Dokument ze zasedání
25.11.2014 B8‑0316/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o pokynech Komise k posouzení dopadů
( 2014/2967(RSP) )
Dennis de Jong, João Ferreira
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o pokynech Komise k posouzení dopadů
( 2014/2967(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na nedávnou veřejnou konzultaci ohledně revize pokynů Komise k posouzení dopadů a na příslušný návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že posouzení dopadů hraje coby nástroj používaný v počáteční fázi tvorby právních předpisů klíčovou roli v programu Komise pro inteligentní regulaci a jeho smyslem je poskytnout transparentní, komplexní a vyvážené důkazy o povaze problému, který je třeba řešit, o přidané hodnotě opatření na úrovni EU a o nákladech a přínosech alternativních opatření pro všechny zúčastněné strany;
B. vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů svěřují ústřední roli generálnímu sekretariátu Komise a Výboru pro posuzování dopadů (IAB), co se týče rozhodnutí o tom, zda je v případě určité iniciativy nutné posouzení dopadů;
C. vzhledem k tomu, že Výbor pro posuzování dopadů hraje důležitou roli jako ústřední bod pro kontrolu kvality posouzení dopadů;
D. vzhledem k tomu, že řádné a nezávislé posouzení dopadů je důležité zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky (MSP), jakož i pro vzájemné společnosti a družstva, které ve snaze přizpůsobit se novým právním a správním požadavkům často čelí větším obtížím než velké podniky a z povahy své velikosti tolik nedokáží včas předvídat regulační změny;
E. vzhledem k tomu, že cílem zásady „zelenou malým a středním podnikům“ je zohlednit zájmy MSP v prvotní fázi vytváření politik, aby byly právní předpisy pro tyto podniky přívětivější; vzhledem k tomu, že k zajištění účinného uplatňování této zásady je k dispozici řada nástrojů včetně možnosti použít test dopadů připravovaných legislativních návrhů na malé a střední podniky;
F. vzhledem k tomu, že stávající pokyny k posouzení dopadů stanoví konkrétní postup formou tzv. testu dopadů na malé a střední podniky, včetně případných opatření na jejich zmírnění; vzhledem k tomu, že návrh revidovaných pokynů neobsahuje žádná ustanovení, která by se týkala testu dopadů na malé a střední podniky;
G. vzhledem k tomu, že je důležité, aby zúčastněné strany jako organizace malých a středních podniků, odborové svazy a nevládní organizace byly schopny významně přispět k veřejným konzultacím; avšak vzhledem k tomu, že tyto organizace ohrožuje nedostatek financí; vzhledem k tomu, že by měla být přijata konkrétní opatření k nápravě této situace;
Oblast působnosti
1. vítá odhodlání Komise pravidelně revidovat pokyny k posouzení dopadů s cílem zlepšit postupy, jež jsou při posuzování dopadů používány;
2. je však znepokojen tím, že návrh revidovaných pokynů je mnohem méně konkrétní než stávající pokyny, pokud jde o oblast působnosti posouzení dopadů, a tím, že ponechávají příslušnému generálnímu ředitelství výrazně větší prostor pro výklad ohledně rozhodnutí, zda je posouzení dopadů potřebné, či nikoli; domnívá se, že by měly být zachovány stávající postupy, kdy jsou do postupu rozhodování zapojeny i výbor IAB a generální sekretariát;
3. domnívá se, že Komise by měla zachovat stávající přístup a předkládat posouzení dopadů u všech iniciativ, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií:
– legislativní návrhy, které jsou součástí legislativního a pracovního programu Komise;
– legislativní návrhy, které nejsou součástí legislativního a pracovního programu Komise, ale lze u nich jasně určit ekonomický, sociální a environmentální dopad;
– nelegislativní iniciativy, které vymezují budoucí politiky (např. bílé knihy, akční plány, plány výdajů a hlavní směry pro jednání v oblasti mezinárodních dohod);
