Dokument ze zasedání
12.1.2015 B8‑0039/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí
o prioritách Parlamentu pro pracovní program Komise na rok 2015
( 2014/2829(RSP) )
Gabriele Zimmer
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách Parlamentu pro pracovní program Komise na rok 2015
( 2014/2829(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise o pracovním programu na rok 2015 ( COM(2014)0910 ),
– s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí[1], zejména na přílohu IV této dohody,
– s ohledem na sdělení Komise s názvem „Investiční plán pro Evropu“ ( COM(2014)0903 ),
– s ohledem na sdělení Komise o revizi správy ekonomických záležitostí – zpráva o uplatňování nařízení (EU) č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/20131 ( COM(2014)0905 );
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2014,
– s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že EU se neustále potýká s nejhorší hospodářskou a sociální krizí od svého založení, jejímiž příznaky jsou stagnující ekonomika a hrozící nebezpečí deflace, vysoká míra nezaměstnanosti, ochabující sociální a zaměstnanecká práva a prohlubující se sociálně hospodářské nerovnosti, které EU staví před bezprecedentní výzvy;
B. vzhledem k tomu, že současná krize má kořeny v přijetí eura, jelikož měnová unie má vážné koncepční chyby, a že se tedy s odstupem času ukazuje, že euro nesplnilo svůj účel; domnívá se, že jednou z chyb je i nedostatečný dohled nad stovkami miliard eur, které z takzvaných klíčových zemí tečou do okrajových částí EU, a nedostatek obezřetnosti daný tím, že nebyly vytvořeny žádné nápravné mechanismy, které by řešily škody napáchané tímto náhlým a masivním mezinárodním pohybem měny; vzhledem k tomu, že všechny členské státy sdílejí odpovědnost za koncepční nedostatky eura a že dluhové zatížení, které z těchto nedostatků vyústilo, je výrazně nerovnoměrné, kdy některé země ze situace těží a jiné upadly v jejich důsledku do hluboké deprese; vzhledem k tomu, že tyto základní chyby a nerovnováhu je třeba ještě řešit;
C. vzhledem k tomu, že orgány EU prosazují další omezení, která mají být provedena ve vnitrostátních rozpočtech; vzhledem k tomu, že tato politika povede k nárůstu nezaměstnanosti, výraznému krácení mezd, zvýšení důchodového věku a snížení veřejných výdajů v oblastech jako školství a zdravotnictví a že povede k poklesu poptávky a současně s tím k zavedení radikálního privatizačního programu, čímž se nastolí podmínky pro další prohlubování současné hospodářské a sociální krize;
D. vzhledem k tomu, že sedm let po vypuknutí finanční krize zůstává finanční odvětví nedostatečně regulováno a přetrvává riziko, které představují tzv. „zombie“ banky udržované při životě navzdory jejich nedávnému negativnímu výsledku při zátěžovém testu ECB, což vede k zablokování vyplácení úvěrových částek podnikům a domácnostem;
E. vzhledem k tomu, že debaty o tzv. unii kapitálových trhů poukazují na to, že finanční lobby je silnější než kdykoli předtím, jelikož usiluje o maximální rozšíření své volné působnosti a zisků na základě obnovy trhu s „toxickými“ produkty, jako jsou cenné papíry zajištěné aktivy;
F. vzhledem k tomu, že přijatá nápravná opatření, jako jsou soubory opatření hospodářské správy, soustavně odebírají možnost politických rozhodnutí svébytným a demokraticky zvoleným vládám členských států a možnost demokratické kontroly evropským občanům a národním parlamentům a nastolují nepřetržitá úsporná opatření, která Evropu vedou do dlouhodobé hospodářské deprese;
G. vzhledem k tomu, že daňové systémy jsou koncipovány tak, aby z nich měly prospěch spíše velké firmy než obyčejní občané; vzhledem k tomu, že úsporná opatření a přísná rozpočtová opatření doprovázená velkými ztrátami ve státních příjmech v důsledku daňových úniků vyvíjejí na rozpočty členských států další tlak a podrývají zájmy daňových poplatníků a pracovníků v EU;
H. vzhledem k tomu, že na důležitou otázku sociální nespravedlnosti upozorňuje skutečnost, že zatímco evropští občané jsou nenapravitelně postihováni úspornými programy a neoliberálními strukturálními reformami, tajné daňové dohody, celosvětový fenomén daňových úniků či přesun zisků do daňových rájů jsou naprosto legální záležitosti;
I. poukazuje na to, že skandál ohledně role předsedy Komise v programech obcházení daňové povinnosti v Lucembursku narušil důvěryhodnost Komise, zejména ve vztahu k jejímu proklamovanému cíli bojovat proti daňovým rájům, daňovým únikům a daňovým podvodům a ve vztahu k prosazování spravedlivého daňového systému, do něhož by přispívaly všechny složky společnosti;
J. vzhledem k tomu, že klimatická krize i nadále ohrožuje stabilitu, zdraví a živobytí společnosti po celém světě, jakož i dobré životné podmínky zvířat a biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti změny klimatu je nedostatečná a že potřebu skutečné změny ve výrobním systému zastínila touha zvýšit konkurenceschopnost Unie na globálním trhu;
K. vzhledem k tomu, že nejenže politiky EU dosud nedokázaly obnovit udržitelnou a inkluzivní ekonomiku, která by vytvářela důstojná pracovní místa pro miliony nezaměstnaných a nedostatečně zaměstnaných osob v Evropské unii a zároveň zajišťovala vysokou úroveň služeb sociálního zabezpečení a ochranu životního prostředí, ale že jejich nevhodnost způsobila zároveň hlubokou nedůvěru občanů v to, že EU je schopna řešit problémy, kterým oni sami čelí ve svém každodenním životě;
