Dokument ze zasedání
15. 4. 2014 B7‑0415/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0118/2014
v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu
o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky
( 2013/2711(RSP) )
Paul Rübig
za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Usnesení Evropského parlamentu o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky
( 2013/2711(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky přijatou v průběhu zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. až 20. června 2000 ve Feiře,
– s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (MSP)[1],
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. listopadu 2011 s názvem „Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum – přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků“ ( COM(2011)0803 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ ( COM(2011)0078 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ( COM(2010)2020 ),
– s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí dne 30. listopadu 2011, kterým se zřizuje Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014–2020) ( COM(2011)0834 ),
– s ohledem na závěry Evropské rady přijaté ve dnech 14. a 15. března 2013 a na závěry Rady pro konkurenceschopnost přijaté ve dnech 26. a 27. září 2013,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2013 s názvem „Opatření Komise v návaznosti na konzultaci „Top Ten“ s malými a středními podniky o předpisech EU“ ( COM(2013)0446 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2013 nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ ( COM(2013)0122 ) a související pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Sledování inteligentní regulace pro malé a střední podniky a konzultace k ní“ ( SWD(2013)0060 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. října 2013 nazvané „Účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ ( COM(2013)0685 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a podnikatelské prostředí[2],
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků vyžaduje horizontální úsilí napříč různými oblastmi politik;
B. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nepřiměřeně trpí z důvodu svých omezených kapacit zbytečnou zátěží, a vzhledem k tomu, že se zákonodárci Evropské unie proto zavázali k dodržování zásady „mysli nejdříve v malém“;
C. vzhledem k tomu, že 20,7 milionů malých a středních podniků zaměstnává více než 65 % stávající pracovní síly v soukromém sektoru a že malé a střední podniky patří mezi nejvíce inovační podniky s nejlepšími výsledky v oblasti vytváření pracovních míst a hospodářského růstu;
D. vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru se 74 % Evropanů domnívá, že EU vytváří příliš mnoho byrokracie;
E. vzhledem k tomu, že téměř jedna třetina administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů EU vzniká především v důsledku jejich nepřiměřeného a neefektivního uplatňování na úrovni členských států – což znamená, že kdyby členské státy prováděly právní předpisy EU efektivněji, bylo by možné ušetřit až 40 miliard EUR;
F. vzhledem k tomu, že podniky mohou vytvářet pracovní místa, pokud jsou splněny náležité podmínky, k nimž patří přístup ke kvalifikované pracovní síle a opatření ke snížení administrativní zátěže na minimum;
G. vzhledem k tomu, že Komise zrušila v uplynulých pěti letech 5 590 právních požadavků, čímž snížila náklady pro podniky o více než 27 miliard EUR;
H. vzhledem k tomu, že Evropská komise usiluje o regulační a administrativní účinnost prostřednictvím svého programu REFIT, prostřednictvím posuzování dopadů, testů konkurenceschopnosti, prověrek způsobilosti, konzultací „Top Ten“, srovnávacího přehledu týkajícího se malých a středních podniků a testu dopadů na malé a střední podniky;
I. vzhledem k tomu, že – jak zdůraznila Evropská rada – regulace na úrovni Unie je nezbytná k zajištění toho, aby bylo dosaženo politických cílů EU, včetně řádného fungování jednotného trhu;
