Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi, zejména na usnesení ze dne 10. března 2011 o zemích jižního sousedství a především Libyi

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 158.

–       s ohledem na jmenování Bernardina Leóna novým zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro Libyi dne 14. srpna 2014,

–       s ohledem na společné prohlášení ESVČ vydané zvláštními vyslanci pro Libyi dne 26. července 2014,

–       s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ k situaci v Libyi ze dne 14. července a 25. srpna 2014,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Libyi, včetně rezoluce ze dne 27. srpna 2014 (S/RES/2174 (2014)),

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ohledně Libye ze dne 15. srpna 2014,

–       s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 30. srpna 2014,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011 nebyla Evropa schopna vytvořit rozumnou strategii, jak pomoci Libyi uskutečnit přechod k demokracii; vzhledem k tomu, že právě neexistence takové strategie a vize vedla k nynější politické a bezpečnostní krizi v Libyi;

B.     vzhledem k tomu, že dne 16. května 2014 zahájily síly věrné bývalému generálu Haftarovi ze své vůle rozsáhlý vzdušný a pozemní útok s kódovým názvem Operation Dignity namířený proti ozbrojeným skupinám islamistů v Benghází;

C.     vzhledem k tomu, že dne 9. června 2014 vynesl libyjský nejvyšší soud rozsudek, že předseda vlády Ahmad Mítík byl jmenován Všeobecným národním kongresem protiústavně; vzhledem k tomu, že volby do Sněmovny reprezentantů se uskutečnily dne 25. června 2014;

D.     vzhledem k tomu, že Sněmovna reprezentantů zvolená dne 25. června 2014 vystřídala v roli legitimního orgánu, v němž zasedají libyjští zastupitelé, dřívější Všeobecný národní kongres; vzhledem k tomu, že z obav o bezpečnost se Sněmovna reprezentantů přestěhovala na východ země do městečka Tobruku;

E.     vzhledem k tomu, že v reakci na to zahájila koalice islamistických a misratských milic operaci Libya Dawn a dne 23. srpna 2014 po bezmála měsíčních urputných bojích dobyla z rukou zintanských milic mezinárodní letiště v Tripolisu; vzhledem k tomu, že nový libyjský parlament, Sněmovna reprezentantů, označil skupiny, které získaly kontrolu nad letištěm, za „teroristické organizace“;

F.     vzhledem k tomu, že dne 24. srpna 2014 provedla neoznačená vojenská letadla útoky na cíle v libyjském hlavním městě Tripolisu;

G.     vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2014 znovu zasedl Všeobecný národní kongres, zvolil předsedou vlády islamisty podporovaného Omara al-Hasího a vyzval jej, aby sestavil vládu;

H.     vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2014 se konala v Káhiře schůzka zemí sousedících s Libyí a na ní libyjský velvyslanec v Egyptě požádal o zahraniční pomoc a ochranu libyjských ropných polí, letišť a dalšího majetku libyjského státu;

I.      vzhledem k tomu, že počet případů nelegálního překročení hranic v Libyi v uplynulých měsících roku 2014 překročil rekordní výši 140 000; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky oznámil, že od června zahynulo ve snaze dostat se do Evropy 1 600 osob a od začátku roku dorazilo do Itálie přes 80 000 migrantů;

1.      důrazně odsuzuje pokračující násilí v celé zemi, zabíjení, úroky na civilní obyvatelstvo a humanitární důsledky této situace; znovu potvrzuje, že je důležité, aby se viníci porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva zodpovídali ze svých činů;

2.      je znepokojen zhoršením stavu lidských práv v Libyi, eskalací násilí a dopady bojů na civilní obyvatelstvo; je přesvědčen, že současná situace může podlomit stabilitu nejen v této zemi, ale v celém regionu;

3.      znovu potvrzuje, že je důležité, aby libyjská vláda spolupracovala s Mezinárodním trestním soudem (ICC); vítá prohlášení žalobkyně ICC, který dne 25. července 2014 varovala, že její úřad „se nebude rozpakovat vyšetřovat a stíhat všechny, kteří se v Libyi dopustili trestných činů spadajících pod jurisdikci tohoto soudu, bez ohledu na jejich postavení nebo vazby“;

4.      požaduje, aby všechny strany okamžitě zastavily boje; v tomto smyslu rozhodně podporuje snahy nově jmenovaného zvláštního vyslance OSN pro Libyi Bernardina Leóna a podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL);

5.      odmítá vnější vměšování se do libyjských záležitostí, které pouze stupňuje současnou rozdělenost a narušuje přechod Libye k demokracii; je přesvědčen, že jednostranné vojenské akce nejsou řešením krize, které by mohlo mít trvalý úspěch, a že jakákoli intervence by měla být svou povahou mírotvorná a měla by se uskutečnit pod záštitou OSN;

6.      je hluboce znepokojen tím, že v Libyi nefunguje kontrola hranic a celý region ohrožuje ilegální obchod se zbraněmi a jejich pašování, a také tím, že jsou v zemi nezabezpečené zbraně a munice a nekontrolovaně se šíří; vítá v této souvislosti rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2174, jež rozšířila stávající mezinárodní sankce vůči Libyi, které se vztahují i na osoby „zapojené do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Libye nebo znemožňujících nebo podkopávajících úspěšné dokončení její politické transformace či poskytující podporu pro tyto činnosti“; pokládá tato ustanovení za nezbytný krok k úspěšnému politickému řešení situace;

7.      oceňuje společné úsilí sousedních zemí pomoci Libyi současnou krizi překonat a také jejich solidaritu při přijímání vysídlenců prchajících z Libye: vítá v této souvislosti roli Egypta při pořádání káhirské konference dne 25. srpna 2014; vyzývá všechny tyto strany, aby co nejdříve naplnily požadavky rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2175 o pátrání po zbraních a jejich likvidaci;

8.      požaduje, aby mezinárodní a regionální zúčastněné strany i nadále konstruktivně usilovaly o okamžité ukončení konfliktu; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se i nadále plně angažovalo při podpoře a pomoci libyjským institucím během procesu přechodu k demokracii i po něm a aby výrazně zvýšily objem své humanitární pomoci ve snaze zmírnit utrpení obyvatel země; vyzývá Africkou unii a Ligu arabských států, aby uplatnily svůj politický vliv a zabránily třetím stranám ve financování kterékoli ze stran konfliktu;

9.      vyzývá prozatímní vládu a zvolenou Sněmovnu reprezentantů, aby plnily své úkoly s umírněností a v zájmu země jako celku, aby co nejdříve sestavily vládu, na níž se budou skutečně podílet všechny strany, a aby se v plném rozsahu zhostily své role vytvořit prostor otevírající cestu k politickému uspořádání se širokou účastí všech politických sil a menšin v zemi;

10.    vyzývá EU, aby formulovala novou společnou strategii pro řízení migračních toků směřujících z Libye a ze severu Afriky; je přesvědčen, že základem takové strategie by mělo být sdílení zátěže, kterou taková migrace představuje; vyzývá EU, aby vytvořila a začala uplatňovat právní prostředky umožňující příchod do EU a požaduje, aby EU podpořila jižní členské státy, které musí snášet největší nápor této migrace, a to například tím, že poskytne odpovídající objem finančních prostředků na činnosti agentury FRONTEX a případně rozšíří její mandát;

11.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ESVČ, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Africké unii, Lize arabských států a libyjské Sněmovně reprezentantů.