Dokument ze zasedání
9.3.2015 B8‑0247/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku
( 2015/2592(RSP) )
Guy Verhofstadt, Johannes Cornelis van Baalen, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Marielle de Sarnez, Martina Dlabajová, Fredrick Federley, Juan Carlos Girauta Vidal, Antanas Guoga, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Kaja Kallas, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Marietje Schaake, Pavel Telička, Ramon Tremosa i Balcells
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o vraždě vedoucího představitele ruské opozice Borise Němcova a stavu demokracie v Rusku
( 2015/2592(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení o Rusku, zejména na své doporučení Radě ze dne 23. října 2012 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského[1], usnesení ze dne 13. června 2013 o právním státě v Rusku[2], usnesení ze dne 13. března 2014 o Rusku: rozsudky vynesené nad demonstranty účastnícími se protestů na Blatném náměstí[3], usnesení ze dne 23. října 2014 o zrušení nevládní organizace Memorial (nositelky Sacharovovy ceny za rok 2009) v Rusku[4], na doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského[5] a na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o Rusku, zejména o případu Alexeje Navalného[6],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci na Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 15. ledna 2015[7],
– s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství a o Východním partnerství,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že Rusko se ratifikací Charty OSN a Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě zavázalo k dodržování jejich klíčových zásad, tj. k respektování nezávislosti, územní celistvosti a neporušitelnosti státních hranic a k mírovému řešení sporů; vzhledem k tomu, že nejdůležitějšími závazky, které pro Rusko vyplývají z členství v Radě Evropy, OBSE a OSN, jsou dodržování zásad demokracie, lidských práv a právního státu;
B. vzhledem k tomu, že Rusko anexí Krymu a vojenskou intervencí a podporou separatistů na východní Ukrajině porušuje mezinárodní právo, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda z roku 1994; vzhledem k tomu, že tyto kroky neohrožují pouze celistvost a nezávislost Ukrajiny, ale i celý evropský kontinent;
C. vzhledem k tomu, že Parlament při četných příležitostech se znepokojením upozornil na stav demokracie v Rusku a na systematické porušování zásad právního státu a základních práv; vzhledem k tomu, že v Rusku nejsou respektovány normy právního státu, spravedlivého vyšetřování a soudního řízení a nezávislost justice; vzhledem k tomu, že poslední prezidentské a parlamentní volby nesplňovaly kritéria OBSE;
D. vzhledem k tomu, že kvůli nesvobodným sdělovacím prostředkům mají ruští občané – a to i mimo Rusko – velmi obtížný přístup k informacím, které neslouží propagandistickým účelům státních politik;
E. vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím partnerství pro modernizaci opakovaně Rusku nabídla pomoc a odborné zkušenosti, aby posílilo právní stát, splnilo své mezinárodní závazky a plně rozvinulo svůj hospodářský potenciál;
F. vzhledem k tomu, že EU zahájila s Ruskem jednání o nové dohodě, která by položila nové základy pro dvoustranné partnerství; vzhledem k tomu, že tato jednání byla přerušena v reakci na nezákonnou anexi Krymu Ruskem a na jeho pokračující pokusy o destabilizaci Ukrajiny;
G. vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly jsou přítomné na mezinárodně uznaném území Gruzie a Moldavska, čímž Rusko porušuje mezinárodní právo;
1. vyjadřuje politování nad vraždou Borise Němcova, bývalého místopředsedy Ruské federace a vedoucího politika opozičního hnutí Republikánská strana Ruska – Strana národní svobody (RPR-PARNAS), a hlubokou soustrast jeho rodině a blízkým a žádá, aby bylo zahájeno nezávislé vyšetřování a aby byli pachatelé postaveni před soud;
2. zdůrazňuje, že smrt Borise Němcova je další z rostoucího počtu nevyřešených politicky motivovaných vražd a podezřelých úmrtí, k nimž v Rusku dochází od roku 1998, a v této souvislosti připomíná smrt investigativní novinářky Anny Politkovské, právníka Stanislava Markelova, novinářky Anastasije Baburovové, obránkyně lidských práv Natalje Estemirovové, právníka Sergeje Magnitského a nyní i politika Borise Němcova;
