Dokument ze zasedání
4.3.2015 B8‑0228/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2015
( 2015/2572(RSP) )
Renate Weber, Marietje Schaake, Nathalie Griesbeck, Angelika Mlinar
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2015
( 2015/2572(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,
– s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii přijatý dne 25. června 2012,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě pro lidská práva Organizace spojených národů,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o naléhavých záležitostech v této oblasti,
– s ohledem na své usnesení ze dne… o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti[1],
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o prioritách EU v rámci fór OSN věnovaných lidským právům,
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na nadcházející 28. zasedání Rady OSN pro lidská práva, které se uskuteční od 2. do 27. března 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, ochrana a všeobecná platnost lidských práv tvoří součást etického a právního acquis Evropské unie a jeden ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti;
B. vzhledem k tomu, že lidská práva jsou implicitně spojena s každou lidskou bytostí bez ohledu na státní příslušnost, rasový původ, pohlaví, národnostní původ, náboženství nebo jiný status, a vzhledem k tomu, že dodržování těchto práv je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v pozdějších úmluvách, deklaracích a rezolucích týkajících se lidských práv;
C. vzhledem k tomu, že veškerá lidská práva – ať už občanská, politická, hospodářská, sociální či kulturní – jsou nedělitelná, vzájemně propojená a provázaná a že odpírání některého z těchto práv má přímý negativní dopad na další práva;
D. vzhledem k tomu, že porušování lidských práv a neexistence legitimní demokratické účasti vedou k nestabilitě, zhroucení států, humanitárním krizím a ozbrojeným konfliktům;
E. vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, která zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a hovoří o úctě k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad stanovených Chartou OSN a mezinárodním právem;
F. vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem eliminovat překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;
G. vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv, zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva, jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zmocněnců pro tzv. zvláštní postupy určených k řešení buď specifických situací jednotlivých zemí, nebo tematických záležitostí;
H. vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel považováni za jedny z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními postupy OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy orgánům OSN pro monitorování smluv této organizace v oblasti lidských práv;
Rada OSN pro lidská práva
1. vítá priority EU pro nadcházející 28. řádné zasedání UNHRC stanovené v závěrech Rady ze dne 9. února 2015;
2. vítá jmenování velvyslance Joachima Rückera předsedou UNHCR na rok 2015;
3. vítá jmenování Zajda Raada Zajda al-Husajna vysokým komisařem OSN pro lidská práva, blahopřeje mu k tomuto jmenování a znovu vyjadřuje důraznou podporu jeho úsilí a jeho mandátu;
4. vítá účast Federiky Mogheriniové, místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, na zasedání Rady OSN pro lidská práva na vysoké úrovni, neboť EU tak jasně signalizuje svou pevnou podporu multilaterálnímu systému lidských práv;
5. vítá výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva pro Valné shromáždění OSN za období od prosince 2013 do listopadu 2014 a vyjadřuje svou plnou podporu nezávislosti a integritě tohoto úřadu; zdůrazňuje, že je důležité bránit tuto nezávislost a zajistit, aby vysoký komisař OSN pro lidská práva mohl pokračovat ve výkonu svých povinností účinně a nestranně; znovu opakuje, že je nutné, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byly přiděleny přiměřené finanční prostředky;
