Dokument ze zasedání
12.1.2015 B8‑0037/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
o pracovním programu Komise na rok 2015
( 2014/2829(RSP) )
Vicky Ford
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2015
( 2014/2829(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na nadcházející sdělení o pracovním programu Komise na rok 2015 a tři jeho přílohy:
• „Nové iniciativy“,
• „Seznam stažených nebo změněných návrhů, o nichž nebylo dosud rozhodnuto“,
• opatření REFIT (Program pro účelnost a účinnost právních předpisů),
– s ohledem na „politické směry“ předsedy Evropské komise,
– s ohledem na strategii Evropa 2020,
– s ohledem na stávající rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí, a zejména na přílohu 4 této dohody,
– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropa je účastníkem celosvětové soutěže, ve které pouze konkurenceschopné ekonomiky budou moci vytvářet pracovní místa a zvyšovat životní úroveň svých občanů;
B. vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí hluboké krizi konkurenceschopnosti ve stále náročnějším prostředí celosvětového hospodářství;
C. vzhledem k tomu, že většina ostatních oblastí světa roste rychleji a zvyšuje svou úroveň produktivity a inovací;
D. vzhledem k tomu, že krize veřejného dluhu eurozóny značně poškodila evropské hospodářství a významně ztížila životní situaci milionům obyvatel;
E. vzhledem k tomu, že výsledky evropských voleb v mnoha zemích odhalily značně rozšířenou nespokojenost s mnoha aspekty EU a zdůraznily nutnost reformy;
ČÁST 1: OBECNÉ POZNÁMKY K PRACOVNÍMU PROGRAMU KOMISE NA ROK 2015
1. vítá požadavky uvedené v pracovním programu Komise na rok 2015 volající po zlepšování právní úpravy, subsidiarity a transparentnosti a podporuje zásadu politické diskontinuity a stažení řady iniciativ; souhlasí s tím, že bychom se měli zaměřovat na iniciativy, které přispívají k růstu a tvorbě pracovních míst a umožňují podnikům prosperovat; domnívá se, že hlavní prioritou by mělo být zajištění toho, aby stávající politiky měly pozitivní vliv na konkurenceschopnost, byly řádně prováděny a odpovídaly danému účelu; vyzývá Komisi, aby si stanovila ambiciózní, ale realistický cíl pro snížení byrokracie;
2. domnívá se, že veškeré nové legislativní návrhy by měly být podrobeny testu dopadů na konkurenceschopnost a musí mít prokazatelný pozitivní dopad na konkurenceschopnost předtím, než budou předloženy Komisi;
3. zdůrazňuje, že i když jsou dobře zacílené veřejné investice nezbytné například pro zlepšení úrovně vzdělávání a pro rozvoj infrastruktury, dlouhodobého růstu nelze dosáhnout zvyšováním veřejných výdajů, jež by vyžadovalo zvýšení daňové zátěže jednotlivců a podniků, které již nyní čelí velkému tlaku, nebo půjčováním si ještě vyšších finančních částek, které budou muset splácet budoucí generace; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit správné podmínky pro podporu investic soukromého sektoru, které jsou zásadní pro dlouhodobé hospodářské oživení v Evropě;
4. podporuje strategii růstu, jejímž cílem by bylo zajistit zavedení vhodného politického rámce, který by podnikatelské sféře a podnikatelům umožnil prosperovat, vytvářet pracovní místa, generovat bohatství a zvyšovat životní úroveň; konstatuje, že strategie Evropa 2020 vytyčila cestu do budoucnosti, lituje však, že chybí politická vůle, která by strategii dala odpovídající impuls, a zajistila tak její úplné provedení;
5. zdůrazňuje, že evropské veřejné výdaje nelze vyjmout ze značného úsilí, které vynakládají členské státy, aby dostaly své vlastní veřejné výdaje pod kontrolu, a trvá na tom, že rozpočet Unie musí usilovat o snížení prostředků, aby uvolnil zátěž pro daňové poplatníky; domnívá se, že rozpočet EU by měl být jasně určen na pomoc členským státům při řešení strukturálních problémů, především ztráty konkurenceschopnosti a následného růstu nezaměstnanosti; trvá na tom, že je třeba snížit výdaje na administrativu EU (například zrušit nutnost, aby se Parlament scházel ve Štrasburku) a dosáhnout skutečných snížení prostředků v rozpočtu EU;
6. trvá na tom, že zásada evropské přidané hodnoty by měla představovat základní kámen veškerých výdajů, které se musí také řídit zásadami účinnosti, účelnosti a optimálního zhodnocení vynaložených prostředků, přičemž musí být dodržena zásada subsidiarity, jak je vymezena v článku 5 SEU a zakotvena v protokolu 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii;
7. vyjadřuje politování nad tím, že v pracovním programu Komise není podrobně zmíněna subsidiarita; je přesvědčen, že dodržování této zásady by spíše než pojem „stále užší unie“ vedlo Evropskou unii směrem, který by nalezl větší popularitu u občanů našich evropských zemí; navrhuje, aby Komise v počáteční fázi zjistila, jak lépe uznat a dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality, a především jak by se takováto politika mohla lépe projevit v jejích kontaktech s vnitrostátními parlamenty; trvá na tom, že obavy ohledně správy ekonomických záležitostí by neměly být zástěrkou pro centralizaci sociálních politik a politik v oblasti zaměstnanosti;
8. odsuzuje skutečnost, že nová Komise zjevně nepovažuje za prioritu dosažení účinného řízení zdrojů, které má Evropská unie k dispozici, a konkrétně odsuzuje úplnou absenci snahy o získání kladného prohlášení o věrohodnosti od Evropského účetního dvora; odsuzuje skutečnost, že nová Komise navzdory opakovaným žádostem Evropského parlamentu nemá samostatného komisaře pro rozpočtovou kontrolu; domnívá se, že tato skutečnost ukazuje, že nová Komise buď příliš nechápe, jak velkým problémům v této oblasti čelí, nebo nemá příliš velký zájem je řešit; znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, a snažila se zavést standardizovaná prohlášení členských států o správě podepisovaná na příslušné politické úrovni a vztahující se na finanční prostředky EU ve sdíleném řízení; zdůrazňuje důležitost systematického, pravidelného a nezávislého hodnocení, které zajistí, že všechny výdaje povedou k očekávaným cílům a náklady budou využity efektivně;