J. vzhledem k tomu, že Parlament při mnoha příležitostech – např. ve svém usnesení ze dne 23. října 2012 – prohlásil, že zjednodušování právních předpisů EU by nemělo rušivě zasahovat do základních požadavků EU v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci, základních práv pracovníků EU nebo základních zásad právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;
K. vzhledem k tomu, že většina z legislativních opatření „Top Ten“ uvedených ve sdělení Komise byla v okamžiku vypracování tohoto sdělení již připravována; vzhledem k tomu, že některé z legislativních návrhů byly v době konzultací „Top Ten“ již předloženy a některé jsou dnes již uzavřeny;
L. vzhledem k tomu, že administrativní překážky brání malým a středním podnikům v plném využívání přínosů jednotného trhu;
M. vzhledem k tomu, že toto usnesení nebude komentovat jednotlivá navazující opatření – to bude provedeno odděleně –, ale zaměří se na pracovní metodu používanou Komisí;
1. vítá iniciativu Komise „Top Ten“, která je součástí programu REFIT, a bere na vědomí slib, že se nejedná o jednorázovou snahu, ale o pravidelnou součást průběžného postupu prověřování; zdůrazňuje však, že by Komise měla zrychlit své úsilí o řešení obav souvisejících s regulační zátěží, které malé a střední podniky v průběhu konzultace vznesly; taktéž zdůrazňuje, že přístup „Top Ten“ nesmí nahradit systematický horizontální politický přístup zaměřený na minimalizaci administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů EU a neměl by podkopávat cíle a účinnost příslušných právních předpisů;
2. zdůrazňuje proto, že je třeba, aby politiky Unie v oblasti inovace, růstu, internalizace, produktivity, snižování byrokracie, kvality lidských zdrojů a sociální odpovědnosti více zohledňovaly zásadu „mysli nejdříve v malém“;
3. v této souvislosti také vítá závazek Komise, že učiní z inteligentní regulace nedílnou součást rozhodovacího cyklu, a zejména že bude považovat REFIT za klouzavý program, který bude každoročně aktualizován;
4. vyzývá Komisi, aby bezodkladně zvýšila úsilí o zajištění toho, aby byly malé a střední podniky, zejména ty inovativní, podporovány v růstu prostřednictvím zjednodušení administrativy a poskytování cílené podpory ve všech oblastech politik;
5. vyzývá Komisi, aby při přípravě právních předpisů prováděla transparentně a řádně testy dopadů na malé a střední podniky a aby v rámci širší škály legislativních návrhů co nejrychleji navrhla zjednodušené režimy a výjimky s cílem výrazně snížit náklady malých a středních podniků;
6. vyzývá Komisi, aby zjednodušila nadměrné administrativní formality, ale zároveň zachovala nezbytná ustanovení, která zajistí bezpečnost, zdraví a ochranu při práci a požadují po podnicích, aby svým zaměstnancům zajistily vhodné pracovní prostředí;
7. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily snadný přístup k financování a trhům a aby snížily regulační zátěž, která představuje jednu z největších překážek pro zakládání a rozvoj malých a středních podniků;
8. považuje za velmi důležité, aby členské státy prováděly směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, jež stanoví, že pokud jde o obchodní transakce mezi podniky a veřejnými orgány, nesmí lhůta splatnosti stanovená ve smlouvě překročit lhůty stanovené v čl. 4 odst. 3, pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno jinak a pokud to není objektivně odůvodněno s ohledem na zvláštní charakter nebo rysy smlouvy, a ani tehdy v žádném případě nepřekročí 60 kalendářních dní;
9. vítá skutečnost, že Komise začne od nynějška začleňovat do ročního srovnávacího přehledu pro program REFIT srovnávací přehled týkající se malých a středních podniků; domnívá se, že se jedná o krok správným směrem, pokud bude Komise požadavky malých a středních podniků dále začleňovat do rozsáhlejšího zjednodušení právních předpisů, aniž by došlo ke snížení účinnosti legislativy nebo k přidávání dalších vrstev byrokracie; žádá Komisi, aby tyto nástroje zefektivnila prostřednictvím komplexního posouzení dopadů; zdůrazňuje však, že toto propojení by v žádném případě nemělo oslabit zvláštní pozornost, kterou Komise věnuje ve svých postupech malým a středním podnikům;