6. připomíná závazek Evropského parlamentu a jeho podvýboru pro lidská práva podpořit silný vícestranný lidskoprávní systém pod záštitou OSN, včetně Třetího výboru Valného shromáždění OSN, Rady pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, a podpořit i práci souvisejících specializovaných agentur OSN, jako jsou Mezinárodní organizace práce (MOP) a zvláštní postupy OSN;
7. vybízí ESVČ, aby – zejména prostřednictvím delegací EU v New Yorku a Ženevě – dosáhla pomocí včasných a věcných konzultací jednotnějšího postupu EU, aby tak jednomyslně prezentovala stanoviska Unie; znovu potvrzuje význam zakomponování práce, jež je vykonávána v New Yorku a Ženevě v kontextu působení Valného shromáždění OSN, Třetího výboru a Rady pro lidská práva OSN, do relevantních interních a externích činností EU, aby se tak zajistila soudržnost;
8. domnívá se, že zastrašování a zadržování bojovníků za lidská práva a představitelů opozice, jehož se i nadále dopouští řada členů UNHRC, například Alžírsko, Čína, Kuba, Etiopie, Saúdská Arábie, Rusko, Spojené arabské emiráty, Gabon, Kazachstán, Katar a Vietnam, podrývá důvěryhodnost UNHRC; opakuje svůj postoj, že členové UNHRC by měli být voleni z členských států, které dodržují lidská práva, právní stát a demokratické zásady a které se rozhodly rozšířit stálá pozvání na všechny zvláštní postupy, a naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily a schválily kritéria členství založená na dodržování lidských práv, která by se měla vztahovat na každý stát kandidující na zvolení do Rady OSN pro lidská práva; trvá na tom, že členské státy by měly podporovat transparentní, otevřený a konkurenční průběh volby členů UNHRC;
9. znovu vyjadřuje podporu mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu a oceňuje hodnotné výsledky jeho fungování; vyzývá členské země, aby aktivně pracovaly na přípravě svého všeobecného pravidelného přezkumu a do této přípravy zapojovaly i občanskou společnost, aby v průběhu zasedání zaměřených na tento přezkum vedly interaktivní dialog, zaváděly doporučení uvedená v tomto přezkumu do praxe a přijímaly konkrétní opatření za účelem posílení svých závazků v oblasti lidských práv a zajištění jejich plnění;
10. nadále se staví proti „blokovému hlasování“ v rámci UNHRC; naléhavě vyzývá země, které jsou členy UNHRC, aby nadále hlasovaly transparentně;
11. vyzývá EU a její členské státy, aby pokračovaly v uplatňování doporučení všeobecného pravidelného přezkumu ve všech politických dialozích EU s dotyčnými zeměmi s cílem podpořit tyto země při provádění doporučení;
12. znovu vyjadřuje podporu zvláštním postupům a nezávislému postavení držitelů tohoto mandátu, které jim umožňuje nestranný výkon funkce, a vyzývá všechny státy, aby s těmito postupy spolupracovaly; rovněž vybízí členské státy, aby informovaly o případech, kdy země se zmocněnci pro zvláštní postupy nespolupracují;
13. považuje za důležité vysílání parlamentních delegací na zasedání Rady pro lidská práva a na příslušná další zasedání Valného shromáždění OSN;
14. vyjadřuje politování nad tím, že se zmenšuje prostor pro interakci mezi občanskou společností a UNHRC a že nevládní organizace dostávají méně příležitostí k tomu, aby na těchto zasedáních promluvily; naléhavě vyzývá EU a UNHRC, aby zajistily co nejširší možnost zástupců občanské společnosti přispět k 28. zasedání UNHRC i k procesu všeobecného pravidelného přezkumu a zapojit se i do dalších mechanismů OSN pro lidská práva, aniž by se museli po návratu do vlasti obávat postihů;
Občanská a politická práva
15. opakuje, že svoboda projevu, která je základním kamenem každé svobodné a demokratické společnosti, je jedním ze základních práv každého jednotlivce; ostře odsuzuje události, k nimž došlo v lednu 2015 ve Francii a při nichž bylo zavražděno 12 osob, mimo jiné karikaturisté v redakci časopisu Charlie Hebdo, a další 4 osoby v židovském supermarketu, a současně odsuzuje vraždu filmového režiséra a vraždu hlídače synagogy, které v Kodani spáchali teroristé útočící na svobodu slova a vyznání;
16. odsuzuje zneužívání náboženství extrémisty a džihádistickými skupinami ve všech zemích, a zejména v Sýrii, Iráku, Libyi, Myanmaru, Nigérii a Středoafrické republice, přičemž tyto skupiny se při svých akcích dopouští útoků za použití střelných zbraní, bombových útoků, sebevražedných bombových atentátů, únosů a dalších násilných činů terorizujících obyvatelstvo; zastává názor, že v boji proti terorismu je nutno řešit jeho kořeny, včetně sociálního vyloučení, politické marginalizace a nerovnosti; vyzývá k vyvinutí většího úsilí na ochranu práv osob náležejících k náboženským menšinám;
