Dokument ze zasedání

 

4.3.2015                                                                                                                  B8‑0234/2015

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015

( 2015/2572(RSP) )

Elena Valenciano, Soraya Post, Pier Antonio Panzeri, Josef Weidenholzer, Tanja Fajon, Victor Negrescu, Liisa Jaakonsaari, Viorica Dăncilă, Alessia Maria Mosca

za skupinu S&D

 

B8‑0234/2015

Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015

( 2015/2572(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

–       s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,

–       s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii přijatý dne 25. června 2012,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o UNHRC,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o naléhavých záležitostech v této oblasti,

–       s ohledem na své usnesení ze dne ... o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2011 a politice Evropské unie v této oblasti[1],

–       s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o prioritách EU v rámci fór OSN o lidských právech,

–       s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

–         s ohledem na příští 28. zasedání UNHRC, které se uskuteční ve dnech 2. až 27. března 2015,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, ochrana a všeobecná platnost lidských práv tvoří součást etického a právního acquis Evropské unie a jeden ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti;

B.     vzhledem k tomu, že lidská práva jsou implicitně spojena s každou lidskou bytostí bez ohledu na státní příslušnost, rasový původ, pohlaví, národnostní původ, náboženství nebo jiný status, a vzhledem k tomu, že dodržování těchto práv je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v pozdějších úmluvách, deklaracích a rezolucích týkajících se lidských práv;

C.     vzhledem k tomu, že veškerá lidská práva – ať už občanská, politická, hospodářská, sociální či kulturní – jsou nedělitelná, vzájemně propojená a provázaná a že odpírání některého z těchto práv má přímý negativní dopad na další práva;

D.     vzhledem k tomu, že porušování lidských práv a neexistence legitimní demokratické účasti vedou k nestabilitě, zhroucení států, humanitárním krizím a ozbrojených konfliktům;

E.     vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, která zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví úctu k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad stanovených Chartou OSN a mezinárodním právem;

F.     vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem eliminovat překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;

G.     vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv, zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zmocněnců pro tzv. zvláštní postupy určených k řešení buď specifických situací jednotlivých zemí, nebo tematických záležitostí;

H.     vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel považováni za jedny z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy výborům pro monitorování smluv OSN v oblasti lidských práv;

Rada OSN pro lidská práva

1.      vítá priority EU pro nadcházející 28. řádné zasedání UNHRC stanovené v závěrech Rady ze dne 9. února 2015;

2.      vítá jmenování velvyslance Joachima Rückera předsedou UNHCR na rok 2015;

3.      blahopřeje Zajd Raad Zajd al-Husajnovi k jeho jmenování vysokým komisařem OSN pro lidská práva a znovu vyjadřuje důraznou podporu jeho úsilí a jeho mandátu;

4.      vítá účast Federiky Mogheriniové, místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, na zasedání Rady OSN pro lidská práva na vysoké úrovni, neboť EU tak jasně signalizuje svou absolutní podporu mnohostrannému systému lidských práv;

5.      vítá výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva pro Valné shromáždění OSN za období od prosince 2013 do listopadu 2014 a vyjadřuje svou plnou podporu nezávislosti a integritě tohoto úřadu; zdůrazňuje, že je důležité bránit tuto nezávislost a zajistit, aby vysoký komisař OSN pro lidská práva mohl pokračovat ve výkonu svých povinností účinně a nestranně; znovu opakuje, že je nutné, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byly přiděleny přiměřené finanční prostředky;

6.      připomíná závazek Evropského parlamentu a jeho podvýboru pro lidská práva podpořit silný vícestranný lidskoprávní systém pod záštitou OSN, včetně Třetího výboru Valného shromáždění OSN, Rady pro lidská práva, Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, i práci souvisejících specializovaných agentur OSN, jako jsou Mezinárodní organizace práce (MOP) a zvláštní postupy OSN;

7.        vybízí ESVČ, aby – zejména prostřednictvím delegací EU v New Yorku a Ženevě – dosáhla pomocí včasných a věcných konzultací jednotnějšího postupu EU, aby tak jednomyslně prezentovala stanoviska Unie;   znovu potvrzuje význam integrace práce, jež je vykonávána v New Yorku a Ženevě v kontextu působení Valného shromáždění OSN, Třetího výboru a Rady pro lidská práva OSN, do relevantních interních a externích činností EU, aby se tak zajistila soudržnost;

