Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství, o Východním partnerství a o Ukrajině, především na usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci na Ukrajině

Přijaté texty, P7_TA(2014)0170.

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na své usnesení o summitu EU-Rusko ze dne 6. února 2014

Přijaté texty, P7_TA(2014)0101.

–       s ohledem na podpis závěrečných částí dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu dne 27. května 2014 a na souhlas, který v uvedeném týdnu udělil Evropský parlament i Verchovna rada,

–       s ohledem na pokračující okupaci Krymu, na závažné boje ve východních částech Ukrajiny a na důvěryhodné a nezpochybnitelné důkazy přímého zapojení ruských vojenských sil v těchto bojích,

–       s ohledem na sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines dne 17. července, které prokázalo, že konflikt na východní Ukrajině je skutečnou hrozbou obecné bezpečnosti v Evropě a nemůže být považován za pouze regionální konflikt;

–       s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci ze dne 29. srpna 2014, závěry zasedání Evropské rady o Ukrajině ze dne 30. srpna 2014 a na rozhodnutí ze dne 5. září o dalších sankcích proti Ruské federaci,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že v důsledku ozbrojeného konfliktu ve východní části Ukrajiny přišlo o život více než 2 600 osob, a to jak vojáků, tak civilistů, ještě více osob bylo zraněno a statisíce byly nuceny opustit své domovy či vystaveny nejistotě během měsíce trvajících bojů; vzhledem k tomu, že ekonomické náklady spojené s konfliktem, včetně nákladů na obnovu východních oblastí, mají závažný dopad na sociální i ekonomický rozvoj Ukrajiny;

B.     vzhledem k tomu, že tento konflikt nelze vyřešit vojensky; vzhledem k tomu, že hovoříme o vnitřním sociopolitickém problému, jenž byl transformován ve válečnou agresi, musí se řešení zakládat na politickém dialogu a dohodě uvnitř Ukrajiny, v souladu s mírovým plánem, který předložil prezident Porošenko, a musí více začleňovat místní i regionální správu, a to za bezpodmínečného respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny;

C.     vzhledem k tomu, že dohoda o příměří podepsaná v Minsku dne 5. září byla dosud ve většině případů respektována a nabízí možnost ukončit násilí a zahájit práci na politickém řešení konfliktu;

D.     vzhledem k tomu, že volební kampaň pro nadcházející parlamentní volby naplánované na 26. října by se měla zaměřit na nalezení konstruktivních a přesvědčivých cest k zajištění jednoty Ukrajiny a zároveň stanovit osnovu pro komplexní reformu způsobu správy na Ukrajině na základě efektivní decentralizace v zemi;

E.     vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala dále prohlubovat a rozvíjet vztahy mezi EU a Ruskem, vzhledem k tomu, že Evropská unie a Rusko již navázaly hluboké a komplexní vztahy, a to především v oblasti energetiky, ekonomiky a obchodu, a v rámci globální ekonomiky jsou úzce propojené a vzájemně na sobě závislé;

F.     vzhledem k tomu, že současná krize, společně s vážnými obavami ohledně domácího vývoje v Ruské federaci, pokud jde o dodržování demokratických zásad, základních práv a právního státu i mezinárodních smluv a povinností, znamená, že vztahy mezi EU a Ruskem již nemohou probíhat obvyklým způsobem („business as usual“), jelikož tento konflikt se stal největší výzvou pro bezpečnost v Evropě v poválečném období a vyžaduje jednotný a pevný postoj ze strany všech členských států EU;

G.     vzhledem k tomu, že Evropská unie i nadále odsuzuje nezákonné připojení Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, jež neuzná;

1.      vyjadřuje svou soustrast v souvislosti s oběťmi z řad civilistů i vojáků v bojích ve východní části Ukrajiny, včetně mnoha civilních obětí v důsledku sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, a vyjadřuje solidaritu velkému počtu vysídlených osob na celé Ukrajině i uprchlíkům, kteří museli zemi opustit;

2.      opětovně odsuzuje ruské vojenské i jakékoli jiné vniknutí na území Ukrajiny, silnou politickou podporu, kterou ruské vedení rozšířilo na tzv. separatistické síly, i vojenskou podporu, kterou ruské bezpečnostní síly zmíněným separatistům poskytují; zdůrazňuje skutečnost, že tyto akce ruského vedení představují hrozbu nejen pro jednotu a nezávislost Ukrajiny, ale pro celý evropský kontinent;