L. vzhledem k tomu, že má-li být obnovena důvěra občanů v EU a zajištěno dlouhodobé přežití Unie, je naprosto nezbytné zajistit větší transparentnost, otevřenost a demokratizaci EU včetně větší účasti občanů na utváření její budoucnosti;
M. s ohledem na nutnost zásadním způsobem změnit současné politiky Komise do podoby, která by posílila EU a podpořila snahy členských států o dosažení udržitelného hospodářského růstu a plné zaměstnanosti a odstranění chudoby, sociálního vyloučení a nerovností v příjmech;
ČÁST 1
1. vyjadřuje svou hlubokou nespokojenost nad tím, že pracovní program Komise na rok 2015 nezahrnuje legislativní návrhy, které byly vypracovány a projednávány v minulém funkčním období;
2. ostře odsuzuje politicky nekontinuální přístup Komise, který podrývá práva Evropského parlamentu jakožto spoluzákonodárce; trvá na tom, že rozhodnutí o stažení legislativního návrhu musí být výsledkem rozhodovacího postupu; rozhodně se staví proti návrhu stáhnout z pořadu jednání navrhovaný akt o mateřské dovolené, soubor předpisů o odpadech, přezkum politiky pro čisté ovzduší a iniciativu týkající se oběhového hospodářství, tj. opatření, která byla spatřována jako zásadní pro udržitelný růst a dobré životní podmínky a zdraví občanů EU;
3. ostře odsuzuje nedávný pokus Komise zasahovat do vnitrostátních voleb v Řecku; trvá na tom, aby Komise nezasahovala do demokratických procesů v členských státech;
4. vyjadřuje politování nad tím, že i přes svůj příslib obsažený v názvu „Nový začátek“ je pracovní program Komise v podstatě jen pokračováním neúspěšných politik fiskální konsolidace, strukturálních reforem a deregulace;
5. domnívá se, že pracovní program neřeší hlavní výzvy, kterým EU v současnosti čelí, jako jsou stagnující ekonomika, hrozba deflace, vysoká nezaměstnanost, ochabující sociální a zaměstnanecká práva, rostoucí socio-ekonomické nerovnosti a vysoký veřejný a vnější dluh; opakuje, že hospodářskou, sociální, klimatickou a politickou krizi lze překonat pouze radikálně novou politikou, v centru jejíhož zájmu budou ve všech oblastech lidé, zvířata a životní prostředí, a nikoli požadavky finančního trhu;
6. staví se kriticky ke stěžejní iniciativě pracovního programu – navrhovanému investičnímu plánu – který považuje pro stimulaci investic za zcela nedostatečný kvůli jeho koncepčním vadám spočívajícím v tom, že navrhuje privatizaci zisků a socializaci rizik a nedisponuje nutnými finančními prostředky pro reakci na masivní poptávku a nedostatek investic v EU; opět vyzdvihuje skutečnost, že má-li se stimulovat kvalitní a sociálně vyvážený růst, je nutno nahradit evropský fond pro strategické investice silným a výkonným „evropským investičním programem pro udržitelný rozvoj, zaměstnanost a sociální začlenění“;
7. hluboce odsuzuje to, že pracovní program nemá sociální a ekologickou dimenzi; kritizuje i to, že program neobsahuje politiky pro oblast kultury, mládeže a vzdělávání; zdůrazňuje, že úsporná opatření oslabila veřejné služby a ohrozila dopad vzdělávání a odborné přípravy při hospodářské obnově; připomíná, že má-li se řešit problém nezaměstnanosti, chudoby a nerovností, je třeba, aby se k podpoře tvůrčích profesí a odvětví a celoživotního učení přistupovalo jako k jedné z hlavních priorit;
8. zdůrazňuje, že veřejný a vnější dluh v okrajových zemích EU patří k nejvyšším na světě, což je důkazem asymetrického charakteru integračního procesu; připomíná, že tento dluh je do značné míry dán tím, že finanční instituce, které byly dříve zapojeny do nekalých a spekulativních praktik, byly zachráněny z vnějších zdrojů, což bylo umožněno neexistencí vhodných právních předpisů a demokratické kontroly hospodářství; odsuzuje skutečnost, že veřejný dluh byl pouze záminkou k nastolení úsporných opatření, jejichž důsledkem bylo prohloubení chudoby, porušování základních sociálních a lidských práv a další zadlužení; domnívá se, že je zcela nezbytné dluhovou zátěž bezodkladně řešit, vést o ní nová jednání (restrukturalizovat dluh a výrazně jej snížit) a dostat ji na udržitelnou úroveň, protože se jedná o základní princip spravedlnosti; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by zakazoval konfiskace majetku bankami, kterým jsou vytaveni obyčejní občané, jež postihla krize;
9. trvá na tom, aby Komise přezkoumala opatření REFIT s cílem zajistit, aby lepší regulace a zjednodušení nebylo využíváno jako záminka pro deregulaci oslabující sociální ochranu pracovníků, ochranu spotřebitelů, ekologické normy, normy týkající se životních podmínek zvířat a sociální dialog;
10. trvá na tom, aby Komise a členské státy prokázaly skutečné politické odhodlání při zdaňování faktických vlastníků majetku a aby se vypracovala konkrétní a účinná legislativní opatření se zaměřením především na mezinárodní obchodní operace, přesun zisků nadnárodních korporací a transakcí uvnitř skupin, zákaz společností se sídlem v daňových rájích a daňových rájů jako takových a na stanovení minimálních sazeb daně z příjmů právnických osob;
11. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechna budoucí legislativa bude podléhat posouzení dopadu z hlediska sociálních a základních práv; zejména přijetí opatření týkajících se hospodářské správy, imigrační politiky a systémů EU pro rozsáhlé shromažďování, zpracovávání, předávání a uchovávání údajů by mělo předcházet vyhodnocení jejich souladu se základními právy;
ČÁST 2
HODNOCENÍ PRACOVNÍHO PROGRAMU KOMISE NA ROK 2015 Z HLEDISKA POLITIK PRO JEDNOTLIVÁ ODVĚTVÍ
