Dokument ze zasedání

 

15. 7. 2014                                                                                                              B8‑0068/2014

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o zločinu agrese

( 2014/2724(RSP) )

Helmut Scholz, Miloslav Ransdorf, Dimitrios Papadimoulis, Marie‑Christine Vergiat

za skupinu GUE/NGL

 

B8‑0068/2014

Usnesení Evropského parlamentu o zločinu agrese

( 2014/2724(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na Chartu OSN,

–       s ohledem na článek 5 Římského statutu, který uvádí zločin agrese jako jeden z klíčových zločinů, které spadají do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu,

–       s ohledem na kampalské změny Římského statutu, jež byly přijaty na hodnotící konferenci konané roku 2010 v ugandské Kampale, se zvláštním zřetelem k rezoluci RC/Res. 6 o trestném činu agrese,

–       s ohledem na rozhodnutí Rady EU 2011/168/SZBP a na jeho odkaz na kampalské změny,

–       s ohledem na revidovaný akční plán přijatý dne 12. července 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2011/168/SZBP,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2010 o konferenci hodnotící Římský statut Mezinárodního trestního soudu konané v Kampale v Ugandě[1],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže[2],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 18. dubna 2012 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[3],

–       s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, včetně dopadů na strategickou politiku EU týkající se lidských práv[4],

–       s ohledem na usnesení Valného shromáždění Latinskoamerického parlamentu ze dne 19. a 20. října 2013 o podpoře Mezinárodního trestního soudu a ratifikaci kampalských změn (AO/2013/07XXIX),

–       s ohledem na usnesení Shromáždění smluvních států Římského statutu ze dne 27. listopadu 2013 o posílení Mezinárodního trestního soudu a Shromáždění smluvních států Římského statutu, jehož součástí je výzva určená budoucím smluvním státům, aby ratifikovaly Římský statut v jeho pozměněné podobě, výzva určená všem smluvním státům, aby zvážily ratifikaci těchto změn, a uznání nedávné ratifikace těchto změn několika smluvními státy (ICC-ASP/12/Res.8),

–       s ohledem na příručku „Ratifikace a uplatňování kampalských změn Římského statutu Mezinárodního trestního soudu“, kterou vypracovaly stálá mise Lichtenštejnského knížectví při OSN, Globální institut pro prevenci agrese a Lichtenštejnský institut pro sebeurčení na Princetonské univerzitě,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn Římského statutu týkajících se zločinu agrese nejméně 30 smluvními státy a rozhodnutí, které má být přijato po 1. lednu 2017 dvoutřetinovou většinou smluvních států, umožní zřídit stálý systém mezinárodní trestní odpovědnosti za zločin agrese;

B.     vzhledem k tomu, že ratifikace obou kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese dále pomohou skoncovat s beztrestností pachatelů tohoto zločinu;

C.     vzhledem k tomu, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispěje k vládě práva na mezinárodní úrovni a k mezinárodnímu míru a bezpečnosti tím, že bude odrazovat od nelegálního použití síly a tím bude aktivně přispívat k prevenci takových zločinů a k upevnění trvalého míru;

D.     vzhledem k tomu, že ratifikace kampalských změn a zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese přispějí kriminalizací aktu agrese, jenž vždy stojí na počátku kauzálního řetězce hrubého porušování lidských práv a závažného porušování mezinárodního humanitárního práva, k ochraně lidských práv;

E.     vzhledem k tomu, že kampalské změny jsou plně v souladu s Chartou OSN, neboť kriminalizují pouze nejzávažnější formy nelegálního použití síly, konkrétně formy, jež svou „povahou, závažností a rozsahem“ zjevně porušují Chartu OSN; vzhledem k tomu, že zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese posílí univerzálnost Římského statutu, protože některé členské státy mohou mít zájem ratifikovat doplněný Římský statut zahrnující kampalské změny, neboť to poslouží i k jejich vnitrostátnímu politickému cíli odradit ostatní od nezákonného použití síly proti nim;

1.      vybízí členské státy, aby napřed ratifikovaly uvedené změny a poté – jakmile bude ukončen proces 30 ratifikací – aktivně podpořily jednorázové rozhodnutí Shromáždění smluvních států Římského statutu o zahájení uplatňování jurisdikce Mezinárodního trestního soudu ve vztahu ke zločinu agrese;

2.      vyzývá členské státy EU, aby urychleně sladily své vnitrostátní právní předpisy s definicemi obsaženými v kampalských změnách i s dalšími povinnostmi plynoucími z Římského statutu, a umožnily tak vnitrostátní vyšetřování a stíhání zločinů členskými státy, a aby s Mezinárodním trestním soudem spolupracovaly;

3.      žádá EU, aby se zavázala k boji proti genocidě, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a zločinu agrese, a žádá EU a členské státy, aby boj proti beztrestnosti za závažná porušení lidských práv učinily prioritou své vnější činnosti;

4.      zdůrazňuje význam zásady univerzálnosti Římského statutu a žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby aktivně podporovala přistoupení k pozměněnému Římskému statutu a jeho ratifikaci i ratifikaci obou kampalských změn; trvá na tom, že ratifikace a uplatňování Římského statutu by měly být důležitým cílem EU ve vztazích s jejími partnery, zejména Spojenými státy, Čínou, Ruskem a Izraelem;

5.      žádá EU a její členské státy, aby obnovily svůj závazek vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu do budoucna a svou činnost – včetně finanční účasti – související s tímto soudem;

6.      pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států EU a Evropské službě pro vnější činnost.

 

[1] Úř. věst C 161 E, 31.5.2011, s. 78.
[2] Úř. věst C 153 E, 31.5.2013, s. 115.
[3] Úř. věst C 258 E, 7.9.2013, s. 8.
[4] Přijaté texty, P7_TA(2013)0575