ČÁST 2: KONKRÉTNÍ NÁVRHY TÝKAJÍCÍ SE PRACOVNÍHO PROGRAMU
Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice
9. domnívá se, že v zájmu vytvoření příznivějšího prostředí pro vytváření pracovních míst by Komise měla pomoci členským státům zavést strukturální reformy nezbytné pro řešení následujících činitelů: nesouladu mezi nabízenými a požadovanými pracovními dovednostmi, podnikání, demografie, přístupu na trh, přístupu k financování, nepružnosti na trhu práce, administrativních nákladů a zlepšení právní úpravy;
10. znovu opakuje, že je důležité prohloubit jednotný trh, a žádá, aby se úsilí Komise o zlepšení právní úpravy zaměřilo na vytvoření zdravého evropského podnikatelského prostředí, snížení byrokracie, odstranění regulační zátěže a překážek pro investice a minimum nových právních předpisů;
11. vítá důraz na investice soukromého sektoru a požadavek dalšího odstranění překážek pro investice po celé Unii, především pro investice do malých a středních podniků;
12. vítá politickou prioritu Komise, kterou je snížení regulační zátěže, a žádá Komisi, aby v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) rychle uskutečnila závazky uvedené v jejím sdělení;
13. zdůrazňuje význam toho, aby veškeré regulatorní a legislativní návrhy vycházely ze zkušeností a zjištění podniků a jiných odborníků a zainteresovaných stran, a žádá předsedu Komise, aby dodržel svůj závazek podržet si hlavního vědeckého poradce;
14. uznává opatření, jež Komise přijala v reakci na výsledky přezkumu „prvních deseti“ nejvíce zatěžujících právních předpisů týkajících se malých a středních podniků a která pomohou podnikům vytvářet více pracovních příležitostí; domnívá se, že Komise by měla zařadit zdokonalování těchto právních předpisů mezi své priority, a to způsobem, který bude řešit výhrady malých a středních podniků; domnívá se, že je nutné zajistit, aby EU a členské státy v procesu tvorby politik zohledňovaly specifické potřeby podniků, především malých a středních podniků a mikropodniků, a zvážily možnosti přijetí opatření na jejich podporu;
15. zdůrazňuje, že společnosti mají v poslední době tendenci přesouvat výrobu a služby zpět do Evropy, což poskytuje příležitosti k vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by EU mohla pomoci podnikům využít příležitosti, které tento trend návratu do Evropy nabízí;
16. bere na vědomí záměr Komise modernizovat pravidla týkající se autorských práv; požaduje nicméně, aby při takové reformě zohlednila subsidiaritu a věnovala plnou pozornost kulturním důsledkům, rovnosti přístupu a zásadě, podle níž by v případě, že osvědčené postupy již vedly k nastolení uspokojivého vztahu mezi vlastníky práv a komerčními uživateli těchto práv, měla by tato ujednání být respektována a měla by nerušeně pokračovat;
17. naléhavě vyzývá k tomu, aby podoba nového Evropského fondu pro strategické investice doplňovala strukturální fondy a aby veškeré inovativní finanční nástroje, které by byly podporovány spolu s tímto fondem za účelem zvýšení dopadu strukturálních fondů, byly vytvořeny vhodným způsobem, který zohlední zájmy regionů; požaduje, aby tento fond byl vytvořen tak, aby se předešlo tomu, že ztráty zaplatí vlády a zisky si rozdělí soukromý sektor;
18. vítá jasné odhodlání Komise prosazovat zlepšování právní úpravy a program REFIT; podporuje využívání kontrol účelnosti a požaduje, aby jim Komise věnovala více pozornosti; je potěšen přístupem, který usiluje o „vyčištění stolů“ a který je v pracovním programu zjevný, a domnívá se, že v mnoha oblastech politiky je právě třeba začít znovu s čistým stolem; varuje, že v případech, kdy jsou návrhy staženy a nahrazeny novými, by tyto nové iniciativy neměly zavádět větší zátěž pro dotčené občany a podniky;
19. podporuje neustálý vývoj a modernizaci právních předpisů EU o duševním vlastnictví, a především úsilí o lepší fungování autorských práv; zavazuje se, že návrhy Komise v této oblasti podrobně posoudí v souladu se svým cílem podporovat růst a dokončení jednotného digitálního trhu; připomíná Komisi, že je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi zájmy všech subjektů zainteresovaných v činnostech souvisejících s autorskými právy a že bez odpovídajícího vymáhání nebudou práva duševního vlastnictví přínosná pro všechny zainteresované strany;
20. vítá důraz na investice a požadavek dalšího odstranění překážek pro investice v celé Unii; vítá stažení systému pro odškodnění investorů; podporuje opatření umožňující, aby retailové finanční služby přinášely větší přínosy spotřebitelům;
21. domnívá se, že je nutné pozorně sledovat vnější vlivy vývoje v tomto finančním odvětví; vyjadřuje obavy z toho, že v důsledku normalizace finančních právních předpisů dojde ke vzniku různých norem mezi podobnými konkurenty; poukazuje na velký pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti bankovní regulace EU od roku 2008, a zejména v roce 2013; domnívá se, že je na místě komplexní analýza konkurenčních aspektů rozsáhlého množství nových právních předpisů EU v oblasti finanční regulace;
Propojený jednotný digitální trh
