Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)365),

–       s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–       s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

–       s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

–       s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,

–       s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Rize ve dnech 29.–30. ledna 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU

Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.

–       s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,

–       s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaných ve dnech 9. října a 5. prosince 2014,

–       s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU Evropské radě ze dne 24. listopadu 2014 (15799/14),

–       s ohledem na pracovní program Komise na rok 2015 (COM(2014)0910) ze dne 16. prosince 2014,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 s názvem „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: silnější reakce EU“ (COM(2013)0941),

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva položila základy pro vypracování bezpečnostní politiky EU, kterou úzce sdílejí EU a její členské státy a je založena na principu právního státu a respektování základních práv;

B.     vzhledem k tomu, že EU a její členské státy mají primární odpovědnost za zajištění bezpečnosti a svobody evropských občanů a jsou povinny přijmout veškerá vhodná opatření, jež zabrání páchání činů ohrožujících životy; vzhledem k tomu, že svoboda a bezpečnost jsou cíle, o jejichž naplňování je třeba usilovat souběžně, a že má-li být dosaženo svobody, měla by být bezpečnostní a protiteroristická opatření založena na zásadách nezbytnosti, přiměřenosti a dodržování základních práv a měla by být v souladu s principy právního státu a mezinárodními povinnostmi;

C.     vzhledem k tomu, že terorismus představuje celosvětovou hrozbu a je nutné jej potírat na místní, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, aby byla zvýšena bezpečnost našich občanů, bráněny základní hodnoty svobody a demokracie a lidská práva a prosazováno mezinárodní právo;

D.     vzhledem k tomu, že volný pohyb ve schengenském prostoru je jedním z nejdůležitějších výdobytků procesu evropské integrace; vzhledem k tomu, že naše vnější hranice jsou skutečně jedinou společnou vnější hranicí;

E.     vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky mění v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a znepokojujícího vzestupu radikalizace vedoucí k barbarskému násilí a terorismu;

F.     vzhledem k tomu, že změna paradigmatu terorismu, pokud jde o jeho povahu a formy a metody, v podobě přechodu od koordinovaných a centralizovaných organizací působících v mezinárodním měřítku k roztříštěnějším, pervazivním a decentralizovaným autonomním sítím a buňkám protispolečensky smýšlejících jedinců vyžaduje multilaterální a ambiciózní reakci;

G.     vzhledem k tomu, že EU, a zejména některé její členské státy, čelí velmi vážné a stále rostoucí hrozbě tzv. „zahraničních bojovníků“, tj. jedinců, kteří odcestovali do některého státu, v němž nemají trvalý pobyt ani jeho občanství, aby tam páchali, plánovali nebo připravovali teroristické činy nebo aby poskytovali či absolvovali teroristický výcvik, a to i v souvislosti s ozbrojenými konflikty;

H.     vzhledem k tomu, že otázka „zahraničních bojovníků“ není novým jevem, jeho rozměr se ovšem dramaticky rozrostl, jde dnes o více než 15 000 mužů a žen z více než 80 zemí celého světa, mezi nimi odhadem 3 500 až 5 000 státních příslušníků některého z členských států EU, kteří opustili své domovy, aby bojovali jako zahraniční bojovníci ve válečných konfliktech a násilných střetech, které vypukly v Sýrii, v Iráku a v Libyi, a stávají se obrovskou hrozbou pro bezpečnost občanů EU;

I.      vzhledem k tomu, že nedávné útoky v Paříži byly brutální a znovu připomněly, jakou hrozbou je pro svobodnou a otevřenou společnost extremismus a radikalizace; vzhledem k tomu, že po těchto útocích následovaly demonstrace jako projev jednoty občanů EU, kteří vyšli do ulic, aby dali najevo, jak jim záleží na obraně základních hodnot Evropské unie a na tom, aby EU zůstala bezpečnou společností;

J.      vzhledem k tomu, že způsob provedení nedávných teroristických úroků a při nich použité sofistikované a vojenské střelné zbraně a vybavení vyvolaly naprosto zásadní otázku financování činností zahraničních bojovníků, snadné možnosti jejich cestování a nelegálního obchodu se střelnými zbraněmi;

