Evropský parlament,

–       s ohledem na nedávnou veřejnou konzultaci ohledně revize pokynů Komise k posuzování dopadů právních předpisů a na příslušný návrh revidovaných pokynů;

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že posuzování dopadů hraje coby nástroj používaný v počáteční fázi tvorby právních předpisů klíčovou roli v programu Komise pro inteligentní regulaci a jeho smyslem je poskytnout transparentní, komplexní a vyvážené důkazy o povaze problému, který je třeba řešit, o přínosu opatření na úrovni EU, o očekávané administrativní zátěži a o nákladech a přínosech alternativních opatření pro všechny zúčastněné strany;

B.     vzhledem k tomu, že pokud jde o rozhodování o tom, zda je v případě určité iniciativy nutné provést posouzení jejích dopadů, či nikoli, svěřují stávající pokyny k posuzování dopadů právních předpisů ústřední roli generálnímu sekretariátu Komise a Výboru pro posuzování dopadů právních předpisů (IAB);

C.     vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů právních předpisů hraje důležitou roli jako ústřední bod pro kontrolu kvality tohoto posuzování;

D.     vzhledem k tomu, že podle skupiny odborníků Komise mohou být náklady malých a středních podniků spojené s dodržováním právních předpisů desetkrát vyšší než v případě velkých podniků; vzhledem k tomu, že řádné a nezávislé posouzení dopadů právních předpisů je důležité zejména pro malé a střední podniky, které se často potýkají s většími problémy než velké podniky v případě, že se mají přizpůsobit novým právním a správním požadavkům, a vzhledem ke své velikosti nejsou příliš schopny předvídat změny právních předpisů v počáteční fázi;

E.     vzhledem k tomu, že základem iniciativy „Small Business Act pro Evropu“ z roku 2008 je zásada „zelenou malým a středním podnikům“; vzhledem k tomu, že tato zásada je od roku 2009 součástí pokynů k posuzování dopadů právních předpisů a od roku 2005 součástí dalších dokumentů Komise; vzhledem k tomu, že cílem této zásady je zohlednit zájmy malých a středních podniků v počátečních fázích vytváření nejrůznějších koncepcí, aby byly právní předpisy pro tyto podniky příznivější; vzhledem k tomu, že k zajištění účinného uplatňování této zásady je k dispozici řada nástrojů, včetně možnosti použít test dopadů připravovaných legislativních návrhů na malé a střední podniky;

F.     vzhledem k tomu, že test dopadů připravovaných legislativních návrhů na malé a střední podniky, včetně případných opatření na jejich zmírnění, je od roku 2009 součástí pokynů k posuzování dopadů právních předpisů a od roku 2005 součástí dalších dokumentů Komise; vzhledem k tomu, že návrh revidovaných pokynů neobsahuje ohledně testu dopadů právních předpisů na malé a střední podniky žádná ustanovení;

G.     vzhledem k tomu, že při řádném vyhodnocení zásadních pozměňovacích návrhů Parlamentu k původnímu návrhu Komise se ukazuje přínos Parlamentu, díky němuž by mohlo mít jeho stanovisko při jednáních v rámci trialogu větší váhu;

Rozsah posuzování dopadů

1.      vítá závazek Komise, že bude pokyny k posuzování dopadů právních předpisů pravidelně revidovat, aby se zlepšila metodika jejich posuzování;

2.      vyjadřuje však znepokojení nad tím, že z hlediska rozsahu posuzování dopadů je návrh revidovaných pokynů mnohem méně konkrétní než stávající pokyny a že příslušnému generálnímu ředitelství ponechává mnohem více prostoru pro interpretaci při rozhodování o tom, zda je posouzení dopadů nutné, či nikoli; domnívá se, že by měly být zachovány stávající postupy, kdy je do postupu rozhodování zapojen jak Výbor pro posuzování dopadů právních předpisů, tak i generální sekretariát;

3.      domnívá se, že Komise by měla zachovat stávající přístup a předkládat posouzení dopadů u všech iniciativ, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

–            legislativní návrhy, které jsou součástí legislativního a pracovního programu Komise;

–            legislativní návrhy, které nejsou součástí legislativního a pracovního programu Komise, ale lze u nich jasně určit ekonomický, sociální a environmentální dopad a dopad na administrativní zátěž;

–            nelegislativní iniciativy, které vymezují budoucí politiky (např. bílé knihy, plány činnosti, plány výdajů a hlavní směry pro jednání v oblasti mezinárodních dohod);

–            akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které pravděpodobně budou mít zřetelný ekonomický, sociální a environmentální dopad a dopad na administrativní zátěž;

4.      konstatuje, že rozsah posouzení dopadů nemusí v některých případech odpovídat přijatým návrhům, pokud jsou tyto návrhy po předložení ke schválení sborem komisařů změněny; požaduje, aby bylo v návrhu revidovaných pokynů uvedeno, že posouzení dopadů by měla být aktualizována, aby se zajistila souvislost mezi záležitostmi, o nichž posouzení dopadů pojednává, a veškerými návrhy, které Komise nakonec přijme;

5.      poukazuje na to, že posuzování dopadu právních předpisů nelze zneužívat jako prostředek k protestům proti právním předpisům, s nimiž daný orgán nesouhlasí, či který by dokonce mohl ohrozit způsobilost tvůrce právních předpisů navrhovat změny;

6.      konstatuje, že hodnocení dopadu právních předpisů musí být přísné a komplexní, musí se zakládat na přesných, objektivních a kompletních informacích, musí obsahovat přiměřenou analýzu a zaměřovat se na cíl a záměr návrhu, aby bylo možné na základě spolehlivých informací přijmout politické rozhodnutí;

