Dokument ze zasedání
12.1.2015 B8‑0033/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o situaci v Libyi
( 2014/3018(RSP) )
Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Patrick Le Hyaric, Fabio De Masi, João Ferreira, Miguel Viegas, Inês Cristina Zuber, Paloma López Bermejo, Marina Albiol Guzmán, Ángela Vallina, Younous Omarjee, Kostas Chrysogonos, Georgios Katrougkalos, Kostadinka Kuneva, Sofia Sakorafa, Lidia Senra Rodríguez, Marie-Christine Vergiat
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi
( 2014/3018(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Libyi ze dne 16. září 2011 (S/RES/2009(2011)), 17. března 2011 (S/RES/1973(2011)), 31. října 2011 (S/RES/2017(2011)), 2. prosince 2011 (S/RES/2022(2011)), 12. března 2012 (S/RES/2040(2012)) a 27. srpna 2014 (S/RES/2174(2014)),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaných ve dnech 23. června 2014, 15. srpna 2014 a 20. října 2014 o Libyi,
– s ohledem na jmenování Bernardina Leóna novým zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro Libyi dne 14. srpna 2014,
– s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. října a 6. listopadu 2014,
– s ohledem na společné prohlášení zvláštních vyslanců pro Libyi Ligy arabských států, Evropské unie, Francie, Itálie, Malty, Německa, Španělska, Velké Británie a USA ze dne 26. července 2014,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 15. září 2011[1] a ze dne 18. září 2014[2] o situaci v Libyi,
– s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly z roku 1977 a na povinnost stran v ozbrojeném konfliktu dodržovat mezinárodní humanitární právo a zajistit jeho dodržování za všech okolností,
– s ohledem na prohlášení podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL), na jejich společné zprávy ze dne 4. září 2014 o situaci v oblasti humanitárních práv v Libyi a na aktualizovanou zprávu mise UNSMIL a úřadu OSN pro lidská práva ze dne 23. prosince 2014 o případech porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva, k nimž dochází v průběhu stávajícího násilí v Libyi,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že zásah NATO, který zahrnoval nasazení britských speciálních jednotek leteckých sil (SAS) v roce 2011 v Libyi, si vyžádal ztráty na životech nevinných civilistů, vedl k humanitární krizi a zemi těžce poškodil, což mělo za následek úplnou destabilizaci libyjského státu a občanskou válku, jež trvá dodnes; vzhledem k tomu, že stupňování násilí uvedlo Libyi do stavu chaosu a všudypřítomné války;
B. vzhledem k tomu, že aliance milicí Libyjského úsvitu kontroluje značnou část západní Libye, včetně Misuráty a Tripolisu; vzhledem k tomu, že ozbrojené boje mezi libyjskými politickými frakcemi, které v Tripolisu, Benghází a v dalších částech země trvají téměř bez přestání od července 2014, mají za následek další zhoršování životních podmínek, vnitřní vysídlení a vzrůstající počet obětí, včetně dětí;
C. vzhledem k tomu, že existují dvě vlády, které tvrdí, že jsou legitimní: Všeobecný národní kongres, který byl zvolen v roce 2012 v Tripolisu, a Sněmovna reprezentantů zvolená v červnu 2014, která se poté, co milice převzaly kontrolu nad dvěma největšími městy v zemi, přemístila do Tobruku a kterou uznává větší část mezinárodního společenství; vzhledem k tomu, že listopadu 2014 Nejvyšší soud Libye rozhodl, že volby, které se konaly v červnu téhož roku a které vedly k vytvoření Sněmovny reprezentantů, jsou neplatné; vzhledem k tomu, že Sněmovna reprezentantů toto rozhodnutí kritizovala, když argumentovala tím, že soudci v Tripolisu jednali pod tlakem milicí Libyjského úsvitu, a odmítla jej uznat;
D. vzhledem k tomu, že vláda Tripolisu obvinila Egypt, Saudskou Arábii a Spojené arabské emiráty z toho, že podporují její protivníky v Tobruku, mimo jiné pomocí leteckých úderů; vzhledem k tomu, že vláda v Tobruku tvrdí, že Turecko a Katar podporují islámské milice;
