Dokument ze zasedání

 

4.2.2015                                                                                                                  B8‑0126/2015

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o protiteroristických opatřeních

( 2015/2530(RSP) )

Timothy Kirkhope, Charles Tannock

za skupinu ECR

 

B8‑0126/2015

Usnesení Evropského parlamentu o protiteroristických opatřeních

( 2015/2530(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 ( COM(2014)365 ),

–       s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–       s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014) ze dne 24. září 2014 o hrozbách mezinárodnímu míru a bezpečnosti v důsledku teroristických činů,

–       s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU[1],

–       s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti, kterou umožňuje internet, vypracované Europolem v roce 2014 (iOCTA),

–       s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) vypracované Europolem v roce 2013,

–       s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,

–       s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo v Rize ve dnech 29. a 30. ledna 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o nové strategii vnitřní bezpečnosti EU[2],

–       s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,

–       s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dnů 9. října a 5. prosince 2014,

–       s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU č. 15799/14 předloženou dne 24. listopadu 2014 Evropské radě,

–       s ohledem na pracovní program Komise na rok 2015 zveřejněný dne 16. prosince 2014 ( COM(2014)0910 ),

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: Silnější reakce EU“ ( COM (2013)0941 ),

–       s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny pro ochranu údajů, která byla zřízena podle článku 29, o uplatňování zásad nezbytnosti a přiměřenosti a o ochraně údajů při prosazování práva,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že EU a její členské státy mají primární odpovědnost za zajištění bezpečnosti a svobody evropských občanů a jsou povinny přijmout veškerá vhodná opatření, jež zabrání páchání činů ohrožujících životy; vzhledem k tomu, že svoboda a bezpečnost jsou cíle, o jejichž naplňování je třeba usilovat souběžně, a že má-li být dosaženo svobody, měla by být bezpečnostní a protiteroristická opatření založena na zásadách nezbytnosti, přiměřenosti a dodržování základních práv a měla by být v souladu s principy právního státu a mezinárodními povinnostmi;

B.     vzhledem k tomu, že terorismus představuje celosvětovou hrozbu a je nutné jej potírat na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby byla zvýšena bezpečnost našich občanů, bráněny základní hodnoty svobody a demokracie a lidská práva a prosazováno mezinárodní právo;

C.     vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a znepokojivé radikalizace, která v EU a sousedních zemích vede k násilí a terorismu;

D.     bere na vědomí měnící se povahu terorismu – činnost se přesouvá od centrálně řízených organizací k decentralizovaným a autonomním sítím, což vyžaduje mnohostrannou reakci;

E.     vzhledem k tomu, že EU čelí rostoucí hrozbě domácího terorismu ze strany „zahraničních bojovníků“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali, plánovali nebo připravovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty; vzhledem k tomu, že podle odhadů opustilo 3 500 až 5 000 osob EU, aby se staly zahraničními bojovníky v Sýrii, Iráku a Libyi;

F.     vzhledem k tomu, že šíření terorismu se zjednodušilo a zintenzivnilo díky internetu a sociálním médiím a že struktury, metody i způsoby fungování teroristických sítí jsou komplikovanější, a tudíž se hůře odhalují; vzhledem k tomu, že v důsledku kybernetického terorismu mohou teroristické skupiny vytvářet vazby a zůstávat ve spojení, aniž by musely překonávat fyzické překážky v podobě hranic, a proto nepotřebují mít v jednotlivých zemích základny a buňky;

G.     vzhledem k tomu, že teroristické organizace stále častěji využívají internet a sociální sítě k náboru, financování a výcviku uživatelů internetu, které podněcují k šíření terorismu a k páchání teroristických činů;

1.      rozhodně odsuzuje kruté činy spáchané v Paříži a znovu vyjadřuje nejhlubší soustrast francouzskému národu a potvrzuje, že bude svorně s ním bojovat proti terorismu a útokům na demokratické hodnoty a svobody;

2.      konstatuje, že protiteroristické politiky a opatření mohou být efektivní pouze tehdy, pokud jsou prováděny v souladu s mezinárodním právem, zejména s mezinárodními předpisy na ochranu lidských práv;