22. důrazně podporuje to, aby se jednotný digitální trh stal prioritou, jelikož digitální činnost může vytvořit příležitosti pro nová pracovní místa, růst, inovace a konkurenceschopnost; konstatuje, že je třeba řešit následující témata: důvěra, ochrana soukromí a údajů, kyberkriminalita a bezpečnost, přístupnost, digitální obsah a autorská práva, interoperabilita a standardy, elektronické platby, elektronické uzavírání smluv, elektronická nabídková řízení a elektronická fakturace, elektronická veřejná správa, digitální infrastruktura, elektronické zadávání veřejných zakázek, informace veřejného sektoru a otevřená data, roaming a internetoví zprostředkovatelé;
23. důrazně podporuje nové legislativní a nelegislativní iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu, které upřednostňují růst, a navrhuje, aby se tyto iniciativy staly součástí Aktu o jednotném digitálním trhu („Digital Single Market Act“); zdůrazňuje, že nelegislativní a legislativní iniciativy, které mají největší potenciál vytvářet růst, nová pracovní místa a konkurenceschopnost, včetně elektronického obchodování, by se měly stát prioritou v rámci Aktu o jednotném digitálním trhu podle vzoru aktů o jednotném trhu;
24. vítá závazek Komise rozvíjet elektronické obchodování, jelikož spotřebitelé by mohly ušetřit více než 11,7 miliardy EUR ročně, pokud by si mohli při nakupování na internetu vybírat ze široké nabídky zboží a služeb; v této souvislosti zdůrazňuje, že otázky služeb, které fungují pouze online, přístupu k digitálnímu obsahu, předcházení podvodům, registrace internetových stránek, podpory prodeje a označování byly označeny za překážky jednotného digitálního trhu;
25. upozorňuje na své nedávno přijaté usnesení o Aktu o jednotném digitálním trhu, které bylo přijato velkou většinou a poukazovalo na hlavní oblasti růstu, na které je třeba se na jednotném digitálním trhu zaměřit, včetně elektronického obchodování, dat velkého objemu a cloud computingu; připomíná, že toto usnesení rovněž upozornilo na zásadní význam přístupnosti a bezpečnosti na internetu;
26. očekává strategii Komise, která určí hlavní problémy, jež je třeba vyřešit, abychom mohli dokončit jednotný digitální trh, který bude bezpečný, důvěryhodný a dynamický. zejména by uvítal zjednodušení pro spotřebitele při digitálních nákupech online, ale připomíná důležitost toho, aby spotřebitelé měli na internetu stejnou úroveň ochrany jako na tradičním trhu;
27. podporuje úsilí Evropské komise o dokončení nařízení EU o ochraně údajů; v tomto ohledu žádá, aby veškeré reformy předpisů o ochraně údajů byly přiměřené a proveditelné a chránily jak spotřebitele, tak právo na soukromí, ale také umožňovaly podnikům, ekonomice a inovacím, aby prosperovaly;
28. požaduje, aby byly sledovány trendy v poskytování služeb v rámci očekávané reformy telekomunikačních služeb, především nabídek v oblasti kombinovaného obsahu a služeb, aby bylo zajištěno, že velcí operátoři nebudou zneužívat své dominantní postavení ke škodě spotřebitelů;
29. zdůrazňuje, že při vyjednávání o balíčku týkajícím se vytvoření propojeného kontinentu by měly být upřednostněny nekontroverzní prvky tohoto balíčku týkající se spotřebitelských smluv a objemu využívání dat, aby bylo dosaženo pokroku;
30. upozorňuje na značné obavy ohledně daňových opatření v rámci digitální ekonomiky, především daně z přidané hodnoty (DPH) a jednotného malého správního místa (Mini One-Stop Shop), zejména v případě mikrosubjektů, a naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně znovu zvážila potřebu zavedení stropů u těchto podniků;
Unie musí být odolnější v energetické oblasti a mít progresivní politiku v oblasti změny klimatu
31. zdůrazňuje důležitost finanční dostupnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie; domnívá se, že politika hospodářské soutěže má při podpoře oddělování výroby elektrické energie od provozování soustavy a při řešení problematiky současné roztříštěnosti trhu značný význam; konstatuje, že regulace státní podpory v této oblasti musí být prováděna ve stejném duchu jako jakákoli jiná regulace;
32. zdůrazňuje, že vzhledem k současnému dění na Ukrajině musí být energetická bezpečnost zvýšena řadou opatření v celém spektru možností, jako je diverzifikace dodavatelů, zlepšení energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu a větší využívání původních zdrojů energie a také výrazné investice do infrastruktury; žádá, byla vyjasněna myšlenka „kolektivního nákupu“ plynu a energetických produktů; zdůrazňuje, že další spolupráce, pokud jde o jednání o energetice, musí jít ruku v ruce se zvýšením konkurence na vnitřním trhu, protože ta je klíčová pro zajištění bezpečnosti dodávek v dlouhodobém horizontu, přičemž zároveň přispívá k plnění našich cílů diverzifikace;
33. očekává návrhy, které rozpracovávají koncept „energetické unie“, a podporuje snahy zlepšit fungování vnitřního energetického trhu a opatření, která za tímto účelem zlepší přeshraniční infrastrukturu, například propojení; podněcuje Komisi k tomu, aby zajistila, aby byl rozvoj původních zdrojů energie klíčovou součástí energetické unie; připomíná však Komisi, že je odpovědností členských států určit si svůj energetický mix a že jakákoli budoucí politika dekarbonizace a snižování emisí musí zohledňovat nutnost zajistit energetickou bezpečnost a diverzifikaci (ne udržitelnost v izolaci, jak tomu bylo v minulosti);
34. v souvislosti se strategickým rámcem pro energetickou unii bere na vědomí nedávnou dohodu na říjnové Evropské radě o klimatické a energetické politice do roku 2030, a zejména vítá skutečnost, že nebyly stanoveny závazné cíle na členský stát, protože současné cílové hodnoty se ukázaly jako neflexibilní a nákladné a dusily investice do jiných nízkouhlíkových energetických technologií, jako je zachycování a skladování uhlíku (CCS); trvá však na tom, že v souvislosti s tímto rámcem je nezbytně nutné, aby byla zachována ustanovení na ochranu průmyslových odvětví, kterým hrozí únik uhlíku;