7.      zdůrazňuje, že postup posuzování dopadu právních předpisů by měl být transparentní a měl by být zveřejněn na internetových stránkách Komise;

Výbor pro posuzování dopadu právních předpisů

8.      vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že v návrhu revidovaných pokynů k posuzování dopadů právních předpisů není jasněji definována úloha výboru pro posuzování dopadu právních předpisů (IAB) v tomto procesu; důrazně požaduje, aby se Komise tímto opomenutím znovu zabývala a v novém souboru návrhu revidovaných pokynů, které budou součástí odpovědi určené Parlamentu, jasněji vymezila postupy týkající se výboru IAB a aby jakákoli iniciativa, která vyžaduje posouzení dopadů právních předpisů, byla podmíněna kladným posudkem výboru IAB; domnívá se, že sbor komisařů by se neměl zabývat žádnými legislativními či nelegislativními iniciativami, které by od výboru IAB nezískaly kladný posudek ohledně posouzení jejich dopadů;

9.      má za to, že výbor IAB by měl v rámci Komise i nadále pracovat jako nezávislý orgán kontroly kvality, a požaduje výrazné posílení nezávislosti tohoto výboru na generálních ředitelstvích a generálním sekretariátu Komise; je toho názoru, že výbor IAB by se měl skládat pouze z vysoce kvalifikovaných osob; navrhuje, aby tento výbor předkládal zprávy přímo místopředsedovi Komise odpovědnému za zlepšování právní úpravy;

Test dopadů na malé a střední podniky

10.    připomíná, že se Komise v předpise „Small Business Act“ zavázala k tomu, že při vytváření politiky v jednotlivých oblastech bude uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, což zahrnuje test dopadu plánovaných právních a správních iniciativ na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit správné provádění tohoto testu, a domnívá se, že v této oblasti lze ještě dosáhnout výrazného pokroku;

11.    poukazuje na význam konzultací ohledně prvotního návrhu hodnocení dopadů právních předpisů se zainteresovanými stranami zastupujícími malé a střední podniky, a to co nejdříve s cílem provést přísný test jejich dopadů na tyto podniky; domnívá se, že Komise by měla zdokonalit formát konzultací, aby oslovila co nejširší okruh malých a středních podniků;

12.    připomíná, že Komise při svém přezkumu iniciativy „Small Business Act“ z roku 2011 vyjádřila politování nad tím, že test dopadů na malé a střední podniky začlenilo do svého vlastního rozhodovacího procesu pouze osm členských států; vítá, že v rámci tohoto přezkumu dala Komise jasně najevo, že hodlá test dopadů na malé a střední podniky dále posílit; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že navzdory prohlášením Komise se návrh revidovaných pokynů k posuzování dopadů právních předpisů o testu jejich dopadu na malé a střední podniky vůbec nezmiňuje;

13.    trvá na tom, aby byl test dopadů na malé a střední podniky ve znění přílohy 8 uvedených pokynů zachován, a zabránilo se tak tomu, aby iniciativy Komise malé a střední podniky oproti velkým společnostem neúměrně zatížily nebo znevýhodnily;

14.    zdůrazňuje, že v takových případech by mělo posouzení dopadů zahrnovat možnost uplatnění alternativních mechanismů či flexibilních opatření, jež by pomohly malým a středním podnikům vyhovět podmínkám dané iniciativy (jak je uvedeno v příloze 8.4); vítá v této souvislosti apriorní vynětí mikropodniků z oblasti působnosti legislativního návrhu jako politickou možnost uvedenou v návrhu revidovaných pokynů;

Ustavení poradního orgánu pro zlepšování právní úpravy

15.    vítá práci a závěrečnou zprávu, kterou na základě zadání Komise předložila skupina na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže; připomíná, že Komise ve svém nejnovějším sdělení týkajícím se programu REFIT (z června 2014) uvedla, že hodlá ustavit novou skupinu na vysoké úrovni pro oblast zlepšování právní úpravy tvořenou zástupci zainteresovaných stran a národních odborníků;

16.    naléhavě vyzývá Komisi, aby tento poradní orgán na vysoké úrovni pro zlepšování právní úpravy tvořený odborníky zastupujícími zainteresované strany, národními odborníky a zástupcem Parlamentu v úloze pozorovatele zřídila co nejdříve; doporučuje, aby měl tento orgán silný a nezávislý poradní mandát, který by měl zahrnovat posuzování administrativní zátěže návrhů, nákladů na plnění požadavků, dodržování zásady subsidiarity a proporcionality a volby právního základu, a dále navrhování iniciativ pro zlepšování právní úpravy a monitorování uplatňování právních předpisů EU na úrovni členských států; žádá, aby byly Parlament a Rada zapojeny do výběru těchto odborníků;

17.    vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh revidovaných pokynů k posuzování dopadů právních předpisů, v němž by zohlednila aspekty, na něž poukazuje toto usnesení, a novou strukturu Komise, zejména úlohu nového místopředsedy odpovědného za zlepšování právní úpravy;

Posuzování dopadů právních předpisů v Parlamentu

18.    žádá, aby posouzení dopadů právních předpisů provedená Komisí byla co nejdříve systematicky prověřována Parlamentem, a to především na úrovni výborů;

19.    připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislého posuzování dopadu právních předpisů

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.

Posuzování dopadů právních předpisů v Radě

20.    připomíná Radě její závazek, že bude systematicky posuzovat dopad vlastních věcných změn;

*

*       *

21.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.