8.      domnívá se, že zastrašování a zadržování bojovníků za lidská práva a představitelů opozice, jehož se i nadále dopouští řada členů UNHRC, jako Alžírsko, Čína, Kuba, Etiopie, Saúdská Arábie, Rusko, Spojené arabské emiráty, Gabon, Kazachstán, Katar a Vietnam, podrývá důvěryhodnost UNHRC; opakuje svůj postoj, že členové UNHRC by měli být voleni z členských států, které dodržují lidská práva, právní stát a demokratické zásady a které se rozhodly rozšířit stálá pozvání na všechny zvláštní postupy, a naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily a schválily kritéria členství založená na dodržování lidských práv, která by se měla vztahovat na každý stát kandidující na zvolení do Rady OSN pro lidská práva; trvá na tom, že členské státy by měly podporovat transparentní, otevřený a konkurenční průběh volby členů UNHRC;

9.      znovu vyjadřuje podporu mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu (UPR) a oceňuje jeho hodnotnou práci; zároveň vyzývá členské země, aby aktivně připravovaly svůj všeobecný pravidelný přezkum, a to i zapojením občanské společnosti, a aby zahájily interaktivní dialog během zasedání všeobecného pravidelného přezkumu a během diskusí o přijetí výsledků tohoto přezkumu, provedly jeho doporučení a přijaly konkrétní opatření na lepší plnění svých povinností v oblasti lidských práv;

10.    nadále se staví proti „blokovému hlasování“ v rámci UNHRC; naléhavě vyzývá země, které jsou členy UNHRC, aby nadále hlasovaly transparentně;

11.    vyzývá EU a její členské státy, aby nadále sledovaly doporučení všeobecného pravidelného přezkumu ve všech politických dialozích EU s dotyčnými zeměmi, s cílem podpořit tyto země při provádění doporučení;

12.    znovu vyjadřuje podporu zvláštním postupům a nezávislému postavení držitelů mandátu, jež jim umožní nestranný výkon funkce, a vyzývá všechny státy, aby s těmito postupy spolupracovaly;

13.    považuje za důležité vysílání parlamentních delegací na zasedání Rady pro lidská práva a na příslušná další zasedání Valného shromáždění OSN;

14.      vyjadřuje politování nad tím, že se nadále zužuje prostor pro interakci mezi občanskou společností a UNHRC a že nevládní organizace mají méně možností vystoupit na těchto zasedáních; naléhavě vyzývá EU a UNHRC, aby zajistily, aby měli zástupci občanské společnosti možnost co nejvíce přispívat k 28 zasedání UNHRC i k procesu všeobecného pravidelného přezkumu a dalším mechanismům OSN pro lidská práva, aniž by se museli po návratu do mateřské země obávat postihů;

Občanská a politická práva

15.    opakuje, že svoboda projevu, která je základním kamenem každé svobodné a demokratické společnosti, je jedním ze základních práv každého jednotlivce; ostře odsuzuje události, k nimž došlo v lednu 2015 ve Francii a při nichž bylo zavražděno 12 osob, mimo jiné karikaturisté redakci časopisu Charlie Hebdo, a další 4 osoby v židovském supermarketu, a současně odsuzuje vraždy filmového režiséra a hlídače synagogy, které v Kodani spáchali teroristé útočící na svobodu slova a vyznání;

16.    odsuzuje zneužívání náboženství extrémisty a džihádistickými skupinami ve všech zemích, a zejména v Sýrii, Iráku, Libyi, Myanmaru, Nigérii a Středoafrické republice, přičemž tyto akce zahrnují střelbu a bombové útoky, sebevražedné bombové atentáty, únosy a další násilné činy terorizující obyvatelstvo; zastává názor, že v boji proti terorismu je nutno řešit jeho kořeny, včetně sociálního vyloučení, politické marginalizace a nerovnosti; vyzývá k vyvinutí většího úsilí na ochranu práv osob náležejících k náboženským menšinám; naléhavě vyzývá k tomu, aby při všech protiteroristických aktivitách byla dodržována lidská práva a zásada právního státu;

17.    vyjadřuje znepokojení nad omezováním svobody shromažďování a sdružování, včetně zákazů organizací občanské společnosti, agresivního používání zákonů o trestném činu pomluvy a dalších restriktivních zákonů, přehnaných požadavků na registraci a podávání zpráv, přehnaně omezujících pravidel pro zahraniční financování, a potvrzuje, že svoboda sdružování a svoboda pokojného shromažďování jsou základními prvky lidských práv;