35. konstatuje, že Komise přezkoumá rozhodovací proces pro povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO); je toho mínění, že v roce 2015 je příliš brzy navrhovat jakoukoli novou změnu právního rámce EU pro GMO, protože nejprve musí být posouzena revidovaná směrnice o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (2001/18/ES);
36. bere na vědomí závazek prvního místopředsedy Timmermanse zachovat návrh týkající se nařízení o národních emisních stropech a přednést pozměněné návrhy, které by lépe odrážely synergie s balíčkem opatření v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a snížily administrativní zátěž s ohledem na důležitost řešení problémů znečištění ovzduší tak, aby se čelilo hrozbám pro veřejné zdraví, a na naléhavost splnění mezinárodně dohodnutých limitů pro rok 2020; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny další změny budou striktně dodržovat program inteligentní regulace a usnadňovat lepší provádění; žádá, aby rozhodnutí pozměnit původní návrh nevedlo ke zbytečným odkladům;
37. má za to, že investice do oběhového hospodářství mohou být plně slučitelné s programem Komise pro zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost a mají potenciál vytvořit situace prospěšné pro všechny zúčastněné strany; vyzývá tedy Komisi, aby pracovala s členskými státy na dosažení těchto cílů a případně znovu zvážila stažení;
38. žádá Komisi, aby ozřejmila časový rozvrh a proces týkající se stažení a přijetí nového pozměněného legislativního návrhu ohledně oběhového hospodářství;
39. žádá Komisi, aby stáhla svůj návrh rámcové směrnice o půdě a směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí vzhledem k neúměrné finanční a administrativní zátěži, kterou by tyto směrnice na evropské podniky uvalily, a tak ohrozily růst a zaměstnanost;
Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna
40. vítá plán Komise na předložení strategie vnitřního trhu pro zboží a služby ke zlepšení vzájemného uznávání a k dalšímu posílení klíčových odvětví průmyslu a služeb s největším ekonomickým potenciálem včetně služeb pro podniky, stavebnictví, maloobchodu, regulovaných profesí a poskytování pokročilých služeb a zboží.
41. silně podporuje rozhodnutí Komise zrušit a pozměnit společnou evropskou právní úpravu prodeje; konstatuje, že stávající návrh vedl k obavám některých spotřebitelských organizací a domnívá se, že případný pozměněný návrh by měl vycházet ze vzorových smluv, což by pro spotřebitele a podniky bylo jednodušší k porozumění; dále v kontextu tohoto návrhu konstatuje, že pro spotřebitele je zásadně důležité mít na internetu stejnou úroveň ochrany, jaké se jim dostává na tradičním trhu;
42. zdůrazňuje důležitost provádění stávajících pravidel jednotného trhu, vyhodnocování problémů jejich provádění a analýzy aktuálních bariér a příležitostí, přičemž je potřeba zajistit, že pro všechna nová opatření bude provedeno posouzení dopadu, tato opatření budou odolná vůči budoucím změnám a budou vyhovovat potřebám digitálního věku;
43. vyzývá Radu a Komisi, aby ještě více posílily provádění a prosazování dohodnutých právních předpisů o jednotném trhu, obzvláště ve vztahu k odvětví zboží a služeb, a aby více používaly zásadu vzájemného hodnocení a vzájemného uznávání;
44. vyzývá k širšímu používání testu proporcionality spojeného s postupem vzájemného hodnocení, jehož pomocí by se odhalovala nepřiměřená nařízení, která brání poskytování služeb, a pokud by to podstatný počet členských států uznal za nutné, byla by zrušena;
45. vyzývá ke zrušení „testu hospodářských potřeb“, který může být využit k omezení přístupu na trh;
46. zdůrazňuje úlohu zadávání veřejných zakázek při podpoře inovací a při rozhodujícím přístupu na trhy;
47. naléhavě žádá Komisi, aby posílila úlohu jediného kontaktního místa tak, aby tato místa mohla pomoci poskytovatelům služeb odpovědět na jakékoli dotazy, které mají při usazování v jiném členském státě a jež případně i přesahují směrnici o službách, včetně poskytování informací o daňovém systému;
48. podporuje iniciativy, jež přispívají k obnovení průmyslové základny evropských zemí, k čemuž je potřeba podpory ve výzkumu a inovacích, přístupu k financím a také lepšího regulačního prostředí, které bude firmám poskytovat více pružnosti; očekává konkrétní opatření, která mají být navržena ke zmírnění regulační a administrativní zátěže malých a středních podniků;
49. zdůrazňuje pokračování provádění programu Horizont 2020 a obzvláště jeho snahy o větší zaměření na využití výzkumu světové úrovně k produkci výrobků a služeb, které budou přispívat k oživení evropských ekonomik;
50. bere na vědomí úmysl Komise stáhnout návrh o pozemním odbavení, a zdůrazňuje, že monopoly, které stále existují na některých velkých letištích v EU by měly být řešeny prostřednictvím nového návrhu o pozemním odbavování s náležitým ohledem na ty členské státy, kde jsou tyto služby již liberalizovány; vyzývá k tomu, aby se dosáhlo větší liberalizace a hospodářské soutěže zvýšením počtu poskytovatelů služeb na velkých letištích v EU, neboť se tím zlepší účinnost a kvalita letištních operací a dojde ke snížení poplatků pro uživatele letišť a cestující; zdůrazňuje však, že nový návrh by se neměl týkat sociálních otázek, zejména přesunů zaměstnanců, ani stanovení a prosazování minimálních standardů kvality pro služby pozemního odbavování;