Nová sociálně vyvážená politika pro oblast zaměstnanosti, růstu a investic
12. zdůrazňuje skutečnost, že současná hospodářská a sociální krize je rovněž výsledkem neoliberální politiky Komise spočívající v prosazování deregulace finančních trhů, liberalizovaných trzích s produkty a službami a dominanci finančního aspektu v ekonomice, ale i ve snižování veřejných investic a ve stále větší deregulaci trhu práce; vyzývá Komisi, aby tuto politiku změnila;
13. nabádá Komisi, aby předložila návrh na přistoupení EU k Evropské sociální chartě, které by bylo prvním krokem k dosažení lepší rovnováhy mezi sociálními a zaměstnaneckými zájmy na straně jedné a hospodářskými zájmy na straně druhé;
14. vyzývá Komisi, aby v zájmu stimulace kvalitního a sociálně vyváženého růstu nahradila evropský fond pro strategické investice silným a výkonným evropským investičním programem pro udržitelný rozvoj, zaměstnanost a sociální začlenění;
15. vyzývá Komisi, aby přezkoumala pravidla o státní podpoře tak, aby státy mohly činit opatření na podporu sociálně a ekologicky přínosných projektů a pomoci malým a středním podnikům v těžké situaci tím, že přispějí na rekonstrukci jejich výrobních kapacit, jež byly těžce postiženy krizí;
16. vyzývá Komisi, aby představila návrh revize VFR v polovině období, v němž budou reálně promítnuty priority nutné pro stimulaci udržitelného, kvalitního a sociálně vyrovnaného růstu;
17. zdůrazňuje, že regionální politika je nepostradatelným nástrojem na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, jejímž hlavním cílem je zmírnění regionálních rozdílů, podpora skutečné konvergence a posílení růstu a zaměstnanosti; trvá na tom, že politika soudržnosti musí být naplňována a dále posílena a že by měla zůstat nezávislou oblastí zajišťující udržitelný rozvoj (hospodářský, sociální, environmentální a územní) a zmírnění rozdílů mezi regiony a zaostalosti chudších regionů;
18. odmítá přístup Komise, která politiku soudržnosti upozaďuje před správou hospodářských záležitostí a používá splnění makroekonomických podmínek obsažených v Paktu o stabilitě a růstu jako předpoklad pro přístup k prostředkům z fondu na podporu soudržnosti a regionálního rozvoje; trvá na tom, že politika soudržnosti by neměla být používána jako nástroj finančních sankcí;
19. domnívá se, že stávající podpora ze strany EU a současné finanční zdroje EU vyhrazené pro politiku soudržnosti nepostačují k pokrytí potřeb, pokud jde o dosažení skutečné konvergence a odstranění regionálních rozdílů, vysoké míry nezaměstnanosti, nerovných příjmů a chudoby v Evropské unii; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit rozpočet EU určený na politiku soudržnosti; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad výrazným zpožděním v uplatňování politiky soudržnosti pro období 2014–2020 a nad opožděnými platbami, které měly být uskutečněny v rámci politiky soudržnosti pro období 2007–2013;
Digitální politika chránící zájmy a práva občanů
20. oceňuje cíl Komise stát v předvoji digitální revoluce; zdůrazňuje však, že internet je veřejným prostorem a že zajištění jeho neutrality musí být ústředním smyslem politiky EU v této oblasti;
21. poukazuje na to, že důvěra občanů v internet je směrodatná pro úspěch digitální společnosti a ekonomiky; domnívá se, že kybernetická bezpečnost, především pokud jde o nezletilé, je důležitá, nicméně za stejně důležité pro občany považuje i právo na soukromí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily ochranu soukromí a soukromých údajů na internetu před veřejnými i soukromými subjekty;
22. zastává názor, že vzhledem ke stále nejistějším pracovním podmínkám v digitálním hospodářství je třeba strategii Komise pro jednotný digitální trh doplnit o ochranná opatření, která zajistí důstojné pracovní podmínky v tomto odvětví;
23. domnívá se, že značka „fair work“ umisťovaná na softwarové produkty (např. hry a softwarové aplikace) by mohla být prvním krokem k tomuto cíli;
24. upozorňuje na skutečnost, že plánovaná reforma práv duševního vlastnictví by neměla pouze chránit práva vlastníků, tj. autorů a tvůrčích pracovníků na straně jedné a kolektivních správců, vydavatelství a zábavného průmyslu na straně druhé, ale měla by zároveň garantovat široký přístup veřejnosti a zajišťovat, že další inovace v tomto směru nebudou zastaveny;
Nová udržitelná politika pro oblast klimatu a sociálně spravedlivá politika pro oblast energetiky
25. je přesvědčen, že klimatická krize je výsledkem chybného, energeticky náročného výrobního systému zaměřeného na zisk a že řešení změny klimatu nelze přenechat trhu, ale že vyžaduje radikální změny ve výrobních metodách a spotřebě; vyzývá Komisi, aby revidovala svou politiku pro oblast klimatu a aby ji začlenila do všech ostatních politik;
26. vyjadřuje politování nad tím, že závazné cíle, které Komise dosud prezentovala, jsou málo ambiciózní; domnívá se, že má-li Evropská unie zůstat vedoucím subjektem při jednáních o změně klimatu, podporovat vytváření zelených pracovních míst a přispívat spravedlivým dílem k celosvětové snaze o snížení emisí skleníkových plynů, je naléhavě třeba, aby její ambice v oblasti boje proti změně klimatu byly vyšší;
27. bere na vědomí slib, že do konce roku 2015 budou předloženy legislativní návrhy týkající se provádění klimaticko-energetického balíčku pro období do roku 2030; připomíná předsedovi Junckerovi jeho závazek dodržet cíl zvýšit energetickou účinnost o 30 %;