18.    vyzývá všechny vlády, aby prosazovaly a podporovaly organizace občanské společnosti a obhájce lidských práv a aby jim umožnily působit bez obav, postihů nebo zastrašování a aby spolupracovaly s UNHRC v rámci mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu a zajistily, aby byly země odpovědné za potlačování aktivistů v oblasti lidských práv pohnány k odpovědnosti, zejména v případě fatálních postihů, jako je případ, který vedl v březnu 2014 ke smrti aktivistky v oblasti lidských práv Cao Shunliové v Číně za to, že se pokusila dostat na palubu letadla s cílem navštívit Radu OSN pro lidská práva v Ženevě v září 2013;

19.    znovu odsuzuje existenci trestu smrti a každopádně vyjadřuje svou podporu zavedení moratoria na trest smrti coby prvního kroku k jeho zrušení;

20.    znovu opakuje, že je důležité bojovat proti mučení a dalším formám špatného zacházení a že je důležité, že se EU zavázala touto otázkou přednostně zabývat, včetně situace dětí, a podporovat činnost zvláštního zpravodaje OSN pro mučení; naléhavě vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy EU, aby prokázaly společné odhodlání vymýtit mučení a podporovat oběti zejména tím, že budou nadále přispívat do dobrovolného fondu OSN pro oběti mučení a do zvláštního fondu zřízeného Opčním protokolem k Úmluvě proti mučení, nebo že zahájí přispívaní do těchto fondů;

21.    vyjadřuje znepokojení nad pokračující a široce rozšířenou diskriminací migrantů a nad porušováním jejich práv, včetně žadatelů o azyl a uprchlíků; vyzývá EU a členské státy, aby podpořily činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů a prováděly jeho doporučení; vyzývá vlády, aby dodržovaly lidská práva a inherentní důstojnost migrantů, ukončily svévolné zatýkání a zadržování a s cílem vyhnout se přehnanému zadržování nelegálních migrantů případně přezkoumaly dobu, po níž migranty zadržují, a aby používaly alternativy za zadržování; vyzývá vlády, aby za všech okolností respektovaly zásadu nenavracení migrantů a plně dodržovaly své mezinárodní právní závazky v případě vypovídání migrantů; vyzývá státy, aby v případě, že tak dosud neučinily, zavedly systémy a postupy, které zajistí, aby veškeré jejich programy a instituce v oblasti migrace byly v plném souladu s jejich mezinárodními právními závazky týkajícími se lidských práv;

22.    podporuje nedávnou zprávu zvláštního zpravodaje Rady OSN pro lidská práva a jeho poslední závěry ohledně soudobých forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a obdobných podob nesnášenlivosti; vyzývá EU a její členské státy, aby do své vnitřní politiky zaměřené na boj proti šíření rasové, etnické a xenofobní nenávisti a podněcování k takovým projevům prostřednictvím internetu a sociálních sítí zaváděly doporučení zvláštního zpravodaje tak, že přijmou vhodná legislativní opatření, přičemž budou plně dodržovat ostatní základní práva, jako je svoboda projevu a přesvědčení;

23.    uznává, že v důsledku rychlého vývoje informačních a komunikačních technologií došlo k celosvětové změně prostředí, v němž je svoboda projevu vykonávána, což přineslo významné výhody i vážné problémy; v této souvislosti vítá zásady EU týkající se svobody projevu online a offline, které Rada schválila v květnu 2014, a odsuzuje veškerá omezování digitální komunikace, včetně omezení, jejichž cílem jsou představitelé občanské společnosti; znovu opakuje, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost právům novinářů a blogerů;

24.    vybízí UNHRC, aby pokračovala v diskusi o právu na soukromí a jmenovala za tímto účelem zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí, zejména v kontextu komunikace digitálními prostředky;

Sociální a hospodářská práva

25.    bere na vědomí skutečnost, že agenda OSN týkající se rozvojových cílů tisíciletí na období po roce 2015 si klade za cíl skoncovat do roku 2030 s chudobou přijetím holistického přístupu k hospodářským, sociálním a environmentálním otázkám; vítá souhrnnou zprávu generálního tajemníka OSN, kterou předložil ještě před konáním zvláštního summitu OSN o agendě týkající se cílů udržitelného rozvoje na období po roce 2015; podporuje generálního tajemníka OSN, který v zájmu potírání chudoby vyzývá k uplatňování přístupu zaměřeného na lidské potřeby a lidská práva;