51. je znepokojen nedostatečnou jasností a transparentností regulačního rámce a rozhodování o přidělování investic investičního plánu pro Evropu, pokud jde projekty dopravní infrastruktury: zdůrazňuje důležitost jasnosti, protože Fond bude usnadňovat soukromé investice do bezpečnějších projektů dopravní infrastruktury, zejména v průmyslových střediscích, přičemž poznamenává, že celkové cíle a priority financování nástroje pro propojení Evropy a politiky TEN-T mají poskytnout prostředky EU na financování méně ziskových rozsáhlých přeshraničních projektů společného zájmu (přibližně devět koridorů hlavní sítě), rozvinout komplexní multimodální dopravní síť EU, a řešit nedostatek vhodné infrastruktury, dostupnosti a malé interoperability mezi různými částmi a regiony EU;
52. zdůrazňuje, že Ruská federace stále odmítá dodržovat dohodu o postupném zrušení poplatků za přelety nad Sibiří, a že v souvislosti s nedávnými sankcemi EU vůči Rusku Rusko pohrozilo zákazem přeletů evropských leteckých společností nad Sibiří; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla účinnější právní opatření (včetně odvetných opatření jako odmítnutí nebo omezení využívání vzdušného prostoru Unie leteckými dopravci Ruské federace), aby přiměla Rusko, aby přestalo vybírat nelegální poplatky, které dlouhodobě diskriminují dopravce EU a ztěžují svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci na trasách mezi EU a Asií;
53. souhlasí se stažením zastaralého návrhu o bezpečnostních poplatcích v letectví; ač souhlasí s potřebou, aby bezpečnostní poplatky v letectví byly spravedlivé a přiměřené, má pochybnosti ohledně budoucnosti tohoto návrhu, vzhledem k jeho četným problémům včetně oblasti působnosti směrnice, vztahu k nákladům a státního financování; domnívá se, že by společné zásady pro vybírání bezpečnostních poplatků na letištích EU by měly být uvedeny do souladu s ustanoveními směrnice o letištních poplatcích;
Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie
54. zdůrazňuje, že subsidiarita v oblasti zdanění je životně důležitá pro zdravou evropskou demokracii a hospodářství; odmítá všechny pokusy použít obavy týkajících se správy ekonomických záležitostí jako záminku k zavádění daňových politik na evropské úrovni;
55. vítá myšlenku unie kapitálových trhů nebo jednotného kapitálového trhu, ale bude bedlivě sledovat konzultace Komisi a rodící se akční plán, aby bylo zajištěno, že to, co vznikne, bude mít ambiciózní vizi a nebude pouze technickým odstraněním překážek;
56. vítá návrh na ozdravení a řešení problémů kritické tržní infrastruktury, aby byla zajištěna odpovídající ochrana aktiv investorů v těchto entitách;
57. konstatuje, že světové závazky, které přesouvají dvoustranně obchodované produkty do mnohostranné tržní infrastruktury, znamenají silnější tlak na tyto instituce;
58. souhlasí proto s tím, že systémově relevantní finanční instituce musí prokázat řádné řízení a robustní řízení rizik ku prospěchu systému jako celku;
59. požaduje, aby se úsilí i nadále zaměřovalo na prorůstovou fiskální konsolidaci; je přesvědčen, že podnícení investic by nemělo být vnímáno jako alternativa nezbytných strukturálních reforem;
60. klade si otázky nad některými podrobnostmi investičního balíčku, a konkrétně se táže: jak bude investiční fond provádět výběr projektů a určovat, které jsou prioritní? Jak bude vytvářet pákový efekt, který přinese soukromé investice? Jak fond zajistí, aby nedošlo k privatizaci zisků a státům nezbyly k úhradě ztráty?;
61. vítá skutečnost, že Komise uznává pravomoc členských států rozhodovat o svých daňových systémech;
62. opakuje své důrazné námitky proti dani z finančních transakcí, pokud nebude uplatňována na globální úrovni, a připomíná Komisi, že nepodpořil předchozí návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob;
63. podotýká, že výměna relevantních informací mezi daňovými orgány by mohla být užitečná, ale zdůrazňuje, že členské státy EU si nemohou dovolit dostat se do konkurenčně nevýhodné pozice, když usilují o investice a hospodářské oživení;
64. vyzývá k podrobné analýze ekonomické situace eurozóny;
65. vyzývá k vypracování srovnání ozdravení eurozóny a ozdravení ve třetích zemích a regionech;
66. vyzývá k většímu důrazu na nebankovní formy financování jako rizikový kapitál a skupinové financování (crowdfunding);
Přiměřená a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA
67. vítá příslib Komise, že přezkoumá obchodní a investiční politiku EU a také navrhovaný důraz na její příspěvek k zaměstnanosti a růstu v celé EU; požaduje, byl tento přezkum široce pojatý, strategický a s orientací do budoucna a aby pokrýval veškeré aspekty obchodní a investiční politiky včetně dvoustranných, vícestranných a mnohostranných jednání a samostatných opatření ze zvláštním důrazem na pozornost obchodním vztahům nejen s velkými prudce se rozvíjejícími zeměmi a klíčovými strategickými partnery v celosvětovém měřítku, ale také s členskými státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), s nimiž EU v současnosti nemá prohloubenou a komplexní smlouvu o volném obchodu;
68. naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečné zdroje na další rozvoj ambiciózní obchodní agendy s obchodními partnery v globálním měřítku, včetně snahy o dokončení jednání o prohloubeném, komplexním a vyváženém Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), přičemž podotýká, že obchodní politika by se neměla omezovat na tuto oblast, nýbrž by měla zahrnovat veškeré dvoustranné, vícestranné a mnohostranné obchodní a investiční dohody, o nichž se právě jedná;