K.     vzhledem k tomu, že terorismus je globální hrozbou, která se týká mnoha zemí – příkladem z poslední doby je barbarský teroristický útok na hotel Corinthia v libyjském Tripolisu, který má maltského vlastníka a v němž koná svá jednání podpůrná mise OSN v Libyi; při tomto útoku přišlo o život nejméně devět lidí;

1.      důrazně a rozhodně odsuzuje nedávné teroristické útoky v Paříži a vyjadřuje upřímnou soustrast a solidaritu rodinám obětí těchto brutálních teroristických útoků; připomíná zásadní odpovědnost EU za ochranu a podporu všech obětí terorismu kdekoli v Unii, a žádá proto, aby se těmto obětem dostalo spravedlnosti, uznání a odškodnění;

2.      zdůrazňuje, že k odstranění hrozby, kterou představují zahraniční bojovníci a terorismus obecně, je nutný mnohovrstevnatý protiteroristický pakt, jenž bude komplexně řešit faktory, které vzniklou situaci vyvolaly, např. radikalizaci, posilovat sociální soudržnost a inkluzivní společnost a napomáhat reintegraci prosazováním politické a náboženské tolerance, analyzovat a vyvažovat internetové podněcování k teroristickým činům, předcházet odjezdům za účelem přistoupení k teroristickým organizacím, předcházet a zamezit náborům na internetu a zapojování se do ozbrojených konfliktů a jež přeruší přísun finanční podpory teroristickým organizacím a jedincům, kteří mají v úmyslu se k nim připojit, případně zajistí jejich tvrdé trestní stíhání a poskytne donucovacím orgánům vhodné nástroje k plnění jejich povinností tak, aby byla plně respektována základní práva;

3.      se znepokojením konstatuje, že teroristické organizace čím dál více využívají internet a komunikační technologie k šíření své nenávistné rétoriky, k další radikalizaci protispolečensky smýšlejících jedinců a k náboru dalších bojovníků do řad teroristických organizací, jako je ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě), Al-Káida a různé její odnože, jako je Al Nusra Front v Sýrii, a k páchání teroristických činů; naléhavě vyzývá internetové společnosti a společnosti provozující sociální sítě, aby zintenzivnily svou spolupráci s donucovacími orgány při zamezování v přístupu k teroristickým materiálům online a při odhalování a odstraňování teroristické propagandy online, a žádá Komisi a členské státy, aby se vší naléhavostí zintenzívnily a propagovaly osvětové kampaně zaměřené proti radikalizaci na internetu, a to důraznějším, proaktivním a kreativním úsilím zaměřeným na vytvoření cílené pozitivní ideové protikoncepce a na zahajování kampaní proti nenávisti a nesnášenlivosti;

4.      naléhavě vyzývá členské státy, aby efektivně koordinovaly svou bezprostřední reakci na rostoucí hrozbu „zahraničních bojovníků“ v podobě přijetí společných opatření, jako je odebrání pasů zemí EU v případě dvojího občanství, odejmutí pasů na určité omezené období, zrušení platnosti průkazů totožnosti džihádistů, znovuzavedení cestovních povolení pro nezletilé, zpřísnění trestních stíhání (za získávání přívrženců pro teroristické organizace a za výcvik v táborech teroristů), vytvoření černé listiny evropských džihádistů a osob podezřelých z džihádistického terorismu;

5.      zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zintenzivnit prevenční opatření proti radikalizaci a podporovat programy zmírňování radikalizace a za tímto účelem posílit komunity a organizace občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni a navázat s nimi spolupráci, aby se zastavilo šíření extremistických ideologií; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na vytváření antiradikalizačních kampaní a na vytváření deradikalizačních struktur a procesů pro vracející se zahraniční bojovníky, a aby se přímo postavila extremistickým ideologiím a nabídla pozitivní alternativy;