26.    domnívá se, že v zájmu všeobecného boje proti chudobě a prosazování sociálních a hospodářských práv je důležité zabývat se problémem rostoucí a extrémní nerovnosti, a to především zabezpečením přístupu k potravinám, vodě, vzdělání, zdravotní péči a vhodnému bydlení; zdůrazňuje v této souvislosti narůstající problém zabírání půdy, který je třeba řešit;

27.    zastává názor, že korupce, daňové podvody, špatná správa veřejných statků a nedostatečná odpovědnost vůči veřejnosti patří mezi příčiny porušování lidských práv, jelikož jsou tak odváděny finanční prostředky z tolik potřebných investic do veřejných služeb, jako je vzdělání, základní služby zdravotní péče a další sociální infrastruktura, čímž se zachovává chudoba obyvatelstva; připomíná, že vlády mají na základě Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech povinnost dodržovat práva svých občanů tím, že budou poskytovat odpovídající zdroje; zdůrazňuje v této souvislosti, že zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně obránců lidských práv, kteří svojí činností prosazují hospodářská, sociální a kulturní práva;

28.    opakovaně vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro finanční trestnou činnost, korupci a lidská práva;

Podnikání a lidská práva

29.    pevně podporuje účinné šíření a provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná politická a legislativní opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, a to i v souvislosti s přístupem ke spravedlnosti; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se aktivně zúčastnily 11. zasedání pracovní skupiny OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů a aby podporovaly úsilí o sladění jejich politik se směrnicí OECD pro nadnárodní podniky a s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv; opakuje svou žádost, aby Komise do konce roku 2015 předložila zprávu o uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v členských státech EU;

30.    žádá, aby Komise a ESVČ pobídly delegace EU na celém světě, aby se zabývaly podniky EU s cílem propagovat dodržování lidských práv a zajistit, aby téma „podnikání a lidská práva“ bylo považováno za jedno z klíčových v rámci výzev k předkládání návrhů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na místní úrovni; vyzývá EU a její členské státy, aby se zapojily do počínající rozpravy o právně závazném mezinárodním nástroji pro podnikání a lidská práva v rámci systému OSN;

Práva žen

31.    vyzývá EU, aby se aktivně zúčastnila 59. zasedání Komise pro postavení žen a i nadále bojovala proti všem pokusům o ochromení pekingské akční platformy OSN, která bude při příležitosti 20. výročí čtvrté světové konference o ženách přezkoumána, kromě jiného i z hlediska otázky přístupu ke vzdělání a zdravotní péči coby základním lidským právům a právům týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví;

32.    kriticky podotýká, že navzdory pokroku, kterého se do dnešního dne podařilo dosáhnout v oblasti rovnosti pohlaví a posílení postavení žen, platí ve velké řadě zemí nadále diskriminační zákony, zejména co se týče rodiny a přístupu k majetku; podotýká, že ženy jsou i nadále velmi málo zastoupeny v řídících pozicích a násilí vůči ženám je stále velmi rozšířené, přičemž přístup ke spravedlnosti zůstává omezen, a to i přesto, že v důsledku domácího násilí umírá denně mnoho žen; vyjadřuje vážné obavy z nezdarů, jež byly zaznamenány v některých zemích, zejména v oblasti práv na sexuální a reprodukční zdraví;

33.    rozhodně odsuzuje sexuálně motivované násilí na ženách, které je používáno jako válečná taktika a zahrnuje takové zločiny, jako je masové znásilňování, sexuální otroctví, nucená prostituce, pronásledování na základě příslušnosti k určitému pohlaví, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, obchod s lidmi, předčasná a vynucená manželství, vraždy ze cti a všechny ostatní obdobně závažné formy sexuálního násilí; vyzývá opětovně EU a všechny její členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a o boji proti němu;

