Dokument ze zasedání
4.2.2015 B8‑0125/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o protiteroristických opatřeních
( 2015/2530(RSP) )
Laura Ferrara, Ignazio Corrao, Tiziana Beghin, Fabio Massimo Castaldo, Rolandas Paksas
za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o protiteroristických opatřeních
( 2015/2530(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na články 2, 3 a 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na příslušné články Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) ze dne 24. září 2014 o hrozbách mezinárodnímu míru a bezpečnosti v důsledku teroristických činů,
– s ohledem na strategii EU pro boj proti terorismu vypracovanou v roce 2005[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“[2],
– s ohledem na revidovanou strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů[3],
– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí[6],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2011/220/SVV[7],
– s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že řada Evropanů považuje zběsilý útok na satirické periodikum Charlie Hebdo, k němuž došlo dne 7. ledna 2015, za útok na jejich hodnoty a způsob života, a vzhledem k tomu, že tento útok má zásadní dopad na pocit všeobecného bezpečí občanů EU;
B. vzhledem k tomu, že terorismus představuje závažnou hrozbu pro mezinárodní mír, bezpečnost a demokracii a jeho cílem je ochromení pluralistických občanských společností;
C. vzhledem k tomu, že rasismus a xenofobie jsou přímým porušením zásad svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, tedy zásad, na kterých je Evropská unie založena a které jsou společné členským státům;
D. vzhledem k tomu, že boj proti terorismu je v zásadě v pravomoci jednotlivých států a ve všech členských státech již příslušné protiteroristické právní předpisy a související opatření existují;
E. vzhledem k tomu, že k boji proti terorismu není zapotřebí zavádět nová opatření, ale spíše lépe využívat stávajících pravidel, mechanismů a opatření; vzhledem k tomu, že donucovací orgány musí v maximální míře využívat existujících možností a posílit vzájemnou spolupráci, a to mimo jiné spolupráci soudních a policejních orgánů prostřednictvím vytváření společných vyšetřovacích týmů a pomoci agentur EU, jako je Europol, Eurojust a Evropská policejní akademie (CEPOL);
F. vzhledem k tomu, že dodržování základních práv je zásadním prvkem úspěšné politiky boje proti terorismu; vzhledem k tomu, že všechna opatření přijímaná za účelem boje proti terorismu by měla být nutně spjata s dodržováním lidských práv, základních svobod a zásad právního státu a v žádném případě by občany neměla připravit o jejich občanské svobody a právo na demokratickou kontrolu;
G. vzhledem k tomu, že prvořadým cílem protiteroristických politik a iniciativ musí být ochrana a upevnění struktury každé demokratické společnosti, a to prostřednictvím posilování občanských svobod a demokratické kontroly, zajišťování bezpečnosti občanů, identifikace osob a subjektů odpovědných za teroristické činy a jejich stíhání, reakcí na důsledky teroristických útoků a cíleného předcházení násilnému extremismu a eskalacím;
H. vzhledem k tomu, že součástí komplexní protiteroristické strategie by měla být opatření, jejichž cílem bude posílení sociálního začleňování, odsouzení a trestání veškerého jednání, jež podněcuje k násilí či nenávisti, vypracování a zavádění iniciativ zaměřených na prevenci a potírání radikalizace, posilování přeshraniční soudní a policejní spolupráce a formulování jednotné právní definice pojmu „profilování“, jež by vycházela z příslušných norem ochrany základních práv a údajů;
I. vzhledem k tomu, že účinnost politik boje proti terorismu musí být posuzována na základě uvedených cílů;
1. vyjadřuje hlubokou soustrast obětem nedávných teroristických útoků v Paříži a jejich rodinám i obětem terorismu na celém světě;
2. vyzývá všechny členské státy, aby řádně provedly směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;