17. vyjadřuje znepokojení nad omezováním svobody shromažďování a sdružování, včetně zákazů organizací občanské společnosti, agresivního uplatňování zákonů o trestném činu pomluvy a dalších restriktivních zákonů, nepřiměřených požadavků na registraci a podávání zpráv, přehnaně omezujících pravidel pro zahraniční financování, a potvrzuje, že svoboda sdružování a svoboda pokojného shromažďování patří k základním lidským právům;
18. vyzývá všechny vlády, aby prosazovaly a podporovaly organizace občanské společnosti a obhájce lidských práv a aby jim umožnily působit bez obav, postihů nebo zastrašování a aby spolupracovaly s UNHRC v rámci mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu a zajistily, aby byly země odpovědné za pronásledování obhájců lidských práv pohnány k odpovědnosti, zejména v případě fatálních postihů, jakým bylo například potrestání lidskoprávní aktivistky Cchao Šun-li v březnu 2014 v Číně za to, že se pokusila odletět na zasedání UNHRC v Ženevě v září 2013, které vedlo k její smrti;
19. znovu opakuje, že odsuzuje používání trestu smrti a důrazně podporuje zavedení moratoria na trest smrti jako krok ke zrušení tohoto trestu;
20. znovu opakuje, že je důležité bojovat proti mučení a dalším formám špatného zacházení a že je důležité, že se EU zavázala zabývat se touto otázkou přednostně, a to i situací dětí, a podporovat činnost zvláštního zpravodaje OSN; naléhavě vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy EU, aby ukázaly společné odhodlání vymýtit mučení a podporovat jeho oběti, zejména prostřednictvím nových nebo pokračujících příspěvků do Dobrovolného fondu OSN pro oběti mučení a do zvláštního fondu vytvořeného v rámci Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení;
21. vyjadřuje znepokojení nad pokračující a široce rozšířenou diskriminací migrantů a nad porušováním jejich práv, včetně žadatelů o azyl a uprchlíků; vyzývá EU a členské státy, aby podpořily činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů a prováděly jeho doporučení; vyzývá vlády, aby dodržovaly lidská práva a inherentní důstojnost migrantů, ukončily svévolné zatýkání a zadržování a s cílem vyhnout se nepřiměřenému zadržování nelegálních migrantů případně přezkoumaly dobu, po níž migranty zadržují, a aby místo zadržování používaly jiné alternativy; vyzývá vlády, aby za všech okolností respektovaly zásadu nenavracení migrantů a plně dodržovaly své mezinárodní právní závazky v případě vyhošťování migrantů; vyzývá státy, aby zavedly, pokud tak dosud neučinily, systémy a postupy na zajištění plného dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv ze strany všech jejich programů a institucí v oblasti migrace;
22. podporuje nedávnou zprávu zvláštního zpravodaje Rady OSN pro lidská práva a jeho poslední závěry ohledně soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a obdobných podob nesnášenlivosti; vyzývá EU a její členské státy, aby do své vnitřní politiky zaměřené na boj proti šíření rasové, etnické a xenofobní nenávisti a podněcování k takovým projevům prostřednictvím internetu a sociálních sítí zaváděly doporučení zvláštního zpravodaje tak, že přijmou vhodná legislativní opatření, přičemž budou plně dodržovat ostatní základní práva, jako je svoboda projevu a přesvědčení;
23. uznává, že rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií změnil v celosvětovém měřítku prostředí, v němž se uplatňuje svoboda projevu, což přineslo jak obrovské výhody, tak i nebezpečí; v této souvislosti vítá zásady EU týkající se svobody projevu online a off-line, které Rada schválila v květnu 2014, a odsuzuje veškerá omezování digitální komunikace, včetně omezení, jejichž cílem jsou představitelé občanské společnosti; znovu opakuje, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost právům novinářů a blogerů;
24. vybízí UNHRC, aby pokračovala v diskusi o právu na soukromí a jmenovala za tímto účelem zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí, zejména v kontextu digitálních komunikací;
