Dokument ze zasedání
10.12.2014 B8‑0355/2014
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o stavu ocelářského průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví
Laura Agea, Dario Tamburrano, Rosa D’Amato, Eleonora Evi, Piernicola Pedicini
za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o stavu ocelářského průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví
( 2014/2976(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), která má kořeny ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli,
– s ohledem na články 173, 174 a 153 SFEU,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a Chartu Společenství základních sociálních práv pracovníků,
– s ohledem na strategii Evropa 2020,
– s ohledem na čl. 191 odst. 2 SFEU,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění[1],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)[2],
– s ohledem na článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí[3],
– s ohledem na to, že Komise v červnu 2013 přijala akční plán pro ocelářství a že zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni zaměřenou na ocel,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ ( COM(2012)0582 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2011 nazvané „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ ( COM(2011)0025 ),
– s ohledem na prohlášení Komise a následnou rozpravu v plénu o „ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví“, která se konala dne 26. listopadu 2014,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012 o ocelářském průmyslu EU[4],
– s ohledem na klimaticko-energetický balíček pro období do roku 2030 přijatý dne 22. ledna 2014,
– s ohledem na investiční plán na příští tři roky v hodnotě 300 miliard EUR, který v červenci 2014 oznámil předseda Komise Juncker,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že evropský ocelářský průmysl má ve světě vedoucí postavení, jeho obrat činí přibližně 190 miliard EUR a přímo zaměstnává asi 360 000 vysoce kvalifikovaných osob a k tomu mnoho dalších v celém svém hodnotovém řetězci, ročně produkuje 178 milionů tun oceli ve více než 500 ocelárnách ve 23 členských státech;
B. vzhledem k tomu, že ocel je jedním z nejvíce obchodovaných průmyslových materiálů a její globální roční produkce dosahuje přibližně 1 500 milionů tun;
C. vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl má pro hospodářství EU strategický význam a je v zájmu celé EU zachovat činnosti, které tvoří její průmyslovou strukturu, a zabezpečit dodávky prostřednictvím domácí produkce;
D. vzhledem k tomu, že konkurenceschopný evropský ocelářský průmysl je těžištěm rozvoje a tvorby hodnot pro mnohá velká průmyslová odvětví, jako je automobilový průmysl, stavebnictví a strojírenství;
E. vzhledem k tomu, že evropský ocelářský průmysl je ohrožen nižší poptávkou, vyššími náklady na energii a suroviny a zvýšenou konkurenci zemí mimo EU;
F. vzhledem k tomu, že stávající krize má obrovské sociální dopady na dotčené pracovníky a regiony a že společnosti, v nichž probíhá restrukturalizace, by měly jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť úspěšné restrukturalizace nelze dosáhnout bez patřičného sociálního dialogu;
G. vzhledem k tomu, že v současnosti jsou ceny energie v Evropě dvojnásobné oproti Spojeným státům a trojnásobné oproti Číně;
H. vzhledem k tomu, že akční plán Komise pro ocelářství přijatý v červnu 2013, který obsahoval klíčová doporučení členským státům, jež jim měla pomoci řešit problémy tohoto odvětví, nedosáhl očekávaných výsledků;
I. vzhledem k tomu, že politiky EU vedly k deindustrializaci Evropské unie;
J. vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU čelí silné globální konkurenci, která využívá nižší náklady na mzdy a energii a pružnější sociální a environmentální předpisy;
K. vzhledem k tomu, že nejnovější restrukturalizační plán, který společnost Thyssen Krupp předložila italské vládě, zahrnuje propuštění přibližně 550 zaměstnanců a uzavření tavící pece a ohrožuje jednu z nejstarších a nejpokročilejších oceláren, t.j. AST (Acciai Speciali Terni);
L. vzhledem k tomu, že ocelárna ILVA v Tarantu také velmi vážně poškozuje a zhoršuje životní prostředí a způsobuje značné sociální, zdravotní a hospodářské problémy místním obyvatelům i ostatním hospodářským činnostem;
M. vzhledem k tomu, že z hlediska průmyslové politiky EU je strategicky důležité zabránit dalšímu přemisťování oceláren a výroby mimo EU, zaručit jistotu pro pracovní sílu a zároveň zajistit, aby se environmentální normy EU uplatňovaly i na dovážené ocelářské výrobky;
1. zdůrazňuje, že zachování aktivního a konkurenceschopného ocelářského průmyslu je pro budoucnost Evropy a jejích obyvatel klíčové; zdůrazňuje také, že je důležité chránit a podporovat dovednosti, odborné znalosti a „excelenci“ pracovníků ocelářského průmyslu EU a bezprostředně poskytovat provozní nástroje a konkrétní řešení, která evropským ocelárnám umožní přežít a zachovat si svou konkurenceschopnost na světovém trhu;