3.      zdůrazňuje, že k odstranění hrozby, kterou představují zahraniční bojovníci a terorismus obecně, je nutná mnohovrstevná protiteroristická strategie, jež bude komplexně řešit příčiny tohoto fenoménu, např. radikalizaci, posilovat sociální soudržnost a inkluzivní společnost a politickou a náboženskou toleranci, analyzovat a vyvažovat internetové podněcování k teroristickým činům, předcházet odjezdům za účelem přistoupení k teroristickým organizacím, předcházet a zamezit náborům na internetu a zapojování se do ozbrojených konfliktů a jež přeruší přísun finanční podpory teroristickým organizacím a jedincům, kteří mají v úmyslu se k nim připojit, případně zajistí jejich tvrdé trestní stíhání a poskytne donucovacím orgánům vhodné nástroje k plnění jejich povinností tak, aby byla dodržována lidská práva;

4.      se znepokojením si všímá rychle rostoucího počtu občanů EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, takže představují hrozbu pro vnitřní bezpečnost EU a životy jejích občanů;

5.      se znepokojením si všímá, že teroristické organizace intenzivněji využívají internet a komunikační technologie ke komunikaci, plánování útoků a šíření propagandy; žádá, aby společnosti provozující internet a sociální média spolupracovaly při řešení tohoto problému s vládami a donucovacími orgány a zároveň aby byla za všech okolností zajištěna svoboda projevu a právo na soukromí;

6.      zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit prevenční opatření proti radikalizaci a podporovat programy zmírňování radikalizace a za tímto účelem posílit komunity a organizace občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni a navázat s nimi spolupráci, aby se zastavilo šíření extremistických ideologií; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN);

7.      zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vypracovaly iniciativy pro řešení radikalizace v jejích zárodcích a aby podporovaly programy zaměřené na integraci komunit, toleranci, vzdělávání a odstraňování radikalizace a sociální opatření, jež by souběžně doplňovaly prosazování práva a soudní opatření;

8.      s vážnými obavami upozorňuje na radikalizaci vězňů a vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů pro tento fenomén;

9.      vyzývá členské státy, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nezákonného obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránily pohybu teroristů;

10.    zdůrazňuje, že evropské agentury a mezinárodní donucovací orgány musí bojovat proti hlavním zdrojům příjmů teroristických organizací, mj. proti praní peněz, obchodování s lidmi a nezákonnému obchodu se zbraněmi; v této souvislosti vyzývá k důslednému uplatňování příslušných právních předpisů EU, aby se dosáhlo koordinovaného postupu v celé EU;

11.    důrazně vyzývá k lepší výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a agenturami EU; dále zdůrazňuje, že je nutné celosvětově zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány; žádá, aby členské státy zefektivnily operativní spolupráci tím, že budou více využívat existující cenné nástroje, jako jsou např. společné vyšetřovací týmy, program sledování financování terorismu a dohody o jmenné evidenci cestujících, a tím, že budou rychleji a účinněji sdílet důležité údaje a informace za předpokladu, že bude zaručena náležitá ochrana údajů a soukromí;

12.    žádá přijetí směrnice EU o jmenné evidenci cestujících, která by poskytla právní rámec pro předávání informací o cestujících a současně by zaručila nejvyšší standardy pro právo na ochranu údajů a právo na odškodnění a odstranila mezery při výměně údajů mezi donucovacími orgány, které zneužívají pachatelé vážných trestných a teroristických činů;

13.    žádá členské státy, aby lépe využívaly Europol a Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě tím, že budou efektivněji, rychleji a systematičtěji předávat informace svých vnitrostátních orgánů;

14.    žádá, aby se v zájmu hladší spolupráce a výměny informací podporovala lepší komunikace a spolupráce mezi agenturami EU, včetně Europolu, SITCENu a FRONTEXu;

15.    vyzývá EU, aby aktivně prosazovala celosvětové partnerství v boji proti terorismu a úzce spolupracovala s regionálními aktéry, jako jsou Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Arabská liga, zejména pak se sousedními zeměmi Sýrie a Iráku a se zeměmi, pro něž má konflikt dramatické důsledky, jako jsou Jordánsko, Libanon či Turecko, jakož i s OSN a zejména s jeho Protiteroristickým výborem; v této souvislosti vyzývá k intenzivnějšímu dialogu odborníků na rozvoj a bezpečnost z EU a uvedených zemí;

16.    vyzývá Komisi, aby okamžitě vyhodnotila stávající nástroje a posoudila zbývající mezery v boji proti terorismu a aby komplexně vyhodnotila uplatňování opatření na zajištění vnitřní bezpečnosti, která byla přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

17.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a parlamentům členských států.

[1] Přijaté texty, P7_TA(2013)0384
[2] Přijaté texty, P8_TA(2014)0102