Sociální a hospodářská práva
25. bere na vědomí skutečnost, že agenda OSN týkající se rozvojových cílů tisíciletí na období po roce 2015 si klade za cíl skoncovat do roku 2030 s chudobou přijetím holistického přístupu k hospodářským, sociálním a environmentálním otázkám; vítá souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN, kterou předložil ještě před konáním zvláštního summitu OSN o agendě týkající se cílů udržitelného rozvoje na období po roce 2015; podporuje generálního tajemníka OSN, který v zájmu potírání chudoby vyzývá k uplatňování přístupu zaměřeného na lidské potřeby a lidská práva;
26. domnívá se, že v zájmu všeobecného boje proti chudobě a prosazování sociálních a hospodářských práv je důležité zabývat se problémem rostoucí a extrémní nerovnosti, a to především zabezpečením přístupu k potravinám, vodě, vzdělání, zdravotní péči a vhodnému bydlení; zdůrazňuje v této souvislosti narůstající problém zabírání půdy, který je třeba řešit;
27. zastává názor, že korupce, daňové podvody, špatná správa veřejných statků a nedostatečná odpovědnost vůči veřejnosti patří mezi příčiny porušování lidských práv, jelikož jsou tak odváděny finanční prostředky z tolik potřebných investic do veřejných služeb, jako je vzdělání, základní služby zdravotní péče a další sociální infrastruktura, a obyvatelstvo je tak udržováno v neustálé chudobě; připomíná, že vlády mají na základě Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech povinnost dodržovat práva svých občanů zajišťováním odpovídajících zdrojů; zdůrazňuje v této souvislosti, že zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně obránců lidských práv, kteří svojí činností prosazují hospodářská, sociální a kulturní práva;
28. znovu opakuje svoji výzvu k vytvoření funkce zvláštního zpravodaje OSN pro finanční trestnou činnost, korupci a lidská práva;
Podnikání a lidská práva
29. rozhodně podporuje účinné a komplexní šíření a provádění zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se aktivně podílely na 11. zasedání pracovní skupiny OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů a aby podporovaly úsilí o sladění svých politik se směrnicí OECD pro nadnárodní podniky a s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; připomíná svoji žádost, aby Komise do konce roku 2015 podala zprávu o provádění obecných zásad OSN týkajících se podnikání a lidských práv ze strany členských států EU;
30. vyzývá EU a její členské státy, aby se zapojily do rodící se diskuse o právně závazném mezinárodním nástroji pro podnikání a lidská práva v rámci systému OSN;
Práva žen
31. vyzývá EU, aby se aktivně zúčastnila 59. zasedání Komise pro postavení žen a i nadále bojovala proti všem pokusům o ochromení pekingské akční platformy OSN, která bude při příležitosti 20. výročí čtvrté světové konference o ženách přezkoumána, kromě jiného i z hlediska otázky přístupu ke vzdělání a zdravotní péči coby základním lidským právům a právům týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví;
32. kriticky podotýká, že navzdory pokroku, kterého se do dnešního dne podařilo dosáhnout v oblasti rovnosti pohlaví a posílení postavení žen, platí ve velké řadě zemí nadále diskriminační zákony, zejména co se týče rodiny a přístupu k majetku; podotýká, že ženy jsou i nadále velmi málo zastoupeny v řídících pozicích a že přetrvává rozsáhlé násilí vůči nim, přičemž přístup ke spravedlnosti zůstává omezen, a to i přesto, že v důsledku domácího násilí umírá každoročně velká řada žen; vyjadřuje vážné obavy z nezdarů, jež byly zaznamenány v některých zemích, zejména v oblasti práv na sexuální a reprodukční zdraví;
33. rozhodně odsuzuje sexuálně motivované násilí na ženách, které je používáno jako válečná taktika a zahrnuje takové zločiny, jako je masové znásilňování, sexuální otroctví, nucená prostituce, pronásledování na základě příslušnosti k určitému pohlaví včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, obchod s lidmi, předčasná a vynucená manželství, vraždy ze cti a všechny ostatní obdobně závažné formy sexuálního násilí; vyzývá opětovně EU a všechny její členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a o boji proti němu;