– akty v přenesené pravomoci či prováděcí akty, u nichž je pravděpodobné, že budou mít významný dopad;
4. konstatuje, že rozsah působnosti posouzení dopadů nemusí v některých případech odpovídat přijatým návrhům, neboť tyto návrhy jsou pozměněny poté, co byly předloženy ke schválení sborem komisařů; požaduje, aby bylo v návrhu revidovaných pokynů uvedeno, že posouzení dopadů by mělo být aktualizováno, aby se zajistila souvislost mezi záležitostmi, o nichž posouzení dopadů pojednává, a veškerých návrhů, které Komise nakonec přijme;
Výbor pro posuzování dopadů (IAB)
5. vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že v návrhu revidovaných pokynů k posouzení dopadů není jasněji definována úloha výboru IAB při posuzování dopadů; důrazně požaduje, aby Komise toto opomenutí znovu zvážila a v pozměněném návrhu revidovaných pokynů, které budou součástí odpovědi Parlamentu, jasněji vymezila postupy týkající se výboru IAB a aby jakákoli iniciativa, která vyžaduje posouzení dopadů, byla podmíněna kladným posudkem výboru IAB;
6. je toho názoru, že výbor IAB by měl být zcela nezávislý a že by měl sloužit nejen Komisi, ale v příslušných případech také Evropskému parlamentu a Evropské radě;
Test dopadů na MSP
7. připomíná, že Komise ve svém přezkumu iniciativy „Small Business Act“ z roku 2011 vyjádřila politování nad tím, že pouze osm členských států začlenilo testy dopadů na MSP do svého vnitrostátního rozhodovacího procesu; vítá, že v rámci tohoto přezkumu dala Komise jasně najevo, že hodlá test dopadů na MSP dále posílit; hluboce však lituje skutečnosti, že navzdory těmto prohlášením se návrh revidovaných pokynů k posouzení dopadů o testu dopadů na MSP vůbec nezmiňuje;
8. trvá na tom, aby test dopadů na MSP ve znění přílohy 8 pokynů zůstal zachován, aby se zabránilo tomu, že iniciativy Komise malé a střední podniky ve srovnání s velkými společnostmi neúměrně zatíží nebo znevýhodní;
9. zdůrazňuje, že v takových případech by měla posouzení dopadů zahrnovat možnost uplatnění alternativních mechanismů či flexibilních opatření, jež pomohou MSP vyhovět podmínkám dané iniciativy (jak je uvedeno v příloze 8.4); vítá v této souvislosti apriorní vynětí mikropodniků z rozsahu působnosti legislativního návrhu jako politickou možnost uvedenou v návrhu revidovaných pokynů;
10. domnívá se, že současná praxe, kdy jsou rámcové smlouvy uzavírány s velkými korporacemi, vede fakticky k vyřazení MSP, veřejných vysokých škol a výzkumných organizací ze soutěže o tyto zakázky; vyzývá Komisi, aby tuto praxi změnila;
Posouzení dopadů v Parlamentu
11. žádá, aby posouzení dopadů provedená Komisí byla co nejdříve systematicky prověřena Parlamentem, a to především na úrovni výborů;
12. připomíná své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadů[1], ve kterém vyzývá k důslednějšímu používání parlamentních posouzení dopadů; rovněž připomíná, že oddělení pro posuzování dopadů představuje nástroj, který je již k provádění posouzení dopadů k dispozici; domnívá se, že využití parlamentního posouzení dopadů je obzvláště nezbytné před přijetím jakýchkoli podstatných změn či úprav původního návrhu Komise;
Posouzení sociálních dopadů
13. důrazně kritizuje skutečnost, že Komise nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním důsledkům, které se dotýkají lidí v programových zemích; je toho názoru, že – obecně vzato – sociální důsledky návrhů a rozhodnutí Komise nejsou patřičně brány v potaz;
14. vítá, že předseda Juncker jmenoval mezi svými politickými prioritami zavedení posouzení sociálních dopadů, ale domnívá se, že by tato posouzení sociálních dopadů rovněž měla být zahrnuta do pokynů k posouzení dopadů, aby budoucí posouzení dopadů zahrnovala také účinky návrhů na zaměstnanost, chudobu a sociální soudržnost, jakož i dopad na životní prostředí;
°
° °
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.