69. uvědomuje si obrovský potenciál úspěšného Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), protože zlevní a usnadní vývoz podnikům všech velikostí na obou stranách Atlantiku, s vyhlídkou na to, že evropské ekonomiky získají dalších 100 miliard EUR zlepšením přístupu na trhy a zrušením nebo snížením cel;
70. bere na vědomí sdělení Komise ze dne 25. listopadu týkající se transparentnosti při jednání o TTIP a pokládá je za pozitivní krok ke zlepšení transparentnosti, konzultací se zúčastněnými stranami a také přístupu k dokumentům, přičemž bude zajištěno zachování takového stupně důvěrnosti, který bude nutný k tomu, aby vyjednavači dosáhli kvalitní konečné dohody; vyjadřuje vůli pracovat spolu s Komisí na tom, aby bylo zajištěno uskutečňování námětů tohoto sdělení co nejdříve v roce 2015;
71. uznává velké přínosy dvoustranné dohody o obchodu a investicích s Indií pro všechny strany a vyzývá k čerstvému impulsu pro jednání; vyzývá také k rychlému obnovení rozhovorů s cílem dosáhnout komplexní dohody, jež bude mimo jiné zahrnovat odvětví služeb (pojišťovnictví, banky, poštovní služby, právní služby, reklama, distribuce, maloobchod) a průmyslu (automobily, víno a alkohol, infrastruktura) a bude poskytovat silné záruky pro duševní vlastnictví;
72. žádá komisi, aby jako součást své práce v roce 2015 navrhla směrnice členským státům k modernizaci stávající smlouvy s Mexikem; vyzývá k tomu, aby tyto směrnice zahrnovaly články o vzájemném otvírání trhů, řešily cla, jiné bariéry a technické bariéry obchodu v širokém spektru odvětví zahrnujícím (nejenom): finanční služby, profesionální služby, pojištění, veřejné zakázky, chemikálie, připravená jídla, obchod s energií, duševní vlastnictví a automobilový průmysl;
73. lituje, že se Komise nezavázala stáhnout svůj návrh nařízení o pravidlech přístupu zboží a služeb ze třetích zemí k veřejným zakázkám na vnitřním trhu EU i přes silný odpor velkého počtu členských států, což mnozí vnímají jako protekcionistické opatření, jež může vést ke značným problémům v obchodu s některými partnery včetně případných odvetných opatření nejen ve veřejných zkazkách, ale i v dalších klíčových odvětvích; má za to, že problémy, na něž komise upozorňuje, by bylo lepší řešit v dvoustranných jednáních o komplexních obchodních dohodách nebo povzbuzováním dalších zemí k přistoupení k Smlouvě o vládních zakázkách (GPA);
74. vyjadřuje znepokojení nad žádostí Komise o stanovisko Soudního dvora EU ke smlouvě EU se Singapurem a nad dlouhým prodlením, které to znamená pro vstup této smlouvy v platnost;
Oblast spravedlnosti a základních práv, jež jsou založeny na vzájemné důvěře
75. podporuje snahu komise stáhnout legislativní návrhy, které nenajdou podporu v radě a v tomto kontextu se domnívá, že je správné stáhnout nařízení o mateřské dovolené a přiznat členským státům právo přijmout předpisy, které půjdou nad minimální požadavky předpisů EU;
76. plně podporuje boj proti přeshraniční trestné činnosti a korupci; vyjadřuje však politování nad tím, že i přes značný odpor v Radě a vážné obavy, pokud jde o přiměřenost, právní základ, subsidiaritu a základní práva, Komise nestáhla svůj návrh o Úřadu evropského veřejného žalobce;
77. plně podporuje úsilí Komise, jehož cílem je pomoci řešit hrozby vnitřní bezpečnosti členských států v záležitostech týkajících se zahraničních bojovníků a terorismu; v tomto ohledu naléhavě vyzývá Komisi, aby zahrnula rychlé přijetí směrnice EU–PNR jako jednu z priorit svého pracovního programu;
78. vítá skutečnost, že počítačová kriminalita bude prioritou evropského programu pro bezpečnost; vyzývá k přijetí přísných opatření ze strany Komise, pokud jde o ochranu dětí na internetu;
79. vyjadřuje politování nad tím, že Komise požadovala, aby veřejně kotované společnosti v Evropské unii zaručily, že splňují kvótu 40 % nedostatečně zastoupeného pohlaví ve svých řídících a dozorčích orgánech; poznamenává, že Komise sama je složena z 32 % žen a 68 % mužů; trvá na tom, aby jmenování kandidátů do řídících a dozorčích orgánů společností bylo založeno pouze na zásluhách, a žádá proto Komisi, aby stáhla návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních ( COM(2012)0614 );
80. naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi přijala soubor měřitelných kroků k ukončení praktik poškozujících ženy a dívky včetně dětských a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, zabití ze cti, nucených sterilizací, znásilnění v ozbrojených konfliktech, kamenování a všech ostatních forem brutality; naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) zlepšila podporu, která je k dispozici obětem takového násilí;
81. rozhodně podporuje opatření k ukončení se všech forem diskriminace a také politiky, které uznávají důležitost rodiny jako základního prvku společnosti; vítá odhodlání Komise podporovat ženy v jejich účasti na trhu práce;
Na cestě k nové migrační politice
82. podporuje potřebu důsledného, ale spravedlivého přístupu k migrační politice EU; plně podporuje výzvu Komise, že je třeba bojovat proti zneužívání migračního systému EU;
83. připomíná Komisi, že v některých členských státech panují velké obavy ze zneužívání sociálních dávek rezidenty z jiných členských států; zdůrazňuje, že dávky a platby sociálního zabezpečení jsou záležitostí, o níž plně a výlučně rozhodují jednotlivé členské státy;
84. podporuje názor, že je třeba, aby byla migrace provázána s vnější politikou EU, a vyzývá Komisi, aby učinila prioritou spolupráci s třetími zeměmi, mj. s regiony subsaharské Afriky, severní Afriky a Blízkého východu, a to ve formě vracení migrantů, programů přesídlování a dohod o řízení migrace se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi; vyzývá také Komisi, aby poskytovala další pomoc v podobě humanitární pomoci, politické pomoci a školení;