3. je velmi znepokojen tím, že v Rusku v posledních letech sílí nenávistná atmosféra vůči aktivistům z řad opozice, obráncům lidských práv, menšinám a sousedním národům, k níž podněcuje státní propaganda a státní sdělovací prostředky a jež je součástí politické kultury, která se distancuje od demokratických zásad;
4. vyjadřuje hluboké obavy nad systematickým zhoršováním stavu lidských práv a oslabováním právního státu v Rusku, jež jsou důsledkem snah státních orgánů o umlčení svobodného projevu a aktivistů z řad opozice, potlačení veškerých aktivit, které mají za cíl odhalit zkorumpovanost politických a hospodářských elit, a ukončení činnosti občanské společnosti; odsuzuje zastrašování kritických hlasů pomocí násilí, trestních řízení, věznění a dalších opatření, k nimž se uchyluje státní moc, jakož i omezování svobody tisku a internetu;
5. s politováním konstatuje, že ruský justiční systém je zneužíván jako nástroj moci k tomu, aby propůjčil zdání zákonnosti politicky motivovanému zatýkání, procesům a věznění a zajistil beztrestnost osobám u moci;
6. je znepokojen výrazným hospodářským útlumem Ruska hlavně v důsledku prudce klesajících cen energie, neprůhledného investičního prostředí svázaného korupcí, narušování soutěže ve prospěch ruských politických elit a taktéž uvalených hospodářských sankcích, které situaci v Rusku dále zhoršují;
7. připomíná Rusku závazky, které pro něj vyplývají z členství v Radě Evropy;
8. důrazně odsuzuje nezákonnou okupaci a anexi Krymu a doložené zapojení Ruska do bojů na východě Ukrajiny; naléhavě vyzývá Rusko, aby se doznalo ke své účasti na konfliktu a plně dodržovalo druhou minskou dohodu, což mimo jiné obnáší naprosté stažení jeho vojenských prostředků a sil z území Ukrajiny a úplné zastavení vojenské podpory a dodávek určených separatistům;
9. bere na vědomí částečnou výměnu válečných zajatců a vyzývá obě strany, aby v souladu s minskou dohodou propustily všechny vězně zadržované ruskými orgány v Moskvě, včetně Nadiji Savčenkové;
10. vyzývá EU, aby aktivněji vystupovala na půdě OBSE; žádá silnější mandát pro členy dozorčí mise OBSE na východní Ukrajině, která má kontrolovat dodržování minských dohod, což obnáší i plnou kontrolu rusko-ukrajinských hranic, a očekává, že členské státy plně dodrží své závazky a misi OBSE poskytnou lidské zdroje a vybavení, aby mohla plnit své úkoly;
11. varuje Rusko, aby nepodnikalo žádné další kroky ve snaze o destabilizaci svých sousedů, a připomíná, že se Rusko zavázalo k hledání mírových řešení sporů; vybízí Rusko, aby aktivně a konstruktivně působilo ve společných evropských organizacích, mimo jiné v OBSE a Radě Evropy; připomíná, že je odhodlán hájit nezávislost, svrchovanost a územní celistvost všech států v Evropě, a trvá na tom, že všechny státy mají právo svobodné volby svých spojenců;
12. naléhavě vyzývá předsedu Evropské komise a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložili komplexní politickou strategii, která EU umožní znovu se ujmout iniciativy a vůči Rusku vést aktivní politiku;
13. zastává názor, že uvedená strategie EU by měla usilovat o to, aby Rusko plně dodržovalo zásady OBSE, a jeho čelné představitele by měla motivovat k tomu, aby Rusko vyvedli z politické a hospodářské izolace, do níž se samo uvrhlo; domnívá se, že tato strategie musí být založena na dvouúrovňovém přístupu: jednak musí řešit výzvy, které obnáší současná konfrontační politika Ruska, a současně navázat intenzivnější vztahy s ruským obyvatelstvem a ruskou občanskou společností a klást větší důraz na dodržování lidských práv v Rusku;
14. je přesvědčen o tom, že Rusko zůstává důležitým celosvětovým hráčem a že je ve strategických zájmech EU a Ruska urychleně uklidnit situaci a prostřednictvím diplomacie a jednání obnovit vzájemné vztahy, které budou založeny na dodržování mezinárodního práva a závazků přijatých v rámci OBSE;
15. naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v rámci první úrovně navrhla další sankce namířené vůči klíčovým hospodářským odvětvím a ruským státním úředníkům a dalším osobám, které jsou zodpovědné za porušování mezinárodního práva a územní celistvosti sousedních států, aby je Rada Evropy a Rada mohly okamžitě přijmout, pokud by bylo porušeno příměří dohodnuté v Minsku nebo jakákoli jiná mezinárodní dohoda; domnívá se, že by se tyto sankce měly zaměřit hlavně na energetiku a finanční sektor; připomíná, že dosud přijaté sankce lze odvolat nebo odstupňovat podle plnění minských dohod a podle situace v terénu;