34. připomíná závazek EU, že prosazování lidských práv a otázky týkající se rovnosti žen a mužů zahrne do náplně misí společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu se stěžejními rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a č. 1820 o ženách, míru a bezpečnosti; v této souvislosti opakuje svou výzvu určenou EU a jejím členským státům, aby podporovaly jako součást procesu budování udržitelného smíření systematickou účast žen jakožto zásadní prvek mírového procesu a aby uznaly potřebu začlenit genderová hlediska do předcházení konfliktům, operací na udržení míru, humanitární pomoci a obnovy po skončení konfliktů a procesu přechodu k demokracii;
Práva dětí
35. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ačkoli bylo od přijetí Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 dosaženo pokroku, nejméně 58 milionů dětí, zejména dívek, dětí z chudých rodin, dětí se zdravotním postižením a dětí žijících v oblastech konfliktů, neabsolvuje školní docházku a mnoho dětí stále trpí nemocemi, kterým lze snadno předcházet, přičemž další děti vykonávají dětskou práci;
36. vyzývá všechny státy, aby se zavázaly potírat nejhorší formy dětské práce, jak je stanoveno v článku 3 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182, jimiž je dětské otroctví, obchodování s dětmi, prostituce a nebezpečná práce ovlivňující fyzické a duševní zdraví dětí;
37. připomíná, že jednou z hlavních povinností státu je poskytovat vzdělání všem dětem, a to tím, že bude vytvářet více příležitostí, budovat odpovídající školní zařízení a řešit strukturální příčiny hlavních překážek bránících všeobecnému základnímu vzdělání, mj. předčasného ukončování školní docházky, které zůstává hlavní překážkou všeobecného základního vzdělání;
38. žádá vyčlenění odpovídajících finančních prostředků na programy demobilizace a opětovného začlenění dětí dotčených ozbrojenými konflikty a bývalých dětských vojáků; opakuje svou rozhodnou podporu kampani „Děti, nikoli vojáci“, kterou vyjádřil během slyšení na toto téma uspořádaného podvýborem pro lidská práva dne 3. prosince 2014; vítá výroční zprávy předložené zvláštní zástupkyní OSN pro děti a ozbrojené konflikty a zvláštní zástupkyní OSN pro otázky násilí páchaného na dětech spolu se zprávou zvláštní zpravodajky pro prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii;
Práva osob LGBTI
39. vyjadřuje znepokojení nad nedávným nárůstem diskriminačních zákonů, praktik a násilností zaměřených na osoby na základě jejich sexuální orientace a genderové identity; nabádá k bedlivému sledování situace osob LGBTI, a to i v Nigérii a Gambii, kde nedávno zavedené zákony namířené proti těmto osobám ohrožují životy sexuálních menšin; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, které jsou v platnosti v Rusku a Litvě a jejichž zavedení zvažuje i kyrgyzský parlament; vítá rezoluci UNHRC o boji proti násilí a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, která byla přijata dne 26. září 2014; považuje za politováníhodné, že UNHRC přijala dne 26. června 2014 rezoluci o ochraně rodiny, která by mohla oslabit zásadu všeobecných a nedělitelných lidských práv; opětovně potvrzuje svou podporu soustavné činnosti vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je především prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Svobodní a rovní“ podpořit a chránit možnost osob z komunity LGBTI požívat veškerých lidských práv; vybízí vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby pokračoval v boji proti diskriminačním právním předpisům a praktikám;
Změna klimatu a lidská práva
40. zdůrazňuje, že změna klimatu má značný dopad na zranitelné skupiny a jedince, zejména v zemích s nízkými příjmy a v pobřežních a nízko položených ostrovních státech, kterým chybí hospodářské zdroje, bez nichž se nemohou přizpůsobit krutým změnám životního prostředí;
41. vítá skutečnost, že UNHRC uznala, že změny životního prostředí mají nepříznivý dopad na živobytí obyvatelstva a že brání uplatňování základních, mezinárodně uznávaných lidských práv; naléhavě proto žádá smluvní státy, aby na nadcházející konferenci o změně klimatu, která se bude konat v roce 2015 v Paříži, přijaly naléhavá a ambiciózní opatření v oblasti zmírňování dopadu a přizpůsobování se změně klimatu;