28. žádá Komisi, aby předložila závazná kritéria udržitelnosti pro využívání energie a biomasy; dále Komisi žádá, aby předložila návrhy na řešení problému emisí skleníkových plynů produkovaných v souvislosti s intenzivním chovem hospodářských zvířat, poněvadž tyto skleníkové plyny se na změně klimatu podílejí mnohem více než jejich emise z jiných zdrojů;
29. je si vědom záměru Komise reformovat a reorganizovat energetickou politiku EU ve formě evropské energetické unie za účelem zabezpečení dodávek energie, snížení závislosti na jejím dovozu ze třetích zemí, posílení účasti spotřebitelů, zvýšení energetické účinnosti a energetických úspor, pokročit v práci na budování mezinárodního systému energetické spolupráce, který bude zahrnovat Rusko, a podporovat výzkum a inovace v oblasti energetiky; v tomto ohledu trvá na tom, že energetická politika EU musí zajišťovat všem lidem přístup k energii, přispívat k tomu, aby ceny energie byly pro všechny spotřebitele přijatelné, posilovat veřejnou kontrolu a regulaci v tomto odvětví a přispívat k mírovému řešení konfliktů souvisejících s dodávkami energie;
30. žádá rovněž Komisi, aby se při vypracovávání návrhu strategického rámce pro energetickou unii podrobněji zaměřila na problém energetické chudoby;
31. zdůrazňuje, že má-li se poskytnout významná podpora rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, je třeba ambiciózních strategických opatření a investování značných prostředků, primárně ze strany veřejného sektoru, a že v zájmu zajištění dodávek energie a předcházení energetickým ztrátám v důsledku přesunu energie je zase nutné podporovat systémy distribuce energie; zdůrazňuje nutnost investovat více prostředků do výzkumu v oblasti nízkouhlíkových technologií, modernizace distribučních sítí a skladování energie;
32. souhlasí s Komisí v tom, že je důležité ukončit jakoukoli izolaci členských států vůči evropským sítím pro rozvod plynu a elektřiny, a zastává názor, že EU by měla prioritně pomáhat nejzranitelnějším zemím diverzifikovat jejich zdroje a kanály pro dodávky energie; vyzývá k udržitelné výrobě energie, která zároveň členským státům umožní splnit energetické cíle EU v souladu s jejich konkrétními podmínkami;
Sociálně a ekonomicky vyrovnaný vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou
33. Je extrémně znepokojen tím, že Komise podporuje ideu oživit systém sekuritizace prostřednictvím „unie kapitálových trhů“; připomíná Komisi, že finanční odvětví výrazně profitovalo z deregulace finančních trhů a že s ním spojené problémy jsou stále jedním z hlavních důvodů ekonomické krize; opětovně žádá, aby se radikálně zredukovalo finanční odvětví, aby se znovu zavedly tradiční bankovní půjčky reálné ekonomice prostřednictvím ukončení úsporných opatření brzdících investiční poptávku a aby se zajistil demokratický dohled a kontrola nad bankovním sektorem;
34. vyjadřuje politování nad skutečností, že specificky zaměřená revize směrnice o vysílání pracovníků byla chápána pouze jako prostředek k prohloubení vnitřního trhu, a nikoli jako směrnice na ochranu pracovníků; volá po skutečné politice na ochranu práv pracovníků proti sociálnímu dumpingu;
35. opakuje, že je důležité, aby průmyslové a výrobní aktivity byly v členských státech rozptýleny na více místech v souladu s cíli EU dosáhnout toho, aby průmysl generoval 20 % HDP; poukazuje na to, že průmysl se na vývozu EU podílí z 80 % a je důležitým zdrojem technických poznatků a pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky; zdůrazňuje, že v důsledku krize je průmyslová produkce v mnoha členských zemích o více než 20 % nižší, že několik odvětví bylo krizí těžce zasaženo a že je nutná nová průmyslová politika pro vybudování nových průmyslových kapacit v udržitelných odvětvích;
36. opakuje, že strategická odvětví, jako např. ocelářství, odvětví surovin a stavební odvětví jsou postižena obzvláště silně a že stávající pravidla hospodářské soutěže nevytvářejí příznivé podmínky pro jejich rozvoj; připomíná, že Komise vytyčila cíl, aby průmysl byl zdrojem 20 % HDP;
37. upozorňuje, že je nezbytné poskytnout větší podporu mikropodnikům a malým a středním podnikům (MMSP) a družstvům a posílit tak jejich aktivitu v rámci stabilního podnikatelského prostředí, minimalizovat efekt dominantního postavení na trhu, kterému se těší velké firmy a korporace, a pomoci MMSP a družstvům při jejich zakládání a růstu;
38. vyzývá k regionálně vyváženému přístupu k průmyslové politice, na jejímž základě se ve všech členských státech a regionech vytvoří průmyslová základna, která je nezbytná pro zaručení vysoké míry zaměstnanosti a průmyslové činnosti v celé EU;
Demokratické hospodářské a měnové politiky
39. je hluboce přesvědčen o tom, že architektura ekonomické správy a evropské měnové unie není demokratická;
40. trvá na tom, aby byl stávající Pakt o stabilitě a růstu nahrazen skutečným paktem o zaměstnanosti a rozvoji, který bude založen na sociálních kritériích ku prospěchu všech občanů EU;
41. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly program podpory, který doplní intervence ECB, pro země, v nichž intervenovala trojka, pokud svébytně rozhodnou o tom, že je již neudržitelné a neúnosné nadále si zachovat euro, a aby stanovily odpovídající kompenzaci za způsobené ztráty, v rámci dojednaného opuštění společné měny;
42. vyzývá k uspořádání mezivládní konference za účelem zrušení rozpočtového paktu (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) a vyslovuje se pro jeho okamžité pozastavení, dokud se tato konference neuskuteční;