85. vyzývá Komisi, aby se účinně a efektivně zabývala stávajícími nedostatky, pokud jde o kvalitu podmínek ve sběrných táborech a azylového řízení v EU, protože oba tyto faktory mají citelný dopad na migrační tlaky;
86. plně podporuje výzvu Komise, aby byla přijata rozhodná opatření vůči převaděčům a pašerákům lidí a aby také byla poskytnuta pomoc třetím zemím ve formě vzdělávání a školení upozorňujícího na rizika ilegálního převádění migrantů; důrazně vyzývá Komisi, aby učinila prioritou a provedla konkrétní opatření, která zamezí ostudným praktikám moderního otroctví;
87. vyzývá Komisi, aby zkoumala, jak by bylo možno zlepšit budoucí úlohu agentury FRONTEX a Evropského úřadu pro podpůrné otázky azylu s cílem čelit migračním tlakům a výzvám, před kterými stojí EU, aby se podařilo jak zachovat bezpečnost na vnějších hranicích, tak zabránit ztrátám životů na moři;
88. žádá, aby Komise provedla kompletní analýzu efektivnosti využívání zdrojů EU v oblasti migrace a azylu, zejména využívání prostředků pro oblast vnitřních věcí, a to zvláště na azylová řízení, integraci, kontroly hranic a vracení migrantů;
Silnější celosvětový aktér
89. respektuje právo členských států přijímat jednostranná rozhodnutí v oblasti zahraničních věcí a bezpečnostní a obranné politiky, a tam, kde je to záhodno, vybízí k tomu, aby byl na jednání Evropské rady formulován společný postup v reakci na společné existující a vznikající hrozby a problémy;
90. znovu potvrzuje svůj závazek při svém postupu spolupracovat s organizacemi, jako je OSN, NATO a G20, nikoli jim konkurovat, aby bylo zajištěno, že EU a její členské státy dokáží účinně čelit stávajícím a objevujícím se zahraničněpolitickým a bezpečnostním výzvám, zejména ve východním a v jižním sousedství Unie;
91. naléhavě vyzývá Komisi, aby využila příležitosti, kterou je rok 2015 jako Evropský rok rozvoje, aby podnítila vznik programu pravidelných revizí Dohody z Cotonou, zejména jejích ustanovení o lidských právech a demokracii;
92. je přesvědčen, že u budoucích cílů udržitelného rozvoje musí být výrazně méně cílů a cílových hodnot, aby byla rozvojová agenda na období po roce 2015 koherentnější a efektivnější, a že větší důraz musí být kladen na hospodářský růst a vytváření bohatství v rozvojových zemích samých, na obchod a na podporu MSP vytvořením vstřícného prostředí pro vlastníky malých podniků a usnadnění přístupu k finančním službám; podněcuje k novému úsilí na poli boje proti korupci, praní peněz a nezákonným tokům kapitálu jako hlavní prioritě při financování rozvoje;
93. požaduje jediný, přesvědčivý a komunikovatelný soubor cílů pro vymýcení extrémní chudoby prostřednictvím udržitelného rozvoje do roku 2030, který by se měl zaměřit na: hospodářský růst a vytváření bohatství, včetně udržitelné spotřeby a produkce jako klíčové součásti udržitelného rozvoje; mír, řádnou správu věcí veřejných, transparentnost a instituce, které se musí zodpovídat ze své činnosti; a zastavení veškerého násilí a právní stát;
94. vyzývá ke změně zaměření rozvojových snah na obchod a investice v zájmu rozvoje a upozorňuje na důležitost sjednávaných dohod o hospodářském partnerství (EPA), protože právě ty jsou zásadními rozvojovými nástroji založenými na reciprocitě a liberalizaci obchodu mezi stranami dohody v daném regionu; je přesvědčen, že diskuse o dohodách EPA v příštím roce jsou příležitostí požadovat efektivní monitorování těchto dohod a zajistit, aby naše vztahy se zeměmi AKT byly v souladu s rozvojovými cíli;
95. požaduje dlouhodobá opatření s cílem zabránit budoucím případům propuknutí epidemie určitého onemocnění; zdůrazňuje, že je zapotřebí výrazně investovat do místních systémů zdravotní péče, protože dostatečně personálně vybavené a dobře zásobované nemocnice by pomohly přidruženým zemím zvládnout nejen nárazové krize, ale také běžněji rozšířené nemoci, jako je malárie a průjmová onemocnění;
Unie demokratické změny
Institucionální otázky
96. připomíná Komise sliby předsedy Junckera, že bude akceptovat „férovou dohodu“ se Spojeným královstvím a dalšími členskými státy, které chtějí, aby se některé oblasti vrátily do jejich svrchované rozhodovací pravomoci; vyzývá Komisi, aby zahájila jednání tím, že uvede tuto otázku na první nadcházející mezivládní konferenci a ponechá ji na pořadu jako trvalé téma, dokud se nepodaří jednání úspěšně ukončit;
97. je znepokojen netransparentností na Evropském soudním dvoře (ESD); vyzývá proto Soudní dvůr, aby umožnil svým soudcům prezentovat nesouhlasná stanoviska, jak je tomu běžně u jiných mezinárodních soudů, konkrétně u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku;
98. bere na vědomí stanovisko, které vydal ESD ve věci dohody o přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech (ECHR); má pochybnosti, zda má cenu pokračovat v této snaze o přistoupení, a to vzhledem k tomu, že se jen zvýší složitost a nejistota, která vyplyne ze dvou konkurujících si jurisdikcí v podobě práv podle této úmluvy a práv podle Listiny základních práv; je i nadále přesvědčen, že toto přistoupení by nemělo být pro EU prioritou, nýbrž že by měly smluvní strany usilovat o reformu ECHR, aby se zlepšil její rozhodovací proces, a to by mělo být prioritou v oblasti lidských práv;
