; vyzývá v tomto ohledu EU, aby zintenzívnila svou činnost v oblasti řízení založeného na ekosystému, mnohostranné spolupráce, rozhodování na základě znalostí a úzké spolupráce s místními obyvateli a původním obyvatelstvem;
39. uznává přání obyvatel a vlád arktické oblasti se svrchovanými právy a odpovědnostmi pokračovat i nadále v udržitelném ekonomickém rozvoji a současně chránit tradiční zdroje života původních obyvatel a velmi citlivé arktické ekosystémy;
40. uznává, že vody kolem severního pólu jsou mezinárodními vodami;
41. vyjadřuje nicméně politování nad tím, jaké mělo nařízení EU o zákazu obchodování s produkty z tuleňů, s ohledem na podobné právní předpisy v USA, dopady na některé části obyvatel, a zejména na původní kulturu a způsob života, a v důsledku se stalo překážkou dalšího zapojení EU v Arktidě; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvážila možnosti, jak tento právní předpis upravit či reformovat tak, aby byl v souladu s potřebami arktických partnerů Unie;
42. uznává zásadní význam pokynů pro regionální podporu, které umožňují regionům v Arktidě, které mají zvláštní rysy a problémy, dál využívat příslušné mechanismy na podporu inovací a udržitelného růstu;
43. potvrzuje své vyjádření o právech původního obyvatelstva obecně, a zejména Sámů jakožto jediného původního národa EU, a naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zvažovala, jak by bylo možno zajistit, aby byli více zapojeni do vytváření politik v EU; navrhuje v této souvislosti, aby bylo podpořeno zřízení nezávislého zastoupení původního obyvatelstva v Bruselu; zdůrazňuje, že politiky zaměřené na pozitivní vývoj životního prostředí v této oblasti také podporují činnosti, které se zabývají zejména možnostmi původních obyvatel tohoto regionu rozvíjet vlastní kulturu, jazyk a zvyky, které se mohou lišit od ostatní společnosti v tomto regionu;
44. uznává, že politiky EU, které posilují vysokoškolské vzdělávání a výzkumná střediska v této oblasti, jsou zásadně důležité pro podporu inovativního prostředí a mechanismů pro přenos technologií; zdůrazňuje význam toho, aby byl podpořen rozvoj sítí pro spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi v tomto regionu i mimo něj a aby existovaly příležitosti k financování výzkumu, zejména v oblastech, v nichž má tento region zkušenosti, aby tak bylo dosaženo udržitelného hospodářského rozvoje v arktických oblastech;
45. podtrhuje velký význam bezpečnosti a zabezpečení nových světových obchodních tras na moři v arktické oblasti, a to zejména pro EU a ekonomiky jejích členských států, které kontrolují 40 % světové obchodní lodní dopravy; vítá práci na dokončení povinného polárního kodexu pro lodní dopravu probíhající v Mezinárodní námořní organizaci; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby navázaly úzké kontakty s evropskými výzkumnými institucemi a dopravními a pojišťovacími společnostmi, aby se zajistilo, že budou zohledněny nové technologie a zkušenosti; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat svobodu moří a právo na svobodný průjezd mezinárodními vodami; podporuje spolupráci ve výzkumu a investicích s cílem vybudovat spolehlivou a bezpečnou infrastrukturu arktických námořních tras;
46. vyzývá státy v této oblasti, aby zajistily, aby současné dopravní trasy, i ty, které vzniknou v budoucnosti, byly otevřené pro mezinárodní lodní dopravu, a aby nezaváděly žádná jednostranná svévolná břemena, ať již finanční nebo administrativní, která by mohla ztěžovat lodní dopravu v Arktidě, kromě mezinárodně dohodnutých opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti nebo ochranu životního prostředí;
47. upozorňuje na význam rozvoje infrastruktury propojující arktickou oblast se zbytkem Evropy proto, aby byl budoucí obchodní rozvoj úspěšný; zdůrazňuje zejména význam příslušných spojení se sítí TEN-T v nejsevernější oblasti, např. spojení s přístavem v Narviku a Botnický koridor;
48. bere na vědomí nedávné průzkumné činnosti v evropské Arktidě a v Barentsově moři a klade důraz na dvoustrannou spolupráci mezi Norskem a Ruskem, jejímž cílem je uplatňování nejvyšších možných technických standardů v oblasti ochrany životního prostředí při současném hledání ložisek ropy a zemního plynu v Barentsově moři; upozorňuje zejména na význam sporného vývoje nových technologií zvláště vyvinutých pro prostředí Arktidy, jako jsou technologie instalované pod mořské dno;
49. připomíná postavení EU jakožto hlavního odběratele arktického zemního plynu a podtrhuje roli zemního plynu z bezpečného zdroje těženého podle nejvyšších možných standardů jako významného přemostění v rámci přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v budoucnosti; podporuje postupný a opatrný přístup v rámci rozvoje zdrojů energie v Arktidě a zdůrazňuje, že různé oblasti Arktidy se zásadně liší co se týče podmínek, a musí s nimi tudíž být zacházeno odděleně;
50. připomíná právo obyvatel Arktidy určovat si vlastní způsob života a uznává jejich přání udržitelného rozvoje tohoto regionu; žádá Komisi, aby podala zprávu o tom, které programy EU by mohly být využity na podporu tohoto dlouhodobého a vyváženého udržitelného rozvoje, a aby připravila způsoby konkrétnějšího přispívání k naplnění tohoto přání;
51. domnívá se, že aby bylo možné identifikovat konkrétní potenciál každé oblasti a vytvořit vhodné strategie rozvoje s ohledem na regionální rozdíly, je zapotřebí vytvořit za pomoci EU a jednotlivých států postup zahrnující všechny zúčastněné strany; domnívá se, že partnerství a dialog mezi veškerými příslušnými úrovněmi orgánů může zajistit, aby dané politiky mohly být uskutečňovány na té nejúčinnější úrovni;
52. bere na vědomí priority nové vlády Grónska a žádá Komisi, aby zjistila, jak by mohly programy EU přispět k udržitelnému rozvoji Grónska, a zároveň aby bylo také zajištěno, že vztahy s Dánskem a s Evropou jako celkem mohou podpořit vývoj, který bude dlouhodobě užitečný pro obyvatelstvo Grónska i EU; naléhavě vyzývá Komisi i členské státy, aby na budoucnost Grónska a rozvoj jeho zdrojů nahlížely ze strategického hlediska a zároveň zajistily skutečné evropské zapojení s cílem přispět k udržitelnému rozvoji Grónska;
53. vyjadřuje obavy ohledně velmi malého úspěchu prohlášení o záměru, které místopředseda Komise podepsal s Grónskem, ve srovnání s rychlostí zapojení a přípravy investic ze strany asijských států; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby také koordinovaly s evropskými podniky, a zajistily tak naplnění dlouhodobých zájmů EU a využívání její kapacity na podporu dlouhodobého udržitelného rozvoje;
54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům států v arktické oblasti.