2. vyjadřuje hluboké politování nad nejnovějším plánem průmyslové restrukturalizace společnosti Thyssen Krupp, který zahrnuje propuštění přibližně 550 zaměstnanců a uzavření tavící pece; zdůrazňuje, že je třeba podrobně sledovat budoucí vývoj společnosti AST a zachovat zaměstnanost, udržet dostatečnou územní/regionální soudržnost a posílit konkurenceschopnost ocelářského průmyslu EU; považuje také za politováníhodné, že Komise plně nesledovala situaci v mnoha dalších evropských průmyslových odvětvích, v nichž podniky zasáhla krize a v mnoha případech byly uzavřeny nebo prodány mimoevropským konkurentům;
3. považuje za důležité přezkoumat dlouhodobou strategii ocelářského průmyslu a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila politické návrhy na podporu restrukturalizace ocelářského průmyslu EU a zachování jeho konkurenceschopnosti v globalizovaném světě, jež by zároveň zajišťovaly nejvyšší normy v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví;
4. připomíná, že je důležité reindustrializovat EU s cílem posílit kvalitu, dlouhodobé investice a udržitelnou tvorbu pracovních míst; konstatuje, že ocelářský průmysl může fungovat jako pilíř pro reindustrializaci Evropy pod podmínkou, že budou zachovány normy v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví;
5. vyzývá Komisi, aby zjednodušila a případně přezkoumala příslušné fondy, iniciativy a politické nástroje EU, a v této souvislosti naléhá, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly zachovány a rozvíjeny příslušné dovednosti a excelence jednotlivých pracovníků;
6. konstatuje, že by Komise v rámci politiky reindustrializace měla přijmout zvláštní opatření na podporu těch oceláren v EU, které jsou zastaralé a již nesplňují environmentální normy, aby jim pomohla při přechodu k modernizované, pokročilé a ekologické výrobě oceli s nízkými emisemi; žádá členské státy, aby zvážily pozastavení provozu v podnicích či v jejich významných částech, které představují bezprostřední nebezpečí pro zdraví pracovníků nebo by mohly mít okamžitý negativní dopad na životní prostředí;
7. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou politiku v oblasti hospodářské soutěže tak, aby byla v souladu s ochranou zdraví a bezpečnosti všech občanů a obyvatel EU; domnívá se, že by měla směřovat k řešení globálních výzev na základě konkurenceschopné, antidumpingové a ekologické politiky, která zajistí rovnocenné podmínky na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že současné politiky v oblasti hospodářské soutěže jsou zastaralé a nezohledňují globální hospodářskou soutěž; v této souvislosti uznává význam opatření na ochranu obchodu a podporuje snahu Komise o překonání „pravidla nižšího cla“;
8. zdůrazňuje, že pokud chce EU dosáhnout svého cíle a zajistit, aby podíl průmyslu na HDP představoval přibližně 20 %, je důležité se i nadále ve všech příslušných politických iniciativách zaměřovat na konkurenceschopnost, a to zejména na konkurenceschopnost průmyslu;
9. konstatuje, že dosažení souladu mezi potřebnou vysokou environmentální výkonností a zvýšenou globální konkurenceschopností i potřebou řešit obavy z úniku CO2 představuje pro ocelářský průmysl i nadále základní výzvu, vzhledem k tomu, že konkurenti EU nejsou vázáni stejnými normami a cíli;
10. vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala nástroje politiky, které zahrnují možnost doplnit stávající systémy kontroly emisí mezistátními kompenzačními opatřeními v oblasti uhlíku, aby se zajistily rovnocenné podmínky s konkurenty mimo EU, čímž by se dále omezil únik uhlíku a byla zajištěna konkurenceschopnost vývozu;
11. vyzývá k uplatňování přístupu „analýzy životního cyklu“ s cílem hodnotit dopady na životní prostředí a snížené používání zdrojů ve všech fázích životního cyklu, který zahrnuje těžbu a přeměnu surovin, poté výrobu a distribuci a nakonec použití nebo spotřebu, aby se podpořilo opětovné použití a recyklace materiálů a rekuperace energie a omezil se konečný odpad;
12. vyzývá k naléhavé reformě přístupu EU k uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ při řešení emisí skleníkových plynů a žádá Komisi, aby nejpozději do roku 2018 předložila nový legislativní návrh, který umožní odklon od obchodního systému stanovujícího stropy emisí na konci třetího období výměny kvót, jak je stanoveno ve směrnici o systému obchodování s emisemi (ETS); vyzývá Komisi, aby mezitím zajistila rovnocenné podmínky v ocelářském průmyslu v rámci EU, a žádá členské státy, aby část svých příjmů ze systému obchodování s emisemi použily k financování inovativních technologických zásahů s nízkými emisemi uhlíku, zejména v energeticky náročných odvětvích, aby se tak omezil seznam odvětví, u nichž se předpokládá únik uhlíku;
13. připomíná význam dobře fungujícího trhu se šrotem, který je třeba dále podporovat a stimulovat s ohledem na strategii oběhového hospodářství EU, s cílem předcházet nadměrnému navyšování cen v důsledku přítomnosti průmyslových odvětví ze zemí mimo Evropskou unii na trhu EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila uplatnění vývozních cel na trh EU se šrotem, s cílem předejít environmentálnímu dumpingu, k němuž obvykle dochází;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a dalším příslušným orgánům.