42. se znepokojením konstatuje, že původní obyvatelstvo je zvláště citelně zasaženo incidenty spojenými se změnou klimatu; v této souvislosti poukazuje na to, že většina původního obyvatelstva žije pod hranicí chudoby a má omezený nebo vůbec žádný přístup k politické reprezentaci a rozhodování či k justici;
43. žádá, aby se Komise a ESVČ aktivně účastnily debaty o termínu „klimatický uprchlík“, a to včetně možného vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v jakékoli právně závazné mezinárodní dohodě;
Boj proti beztrestnosti a Mezinárodní trestní soud
44. opakuje svou plnou podporu práci Mezinárodního trestního soudu a jeho úloze ukončit beztrestnost pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a zjednávat spravedlnost pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý, co se týče jakýchkoli pokusů zpochybnit jeho legitimitu nebo nezávislost; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby se soudem spolupracovaly a poskytovaly mu silnou diplomatickou, politickou a finanční podporu, a to i v OSN; vyzývá EU a členské státy a zvláštní zástupce EU, aby aktivně podporovali Mezinárodní trestní soud, prosazovali jeho rozhodnutí a bojovali proti beztrestnosti ve vztahu k trestným činům uznaným dle Římského statutu;
Původní obyvatelstvo
45. žádá všechny zúčastněné strany, aby v souladu s výsledným dokumentem světové konference o původním obyvatelstvu (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 69/2) podpořily přezkum mandátu mechanismu odborníků pro práva původního obyvatelstva, který by umožnil sledovat, hodnotit a zdokonalit provádění deklarace o právech původního obyvatelstva; naléhavě vyzývá členské státy, aby požadovaly, aby všichni zmocněnci pro zvláštní postupy věnovali zvláštní pozornost otázkám týkajícím se žen a dívek z řad původního obyvatelstva a aby o svých zjištěních systematicky informovali UNHRC; naléhavě žádá ESVČ a členské státy, aby aktivně podpořily celosystémový akční plán pro původní obyvatelstvo, o jehož vypracování požádalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze září 2014, zejména co se týče organizace pravidelných konzultací s původním obyvatelstvem jako součásti tohoto procesu;
Mezinárodní kulturní a sportovní události a lidská práva
46. odsuzuje stále rozšířenější praxi autoritářských států, které hostí obrovské sportovní nebo kulturní akce s cílem podpořit svou mezinárodní legitimitu, zatímco dále potlačují domácí opozici; vyzývá EU a její členské státy, aby se tímto tématem aktivně zabývaly, a to i v Radě OSN pro lidská práva, a aby zapojily vnitrostátní sportovní federace, podnikové subjekty a organizace občanské společnosti do praktických aspektů takových událostí, včetně prvních evropských her v Baku v roce 2015 a světového poháru FIFA v Rusku v roce 2018;
Bezpilotní letouny
47. opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení takových otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí; žádá EU, aby podpořila snahy na regionální i mezinárodní úrovni, jejichž cílem je postavit se proti praxi mimosoudního cíleného zabíjení a tuto praxi zakázat, a aby přijala právní opatření ve všech případech, kdy by jedinec nebo subjekt mohl být spojen s nezákonným cíleným zabíjením v zahraničí; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;
Priority EU pro otázky týkající se jednotlivých zemí
Ukrajina
48. ostře odsuzuje agresivní a expanzívní politiku Ruska, která představuje hrozbu jednotě a nezávislosti Ukrajiny a potenciálně ohrožuje světový mír; odsuzuje teroristické činy a zločinné jednání separatistů a jiných paravojenských jednotek na východní Ukrajině; odsuzuje rozsáhlé porušování lidských práv, jehož se dopouštějí všechny strany konfliktu, a plně podporuje misi OSN pro monitorování lidských práv a zvláštní monitorovací misi OBSE na Ukrajině; odsuzuje nezákonnou anexi Krymu ze strany Ruska a je nadále znepokojen diskriminací a široce rozšířeným porušováním lidských práv místního obyvatelstva v tomto regionu, zejména v případě krymských Tatarů; vyzývá členské státy EU, aby podporovaly veškeré možné úsilí na úrovni OSN s cílem bojovat proti beztrestnosti a provést nestranná vyšetřování násilných událostí a porušování lidských práv spojených s demonstracemi na Majdanu, s anexí Krymu i s ozbrojeným konfliktem ve východních oblastech;