3.      vyzývá Ruskou federaci a jakékoli jiné subjekty, které nemají svolení Ukrajiny, k okamžitému stažení svých jednotek z ukrajinského území, ke snížení počtu sil nasazených podél hranice s Ukrajinou a k co nejrychlejšímu započetí úplného stažení všech svých jednotek;

4.      vyjadřuje svou plnou podporu příměří, jehož bylo dosaženo v Minsku dne 5. září, a vyzývá všechny strany, aby jej dodržovaly a aby se zdržely jakýchkoli akcí či kroků, které by mohly dohodu ohrozit; zdůrazňuje, že ukončení násilí je pouhým začátkem politického procesu vedoucího k řešení konfliktu;

5.      vyzývá Rusko, aby učinilo bezodkladná opatření k zajištění kontroly svých hranic s Ukrajinou a aby zamezilo veškerému pronikání a pohybu nezákonných bojovníků, zbraní a vybavení, a zcela tak ukončilo další infiltraci na ukrajinské území; podtrhuje, že dokud Rusko zůstane okupující silou na Krymu, musí Ruská federace zaručit všem menšinám na Krymu plnou ochranu;

6.      vyzývá ruské vedení, aby využilo svého vlivu na obyvatele východní Ukrajiny a cizince a přesvědčilo je, aby složili zbraně a zapojili se do politického řešení konfliktu; je pevně přesvědčen, že řešení tohoto konfliktu může být dosaženo pouze cestou vyjednávání; vyzývá obě strany k ukončení útočné rétoriky v zájmu míru a usmíření;

7.      zdůrazňuje, že jakékoli politické řešení konfliktu musí být dosaženo za bezpodmínečného respektování svrchovanosti, územní celistvosti, jednoty a nezávislosti Ukrajiny; zdůrazňuje, že EU i Rada Evropy by měly být připraveny poskytnout pomoc a expertízu během práce na vytvoření více decentralizované správy na Ukrajině; zdůrazňuje, že za žádných okolností by separatisté neměli mít právo veta, co se týče rozhodnutí Ukrajiny v oblasti zahraniční politiky;

8.      žádá propuštění všech nezákonně zadržených osob na Ukrajině i osob, které byly údajně převezeny do Ruska, jakožto významné opatření k posílení důvěry; poukazuje především na případ ukrajinské dobrovolnice Naděždy Savčenkové, která byla v červnu zajata separatisty a následně převezena do Ruska, kde je stále držena ve vazbě;

9.      vyzývá Radu a členské státy, aby nezvažovaly zrušení jakýchkoli sankcí předtím, než bude vyhodnocen jasný pokrok v mírovém procesu na Ukrajině, a aby byly připraveny uvalit na Rusko další sankce v případě veškerých kroků, které by Rusko učinilo s cílem ohrozit dohodu o příměří či dále vyhrotit napětí na Ukrajině; vítá další sankce, jež vstoupily v platnost dne 12. září a jež jsou namířeny proti několika jednotlivcům a společnostem z Ruska;

10.    zdůrazňuje, že současné zhoršení vztahů mezi EU a Ruskem je výsledkem dlouhodobého procesu a rozhodnutí, která Rusko učinilo v oblasti domácí a zahraniční politiky;

11.    zdůrazňuje skutečnost, že střednědobá a dlouhodobá politická i hospodářská stabilita a rozvoj Ruska závisí na tom, zda si tato země zvolí skutečně demokratickou cestu; rovněž zdůrazňuje, že budoucí vývoj vztahů mezi EU a Ruskem bude záviset na úsilí Ruska posílit na svém území demokracii, právní stát a dodržování základních práv; opakuje, že pro Evropskou unii mají i nadále význam dobré vztahy a konstruktivní spolupráce s Ruskem, za předpokladu, že tato země dostojí svým závazkům vyplývajícím z jejího stálého členství v Radě bezpečnosti OSN, členství v Radě Evropy a v OBSE;

12.    rovněž vyjadřuje politování nad tím, že nejvyšší představitelé Ruska považují Východní partnerství EU za hrozbu svým vlastním politickým a ekonomickým zájmům; zdůrazňuje však, že Rusko naopak zintenzívněním obchodních a ekonomických aktivit získá, přičemž bezpečnostní situace Ruska bude díky stabilnímu a předvídatelnému sousedství posílena; zdůrazňuje, že černobílé vnímání historie a politického dění ve světě, jež propaguje Kreml a oficiální státní sdělovací prostředky, představuje závažný problém nejen pro státy sousedící s Ruskem, ale rovněž pro vnitřní stabilitu a politický a hospodářský rozvoj země;