3. opětovně zdůrazňuje své odhodlání hájit svobodu projevu, základní práva, demokracii, toleranci a zásady právního státu;
4. znovu opakuje, že účinná protiteroristická opatření a úcta k lidským právům se nevylučují, ale že se jedná o doplňující se cíle, které se vzájemně posilují;
5. především zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU, její členské státy a partnerské země založily svou strategii boje proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie zaměřená na boj proti mezinárodnímu terorismu by se měla v první řadě soustředit na prevenci, a upozorňuje, že je nutné prohlubovat dialog, toleranci a porozumění mezi různými kulturami a náboženstvími;
6. upozorňuje, že bezpečnostní orgány měly – stejně jako v případě pachatelů předchozích útoků – o pařížských útočnících informace již před útoky a jejich jednání bylo předmětem vyšetřování a dohledu; trvá na tom, že z této skutečnosti vyplývá, že spolupráci mezi bezpečnostními složkami a orgány činnými v trestním řízení je třeba posílit lepší výměnou údajů a informací, které tyto složky a orgány již mají k dispozici, účinným využíváním databází EU a součinností s agenturami EU;
7. vyzývá Komisi a Radu, aby využily postup stanovený článkem 70 SFEU ke komplexnímu posouzení protiteroristických a s nimi souvisejících opatření EU, aby posoudily zejména provádění těchto opatření v právu a praxi členských států, míru spolupráce členských států s agenturami EU v dotčené oblasti, především s agenturami Europol a Eurojust, a odpovídajícím způsobem zhodnotily přetrvávající slabiny a aby toto posouzení zveřejnily společně s Evropským programem bezpečnosti;
8. žádá o demokratický a soudní dohled nad protiteroristickými politikami a zdůrazňuje, že opatření, jež se pro účely boje proti terorismu zpětně jeví jako zbytečná, neúčinná a nepřiměřená, musí být zrušena; podtrhuje rovněž nutnost vyšetřit případy porušování základních práv a zjednat jejich nápravu a navrhnout nové formy demokratické kontroly, které by byly založeny na pravomocích, jež Evropskému parlamentu a národním parlamentům udělila Lisabonská smlouva;
Komplexní přístup k boji proti radikalizaci a terorismu
9. vyzývá k tomu, aby v rámci úsilí o prevenci zapojování jednotlivců do teroristických sítí byl kladen důraz na vliv sociální soudržnosti a byly zjištěny a náležitě zkoumány sociální, psychologické a ekonomické faktory, které přispívají k sociálnímu vyloučení a marginalizaci;
10. vyzývá členské státy, aby investovaly do vzdělávacích politik a programů, které budou respektovat rovnost příležitostí a snižovat sociální diskriminaci počínaje samým začátkem školní docházky, včetně vzdělávání učitelů v otázkách společenských problémů a diverzity;
11. varuje před tím, že pokud chybí dlouhodobé vyhlídky v důsledku chudoby a nezaměstnanosti, může to u některých jedinců vyvolávat pocit bezmoci a vést až k destruktivnímu jednání posilujícímu vlastní osobnost a k vstupování do džihádistických organizací či extremistických hnutí;
12. vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své snahy o snižování chudoby, zajištění minimálních příjmů, zabezpečení perspektivy zaměstnanosti, posílení a respektování jednotlivce, odstraňování překážek bránících zaměstnanosti a řešení problému diskriminace na pracovním trhu;
13. podtrhuje skutečnost, že diskriminace může prohloubit radikalizaci a upevnit vzorce násilného jednání; zdůrazňuje, že vedle předpisů zajišťujících rovnost a nediskriminaci musí existovat také specifické politické strategie, které se budou zabývat všemi formami rasismu, včetně antisemitismu a islamofobie;
14. podporuje programy, které dávají etnickým a náboženským menšinám možnost přispívat ke střednědobému a dlouhodobému zlepšování sociálního a ekonomického postavení svých komunit;
15. domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované trestné činnosti by prioritou EU mělo být potírání nezákonného obchodování se střelnými zbraněmi; zejména je toho názoru, že je zapotřebí více prohloubit spolupráci v souvislosti s mechanismy pro výměnu informací a se sledovatelností a ničením zakázaných zbraní; dále zdůrazňuje, že členské státy by se měly striktně řídit společným postojem o stanovení společných pravidel pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu;