34.    připomíná závazek EU, že prosazování lidských práv a otázky týkající se rovnosti žen a mužů zahrne do náplně misí společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu se stěžejními rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a č. 1820 o ženách, míru a bezpečnosti; v této souvislosti opakuje svou výzvu určenou EU a jejím členským státům, aby podporovaly jako součást procesu budování udržitelného smíření systematickou účast žen jakožto zásadní prvek mírového procesu a aby uznaly potřebu začlenit genderová hlediska do předcházení konfliktům, operací na udržení míru, humanitární pomoci a obnovy po skončení konfliktů a procesu přechodu k demokracii;

Práva dětí

35.    vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že ačkoli bylo od přijetí Úmluvy o právech dítěte v roce 1989 dosaženo pokroku, nejméně 58 milionů dětí, zejména dívek, dětí z chudých rodin, dětí se zdravotním postižením a dětí žijících v oblastech konfliktů, neabsolvuje školní docházku a mnoho dětí stále trpí nemocemi, kterým lze snadno předcházet, přičemž další děti vykonávají dětskou práci;

36.    vyzývá všechny státy, aby se zavázaly potírat nejhorší formy dětské práce, jak je stanoveno v článku 3 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182, jimiž je dětské otroctví, obchodování s dětmi, prostituce a nebezpečná práce ovlivňující fyzické a duševní zdraví dětí;

37.    připomíná, že jednou z hlavních povinností státu je poskytovat vzdělání všem dětem, a to tím, že bude vytvářet více příležitostí, budovat odpovídající školní zařízení a řešit strukturální příčiny hlavních překážek bránících všeobecnému základnímu vzdělání, mj. předčasného ukončování školní docházky, které zůstává hlavní překážkou všeobecného základního vzdělání;

38.    žádá o vyčlenění odpovídajících finančních prostředků EU na programy demobilizace a opětovného začlenění dětí dotčených ozbrojenými konflikty a bývalých dětských vojáků; připomíná svou jednoznačnou podporu kampani „Děti, nikoli vojáci“, kterou vyjádřil během slyšení na toto téma uspořádaného podvýborem pro lidská práva dne 3. prosince 2014; vítá výroční zprávy předložené zvláštní zástupkyní OSN pro děti a ozbrojené konflikty a zvláštní zástupkyní OSN pro otázky násilí páchaného na dětech spolu se zprávou zvláštní zpravodajky pro prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii;

Práva osob LGBTI

39.    vyjadřuje obavy ohledně nedávného nárůstu diskriminačních zákonů, praktik a násilností zaměřených na osoby na základě jejich sexuální orientace a genderové identity; nabádá k bedlivému sledování situace osob LGBTI, a to i v Nigérii a Gambii, kde nedávno zavedené zákony namířené proti těmto osobám ohrožují životy sexuálních menšin; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, které jsou v platnosti v Rusku a v Litvě a jejichž zavedení zvažuje i kyrgyzský parlament; vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva o boji proti násilí a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity přijatou dne 26. září 2014; považuje za politováníhodné, že Rada OSN pro lidská práva přijala dne 26. června 2014 rezoluci o ochraně rodiny, která by mohla oslabit zásadu všeobecných a nedělitelných lidských práv; opětovně potvrzuje svou podporu pro pokračující práci vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je především prostřednictvím prohlášení a zpráv podpořit a chránit možnost osob z komunity LGBTI požívat veškerá lidská práva; vybízí vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCHR), aby pokračoval v boji proti diskriminačním právním předpisům a praktikám;

Změna klimatu a lidská práva

40.    zdůrazňuje, že dopad změny klimatu na zranitelné skupiny a jedince je vysoký, zejména v zemích s nízkými příjmy a v pobřežních a nízko položených ostrovních státech, kterým chybí hospodářské zdroje, bez nichž se nemohou přizpůsobit krutým změnám životního prostředí;

41.    vítá skutečnost, že Rada OSN pro lidská práva uznala, že změny životního prostředí mají nepříznivý dopad na živobytí obyvatelstva a že brání uplatňování základních, mezinárodně uznávaných lidských práv; naléhavě proto žádá smluvní státy, aby na nadcházející konferenci o změně klimatu, která se bude konat v roce 2015 v Paříži, přijaly naléhavá a ambiciózní opatření v oblasti zmírňování dopadu a přizpůsobování se změně klimatu;

42.    žádá, aby se Komise a ESVČ aktivně účastnily debaty o termínu „klimatický uprchlík“, a to včetně možného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v jakékoli právně závazné mezinárodní dohodě;