E. vzhledem k tomu, že po celé zemi stále dochází ke konfliktům a dalším násilným činům a k porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva, které v mnoha oblastech vedou k úmrtí stovek osob, masovému opouštění domovů a humanitární krizi;
F. vzhledem k tomu, že v sázce je jednota libyjského státu a že v případě, že se nezahájí proces hledání kompromisního řešení a usmíření, existuje reálné nebezpečí rozdělení na nejméně tři regiony (Fezzán, Kyrenaika a Tripolsko);
G. vzhledem k tomu, že se OSN podařilo od všech stran získat zdrženlivý souhlas s tím, že zasednou k jednacímu stolu, a že zatímco se mělo toto setkání podle očekávání konat dne 5. ledna 2015, bylo odloženo na neurčito; vzhledem k tomu, že se summitu o míru a bezpečnosti, který proběhl koncem prosince 2014 v Dakaru a kde se projednávala situace v Libyi, zúčastnily pouze tři hlavy států;
H. vzhledem k tomu, že Francie prohlásila, že zvažuje novou vojenskou intervenci v Libyi; vzhledem k tomu, že na své schůzce konané dne 19. prosince 2014 vyzvalo 5 zemí Sahelu (Čad, Niger, Mali, Mauritánie a Burkina Faso) OSN k vytvoření mezinárodních jednotek; vzhledem k tomu, že lybijská vláda se sídlem v Tobruku požádala Ligu arabských států o pomoc, odmítla však ozbrojenou intervenci ze strany západních států; vzhledem k tomu, že sousední země, jako je Alžírsko, odmítají další vojenskou intervenci v Libyi;
I. vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2015 bombardovalo libyjské vojenské letadlo sil loajálních mezinárodně uznávané vládě ropný tanker kotvící u pobřeží, který provozovala řecká společnost, a že si tento incident vyžádal život dvou členů posádky; vzhledem k tomu, že v prosinci 2014 rakety pod kontrolou Libyjského úsvitu zapálily ropné nádrže v největším ropném přístavu As-Sidra;
J. vzhledem k tomu, že v prosinci 2014 zakázala EU z obav o bezpečnost letadel libyjské letecké společnosti přelety nad vzdušným prostorem EU; vzhledem k tomu, že dne 6. ledna 2015 společnost Turkish airlines, poslední zahraniční společnost létající do Libye, zrušila veškeré své lety do této země;
K. vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2014 byl proveden teroristický útok na hotel v Tobruku, kde v tu dobu zasedala Sněmovna reprezentantů; vzhledem k tomu, že v listopadu 2014 ukončila svou činnost Libyjská národní rada pro občanské svobody a lidská práva; vzhledem k tomu, že v září 2014 se do archivů hlavních vládních institucí v Tripolisu vloupaly neznámé osoby a síly Libyjského úsvitu odvezly do Misuráty velké množství dokumentů, včetně archivů ministerstev spravedlnosti, obrany a vnitra;
L. vzhledem k tomu, že dne 11. října 2014 došlo k silným bojům v pohoří Nafúsa jihovýchodně od Waršefany, kdy ozbrojené skupiny Zintam ostřelovaly a obléhaly města Kikla a al-Qal´a; vzhledem k tomu, že ozbrojenci ovládli koncem listopadu 2014 město Kikla; vzhledem k tomu, že k násilí došlo i na jihu Libye, zejména koncem října 2014, když se ve městě Awbárí rozhořely boje mezi ozbrojenými skupinami Tuaregů a Tabuů; vzhledem k tomu, že se zhoršuje i všeobecná bezpečnostní situace v zemi, např. ve městech al-Bajdá a Tobruk došlo k útokům za použití bomb nastražených v automobilech;
M. vzhledem k tomu, že od konce srpna do začátku října 2014 síly Libyjského úsvitu zahájily rozsáhlou operaci proti ozbrojeným skupinám z Waršefany; vzhledem k tomu, že se obě strany podle dostupných zpráv dopustily nahodilých útoků; vzhledem k tomu, že ostřelování vedlo k úmrtí více než 100 lidí a k humanitární krizi, přičemž v prosinci 2014 muselo v západní části země opustit podle odhadů své domovy v rámci země více než 120 000 lidí a běžně existuje akutní nedostatek potravin a zdravotnických zásob; vzhledem k tomu, že koncem listopadu 2014 bylo v pohoří Nafúsa (na západě Libye) údajně zabito 170 lidí, zatímco v Benghází (na východě země) bylo od poloviny října do poloviny prosince zabito přibližně 450 lidí a v Awbárí (na jihu země) více než 140 lidí;