6.      se značným znepokojením poukazuje na fenomén radikalizace vězňů; vyzývá členské státy, aby uvažovaly o zajištění úplné izolace radikálních islamistů ve věznicích a aby zlepšily systémy vězeňské správy tak, aby bylo snazší odhalit osoby ve vazbě, které jsou zapojeny do přípravy teroristických činů, bylo možné monitorovat a předcházet procesům radikalizace a vytvořit specifické deradikalizační programy; podněcuje členské státy k tomu, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v této věci, buď přímo, nebo přes příslušné agentury EU;

7.      vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že jeden z pařížských útoků byl záměrně směřován proti evropským židům, a byl tudíž brutálním důsledkem nové formy antisemitismu, který ohrožuje náboženskou a etnickou rozmanitost v Evropské unii; žádá proto Komisi, aby se důkladně zabývala možnou potřebou revidovat rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV, aby bylo možno efektivněji řešit případy hlasatelů nenávisti a šíření závažných forem nenávistných projevů;

8.      vyjadřuje znepokojení nad šířením hlásání nenávisti a extremismu v modlitebnách v různých členských státech, které jsou takto zneužívány k radikalizaci, a poukazuje na dramatické důsledky tohoto jevu v podobě vzestupu fundamentalismu v naší společnosti; vyzývá členské státy, aby přijaly patřičná opatření umožňující důsledně a důkladně monitorovat tento jev a řešit problém náboru a financování imámů ze třetích zemí;

9.      zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit dialog s muslimskou komunitou, abychom spojili své síly v boji proti propagandě fundamentalismu a terorismu;

10.    vyzývá členské státy, aby přísnějšími hraničními kontrolami a systematičtějšími a efektivnějšími kontrolami cestovních dokladů, potíráním nelegálního obchodu se zbraněmi a používání falešné identity a určením rizikových oblastí zabránily pohybu teroristů;

11.    zdůrazňuje své znepokojení nad zprávami o tom, že převaděči lidí napomáhají přesunu fundamentalistů a teroristických buněk do Evropy, a žádá EU, aby učinila boj proti sítím převaděčů svou prioritou a aby podrobněji prošetřovala tyto sítě jako jeden z nejlukrativnějších zdrojů příjmů teroristických organizací; dále zdůrazňuje, že teroristické organizace diverzifikovaly tok svých příjmů a využívají k financování své činnosti prodej a pašování žen a dětí; rozhodně odsuzuje tyto praktiky a naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se se vší vážností snažilo učinit těmto aktivitám přítrž;

12.    opakuje, že je zastáncem volného pohybu v rámci EU, a proto ze zásady vylučuje návrhy pozastavit platnost schengenského systému, a podněcuje členské státy k tomu, aby namísto toho zpřísnily platná pravidla, která již dávají možnost dočasné zavést kontroly dokladů, a lépe využívaly systém SIS II; zdůrazňuje důležitost schengenského hodnotícího mechanismu a žádá Komisi, aby plně využívala svých výsadních pravomocí a zajistila řádné uplatňování schengenského acquis;

13.    žádá Komisi, aby navrhla jednotnou definici „zahraničních bojovníků“, a podněcuje členské státy k tomu, aby ve svém vnitrostátním právu označily za závažný trestný čin cestovat do oblasti konfliktu a tam vstoupit do řad teroristické organizace, a to na základě definice navržené v rezoluci Rady bezpečnosti OSN, aby měly soudní orgány v případě potřeby možnost tento trestný čin stíhat a potrestat;

14.    pověřuje svůj věcně příslušný výbor, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby urychleně legislativně projednal a přijal směrnici o předávání údajů jmenné evidence cestujících EU, jejíž návrh přeložila Komise v roce 2011, a vyzývá Komisi a Radu, aby naléhavě předložily jakékoli plodné návrhy s cílem rychle dosáhnout dohody ve věci této směrnice, která by poskytla ty nejvyšší záruky respektování práv občanů EU a současně by zajistila efektivnost a účinnost tohoto nástroje pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu, a aby včas předstoupily před plénum Parlamentu;

15.    vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila novou směrnici o uchovávání údajů, a to s patřičným zohledněním nedávného rozsudku Soudního dvora ve věci této směrnice, který požaduje, aby byla v souladu se zásadami přiměřenosti, nezbytnosti a legality, aby byla pro donucovací orgány náležitým právním rámcem pro vyšetřování, předcházení a odhalování závažné trestné činnosti a teroristických sítí;