43. vyzývá Komisi, aby nakonec uznala, že opatření správy ekonomických záležitostí zcela selhala při obnově hospodářského a sociálně vyváženého růstu, a tudíž opakuje svou žádost, aby byly od základu přezkoumány balíčky šesti a dvou legislativních aktů a aby je nahradila dalekosáhlá a sociálně vyvážená stimulační fiskální opatření;
44. domnívá se, že právní předpisy týkající se bankovní unie slouží pouze zájmům velkého finančního kapitálu v EU a porušují základní demokratické principy; vyslovuje se pro zrušení právních předpisů bankovní unie a pro potřebu zajistit demokratickou veřejnou kontrolu bankovního systému;
45. vyslovuje se pro hlubokou změnu mandátu a statutu ECB, která by ukončila její falešnou autonomii, zajistila její politickou a demokratickou kontrolu ze strany států na základě rovného postavení a navrátila členským státům rozhodovací pravomoc ohledně klíčových hospodářských možností, včetně kontroly jejich měnové politiky; dále se vyslovuje pro zahájení cesty transformace ECB v půjčovatele poslední instance, který bude působit jako běžná centrální banka, které stimulují hospodářství v období deflace a recese; v této souvislosti zdůrazňuje, že by ECB a EIB měly přímo financovat veřejné investice na podporu reálné ekonomiky spíše než nové cenové bubliny;
46. žádá Komisi, aby provedla důkladné a transparentní hodnocení různých opatření přijatých v rámci správy ekonomických záležitostí, včetně makroekonomických ozdravných programů naordinovaných trojkou, a aby se zamyslela nad kritikou zaznívající nejen z řad ekonomů, ale také z řad samotných členů trojky; znovu opakuje svou výzvu k okamžitému rozpuštění systému „trojky“;
47. vyjadřuje politování a vyzývá k okamžitému ukončení nespravedlivé daňové politiky, včetně neoprávněných a regresivních poplatků za vodu, které jsou prosazovány v členských státech v rámci programů fiskálních úprav, a zejména pod dohledem trojky, a které porušují zásadu proporcionální rovnosti a progresivnosti daní, neboť tato opatření neúměrně postihují zejména domácnosti s nízkými příjmy;
48. vyjadřuje politování nad krátkodobým uvažováním a polovičatým přístupem, který Komise uplatňuje při řešení nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá Komisi, aby řešila dlouhodobé příčiny nezaměstnanosti mladých lidí a kladla přitom velký důraz na vytváření udržitelných kvalitních pracovních míst pro mladé lidi, také pomocí důsledného přístupu založeného na právu;
Nová politika spravedlivého obchodu
49. vyjadřuje hluboké znepokojení nad obecným zaměřením, které Komise uplatňuje u politiky EU v oblasti mezinárodního obchodu, zvláště nedostatek konzistentnosti s klíčovými cíli EU, jako je vytváření pracovních míst, boj proti chudobě, zajištění udržitelného hospodářství, kontrola spekulace, zejména spekulace s potravinami, ochrana veřejného zdraví, dobré životní podmínky zvířat, udržitelné zemědělství a životní prostředí a zajištění kulturní rozmanitosti;
50. odmítá příliš široké mandáty, které Rada udělila Komisi pro jednání o komplexních dohodách o volním obchodu, jako jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) a dohoda o obchodu se službami (TISA), které představují mimo jiné závažné ohrožení bezpečnosti potravin a suverenity, pracovních míst, životního prostředí, veřejného zdraví a veřejných služeb, což umožňuje začlenění mechanismu řešení sporů mezi investory a státem se všemi negativními důsledky takového mechanismu; vyzývá Komisi, aby v roce 2015 tato mezinárodní obchodní jednání ukončila a přeorientovala mezinárodní obchodní dohody EU;
51. připomíná, že studie dopadu zadané Komisí, zejména studie týkající se TTIP, TISA a CETA, které slibují práci a bohatství pro všechny, vykazují závažné nedostatky a nejsou dostatečně důvěryhodné, neboť použité hospodářské modely jsou již zastaralé; vyzývá Komisi, aby používala důvěryhodnější hospodářské modely a aby ověřila výsledky dohod o volném obchodu, které již vstoupily v platnost, a porovnala je se studiemi týkajícími se hodnocení dopadu;
52. zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu musí být podmíněny zachováním stávajících úrovní regulace práce, ochrany environmentálních a sociálních práv a zachování veřejných zakázek a poskytování služeb veřejného zájmu, včetně práva států přijímat v tomto ohledu v budoucnu vyšší standardy; trvá na tom, aby jakákoli podoba urovnávání sporů mezi investory a státem byla z jednání o dohodách o volném obchodu vyloučena, aby se zachovala demokratická kontrola nad uvedenými regulacemi;
53. odmítá utajování v mezinárodních obchodních dohodách a vyzývá Komisi, aby zveřejňovala všechny projednávané dokumenty jak pro poslance, tak pro všechny zainteresované občany; vyzývá k veřejné a demokratické diskusi se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s odborovými svazy a zástupci občanské společnosti, s cílem zajistit odpovídající monitorování dopadů programu Komise zaměřeného na volný obchod;
54. domnívá se, že urychlené zavádění nových dohod o volném obchodu má za cíl vyhnout se reálným řešením krize, jako je snížení hospodářské nerovnosti v rámci EU, omezení zneužívání ze strany podniků a investorů, audit a snížení veřejných dluhů a nezbytný boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;