16. připomíná své doporučení ze dne 2. dubna 2014 o zavedení společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského a naléhá na místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby bezodkladně Radě předložily příslušnou iniciativu; zastává názor, že pokud nebude důvěryhodně vyšetřena vražda Borise Němcova, mělo by se zvážit přijetí restriktivních opatření vůči konkrétním osobám;
17. domnívá se, že jakmile Rusko beze zbytku splní minské dohody, zapojí se do mírového řešení konfliktu na východní Ukrajině a plně dostojí svým závazkům v rámci OBSE, jež zahrnují respektování územní celistvosti, nezávislosti a svrchovanosti jeho sousedů, měly by být sankce zmírněny a měla by být obnovena spolupráce;
18. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby ve spolupráci s Komisí vypracovala možnosti, jak by mohla být posílena přímá spolupráce s ruským obyvatelstvem, malými a středními podniky, vědeckými a kulturními institucemi a s občanskou společností;
19. bere na vědomí přerušení jednání o zjednodušení vízového režimu a vyzývá Komisi a členské státy, aby zjednodušily vydávání víz ruským občanům, kterých se netýkají omezující opatření EU a USA, a podpořily tak studentské a vědecké výměnné pobyty, obchodní styk a kontakty s občanskou společností; zdůrazňuje, že EU a členské státy mají dostatečný prostor k jednostrannému zmírnění pravidel pro udělování víz;
20. vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby ve spolupráci s Komisí přezkoumala různé způsoby spolupráce mezi EU a euroasijskou celní unií;
21. zdůrazňuje, že je důležité poskytnout politickou, hospodářskou a finanční pomoc Ukrajině, Moldavsku a Gruzii, které se demokraticky rozhodly uzavřít s EU dohodu o přidružení, podpořit reformní úsilí jejich vlád a prohloubit spolupráci v různých oblastech, zejména v energetice, spravedlnosti a vnitřních věcech, dopravě a životním prostředí; upozorňuje na to, že je zapotřebí vypracovat důkladné postupy pro předběžné a následné kontroly plnění cílů, na nichž se strany společně dohodly;
22. naléhá na místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila plán na zlepšení strategické komunikace EU tak, aby účinně čelila dezinformacím a aby v EU a v zemích východního partnerství podpořila rozvoj mediálních iniciativ v ruském jazyce;
23. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který zakáže financování politických stran v EU politickými nebo hospodářskými subjekty mimo EU;
24. zdůrazňuje, že je nutné snížit energetickou závislost EU na autoritářských režimech vyvážejících ropu a zemní plyn, zvýšit její energetickou diverzifikaci a především vytvořit energetickou unii posílením společného regulačního rámce, dokončením energetické rozvodné sítě pomocí propojovacích prvků a přijetím společné strategie pro jednání se třetími zeměmi;
25. vybízí Komisi, aby posílila platné právo v oblasti hospodářské soutěže tak, aby majitelé energetických infrastruktur byli odděleni od výrobců energie, včetně případu zpětného toku plynu ze Slovenska na Ukrajinu;
26. zdůrazňuje, že události ve východním sousedství dokládají, že je nutné, aby EU byla jednotná a členské státy zvýšily výdaje na zbrojení a budování kapacit, a upozorňuje na to, že je třeba vypracovat společnou bezpečnostní a obrannou politiku, která povede ke skutečné a hmatatelné spolupráci v oblasti obrany;
27. odsuzuje únos estonského příslušníka bezpečnostních služeb z estonského území do Ruska a znovu vyzývá ruské orgány, aby pana Kohvera okamžitě propustily a aby mu umožnily bezpečný návrat do Estonska;
28. znovu žádá, aby osoby zodpovědné za sestřelení letu MH17 byly postaveny před ukrajinský nebo mezinárodní soud;
29. zdůrazňuje, že ruské povolení k vyzvednutí celého vraku polského armádního letounu TU154 a černých skříněk z místa nehody by představovalo krok k obnovení důvěry;
30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, členským státům, ruské Státní dumě a Radě federace a prezidentovi a vládě Ruské federace.