16. vyzývá k okamžitému uplatňování nedávno schválené směrnice o boji proti praní peněz a k využívání důležitých nástrojů, jako je síť finančních zpravodajských jednotek EU a program EU a Spojených států pro sledování financování terorismu;
17. trvá na tom, že členské státy by měly plně a lépe využívat existující nástroje schengenského rámce a v zájmu zajištění účinné správy vnějších hranic EU poskytovat nezbytné zdroje agentuře Frontex;
18. vyzývá Komisi, aby návrh systému EU pro jmennou evidenci cestujících znovu posoudila na základě kritérií, která Soudní dvůr Evropské unie formuloval ve svém rozhodnutí týkajícím se směrnice o uchovávání údajů;
19. zdůrazňuje, že opatření zaváděná za účelem boje proti terorismu, která omezují základní práva při využívání internetu, musí být nezbytná, přiměřená a především založená na náležité definici terorismu, jež v současné době neexistuje; dále podtrhuje, že odstraňování nezákonného obsahu by se mělo provádět na základě soudního povolení, a nikoliv na základě soukromých kontrol, které by prováděli poskytovatelé internetových služeb, neboť by měli tendenci rozšířit blokování obsahu i na nepřeberné množství jiných forem projevu, jež nemají s terorismem nic společného; upozorňuje, že diktátorské režimy ve třetích zemích budou určitě usilovat o napodobení tohoto přístupu EU;
20. vyzývá k rychlému přijetí souboru opatření na ochranu údajů, a to mimo jiné prostřednictvím schválení všeobecného přístupu v Radě, který bude respektovat minimální normy stanovené ve směrnici 95/46/EU;
21. vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci mezi svými soudními orgány na základě dostupných nástrojů EU, například Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS), evropského zatýkacího rozkazu a evropského vyšetřovacího příkazu, a současně respektovaly proporcionalitu a základní práva; vyzývá členské státy, aby v souladu s plánem na posílení procesních práv bezodkladně schválily všechna navržená opatření a v dalším fázi se věnovaly rozhodnutím o podmínkách zadržování ve vyšetřovací vazbě a ve vězení;
22. zdůrazňuje, že účelem našeho systému trestního soudnictví by měla být rehabilitace a znovuzačleňování jednotlivců do společnosti; vyzývá členské státy k vypracování politik, jejichž cílem by bylo zajistit trestaným osobám osvojení odborných dovedností, které by jim usnadnily přístup k zaměstnání a umožnily a podpořily by jejich znovuzačlenění do společnosti;
Vnější dimenze
23. varuje před pokušením vracet se k předchozím krátkozrakým a neúčelným praktikám tajných dohod s autoritářskými režimy ve jménu bezpečnosti, stability a boje proti extremismu;
24. vyzývá k lepší bezpečnostní spolupráci s třetími zeměmi, zejména v regionu jižního sousedství; trvá na tom, že taková spolupráce – od sdílení zpravodajských informací přes oblast zákonnosti, reformu soudnictví až po programy týkající se trestního soudnictví – by měla probíhat v přísném souladu s mezinárodním právem a neměla by vytěsnit ostatní cíle vnější politiky, zejména podporu lidských práv, zásad právního státu a demokratizace;
25. vyzývá EU, aby přezkoumala svou strategii vypracovanou pro oblast jižního Středomoří (v rámci probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství) a soustředila se na podporu těch zemí, které jsou skutečně odhodlány respektovat sdílené hodnoty a provádět reformy;
26. vyzývá EU, aby základní příčiny extremismu řešila nikoliv podněcováním či podporou tendencí k represím, ale zvýšením úsilí o podporu inkluzivních, pluralistických a fungujících států schopných zajistit pro své občany spravedlnost a bezpečnost a řešit náboženský extremismus způsobem, který není v rozporu s právním předpisy chránícími lidská práva;
27. vyzývá k větší míře transparentnosti, odpovědnosti a zákonnosti v zahraničně-politických rozhodnutích spojených s bojem proti terorismu;
28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.