55. připomíná, že v návaznosti na postoj členských států a Parlamentu se Komise dohodla na zásadě „kulturní výjimky“, podle níž se má ke kultuře přistupovat odlišně od jiných komerčních produktů a kulturní statky a služby by měly být z projednávání vynechány; zastává názor, že by to mělo zahrnout směrnici o audiovizuálních mediálních službách (AVMS), veřejné dotace, finanční závazky vysílatelů, daně z filmových vstupenek, koprodukční dohody, jazykově-politická opatření, provozování kanálů, kterým je svěřeno plnění veřejných služeb, existenci omezení vlastnictví akcií ve vysílacích kanálech a sítích, práva duševního vlastnictví a speciální systémy sociálního pojištění;
Reálná politika spravedlnosti a základních práv
56. vyzývá Komisi, aby hrála aktivní úlohu při prosazování přijetí horizontální antidiskriminační směrnice v souladu s návrhem Parlamentu a v boji proti diskriminaci, včetně útoků proti Romům, přistěhovalcům, žadatelům o azyl a dalším zranitelným skupinám;
57. vyzývá Komisi, aby zhodnotila provádění vnitrostátních strategií integrace Romů (NRIS) a doporučení Rady týkajících se opatření účinné integrace Romů v členských státech a aby tam, kde je to nezbytné, navrhla dodatečná opatření pro účinné začleňování Romů;
58. vyzývá Komisi, aby prováděla usnesení Parlamentu o situaci základních práv v EU, včetně Michelovy, Benovovy, Galovy a Tavaresovy zprávy; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla akční plán ohledně kodaňského dilematu;
59. vyzývá Komisi, aby předložila akční plán pro členské státy s cílem zlepšit podmínky zadržování, zejména vzhledem k rozšířenému využívání vyšetřovací vazby, včetně případů, na něž je vydán evropský zatýkací rozkaz; vyzývá Komisi, aby plně zohledňovala judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se podmínek věznění;
60. je hluboce zklamán nečinností Komise s ohledem na legislativní zprávu z vlastního podnětu o přezkumu evropského zatýkacího rozkazu; vyzývá Komisi, aby předložila nový návrh, v němž zohlední zprávu Parlamentu o této věci, zejména otázku testů proporcionality;
61. vyjadřuje politování nad tím, že Komise do svých nových iniciativ nezahrnula obnovený aktualizovaný návrh přístupu veřejnosti k dokumentům, který by odrážel dohodu v prvním čtení, jíž Parlament dosáhl v roce 2011;
62. je znepokojen oznámením Komise, že předloží Evropský program bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby provedla podrobné zhodnocení nezbytnosti, přiměřenosti a účinnosti stávajících nástrojů v oblasti vnitřní bezpečnosti a boje proti terorismu a organizovanému zločinu, dříve než navrhne nová opatření v této oblasti (např. dohoda o jmenné evidenci cestujících (PNR) a protokol o přenosu souborů (TFTP));
63. naléhavě vyzývá Komisi, aby zareagovala na požadavek Evropského parlamentu uvedený v jeho usnesení o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích, zvláště po předložení zprávy Senátu USA o mučení, jehož se CIA dopouštěla;
64. vítá obnovený závazek přistoupení k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP); považuje však stanovisko Soudního dvora Evropské unie k přistoupení Evropské unie k Evropskému soudu pro lidská práva za velký krok zpět v oblasti lidských práv;
65. vítá závazek přistoupit k obnovené sociální chartě;
66. vyzývá Komisi, aby plně zohlednila rozhodnutí Evropského soudního dvora ve spojených věcech C 293/12 a C 594/12 ze dne 8. dubna 2014; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby nenavrhovala žádná další opatření vycházející z plošného uchovávání údajů;
67. domnívá se, že rozhodnutí Evropského soudního dvora o zachovávání údajů je relevantní pro sběr dat o cestujících a registraci dat za účelem prosazování práva; vyzývá proto Komisi, aby stáhla návrh systému jmenné evidence cestujících v EU;
68. vyzývá Komisi, aby vyvinula výrazné úsilí na ochranu občanů před narůstajícím státním dohledem;
Migrační politika založená na lidských právech
69. vyzývá k tomu, aby v nadcházejícím sdělení o Evropském programu pro migraci byl skutečně ucelený přístup k migraci v EU a aby obsahovalo návrhy, jak rozvíjet bezpečné a legální cesty k dosažení ochrany v Evropě pro všechny ženy, muže a děti, kteří potřebují ochranu, aby lidé při své cestě do Evropy již dále nemuseli riskovat své životy ve Středozemním moři nebo v poušti;
70. vyzývá k tomu, aby připravované sdělení o Evropském programu pro migraci vyvinulo nové způsoby legální migrace nejen pro kvalifikované pracovníky, aby lidé již nadále nepřijímali nelegální zaměstnání;
71. odsuzuje stávající přístup ke společné evropské migrační politice, který je zaměřený na prevenci a represi nelegální migrace, včetně zadržování, aniž by zohledňoval rostoucí počet žadatelů o azyl prchajících z oblastí válek, perzekuce a klimatických katastrof;
72. vyjadřuje své vážné znepokojení nad ochotou Komise zintenzivnit spolupráci s třetími zeměmi s cílem zlepšit řízení migrace; je znepokojen šířením a prohlubováním těchto dohod, včetně jejich rozšíření na třetí země, v nichž nejsou dodržována lidská práva jednotlivců, jako je tomu v případě chartúmského procesu a nadcházející společné iniciativy v oblasti migračních tras EU–oblast Afrického rohu;
73. zdůrazňuje, že spolupráce EU s třetími zeměmi v otázce migrace může být v rozporu s účinným právem mužů, žen a dětí žít ve své zemi; je přesvědčen, že to přispívá k rostoucímu porušování lidských práv přistěhovalců a žadatelů o azyl ve všech etapách migračního procesu;
74. odsuzuje stále větší externalizaci hranic EU na podkladě rozvojové spolupráce; připomíná, že rozvojová pomoc by neměla být vázána na uzavírání readmisních dohod, rozvoj a používání technologií pro ostrahu hranic a zadržování migrantů;