10. zdůrazňuje, že plánovaný roční srovnávací přehled by měl účinně sledovat pokrok dosažený v oblasti malých a středních podniků v právních předpisech a jejich provádění na úrovni EU i jednotlivých členských států; domnívá se, že tento srovnávací přehled pomůže malým a středním podnikům posoudit náklady na administrativní zátěž vyplývající z právních předpisů na úrovni EU nebo členských států a umožní snadnější monitorování, čímž se zjednoduší konstruktivní účast malých a středních podniků na budoucích konzultacích;
11. zdůrazňuje však, že jakékoli hodnocení ex-post bude jednodušší, pokud bude řádně provedeno posouzení ex-ante, jež zohlední všechny rozměry; domnívá se, že postupy posuzování dopadu uplatňované ve všech evropských orgánech je třeba zlepšit, zejména pokud se legislativní návrhy EU týkají malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných; žádá Komisi, aby posoudila, jakou přidanou hodnotu by mělo poskytnutí větší míry nezávislosti a pravomocí výboru pro posuzování dopadů; dále doporučuje, aby Parlament více využíval možností, které má v oblasti posuzování dopadů a testu dopadů na malé a střední podniky, např. před předkládáním zásadních změn k návrhům Komise; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala roční výkaz celkových čistých nákladů, které podnikům vzniknou na základě nových návrhů;
12. domnívá se, že zátěž vyplývající z nových návrhů by měla být vyvážena přinejmenším rovnocenným snížením zátěže;
13. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly internetovou aplikaci, jejímž prostřednictvím budou administrativní útvary uvádět, zda a v jakém rozsahu budou malé a střední podniky dotčeny připravovanými právními předpisy, např. po vzoru německého Mittelstandsmonitoru, který prostřednictvím jednoduchého semaforu ukazuje, zda malé a střední podniky budou nadcházejícími právními předpisy dotčeny velmi pravděpodobně (červená), pravděpodobně (žlutá), nebo jimi dotčeny nebudou (zelená);
14. vítá žádost Rady, kterou uvedla ve svých závěrech ze 14. a 15. března 2013, aby byla přijata další opatření ke snížení celkové regulační zátěže na úrovni EU i členských států;
15. považuje za politováníhodné, že se malým a středním podnikům dosud nedaří využívat potenciál jednotného trhu, a připomíná, že pouze 25 % malých a středních podniků v rámci EU27 vyváží; žádá Komisi a členské státy, aby společně pracovaly na zlepšení integrace jednotného trhu a aby vykonaly více, pokud jde o sdílení osvědčených postupů v souvislosti s jednoduchou administrativou a dosažení lepší spolupráce v oblasti regulace mezi členskými státy; vítá uzavření rozvojového programu z Dohá na 9. ministerské konferenci konané v prosinci 2013 a doufá, že tato dohoda zvýší příležitosti k obchodu, zejména pro malé a střední podniky; vítá v této souvislosti záměr Komise navrhnout standardní formulář přiznání k DPH a domnívá se, že jakákoli standardizace formulářů přiznání k DPH by neměla být složitější než nejjednodušší formulář, který nahradí;
16. vyzývá členské státy, aby napodobily iniciativy REFIT a „Top Ten“ prováděné na úrovni EU a aby zajistily, že se sníží administrativní a regulační zátěž pro malé a střední podniky i na vnitrostátní úrovni; dále zdůrazňuje skutečnost, že členské státy mohou velmi účinně snižovat regulační zátěž pro malé a střední podniky tím, že se při provádění evropských směrnic ve vnitrostátních právních předpisech vyhnou tzv. „gold-platingu“ (nadměrným požadavkům nad rámec příslušných směrnic); naléhavě vyzývá členské státy, aby tam, kde to právní předpisy EU dovolují, využívaly možnost snížit nadbytečnou zátěž pro malé a střední podniky;
17. zdůrazňuje, že členské státy mohou velmi účinně snižovat regulační zátěž pro malé a střední podniky a vyhnout se nadměrné regulaci při provádění evropských směrnic ve vnitrostátních právních předpisech; naléhavě vyzývá členské státy, aby v případech, kdy to právní předpisy EU dovolují, zjednodušily formální požadavky kladené na malé a střední podniky;