16.    vyzývá členské státy, aby lépe využívaly jedinečných možností Europolu a zajistily, aby jejich vnitrostátní útvary poskytovaly Europolu systematičtěji a rutinněji veškeré relevantní informace; žádá, aby byl Europolu svěřen specifický úkol vyhledávat nezákonný extremistický nebo teroristický materiál nebo obsah online a okamžitě na něj upozornit internetové společnosti a správce sociálních sítí a žádat jeho odstranění; dále je pro to, aby byla v rámci Europolu vytvořena evropská protiteroristická platforma s cílem maximalizovat jeho operativní a technické schopnosti a schopnosti výměny zpravodajských informací;

17.    opakuje, že je odhodlán dosáhnout posílení opatření k identifikaci, vypátrání a přerušení toku finančních prostředků pro teroristy; vyzývá proto Komisi, aby dále uvažovala o předložení legislativního návrhu na zřízení evropského systému pro vypátrání toku financování teroristů (TFTS);

18.    žádá Komisi, aby jako naléhavý úkol vyhodnotila stávající předpisy EU týkající se pohybu nelegálních střelných zbraní, výbušných zařízení a pašování zbraní v souvislosti s organizovanou trestnou činností a aby zacelila právní mezeru;

19.    zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivnost a koordinaci reakce na poli trestního soudnictví prostřednictvím Eurojustu, harmonizovat stíhání trestných činů souvisejících s fenoménem zahraničních bojovníků v celé EU, vytvořit právní rámec a usnadnit přeshraniční spolupráci, aby nedocházelo k nedostatkům při stíhání a podařilo se vyřešit praktické a právní problémy v souvislosti se shromažďováním a přípustností důkazů v případech terorismu, a to aktualizací rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV;

20.    zdůrazňuje, že je nutné celosvětově zlepšit, zintenzivnit a zrychlit sdílení informací mezi donucovacími orgány; se zřetelem k novým okolnostem a bezprostřední teroristické hrozbě bere zpět svůj požadavek postoupit dohodu mezi EU a Kanadou o předávání údajů jmenné evidence cestujících Evropskému soudnímu dvoru, aby k ní vydal stanovisko, a bude usilovat o přijetí této dohody v zájmu větší právní jistoty pro letecké dopravce a občany EU; dále zdůrazňuje velký význam použití všech vhodných nástrojů pro větší sdílení zpravodajských informací a větší spolupráci zpravodajských služeb s našimi nejbližšími spojenci – USA, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem;

21.    je přesvědčen, že se EU musí znovu zamyslet nad převažující nedostatečností, jíž se vyznačovala dřívější protiteroristická spolupráce se zeměmi původu, tranzitu a určení, přes které proudili zahraniční bojovníci a zdroje na jejich podporu, jimiž jsou západní Balkán, Turecko, země Zálivu a státy Magrebu, abychom spojili své úsilí v boji proti terorismu, a to větším sdílením informací a získaných zkušeností, abychom zastavili nelegální obchod se střelnými zbraněmi, odhalili způsoby financování teroristů a formulovali nový ideový pohled na svět jako protiváhu extremismu a fundamentalismu;

22.    vyzývá EU, aby aktivně prosazovala globální partnerství proti terorismu a úzce spolupracovala s regionálními aktéry, jako je Africká unie, Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu a Liga arabských států, zejména pak se zeměmi sousedícími se Sýrií a s Irákem a také s OSN, zejména s jeho Protiteroristickým výborem;

23.    zdůrazňuje, že komplexní strategie protiteroristických opatření EU musí také plně využívat zahraniční a rozvojové politiky Unie při boji proti chudobě, diskriminaci a marginalizaci, při boji proti korupci a prosazování řádné správy věcí veřejných a předcházení a řešení konfliktů, protože všechny tyto jevy přispívají k marginalizaci určitých skupin a vrstev společnosti, které tak snáze popřávají sluchu propagandě extremistických skupin;

24.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.