13.    vítá rozhodnutí francouzské vlády pozastavit dodávku vrtulníkových lodí typu Mistral a vyzývá všechny členské státy, aby zaujaly obdobný postoj, pokud jde o export, jenž není předmětem rozhodnutí EU o sankcích, především co se týče zbraní a materiálu dvojího využití;

14.    vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala dopad tzv. ruských „odvetných sankcí“ a aby učinila rychlá opatření na podporu výrobců, kteří byli zasaženi omezením obchodu s Ruskem;

15.    zdůrazňuje, že EU by měla okamžitě učinit kroky ke snížení své závislosti na ruských fosilních palivech, především uhlí, plynu a uranu; domnívá se, že výsledkem založení evropské energetické unie by měla být nezávislost na Rusku v oblasti energetiky;

16.    vyzývá Komisi a ESVČ, aby co nejdříve navrhly komplexní a ambiciózní finanční podporu a balíček na pomoc Ukrajině, především pro obyvatele východní Ukrajiny, aby tak napomohly úsilí o politické řešení a národní usmíření; dále vyzývá Komisi, aby učinila veškerá opatření pro zajištění bezproblémového a včasného provádění dohody o přidružení s Ukrajinou coby klíčového nástroje k rozvoji vztahů mezi EU a Ukrajinou ve všech plánovaných aspektech; bere na vědomí opatření ze dne 12. září, jež povede k odložení realizace prohloubené a komplexní zóny volného obchodu o jeden rok, přičemž preferenční obchodní režim EU bude i nadále platit;

17.    vyjadřuje naději, že volební kampaň k parlamentním volbám, jež se budou konat dne 26. října, ještě více přispěje k práci na ambiciózní reformní agendě orientované na EU, s cílem posílit právní stát, eliminovat beztrestnost a korupci a zaručit dodržování mezinárodních lidskoprávních norem a základních svobod, především co se týče přístupu ke kulturním, jazykovým, náboženským a etnickým menšinám;

18.    konstatuje, že ačkoli příměří zahrnuje některá ustanovení o beztrestnosti osob zapojených do konfliktu ve východní části Ukrajiny, nelze takovéto rozhodnutí učinit v případě válečných zločinů, jako bylo sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines; zdůrazňuje, že je třeba pachatele tohoto činu postavit před soud, ať již ukrajinský či mezinárodní;

19.    podporuje veškerá opatření, jejichž účelem je obnovit infrastrukturu ve východoukrajinských oblastech, jež byly zasaženy vojenskými operacemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily poskytování humanitární pomoci ukrajinskému lidu, který ji potřebuje;

20.    zásadně odsuzuje nezákonný únos důstojníka estonské bezpečnostní služby Estona Kohvera z estonského území provedený ruskou federální bezpečnostní službou (FSB); vyzývá ruské úřady, aby panu Kohverovi umožnily neomezený a pravidelný kontakt s oficiálními představiteli Estonska, zajistily mu na ruském území dobré podmínky a bezpečnost a aby pana Kohvera okamžitě propustily a umožnily mu bezpečný návrat do Estonska; zdůrazňuje, že solidarita ze strany EU a NATO je obzvláště zapotřebí v situaci, kdy se ruské úřady snaží činnost pana Kohvera prezentovat jako součást protiruských aktivit NATO;

21.    podporuje úsilí Evropské agentury pro bezpečnost letectví o vytvoření koordinovanějšího modelu hodnocení rizik pro letecké trasy vedoucí přes oblasti konfliktu a vyzývá agenturu, Komisi a členské státy, aby spolupracovaly v globálním měřítku na vytvoření efektivního systému varování před riziky;

22.    bere na vědomí úlohu německého a francouzského ministra zahraničí v rámci diplomatického úsilí o vyřešení konfliktu; vyjadřuje politování nad tím, že vysoká představitelka EU se zjevně nezapojila, a zdůrazňuje, že jako součást své úlohy by měla být v krizových situacích viditelným veřejným činitelem, jehož hlas je slyšet;

23.    vyzývá během nového funkčního období Komise k lepší koordinaci politické odpovědnosti EU vůči Rusku, kdy vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise bude zastávat jasnou a hlavní úlohu a závazkem členských států se stane jednotné vystupování vůči Rusku; vyzývá nastupující vysokou představitelku, aby vzhledem k aktuálním událostem zahájila revizi Evropské bezpečnostní strategie jako bezodkladnou záležitost a navrhla budoucí opatření posilující účinnost společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i schopnost EU jednat;

24.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a Radě Evropy.