75. vyzývá Komisi, aby začala hodnotit možné změny stávajícího Společného evropského azylového systému a zohlednila přitom relevantní nedávnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva a potřebu jednotného statutu azylu, který by platil v celé Unii (jak je zakotveno v čl. 78 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie);
Mírový celosvětový aktér
76. vyzývá Komisi a Radu, aby vyvinuly vyváženou zahraničních politiku, která zlepší vztahy EU se strategickými partnery v relevantních oblastech, včetně Středozemního moře, Ruska, Číny a nových rozvíjejících se globálních a regionálních aktérů;
77. nesouhlasí se směrem, jímž se rozvíjí společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) a jímž je plný soulad s NATO a transatlantické vztahy, další militarizace mezinárodních vztahů, souhlas se zásahy a aktivní podpora vojensko-průmyslového komplexu; vyzývá k dodržování mezinárodních právních předpisů a k návratu k politicko-diplomatickým prostředkům řešení konfliktů;
Unie demokratické změny
78. vítá závazek předložit návrhy pro interinstitucionální dohodu o povinném rejstříku transparentnosti pro všechny orgány a instituce EU, avšak znovu potvrzuje, že je zapotřebí posilovat zastupitelskou a participativní demokracii pomocí provádění článků 9 až 12 Lisabonské smlouvy;
Další politické priority
Politika rybolovu
79. vyzývá k decentralizované společné rybářské politice (SRP), která podpoří modernizaci a udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a zajistí jeho socioekonomickou životaschopnost, udržitelnost zdrojů, zachování a vytváření pracovních příležitostí a zlepšení životních podmínek pracovníků v tomto odvětví;
80. vyzývá k opatřením na zlepšení ceny při prvním prodeji ryb a zvýšení příjmu pracovníků v odvětví rybolovu, k zavedení mechanismu podpor nebo náhrad pro pracovníky v odvětví rybolovu, kteří jsou postiženi hospodářskými a sociálními důsledky plánů obnovy, víceletého řízení a opatření na ochranu ekosystémů;
81. vyzývá k opatřením na zajištění státní suverenity ve výlučných ekonomických oblastech členských států a jejich rybolovných zdrojů, která umožní minimální řízení; je toho názoru, že by pro loďstva každého členského státu měla být zachována oblast výlučného prostoru o rozsahu dvanácti mil, a navrhuje, aby byla zvážena možnost jejího rozšíření do přiléhajících oblastí podle kontinentálních šelfů;
82. vyzývá k zachování biodiverzity v mořském prostředí, což zajistí vhodné podmínky pro rozvoj populací ryb; vyslovuje se v této souvislosti pro vytvoření pásem bez rybolovu v oblastech, kde jsou populace ryb a biodiverzita ohroženy;
83. znovu zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby společná rybářská politika zohlednila zvláštní charakteristiky drobného a pobřežního rybolovu, analyzovala, do jaké míry stávající nástroje odpovídají potřebám odvětví a vhodně je přizpůsobila;
84. vyzývá Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), aby podporoval drobný rybolov, aby se v plném rozsahu zabýval konkrétními problémy tohoto odvětví a podporoval minimální řízení, udržitelný rybolov a rozvoj pobřežních komunit;
85. vyjadřuje politování nad tím, že schválená společná rybářská politika a společná organizace trhů zdaleka nepokrývají skutečné potřeby odvětví rybolovu, a vyzývá k přezkumu těchto dvou nařízení v nejbližší možné době;
86. kritizuje dopad, jaký mohou mít příliš horlivé drastické škrty v celkových přípustných odlovech na toto odvětví, na možnosti obživy a venkovská společenství, a žádá Komisi, aby učinila, co je v jejích silách, aby k tomu v budoucnu již nedocházelo;
Zemědělská politika
87. je přesvědčen, že evropské zemědělství je jedním z odvětví, které si může udržet určitou tvorbu hodnot, bez ohledu na účinky krize; v tomto odvětví však chybí mnoho zemědělců a jsou jen velmi nedostatečně nahrazováni mladými zemědělci. vyjadřuje politování nad tím, že tento jev vystavuje riziku naše významné zemědělské a venkovské dědictví světa, přičemž velké agro-obchodní společnosti expandují a prosazují svůj model světového potravinového systému, který má ničivé účinky na životní prostředí; zdůrazňuje proto, že centrem evropské zemědělské a potravinářské politiky musí být zemědělci a nikoli velký obchod, aby se tak skutečně oživil růst a zaměstnanost ve všech regionech EU; konstatuje, že tento trend vede k zániku tradičních rodinných statků v celé Evropě a k souvisejícímu úpadku sociální a hospodářské činnosti ve venkovských oblastech;
88. důrazně odlišuje dominantní postavení na trhu a nekalé utváření cen ze strany velkých zemědělsko-potravinářských společností, které vykořisťují zemědělce a prosazují nadvýrobu na úkor kvality potravin, zdraví lidí a zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí;
89. zdůrazňuje, že EU potřebuje spolehlivé, jasné a demokratické politické nástroje s cílem pomáhat zemědělcům prodávat jejich produkty za odpovídající ceny a podporovat kvalitní produkci zemědělského odvětví, která je jedním z nejznámějších atributů evropského zemědělství ve světě. na tomto základě je zásadní přezkoumat v následujících letech společnou zemědělskou politiku směrem k spravedlivému rozdělování zdrojů, což pomůže zemědělcům spíše než velkým společnostem nebo vlastníkům půdy;
90. zdůrazňuje, že Evropa musí vyvinout veřejné nástroje, které přizpůsobí nabídku a poptávku tak, aby se udržela úroveň příjmu zemědělců a úroveň produkce potravin s cílem chránit zemědělce před kolísáním cen;