Boj proti beztrestnosti a Mezinárodní trestní soud

43.    opakuje svou plnou podporu práci Mezinárodního trestního soudu a jeho úloze ukončit beztrestnost pachatelů nejzávažnějších trestných činů před mezinárodním společenstvím a zjednávat spravedlnost pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; zůstává ostražitý, co se týče jakýchkoli pokusů zpochybnit jeho legitimitu nebo nezávislost; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby spolupracovaly se soudem a poskytovaly mu silnou diplomatickou, politickou a finanční podporu, a to i v OSN; vyzývá EU a členské státy a zvláštní zástupce EU, aby aktivně podporovali Mezinárodní trestní soud, prosazovali jeho rozhodnutí a bojovali proti beztrestnosti ve vztahu k trestným činům uznaným dle Římského statutu;

Původní obyvatelstvo

44.    vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby v souladu s výsledným dokumentem světové konference o původním obyvatelstvu (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 69/2) podpořily přezkum mandátu mechanismu odborníků pro práva původního obyvatelstva s cílem kontrolovat, zhodnotit a zlepšit uplatňování Deklarace o právech původních obyvatel; naléhavě vyzývá členské státy, aby požadovaly, aby všichni držitelé mandátů zvláštních procedur věnovali zvláštní pozornost otázkám týkajícím se žen a dívek z řad původního obyvatelstva a aby o svých zjištěních systematicky informovali Radu OSN pro lidská práva; naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby aktivně podpořily celosystémový akční plán pro původní obyvatelstvo, o jehož vypracování požádalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze září 2014, zejména co se týče organizace pravidelných konzultací s původním obyvatelstvem jako součásti tohoto procesu;

Mezinárodní kulturní a sportovní události a lidská práva

45.    odsuzuje stále rozšířenější praxi autoritářských států, které hostí obrovské sportovní nebo kulturní akce s cílem podpořit svou mezinárodní legitimitu, zatímco dále potlačují domácí opozici; vyzývá EU a její členské státy, aby se tímto tématem aktivně zabývaly, a to i v Radě OSN pro lidská práva, a aby zapojily vnitrostátní sportovní federace, podnikové subjekty a organizace občanské společnosti do praktických aspektů takových událostí, včetně prvních evropských her v Baku v roce 2015 a světového poháru FIFA v Rusku v roce 2018;

Bezpilotní letouny

46.    opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení takových otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí; vyzývá EU, aby podpořila úsilí na regionální a mezinárodní úrovni, jehož cílem je postavit se proti praxi mimosoudních poprav a cíleného zabíjení a tuto praxi zakázat; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;

Prosazování lidských práv ze strany EU

47.    vyzývá EU, aby prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských a politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv, v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie stanovenými ve Smlouvě o Evropské unii;

48.    vyzývá EU, její členské státy, Komisi a ESVČ, aby začlenily lidská práva do všech oblastí vnější politiky vůči třetím zemím; zdůrazňuje také, že politika EU v oblasti lidských práv musí zajistit, aby její vnitřní a vnější politiky byly vzájemně v souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy o EU a aby v otázkách dodržování lidských práv nedocházelo k uplatňování dvojího měřítka;

49.    vyzývá EU, aby zaujímala přístup založený na právech a začlenila otázky dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investic a rozvojové spolupráce a do své společné bezpečnostní a obranné politiky;

Priority EU pro otázky týkající se jednotlivých zemí

Ukrajina

50.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad další eskalací násilí a ozbrojených střetů v jihovýchodních separatistických regionech; odsuzuje rozsáhlé porušování lidských práv, jehož se dopouštějí všechny strany konfliktu, a plně podporuje misi OSN pro monitorování lidských práv a zvláštní monitorovací misi OBSE na Ukrajině; je i nadále znepokojen diskriminací a rozsáhlým porušováním lidských práv vůči místním obyvatelům Krymu, zejména krymským Tatarům; vyzývá členské státy EU, aby podporovaly veškeré možné úsilí na úrovni OSN s cílem bojovat proti beztrestnosti a provést nestranná vyšetřování násilných událostí a porušování lidských práv spojených s demonstracemi na Majdanu, s nezákonnou anexí Krymu i s konfliktem v jihovýchodních oblastech;

Korejská lidově demokratická republika (KLDR)