N. vzhledem k tomu, že zbraně dodané tzv. povstalcům se mezitím dostaly do celé severní Afriky a jsou používány v konfliktech a destabilizačních procesech v zemích, jako jsou Středoafrická republika, Mali či Sýrie, a objevily se i v Alžírsku;
O. vzhledem k tomu, že milice ve městech Darna a Sirta již vyjádřily solidaritu s Islámským státem (ISIS) v Sýrii; vzhledem k tomu, že ve východní a v jižní Libyi je údajně několik výcvikových táborů; vzhledem k tomu, že zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Libyi Bernardino León prohlásil, že nehledě na to, že válka v Libyi neprobíhá mezi islamisty a neislamistickými skupinami, ale že se spíše jedná o konflikt mezi jednotlivými kmeny, mají milice v Tripolisu a Misurátě podle všeho silné vazby na ISIS; vzhledem k tomu, že dodal, že pokud bude konflikt v zemi pokračovat, budou pravděpodobně založeny nové výcvikové tábory ISIS;
P. vzhledem k tomu, že v Tripolisu došlo k vandalismu v mešitách ze strany ozbrojených osob; vzhledem k tomu, že dne 3. ledna 2015 bylo údajně uneseno 20 koptských křesťanů;
Q. vzhledem k tomu, že v roce 2011 členové NATO vyjádřili zásadní podporu jedné ze stran občanské války v Libyi – což představuje porušení mezinárodního práva – a tvrdili, že bezletová zóna a dodávky zbraní (takzvaným) povstalcům jsou v souladu se zásadou odpovědnosti za ochranu (R2P);
R. vzhledem k tomu, že podle odhadů mise UNSMIL muselo v důsledku posledních bojů opustit své domovy v rámci země nejméně 100 000 Libyjců a dalších 150 000 osob, včetně mnoha migrujících pracovníků, odešlo ze země ve snaze nalézt útočiště v zahraničí;
S. vzhledem k tomu, že různé ozbrojené skupiny neoprávněně zadržují řadu migrantů, zejména ze subsaharské Afriky; vzhledem k tomu, že stovky migrantů a uprchlíků prchajících před násilím v Libyi údajně zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře a dosáhnout Evropy; vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zahynulo ve Středomoří více než 3 419 osob, přičemž řada z nich prchala z Libye;
T. vzhledem k tomu, že se na Libyi stále vztahuje mezinárodní zbrojní embargo uvalené v roce 2011 Radou bezpečnosti OSN; vzhledem k tomu, že i když toto embargo stále platí, členové NATO a spojenci (konkrétně USA, Francie, Velká Británie, Katar a Spojené arabské emiráty), mimo jiné i kanadská společnost Aeryon Labs Inc.[3], toto zbrojní embargo porušují; vzhledem k tomu, že i přes embargo pokračuje příliv zbraní do Libye;
U. vzhledem k tomu, že v květnu 2013 EU zřídila misi EU pro pomoc na hranicích (EUBAM) Libye s cílem poskytnout vojenskou podporu libyjským orgánům při ochraně a kontrole hranic; vzhledem k tomu, že prioritou této mise je bránit přílivu uprchlíků a migrantů do Evropy a zajistit státní kontrolu nad ropnými poli a těžebními zařízeními; vzhledem k tomu, že při nákladech 30 milionů EUR je EUBAM Libye nejdražší misí, kterou kdy EU zahájila; vzhledem k tomu, že polovina rozpočtu se vynakládá na soukromé bezpečnostní společnosti;
V. vzhledem k tomu, že se na východě země oplývajícím ropou, který je desátým největším prokázaným nalezištěm ropy na světě a největším nalezištěm v Africe, dále stupňuje boj o zásobníky ropy a nákladové přístavy; vzhledem k tomu, že 80 % HDP Libye závisí na ropném odvětví; vzhledem k tomu, že před zásahem NATO dosahovala denní produkce ropy výše 1,6 milionu barelů a tato hodnota se snížila až pod 200 000 barelů za den, přičemž v říjnu 2014 dosahovala 800 000 barelů za den a nyní přibližně 350 000 barelů za den, přičemž pravděpodobně ještě výrazněji poklesne;
1. opětovně odsuzuje vojenský zásah v Libyi z roku 2011 vedený Francií, Velkou Británií, USA a Kanadou pod záštitou NATO, jenž vedl k současné situaci;
2. rozhodně se staví proti jakékoli další vnější vojenské intervenci v zemi; nicméně zdůrazňuje, že je nutné, aby se všechny strany zapojily do mírového politického dialogu; vyzývá všechny strany, aby se dohodly na okamžitém příměří a přestaly bojovat, což je podmínkou pro zapojení se do otevřeného politického dialogu pod vedením Libyjců s cílem zahájit proces usmíření a obnovit stabilitu v zemi;
