Dokument ze zasedání
10.12.2014 B8‑0351/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví
( 2014/2976(RSP) )
Angelika Mlinar, Pavel Telička, Izaskun Bilbao Barandica, Renate Weber, Fredrick Federley
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví
( 2014/2976(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 o akčním plánu pro ocelářství nazvaném „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ ( COM(2013)0407 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě[1],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o regionálních strategiích pro průmyslové oblasti v Evropské unii[2],
– s ohledem na doporučení vzešlá z jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni o budoucnosti evropského ocelářství,
– s ohledem na strategii Evropa 2020,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že zachování udržitelného a konkurenceschopného ocelářství, které účinně využívá zdroje, je v zájmu celé Evropské unie, neboť ocelářský průmysl je hlavní oporou mnoha důležitých forem průmyslové výroby;
B. vzhledem k tomu, že se evropský ocelářský průmysl v mnoha členských státech potýká s výrazným poklesem celosvětové poptávky a v některých případech s problémy souvisejícími s konkurenceschopností a také se zvýšenými náklady;
C. vzhledem k tomu, že je důležité koordinovat politiky s cílem zajistit, aby ocelářský průmysl byl udržitelný, účinně využíval zdroje a byl konkurenceschopný a rovněž aby reagoval na měnící se tržní podmínky v Evropě i mimo ni;
D. vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl má zcela globální charakter a že Evropa čelí těžké konkurenci třetích zemí, jež mají odlišná nařízení a normy; vzhledem k tomu, že rovné podmínky jsou pro ocelářský průmysl zcela zásadní;
E. vzhledem k tomu, že v globálním přístupu k ocelářskému průmyslu musí být zohledněny náklady na energii, a vzhledem k tomu, že ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele v EU by mohly mít přímý dopad na konkurenceschopnost;
F. vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je důležitým zaměstnavatelem, který poskytuje více než 350 000 přímých pracovních míst a několik dalších milionů pracovních míst v souvisejících odvětvích, včetně recyklačního dodavatelského řetězce; vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl v posledních letech čelí značným výzvám souvisejícím s restrukturalizací, slučováním podniků v rámci odvětví a přesouváním výroby mimo Evropu („offshoring“);
G. vzhledem k tomu, že výzkum a inovace jsou důležitými hnacími silami hospodářského růstu a konkurenceschopného průmyslu;
H. vzhledem k tomu, že je zcela zásadní, aby byl vytvořen stabilní rámec pro soukromé kapitálové investice a aby byly účinně využívány zdroje EU;
1. podporuje vytvoření podnikatelsky příznivější Evropy s udržitelnou průmyslovou základnou, zejména v ocelářství, a to prostřednictvím investic do výzkumu a inovací, účinného využívání zdrojů, nových technologií, dovedností a lepšího přístupu k finančním prostředkům;
2. zdůrazňuje význam průmyslové politiky a inteligentní regulace s opatřeními, která umožní oživení konkurenceschopnosti evropského průmyslu na celosvětovém trhu a zajistí skutečné rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty s cílem ochránit evropskou výrobu před sociálním dumpingem a dumpingem v oblasti životního prostředí;
3. podporuje skutečnost, že Komise má odhodlání zabývat se průmyslem coby jedním z hlavních hospodářských činitelů, který může poskytnout stálá a kvalitní pracovní místa;
4. zdůrazňuje význam ocelářského průmyslu pro hospodářství Evropské unie a také pro všechna návazná odvětví, která využívají vysoce kvalitní výrobky;
5. vybízí k posunu k jednotnému trhu s energií a jednotnému finančnímu trhu za účelem vytvoření skutečných rovných podmínek v rámci jednotného trhu a podpory konkurenceschopnosti na základě znalostí a inovací;
6. bere na vědomí obtíže, jimž ocelářský průmysl čelí v mnoha členských státech a které jsou zčásti způsobeny významným poklesem celosvětové poptávky, nárůstem nákladů na energii a častějším přesouváním výroby mimo Evropu („offshoring“); vyzývá tudíž Komisi, aby plně provedla plán pro Evropu účinněji využívající zdroje ( COM(2011)0571 ) a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů;
7. vybízí k využívání inovativních finančních nástrojů, např. finančních nástrojů pro sdílení rizik, jež poskytnou přednostní přístup ocelářskému průmyslu, který se potýká s krizí; vyzývá Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby vypracovaly dlouhodobý rámec pro financování projektů v oblasti oceli;
8. je přesvědčen, že konkurenceschopnost a udržitelnost evropského průmyslu a jeho kapacita vytvářet pracovní místa v době krize a skromných veřejných prostředků by měly být založeny na účinnějším využívání stávajících finančních zdrojů, se zvláštním důrazem na rekvalifikaci propuštěných pracovníků, pomocí všech dostupných prostředků, jako je Evropský sociální fond a v krátkodobém horizontu Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a v rámci stabilního rámce pro soukromé kapitálové investice;
9. požaduje přezkum evropské daňové politiky s cílem prosazovat postupné sbližování danění průmyslu a podporuje inovace a lepší využívání zdrojů;
10. je přesvědčen, že v budoucnu je třeba očekávat drastické změny v ocelářství i v dalších odvětvích průmyslu; v tomto ohledu se domnívá, že by členské státy měly více přiblížit své politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potřebám pracovního trhu, aby byly schopny podobné situace řešit a propagovat atraktivitu technických a vědeckých oborů s cílem zajistit, aby v ocelářství působili specializovaní odborníci, kteří budou hybnou silou inovací;
11. je přesvědčen, že možnosti snížení emisí, zejména v odvětví ocelářského průmyslu, budou velmi záviset na nových technologiích, a zdůrazňuje tudíž, že programy pro výzkum a inovace financované EU by mohly hrát významnou úlohu při posilování evropského hospodářství prostřednictvím programu Horizont 2020, a podtrhuje také jejich roli při zajišťování konkurenceschopnosti evropského ocelářství a vysoké kvality výroby v tomto odvětví; připomíná, že výzkum a inovace jsou důležitými hnacími silami hospodářského růstu a konkurenceschopného průmyslu;
12. je přesvědčen, že společné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje podpoří nízkouhlíkovou výrobu oceli s malým dopadem, a napomůže tak udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu průmyslu;
13. připomíná, že inovace musí být stimulovány tím, že bude podporován nejen výzkum a vývoj a předávání znalostí, ale také uvádění na trh a inovační seskupení, a to prostřednictvím podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru ve strategických odvětvích, jako je ocelářský průmysl, s cílem uvolnit více prostředků ze soukromého kapitálu;
14. podporuje, aby se v rámci systému EU pro obchodování s emisemi pokračovalo s využíváním opatření nezbytných k prevenci rizika úniku uhlíku, dokud v ostatních významných ekonomikách nebude vyvinuto srovnatelné úsilí, a to s cílem neoslabit mezinárodní konkurenceschopnost nejvýkonnějších zařízení v daném odvětví;
15. vítá vytvoření skupiny na vysoké úrovni pro ocelářství;
16. vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření ke snížení nákladů na energii ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zejména pro energeticky náročná odvětví;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.