51.    žádá o prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje pro situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR) o další rok; vítá rovněž rezoluci Valného shromáždění OSN, která vyzývá Radu bezpečnosti OSN k přijetí náležitých opatření k zajištění spravedlnosti, mimo jiné zvážením, zda je možné, aby se situací v KLDR zabýval Mezinárodní trestní soud; vyzývá Radu pro lidská práva, aby připomněla svou výzvu k určení odpovědnosti, a to i v případě osob odpovědných za zločiny proti lidskosti v souladu s politikami stanovenými na nejvyšší státní úrovni; vítá vytvoření místní struktury v Korejské republice za účelem posílení monitorování situace a dokumentace důkazu, aby se stanovila odpovědnost, a naléhavě vyzývá všechny státy, aby v rámci této struktury spolupracovaly, přičemž vyzývá Radu pro lidská práva, aby se její pozornost více zaměřila na situaci v KLDR, a to svoláním formálního panelu, kde by se mohly vyjádřit oběti porušování práv, v rámci nadcházejícího zasedání Rady pro lidská práva;

Írán

52.    vítá rezoluci UNHRC z března 2014 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice a rozšíření mandátu zvláštního zpravodaje a vyzývá Írán, aby umožnil zvláštnímu zpravodaji OSN vstup do země, což by bylo významným signálem ochoty Íránu učinit kroky směřující k zahájení dialogu o lidských právech; znovu odsuzuje existenci trestu smrti v Íránu a vysoký počet poprav; podporuje společné prohlášení držitelů mandátů zvláštních procedur OSN ze srpna 2014, v němž odsuzují vlnu zatýkání občanských aktivistů v Íránu a procesů s nimi; vyzývá EU a UNHRC, aby lidskoprávní situaci i nadále bedlivě sledovaly a zajistily, že lidská práva zůstanou klíčovou prioritou při všech jednáních s íránskou vládou;

Myanmar/Barma

53.    souhlasí se zprávou zvláštního zpravodaje OSN vypracovanou pro účely 69. zasedání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti lidských práv v Myanmaru, v níž uznává dosažený pokrok, zároveň však vymezuje zbývající oblasti, které budí značné znepokojení; vyzývá íránskou vládu, aby lidská práva začlenila do svého institucionálního a právního rámce a do všech odvětví politiky a aby dodržovala svobodu projevu a shromažďování tak, aby se lidé mohli svobodně vyjadřovat k vládním politikám, aniž by se museli obávat nebo byli zastrašování či pronásledování; vyzývá Radu pro lidská práva, aby obnovila mandát zvláštního zpravodaje podle článku 4, naléhavě vyzvala vládu Myanmaru/Barmy, aby začleňovala lidská práva do institucionálních, právních a veškerých politických oblastí země a respektovala svobodu projevu a shromažďování, aby tak lidé mohli svobodně projevovat své názory na vládní politiku, aniž by se museli obávat zastrašování či pronásledování, aby znovu připomněla své vážné obavy v souvislosti se situací menšiny Rohingyů ve státě Arakan a vyzvala k plnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření veškerých zpráv o porušování lidských práv menšiny Rohingyů a špatném zacházení s příslušníky této menšiny a aby urychlila proces zřízení kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v této zemi, která bude mít plný mandát ke sledování situace a podávání zpráv;

Bělorusko

54.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím porušováním lidských práv v Bělorusku; odsuzuje skutečnost, že v roce 2014 byly vykonány tři popravy, odsuzuje pronásledování ochránců lidských práv, pronásledování nezávislých novinářů, cenzuru veškeré internetové komunikace a restriktivní právní předpisy týkající se nevládních organizací; vyzývá k obnovení mandátu zvláštního zpravodaje OSN na 29. zasedání Rady OSN pro lidská práva a vyzývá vládu, aby zajistila úplný přístup držitelům mandátů zvláštních procedur OSN, včetně zvláštního zpravodaje;

