Dokument ze zasedání

 

24.11.2014                                                                                                              B8‑0312/2014

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky

( 2014/2967(RSP) )

Ashley Fox, Sajjad Karim, Anthea McIntyre

za skupinu ECR

 

B8‑0312/2014

Usnesení Evropského parlamentu o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky

( 2014/2967(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na nedávnou veřejnou konzultaci ohledně revize pokynů Komise k posouzení dopadů a na příslušný návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že posouzení dopadů je nástrojem používaným v počáteční fázi tvorby právních předpisů a hraje klíčovou roli v programu Komise pro inteligentní regulaci, jehož smyslem je poskytnout transparentní, komplexní a vyvážené důkazy o povaze problému, který je třeba řešit, o přidané hodnotě opatření na úrovni EU a o nákladech a přínosech alternativních opatření pro všechny zúčastněné strany;

B.     vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů svěřují ústřední roli generálnímu sekretariátu Komise a Výboru pro posuzování dopadů (IAB), co se týče rozhodnutí o tom, zda je v případě určité iniciativy posouzení dopadů nutné, či nikoli;

C.     vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů hraje důležitou roli jako ústřední bod pro kontrolu kvality posouzení dopadů;

D.     vzhledem k tomu, že řádné a nezávislé posouzení dopadů je důležité zejména pro malé a střední podniky, které se často potýkají s většími problémy než velké podniky, mají-li se přizpůsobit novým právním a správním požadavkům, a vzhledem ke své velikosti jsou méně schopny předvídat změny právních předpisů v počáteční fázi;

E.     vzhledem k tomu, že cílem zásady „zelenou malým a středním podnikům“ je zohlednit zájmy malých a středních podniků v počátečních fázích vytváření politik, aby byly právní předpisy pro tyto podniky příznivější; vzhledem k tomu, že k zajištění účinného uplatňování této zásady je k dispozici řada nástrojů včetně možnosti použít test dopadů připravovaných legislativních návrhů na malé a střední podniky;

F.     vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů stanoví konkrétní postup v podobě tzv. testu dopadů na malé a střední podniky, včetně případných opatření pro jejich zmírnění; vzhledem k tomu, že návrh revidovaných pokynů neobsahuje ohledně testu dopadů na malé a střední podniky žádná ustanovení;

Oblast působnosti

1.      vítá závazek Komise, že bude pokyny k posouzení dopadů pravidelně revidovat s cílem zlepšit postupy posuzování dopadů;

2.      vyjadřuje však znepokojení nad tím, že z hlediska oblasti působnosti u posouzení dopadů je návrh revidovaných pokynů mnohem méně konkrétní než stávající pokyny a že příslušnému generálnímu ředitelství ponechává mnohem více prostoru pro interpretaci při rozhodování o tom, zda je posouzení dopadů nutné, či nikoli; domnívá se, že by měly být zachovány stávající postupy, kdy jsou do postupu rozhodování zapojeny i IAB a generální sekretariát;

3.      je přesvědčen, že Komise, a případně její agentury, by měly rozšířit svůj stávající přístup na návrhy, na něž se posouzení dopadů vztahuje, aby byly zahrnuty akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, zejména pokud mohou mít významné dopady;

4.      konstatuje, že rozsah posouzení dopadů nemusí v některých případech odpovídat přijatým návrhům, pokud jsou tyto návrhy po předložení ke schválení sborem komisařů změněny; požaduje, aby bylo v návrhu revidovaných pokynů uvedeno, že posouzení dopadů by měla být aktualizována, aby se zajistila souvislost mezi záležitostmi, o nichž posouzení dopadů pojednává, a veškerých návrhů, které Komise nakonec přijme;

Výbor pro posuzování dopadů (IAB)

5.      vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v návrhu revidovaných pokynů k posouzení dopadů není jasněji definována úloha výboru IAB při posuzování dopadů; důrazně požaduje, aby Komise toto opomenutí přehodnotila a v novém návrhu revidovaných pokynů předloženém v odpovědi na podněty Parlamentu postupy týkající se výboru IAB vymezila jednoznačněji;

6.      domnívá se, že tyto nové postupy by měly jasně, srozumitelně a transparentně vymezit proces předkládání, revize a konečného schvalování posouzení dopadů předaných výboru IAB;

7.      znovu opakuje, že podle jeho názoru by návrhy neměly být Komisí schváleny, pokud nejsou doplněny kladným stanoviskem výboru IAB; zdůrazňuje, že proces posuzování dopadů je v nejlepším případě oslabován nebo dokonce, jak se často děje, zcela pozbývá dobré pověsti v důsledku toho, že jsou předkládány návrhy doplněné posouzením dopadů, které neschválil výbor IAB;