99. vítá přísliby, že Komise bude usilovat o zdokonalení tvorby právních předpisů a o transparentnost, zejména v souvislosti s budoucí revizí interinstitucionálních dohod; je přesvědčen, že tyto typy institucionálních reforem jsou zapotřebí pro obnovení důvěry a pro modernizaci myšlení v často zastaralých institucích se zastaralými výhledy; vyjadřuje nicméně značné zklamání z toho, že reforma nebyla výraznější hybnou silou tohoto pracovního programu;
Rozpočtové otázky
100. žádá Komisi, aby společně s členskými státy pracovala na tom, aby bylo zajištěno, aby byla zavedena přísnější kázeň a striktnější postupy, které by umožňovaly lepší a účelnější vynakládání výdajů; je přesvědčen, že problém s platbami, s nímž se nyní potýkáme, musí být naléhavě řešen a musí být nalezena perspektivní dlouhodobá řešení;
101. zdůrazňuje, že rozpočet EU musí být investičním rozpočtem zaměřeným na plnění konkrétních cílů; je přesvědčen, že rozpočet se musí zaměřit na oblasti výdajů, které skýtají zřetelnou a prokazatelnou přidanou hodnotu a všechny jejich nástroje jsou vynakládány co nejefektivněji; požaduje, aby toto zaměření bylo více a lépe kontrolováno;
102. připomíná, že v situaci, kdy členské státy vyvíjejí značné úsilí, aby dostaly své veřejné výdaje pod kontrolu, nemohou být evropské veřejné výdaje výjimkou; trvá na tom, aby byla ve stavu zaměstnanců institucí EU provedena snížení ve snaze o zefektivnění, aby jakémukoli požadavku na zaměstnance pro práci na nových prioritách bylo vyhověno s kompenzací v podobě snížení jinde, a aby byla tudíž byla provedena v rozpočtech institucí EU výrazná snížení;
103. trvá na tom, že rozpočet Unie nesmí přidávat další daňovou zátěž na bedra daňových poplatníků a měl by být jednoznačně zaměřen na to, aby pomáhal členským státům řešit současné strukturální problémy, mj. znovu obnovit naši konkurenceschopnost;
104. je přesvědčen, že rozhodovací proces kolem ročního rozpočtového procesu je nutno revidovat; je v této souvislosti přesvědčen, že Rada by měla stanovovat výši rozpočtu, zatímco Parlament by měl společně s Komisí stanovovat priority výdajů a v plném rozsahu kontrolovat veškeré výdaje se zřetelem k dosaženým výsledkům;
Společná zemědělská politika
105. vítá odhodlání Komise provést zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP); opakuje však, že toto zjednodušení by mělo jít nad rámec snahy udělat pořádek v právních předpisech a mělo by se zaměřit na zjednodušení mnoha typů regulační zátěže, s nimiž se potýkají zemědělci po celé EU; v tomto ohledu konstatuje, že nejnovější reforma SZP výrazně zvýšila složitost SZP;
106. bere na vědomí závazek Komise přezkoumat „ekologická“ opatření v rámci přímých plateb po prvním roce jejich uplatňování; důrazně však Komisi žádá, aby zajistila, aby byl tento přezkum plnohodnotným přezkumem v polovině období zabývajícím se všemi aspekty SZP , nikoli pouze ekologickými opatřeními, s cílem učinit tuto politiku spravedlivější a méně zatěžující pro zemědělce a vnitrostátní správní orgány a zajistit, aby byli evropští zemědělci schopni konkurovat na globálním trhu;
107. naléhavě vyzývá Komisi, aby odložila zavedení ekologických opatření v rámci prvního pilíře SZP o jeden rok, aby byl ponechán čas na vyřešení závažných obtíží, které má mnoho správních orgánů v členských státech při svých pokusech tyto reformy provést;
108. zdůrazňuje, že EU má velmi vysoké bezpečnostní a zdravotní standardy, které jsou životně důležité pro zajištění důvěry spotřebitelů v EU, a znovu opakuje, že tyto standardy by neměly být ohroženy ani by z nich nemělo být sleveno při jednáních o obchodních dohodách, které se EU snaží uzavřít se třetími zeměmi;
Společná rybářská politika
109. lituje toho, že v programu není zmínky o provádění, prosazování a monitorování reformované společné rybářské politiky (SRP), protože od 1. ledna 2015 nastane u SRP řada zásadních změn: posílení regionálního aspektu SRP, uplatňování zákazu výmětů, přičemž se rybářům dostává právních záruk, plnění cílů maximálních udržitelného výnosu (MSY) a sběr veškerých údajů nezbytných pro lepší hospodaření s evropskými rybolovnými zdroji; je si vědom toho, že jsou stále zapotřebí další reformy;
110. naléhavě vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy, zejména pokud jde o podporu drobného rybolovu, zachování tradičních rybolovných technik a větší vnitrostátní a regionální kontrolu zásob ryb a rybářských praktik;
111. vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu sportovního rybolovu a prozkoumala jeho dopad na rybolovné zdroje EU, což bude v souladu s platnými pravidly SRP;
112. uvědomuje si, že plán vícedruhového řízení pro Baltské moře a vstup povinnosti vykládky v platnost, jak je předpokládají reformy SRP, nahradí řadu nařízení, která jsou v současnosti zablokována v Radě; žádá Komisi, aby monitorovala provádění plánu vícedruhového řízení pro Baltské moře a zavedení povinnosti vykládky;
113. naléhavě vyzývá Komisi, aby uvažovala o zrušení zákazu pulzního rybolovu při nadcházející revizi nařízení o technických opatřeních, přičemž podotýká, že tato technika je udržitelná a inovativní a přispěla by ke snížení objemu výmětů;
114. naléhavě vyzývá Komisi, aby konkrétně s Islandem usilovala o dosažení takové dohody o rybolovu, která by chránila dlouhodobé zdraví makrely;
Regionální politika
115. vítá závazek Komise, že bude budovat užší partnerství s členskými státy, vnitrostátními parlamenty a regiony ve snaze zlepšit provádění a efektivitu strukturálních fondů, a že zavede nová pravidla pro tyto fondy na období 2014–2020 co nejhladším způsobem; zdůrazňuje důležitost zjednodušení při zvyšování přístupnosti fondů a odstraňování nesrovnalostí a zabraňování podvodům;
o
o o
116. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.