Sýrie
49. vyjadřuje hluboké znepokojení nad křehkou bezpečnostní situací a humanitární krizí, která vznikla v důsledku používání násilí proti civilnímu obyvatelstvu ze strany Asádova režimu, IS a jiných ozbrojených skupin; je velmi znepokojen systematickým porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Sýrii, které možná dosahuje rozměrů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; naléhavě vyzývá všechny strany, aby v souladu s příslušným mezinárodním humanitárním právem chránily civilní obyvatele, dodržovaly jejich lidská práva a zajišťovaly jejich základní potřeby; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob, které byly svévolně zatčeny nebo uneseny proto, že uplatňovaly svá lidská práva nebo se účastnily jiných pokojných politických činností;
Irák
50. vyjadřuje vážné znepokojení nad křehkou bezpečnostní situací a humanitární krizí v Iráku; upozorňuje na to, že situace v oblasti lidských práv se zhoršuje spolu s tím, jak IS/DAIŠ a jiné ozbrojené skupiny provádějí únosy a masové popravy a pronásledují etnické a náboženské menšiny v Iráku;
Ázerbájdžán
51. vyjadřuje hluboké znepokojení nad represemi vůči obráncům lidských práv, novinářům a aktivistům v Ázerbájdžánu; poukazuje na to, že se zhoršují zásahy ázerbájdžánské vlády vůči svobodě projevu, shromažďování a sdružování, neboť byly zatčeny desítky politických aktivistů a uvězněni významní novináři;
Turecko
52. vyjadřuje své znepokojení nad zhoršováním situace v oblasti lidských práv v Turecku, neboť opakovaně dochází k oslabování nezávislosti soudnictví a oddělení moci; s hlubokým znepokojením konstatuje, že vláda se snaží prosadit nový zákon o bezpečnosti, který výrazně posílí policejní pravomoci; konstatuje, že dochází k tlaku na svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků, kdy daňové orgány ukládají mediálním organizacím mimořádné vysoké pokuty a jsou propouštěni významní redaktoři a novináři, takže situace se v Turecku vyvíjí směrem k autocenzuře; zdůrazňuje, že vláda musí podporovat reformu turecké justice, aby se posílil právní stát a dodržování demokratických hodnot a základních svobod;
Korejská lidově demokratická republika (KLDR)
53. vítá plánované prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR); vítá rovněž rezoluci Valného shromáždění OSN, která vyzývá Radu bezpečnosti OSN k přijetí náležitých opatření k zajištění spravedlnosti, mimo jiné zvážením otázky, zda je možné, aby se situací v KLDR zabýval Mezinárodní trestní soud;
Írán
54. vítá rezoluci UNHRC z března 2014 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice a rozšíření mandátu zvláštního zpravodaje a vyzývá Írán, aby umožnil zvláštnímu zpravodaji OSN vstup do země, což by bylo významným signálem ochoty Íránu učinit kroky směřující k zahájení dialogu o lidských právech; znovu odsuzuje existenci trestu smrti v Íránu a vysoký počet poprav bez řádného procesu či spravedlivého soudu; podporuje společné prohlášení zmocněnců OSN pro zvláštní postupy ze srpna 2014, v němž odsuzují vlnu zatýkání občanských aktivistů v Íránu a procesů s nimi; vyzývá EU a UNHRC, aby i nadále bedlivě sledovaly systematické porušování lidských práv a zajistily, aby lidská práva zůstala klíčovou prioritou při všech jednáních s íránskou vládou;
Myanmar/Barma
55. souhlasí se zprávou zvláštního zpravodaje OSN vypracovanou pro účely 69. zasedání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru, v níž uznává dosažený pokrok, zároveň však vymezuje zbývající oblasti, které budí značné znepokojení; vyzývá vládu Myanmaru, aby začlenila lidská práva a práva menšin do institucionálního a právního rámce své země a do všech politických oblastí a aby dodržovala svobodu projevu a shromažďování, aby lidé mohli vyjadřovat své názory na vládní politiku svobodně a beze strachu, zastrašování či pronásledování;
Bělorusko
56. vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím porušováním lidských práv v Bělorusku; odsuzuje tři popravy vykonané v roce 2014, šikanování obránců lidských práv, pronásledování nezávislých novinářů, cenzuru veškeré internetové komunikace a restriktivní zákony o nevládních organizacích; vyzývá k obnovení mandátu zvláštního zpravodaje OSN a vyzývá běloruskou vládu, aby zajistila úplný přístup zmocněncům OSN pro zvláštní postupy, včetně zvláštního zpravodaje;
Bahrajn
57. je i nadále znepokojen represemi vůči vůdčím představitelům opozice, aktérům občanské společnosti a aktivistům v Bahrajnu a situací obránců lidských práv a aktivistů politické opozice v zemi; vyzývá bahrajnské orgány, aby zahájily konstruktivní a otevřené rozhovory, jejichž cílem by bylo skutečné usmíření a dodržování lidských práv všech složek bahrajnské společnosti; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí, novinářů, obránců lidských práv a poklidných demonstrantů a vyjadřuje svou podporu společnému prohlášení zmocněnců OSN pro zvláštní postupy ze dne 4. února 2015 o zatčení vysokého opozičního politika a rozpuštění následných demonstrací; vyzývá členské státy EU a ostatní členy UNHRC, aby situaci v oblasti lidských práv v Bahrajnu nadále pozorně sledovali a zaměřili se na naplňování závazků, k nimž se Bahrajn v rámci procesu všeobecného pravidelného přezkumu zavázal, a na doporučení bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise, která bahrajnský král přijal s povděkem;
Egypt
58. vítá průběh všeobecného pravidelného přezkumu pro Egypt, který se uskutečnil v listopadu 2014, a doufá, že bude přijat na příštím zasedání UNHRC; naléhavě vyzývá Egypt, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil všechny aktivisty a obránce lidských práv i osoby, které byly zadrženy za to, že pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování; rovněž požaduje, aby egyptská vláda přijala právní předpisy odpovídající mezinárodním standardům a zaručila právo na sdružování zakotvené v egyptské ústavě, včetně práva přijímat finanční prostředky a nakládat s nimi, a aby zrušila zákon o protestech z listopadu 2013 a zavedla nové právní předpisy, kterými zaručí svobodu shromažďování; naléhavě vyzývá egyptskou vládu, aby zahájila soudní vyšetřování, které by umožnilo zjistit totožnost osob, které daly rozkaz k nezákonnému zabíjení při potlačování zpravidla poklidných demonstrací, jež probíhaly od 3. července 2013, a které se na tomto zabíjení podílely, včetně zásahů, k nimž došlo dne 14. srpna 2013 na náměstích Rábaa a Nahda a při kterých přišlo o život nejméně 1000 demonstrantů;
Mali
59. vítá činnost nezávislého experta OSN v oblasti lidských práv v Mali a vyzývá UNHRC, aby rozšířila jeho mandát; vítá pokrok, jehož dosáhla vláda Mali při obnovování justičních orgánů v některých částech země a při vyšetřování případů mučení a vražd 21 elitních vojáků v roce 2012, a vítá rovněž zřízení Komise pro pravdu, spravedlnost a usmíření; je nadále znepokojen tím, že bezpečnostní situace se stále zhoršuje a nadále dochází k najímání a využívání dětských vojáků, a vyzývá vládu Mali, aby vyšetřovala válečné zločiny spáchané v době ozbrojeného konfliktu v letech 2012–2013 a stíhala jejich viníky, ať už pocházejí z jakékoli znepřátelené skupiny, a aby dosáhla toho, aby budoucí mírová dohoda v každém případě vyzývala k odpovědnosti, rozšíření mandátu komise pro nalezení pravdy a zavedení prověrek členů bezpečnostních sil;
Jižní Súdán
60. vyzývá Africkou unii, aby zveřejnila zprávu své komise pro vyšetřování případů porušování lidských práv spáchaných všemi stranami v Jižním Súdánu jako krok směřující k prosazení spravedlnosti, pokud jde o porušování lidských práv spáchané od začátku konfliktu;
Srí Lanka
61. bere na vědomí závazky nově zvolené vlády Srí Lanky a vyzývá ji k přijetí konkrétních kroků k tomu, aby byli potrestáni viníci spáchaných zločinů, včetně vyšetřování a stíhání závažných zločinů, a aby rovněž přijala opatření k vyřešení širšího problému beztrestnosti a porušování lidských práv a aby plně spolupracovala s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a přispívala k jeho mezinárodnímu vyšetřování týkajícímu se Srí Lanky;
62. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva a vysokému komisaři OSN pro lidská práva.