18. vítá zavedení testu dopadů na malé a střední podniky, ovšem současně lituje skutečnosti, že pouze několik členských států je začlenilo do svého vnitrostátního rozhodovacího procesu;
19. připomíná svůj postoj k obecným výjimkám pro mikropodniky z právních předpisů EU obsažený ve výše uvedeném usnesení ze dne 23. října 2012, podle nějž by měly být výjimky uplatňovány pouze tehdy, když řádný test dopadů na malé a střední podniky na základě jednotlivých příkladů prokáže, že specifické potřeby mikropodniků nelze řešit pomocí uzpůsobených řešení nebo zjednodušených režimů; zdůrazňuje, že výjimky pro mikropodniky často zahrnují riziko, že se na malé a střední podniky bude vztahovat nesourodá směs vnitrostátních právních předpisů, což by zvyšovalo fragmentaci a ztěžovalo přístup těchto podniků k vnitřnímu trhu;
20. vítá skutečnost, že Komise prodloužila mandát skupiny na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže do října 2014, jak to Parlament požadoval ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 23. října 2012 a jak to stanoví program COSME;
21. domnívá se, že směrnice o pracovní době by měla být zásadně přepracována s cílem omezit zatížení plynoucí z pracovněprávních předpisů, jelikož z hlediska mikropodniků a malých a středních podniků není flexibilní;
22. doporučuje, aby v zájmu snížení zatížení vyplývajícího z právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti nebyly společnosti s nízkým rizikovým profilem povinny uchovávat písemná posouzení zdravotních a bezpečnostních rizik;
23. vyzývá Komisi, aby s cílem snížit nároky vyplývající z nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) pozastavila další uplatňování tohoto nařízení, dokud nedojde k provedení celkového přezkumu a přijetí souvisejících legislativních změn, neboť původní odhady nákladů byly do velké míry podceněny; doporučuje, aby malé a střední podniky platily výrazně nižší registrační poplatek a aby se na mikropodniky vztahovaly přiměřené sazby; bere na vědomí fakt, že podniky musí mít jasnou představu o nařízení REACH po roce 2018, aby již nyní mohly přijímat rozumná investiční rozhodnutí; domnívá se, že dodržování nařízení REACH vede ke konkurenčnímu znevýhodnění malých a středních podniků sídlících v Evropě, obzvláště pokud jejich mezinárodní konkurenti toto nařízení dodržovat nemusí, ale mohou s EU obchodovat na základě dohod o volném obchodu;
24. žádá Komisi, aby uspíšila zpracování všech žádostí předkládaných na základě nařízení REACH, a zejména aby urychlila zpracovávání žádostí předkládaných malými a středními podniky a mikropodniky; vybízí Komisi, aby malým a středním podnikům a mikropodnikům poskytla náležité pokyny, které by jim pomohly předkládat úspěšné žádosti;
25. považuje konzultace „Top Ten“ za užitečné a jejich výsledek za důležitý signál od malých a středních podniků a organizací, které je zastupují; vyzývá Komisi, aby v tomto postupu pravidelně pokračovala prostřednictvím Eurobarometru; připomíná však výraznou nevyváženost zeměpisného rozložení reakcí na konzultace „Top Ten“; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení ex-post týkající se důvodů této nevyváženosti, neboť je třeba zajistit, aby shromážděné informace nebyly zkresleny nedostatečnou informovaností nebo jinými faktory, které by mohly získanou zpětnou vazbu pokřivit;
26. očekává, že v příští Komisi bude i nadále odpovědnost za „inteligentní regulaci“ spadat do pravomocí úřadu předsedy, a vyzývá ji, aby posílila úlohu vyslanců malých a středních podniků; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní organizace malých a středních podniků byly součástí nedávno zřízené sítě zmocněnců malých a středních podniků a aby bylo o iniciativách EU náležitě informováno setkání malých a středních podniků;
27. varuje před ohrožením místní a regionální konkurenceschopnosti a podnikavosti jednotlivců, pokud se úsilí o omezení tzv. „gold-platingu“ mine účinkem a povede k nárůstu maximální harmonizace nebo k univerzálním právním předpisům platným pro všechny bez rozdílu;
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.