3. je hluboce znepokojen současným hospodářským a politickým rozdělením země, které zhoršuje již tak dost zranitelnou situaci obyvatel; znovu potvrzuje svůj závazek vůči svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Libye;
4. opakuje svou podporu nezcizitelnému právu všech národů na přístup k vlastním zdrojům země a na kontrolu nad těmito zdroji; proto odsuzuje útoky na důležitou ropnou infrastrukturu, která je klíčová pro bohatství obyvatel Libye; opětovně připomíná, že libyjská ropa náleží libyjskému lidu a žádná skupina by ji neměla zneužívat;
5. odsuzuje narůstající míru násilí v Libyi; odsuzuje použití násilí, jež vedlo k velkému počtu zraněných, zabitých či vysídlených civilistů; vyzývá k tomu, aby ti, kteří jsou odpovědni za násilnosti či porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva, byli pohnáni k odpovědnosti;
6. naléhavě vyzývá všechny strany, aby se zdržely porušování mezinárodního práva, zejména veškerých činů, které by zakládaly válečné zločiny či zločiny proti lidskosti, včetně nahodilých útoků, útoků na zdravotnická zařízení, násilných zmizení osob, vražd, braní rukojmích, mučení a jiného špatného zacházení;
7. připomíná všem stranám účastnícím se bojů v Libyi, že se na ně vztahují příslušná ustanovení mezinárodních lidských práv a humanitárního práva; opětovně zdůrazňuje, že všechny strany musí dodržovat zákaz přímých útoků proti civilnímu obyvatelstvu a civilním zařízením, jako jsou nemocnice, školy, letiště a přístavy;
8. vyzývá země regionu, Ligu arabských států a Africkou unii, aby podpořily okamžité příměří, konec bojů a konstruktivní zapojení stran s cílem nalézt řešení; v této souvislosti vyjadřuje podporu iniciativám, jako je iniciativa Alžírska zahájit ve spolupráci se sousedy Libye národní dialog mezi bojujícími frakcemi;
9. vybízí zejména státy Sahelu, Maghrebu a Mašreku, aby koordinovaly své úsilí a zabránily teroristickým skupinám v přecházení hranic a nalézání útočiště v oblasti Sahelu; vyzývá tyto státy, aby posílily spolupráci a koordinaci v zájmu vypracování otevřených a účinných strategií, které by zabránily rozšiřování takových skupin a šíření všech druhů zbraní a mezinárodního organizovaného zločinu v tomto regionu;
10. vyzývá k zastavení vývozu a dodávek zbraní do Libye a tohoto regionu, k zastavení vývozu zbraní do států Perského zálivu a k ukončení financování všech milic ze strany států Perského zálivu a nepřímo i západních států, což znamená zejména ukončení nákupu ropy z nalezišť provozovaných milicemi; vyzývá k vyšetření případů porušení zbrojního embarga uloženého na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970;
11. připomíná, že EU, mnoho jejích členských států a USA, které po desetiletí podporovaly Kaddáfího a posléze vojenský zásah NATO v Libyi, mají obzvláštní odpovědnost za současnou situaci v Libyi;
12. vyjadřuje hluboké znepokojení nad humanitární krizí v Libyi, která ze země vyhnala tisíce uprchlíků; vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby poskytly k dispozici všechny potřebné finanční a lidské zdroje na pomoc uprchlíkům; zdůrazňuje nutnost poskytovat odpovídající humanitární pomoc vysídleným osobám;
13. vyzývá EU, aby okamžitě změnila svou politiku vůči uprchlíkům ze severní Afriky; znovu potvrzuje svůj postoj proti agentuře Frontex a domnívá se, že v souladu se zásadou nenavracení zakotvenou v čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie nesmí operace agentury vést k tomu, že budou lidé navráceni do Libye nebo do jakékoli jiné země, kde jsou jejich životy v ohrožení;
14. vyzývá EU, aby ukončila misi EUBAM Libye, neboť má za následek další militarizaci libyjské hranice a vede ke ztrátám na životech uprchlíků; domnívá se, že EU musí Libyi poskytovat pouze humanitární a civilní pomoc;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedům parlamentů členských států, misi EUBAM Libye, misi UNSMIL, vládě a Sněmovně reprezentantů Libye.