Bahrajn

55.    je i nadále znepokojen občanskými neshodami v Bahrajnu a situací ochránců lidských práv a aktivistů politické opozice v zemi; vyzývá všechny strany v Bahrajnu, aby zahájily konstruktivní a otevřené rozhovory, jejichž cílem by bylo skutečné usmíření a dodržování lidských práv všech bahrajnských komunit; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech vězňů svědomí, novinářů, obhájců lidských práva a poklidných demonstrantů a vyjadřuje svou podporu společnému prohlášení držitelů mandátů zvláštních procedur OSN ze dne 4. února 2015 o zatčení vysokého opozičního politika a rozpuštění následných demonstrací; vyzývá členské státy EU a ostatní členy Rady OSN pro lidská práva, aby situaci lidských práv v Bahrajnu nadále pozorně sledovaly a zaměřily se na naplňování závazků, k nimž se Bahrajn v rámci procesu všeobecného pravidelného přezkumu zavázal, a na doporučení bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise, která bahrajnský král ocenil;

Egypt

56.    vítá průběh všeobecného pravidelného přezkumu Egypta, který se uskutečnil v listopadu 2014, a doufá, že bude přijat na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva; naléhavě vyzývá Egypt, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil všechny osoby, které byly zadrženy za to, že pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování; rovněž požaduje, aby egyptská vláda přijala právní předpisy odpovídající mezinárodním standardům a zaručila právo na sdružování zakotvené v egyptské ústavě, včetně práva přijímat finanční prostředky a nakládat s nimi, a aby zrušila zákon o protestech z prosince 2013 a zavedla nové právní předpisy, kterými zaručí svobodu shromažďování; naléhavě vyzývá egyptskou vládu, aby zahájila soudní vyšetřování, které by umožnilo zjistit totožnost osob, které daly rozkaz k nezákonnému zabíjení při potlačování zpravidla poklidných demonstrací, jež probíhaly od 3. července 2013, a které se na tomto zabíjení podílely, včetně zásahů, k nimž došlo dne 14. srpna 2013 na náměstích Rábaa a Nahda a při kterých přišlo o život nejméně 1000 demonstrantů;

Mali

57.    vítá činnost nezávislého experta OSN na stav lidských práv v Mali a vyzývá UNHRC, aby rozšířila jeho mandát; vítá pokrok, jehož dosáhla vláda Mali při obnovování justičních orgánů v některých částech země a při vyšetřování případů mučení a vražd 21 elitních vojáků v roce 2012, a vítá rovněž zřízení Komise pro pravdu, spravedlnost a usmíření; je nadále znepokojen tím, že bezpečnostní situace se stále zhoršuje a nadále dochází k najímání a využívání dětských vojáků, a vyzývá vládu Mali, aby vyšetřovala válečné zločiny spáchané v době ozbrojeného konfliktu v letech 2012–2013 a stíhala jejich viníky, ať už pocházejí z jakékoli znepřátelené skupiny, a aby dosáhla toho, aby budoucí mírová dohoda v každém případě vyzývala k odpovědnosti, rozšíření mandátu komise pro nalezení pravdy a zavedení prověrek členů bezpečnostních sil;

Jižní Súdán

58.    vyzývá Africkou unii, aby zveřejnila zprávu své komise pro vyšetřování případů porušování lidských práv spáchaných všemi stranami v Jižním Súdánu jako krok směřující k prosazení spravedlnosti, pokud jde o porušování lidských práv spáchané od začátku konfliktu; naléhavě vyzývá Radu pro lidská práva, aby přijala usnesení zdůrazňující skutečnost, že spravedlivé a důvěryhodné vyšetření a trestní stíhání zločinů podle mezinárodního práva má zásadní význam pro to, aby se Jižnímu Súdánu podařilo zastavit koloběh brutálního násilí, který je podněcován beztrestností, přičemž v této souvislosti vyzývá Jižní Súdán, aby přistoupil k Římskému statutu, a aby zřídila mandát zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán s cílem podpořit spravedlivé a důvěryhodné trestní stíhání a rozsáhlejší opatření ke stanovení odpovědnosti, a to za podpory mezinárodního společenství;

Srí Lanka

59.    bere na vědomí závazky nově zvolené srílanské vlády a vyzývá ji, aby do zasedání Rady pro lidská práva konaného v září 2015 uskutečnila konkrétní kroky směřující k dosažení odpovědnosti, a splnila tak svůj slib zlepšit situaci v oblasti lidských práv v zemi a zabránit úpadku, což se týká i důležitých vyšetřování a stíhání, a aby provedla další kroky k řešení obecnějšího problému beztrestnosti porušování lidských práv a aby plně spolupracovala s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a podílela se na jeho mezinárodním vyšetřování týkajícím se Srí Lanky;

*

*         *

60.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva i vedoucím delegací EU.

 

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2015)...