8.      rovněž připomíná Komisi požadavek Parlamentu, aby byla posílena nezávislost výboru IAB, a zejména aby členové tohoto výboru nepodléhali politické kontrole ani dohledu ze strany Komise;

Test dopadů na malé a střední podniky

9.      připomíná, že Komise ve svém přezkumu iniciativy „Small Business Act“ z roku 2011 vyjádřila politování nad tím, že pouze osm členských států začlenilo testy dopadů na malé a střední podniky do svého vnitrostátního rozhodovacího procesu; vítá, že v rámci tohoto přezkumu dala Komise jasně najevo, že hodlá test dopadů na malé a střední podniky dále posílit; vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že navzdory těmto prohlášením se návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů o testu dopadů na malé a střední podniky vůbec nezmiňuje;

10.    trvá na tom, aby byl test dopadů na malé a střední podniky ve znění přílohy 8 pokynů zachován a zabránilo se tak tomu, že iniciativy Komise malé a střední podniky neúměrně zatíží nebo znevýhodní oproti velkým společnostem;

11.    zdůrazňuje, že v takových případech by měla posouzení dopadů zahrnovat možnost uplatnění alternativních mechanismů či flexibilních opatření, jež pomohou malým a středním podnikům vyhovět podmínkám dané iniciativy (jak je uvedeno v příloze 8.4); v této souvislosti upozorňuje na to, že domněnka vyloučení z oblasti působnosti nových právních předpisů, o níž se uvažuje u mikropodniků, by měla být rozšířena na všechny malé a střední podniky coby výchozí bod, přičemž by byla v relevantních případech vyvratitelná důkazy;

Test dopadů na konkurenceschopnost

12.    je přesvědčen, že významnou částí procesu posuzování dopadů by mělo být posouzení dopadů na konkurenceschopnost; domnívá se, že návrh revidovaných pokynů by měl obsahovat návod k posuzování dopadů na konkurenceschopnost a jejich vážení v rámci závěrečné analýzy; podporuje trvalou domněnku, že návrhy s nepříznivým dopadem na konkurenceschopnost by měly být zamítnuty, pokud není doložen významný nekvantifikovatelný přínos;

Uplatňování a monitorování

13.    konstatuje, že konečné znění legislativního aktu se může značně lišit od návrhu přijatého Komisí; je přesvědčen, že by bylo účelné vypracovávat shrnutí předpokládaných přínosů a nákladů přijímaných legislativních aktů, která by byla aktualizována s ohledem na změny plynoucí z analýzy obsažené v posouzení dopadů v důsledku úprav provedených během legislativního procesu; domnívá se, že by to zjednodušilo monitorování a posouzení dopadů návrhu;

Ustavení poradního orgánu pro zlepšování právní úpravy

14.    vítá práci a závěrečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže na základě zadání Komise; připomíná, že Komise ve svém nejnovějším sdělení týkajícím se programu REFIT (z června 2014) uvedla, že hodlá ustavit novou skupinu na vysoké úrovni pro oblast zlepšování právní úpravy tvořenou zástupci zainteresovaných stran a národních odborníků;

15.    naléhavě vyzývá Komisi, aby tento poradní orgán na vysoké úrovni pro zlepšování právní úpravy tvořený odborníky zastupujícími zainteresované strany a národními odborníky zřídila co nejdříve; doporučuje, aby měl tento orgán silný a nezávislý poradní mandát, mimo jiné v oblasti posuzování regulační zátěže návrhů včetně například administrativní zátěže a nákladů na plnění požadavků, dodržování zásady subsidiarity a proporcionality a volby právního základu, a v oblasti navrhování iniciativ pro zkvalitnění regulace a monitorování provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni; žádá, aby byly Parlament a Rada zapojeny do výběru těchto odborníků;

16.    vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů, v němž zohlední aspekty, na něž poukazuje toto usnesení, a novou strukturu Komise, zejména úlohu nového místopředsedy odpovědného za zlepšování právní úpravy;

Posuzování dopadů v Parlamentu

17.    žádá, aby posouzení dopadů provedená Komisí byla co nejdříve systematicky prověřována Parlamentem, a to především na úrovni výborů;

18.    připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu[1], ve kterém vyzývá k důslednějšímu používání již existujícího nástroje parlamentního posouzení dopadů; připomíná, že pro provádění posouzení dopadů jsou k dispozici zvláštní rozpočtová položka a specializované služby; domnívá se, že provedení parlamentního posouzení dopadů je zvláště důležité, jsou-li v původním návrhu Komise provedeny podstatné změny;

°

°       °

19.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

[1] Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.