91. žádá Komisi, aby zachovala systém kvót a pracovala na spravedlivém přerozdělení práva pěstovat mezi producenty v EU;
92. vyzývá Evropskou unii, aby zakázala povolování a pěstování geneticky modifikovaných organismů a obchodování s nimi a důrazně se vyslovila pro evropské ekologické zemědělství, které jako jediné v posledních desetiletích roste;
93. zdůrazňuje, že Evropa musí udělit prioritu ochraně své zemědělské půdy, mít na paměti, že rok 2015 je Mezinárodním rokem půdy, a řešit problém zabírání půdy, což je klíčová záležitost celosvětového významu, na obranu zemědělců, půdy a životního prostředí;
94. zdůrazňuje s ohledem na dlouhodobou ochranu zemědělské půdy potřebu účinné prevence změny klimatu a potřebu strategie jejího zmírňování, která se musí uplatnit v celé Evropě, aby se snížily emise uhlíku v zemědělském odvětví, přičemž cílem je ochrana produktivity evropských zemědělských hospodářství;
95. požaduje přezkum a stimulaci zahradnického odvětví napříč členskými státy s cílem zajistit minimální potravinové míle u výživných potravin;
96. vyzývá Evropskou unii, aby zakázala veškeré formy patentování osiva s cílem chránit zemědělce před nekalou hospodářskou soutěží a zbytečnou byrokracií;
97. vyjadřuje politování nad existujícím nedostatečným souladem se standardy dobrých životních podmínek zvířat v evropském chovu dobytka a naléhavě žádá Komisi, aby zajistila odpovídající prosazování stávajících právních předpisů ve všech členských státech;
98. vyslovuje se pro obrat od intenzivního chovu dobytka směrem k poctivému a udržitelnému způsobu výroby bílkovin na rostlinném základě v zemědělství v EU;
99. vyzývá Komisi, aby zveřejnila svou zprávu „Budování udržitelného evropského potravinového systému“, kterou již schválili tři bývalí komisaři, a aby pokročila s akčním plánem, který zohlední závěry této zprávy;
100. vyzývá Komisi, aby zlepšila pravidla o dobrých životních podmínkách zvířat ve stávajících právních předpisech EU o ekologickém zemědělství a aby zrušila všechny výjimky z pravidel o dobrých životních podmínkách zvířat, jako je využívání nevhodných plemen, vazné ustájení hospodářských zvířat a zbytečná kastrace;
101. žádá Komisi, aby stáhla své návrhy týkající se klonování a předložila nové, které odrazí postoj Evropského parlamentu, a aby také umožnila uplatnění řádného legislativního postupu; vznáší námitku proti postupu souhlasu pro směrnici o uvádění potravin získaných z klonovaných zvířat na trh, protože v případě jeho použití by byl Parlament připraven o právo návrh měnit;
102. důrazně kritizuje skutečnost, že nadále existují zemědělské vývozní náhrady v jakékoli podobě; vyzývá k jejich okamžitému zrušení;
103. vítá aktuální iniciativu Nizozemska, Německa a Dánska s cílem omezit maximální dobu přepravy živých zvířat na osm hodin; vyzývá Komisi, aby urgentně přezkoumala nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činnostech, a tak snížila maximální dobu přepravy živých zvířat;
104. vyzývá k přezkumu v polovině období, který bude rozhodný a účinný při nacházení udržitelných řešení problémů souvisejících se SZP;
105. požaduje otevření diskuse s cílem vyvinout novou unijní zemědělskou politiku a politiku v oblasti potravin, která bude odpovídat zájmu celé společnosti;
Práva žen a rovnost pohlaví
106. vyzývá ke zvláštní kapitole týkající se práv žen a rovnosti pohlaví, kde bude uvedeno:
– vyzývá Komisi a Radu, aby předložily návrh komplexní strategie EU týkající se násilí páchaného na ženách, včetně právních předpisů o minimálních standardech proti násilí páchanému na ženách; zastává názor, že by neměl existovat zvláštní akční plán týkající se například mrzačení ženských pohlavních orgánů, domácího násilí nebo sexuálního násilí, ale že všechny různé formy násilí páchaného na ženách by měly být zahrnuty do zastřešující a účinné strategie vycházející z perspektivy rovnosti pohlaví, včetně zajištění přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu podepsané v roce 2011;
– zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí realizovat strategii EU týkající se rovnosti žen a mužů vycházející z Pekingské deklarace a akční platformy a zaměřenou na jejích dvanáct kritických oblastí, které vzbuzují obavy; hlavním záměrem by mělo být provádění veškerých nezbytných kroků s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů, počínaje strukturou/rámcem pro práva žen na evropské úrovni; bez této struktury a bez strategie se ženy a dívky v Evropě nedočkají dodržování svých práv nebo dosažení rovnosti (s muži a mezi sebou navzájem); tato strategie by měla být vnímána a podporována jako strategická politická odpověď evropských orgánů a institucí na výzvy, jimž ženy čelí 20 let po přijetí Pekingské akční platformy; jedná se o důvěryhodnost EU, pokud jde o lidská práva obecně, jak v Evropě, tak na mezinárodní scéně;
– vyzývá Radu Evropské unie a členské státy, aby zahájily jednání s Parlamentem a pokročily v něm, aby vyjádřily svůj oficiální postoj a podpořily silnou směrnici o mateřské dovolené s cílem zajistit, aby všechny ženy v Evropě měly stejná práva;
_____________________
107. vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj pracovní program v souladu s usnesením Parlamentu, včetně postojů týkajících se jednotlivých odvětví, které jsou uvedeny v části 2 tohoto usnesení;
108. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.