Dokument ze zasedání
13.4.2015 B8‑0346/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o uctění památky stého výročí arménské genocidy
( 2015/2590(RSP) )
Takis Hadjigeorgiou, Neoklis Sylikiotis, Barbara Spinelli, Curzio Maltese, Patrick Le Hyaric, Younous Omarjee, Fabio De Masi, Josu Juaristi Abaunz, Miloslav Ransdorf, Kostas Chrysogonos, Kostadinka Kuneva, Lidia Senra Rodríguez, Martina Michels
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o uctění památky stého výročí arménské genocidy
( 2015/2590(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 1987 o politickém řešení arménské otázky[1], které uznalo arménskou genocidu,
– s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 24. dubna 1998, které připomíná „první genocidu ve 20. století“ a „zločin proti lidskosti“ spáchané na arménském lidu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti[2], a zejména na bod 77 tohoto usnesení,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia ze dne 9. prosince 1948,
– s ohledem na Úmluvu OSN o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ze dne 26. listopadu 1968,
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2000 o pokroku Turecka na cestě k přistoupení[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání s Tureckem[4],
– s ohledem na usnesení a prohlášení legislativních orgánů a vlád řady členských států EU a rovněž jiných států,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že rok 2015 je rokem stého výročí genocidy Arménů spáchané v Osmanské říši v návaznosti na rozhodnutí vyhladit Armény, v jejímž důsledku zemřelo 1,5 milionu lidí;
B. vzhledem k tomu, že tato genocida, se kterou souviselo vyvlastňování, masakry, etnické čistky a ničení arménského dědictví, měla hluboký a dlouhodobý vliv na populace uprchlíků, zejména na evropském kontinentu;
C. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 18. června 1987 uznal, že tragické události, k nimž došlo v letech 1915–1917 a které postihly Armény žijící na území Osmanské říše, představují genocidu ve smyslu Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia přijaté Valným shromážděním OSN dne 9. prosince 1948;
D. vzhledem k tomu, že turecká vláda dosud stále odmítá uznat genocidu spáchanou v roce 1915 a že se tak odmítá vyrovnat s částí historie své země a poučit se z ní;
E. vzhledem k tomu, že v posledních letech podpořili uznání arménské genocidy Tureckem mimo jiné turečtí aktivisté, novináři a spisovatelé; vzhledem k tomu, že podle turecké ústavy se stále jedná o trestný čin; vzhledem k tomu, že někteří, jako např. novinář Hrant Dink, zaplatili za odsouzení genocidy svým životem;
F. vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů uznala arménskou genocidu v roce 1985 a že ji rovněž uznala řada zemí a parlamentů včetně členských států EU;
G. vzhledem k tomu, že uznání arménské genocidy tureckou vládou by přispělo k uvolnění napětí a zlepšení dvoustranných vztahů mezi Tureckem a Arménií;
1. účastní se připomenutí stoletého výročí genocidy Arménů a ctí památku 1,5 milionu nevinných civilistů, kteří zahynuli;
2. vyzývá parlamenty a vlády členských států EU a občanskou společnost, aby se připojily k připomenutí tohoto stoletého výročí; zdůrazňuje, že účast na tomto připomenutí by přispěla k prolomení hradby mlčení, kterou Turecko obklopilo nejen otázku genocidy, ale i zacházení s kurdským obyvatelstvem v zemi, pokračující okupaci Kypru, podporování krize v Sýrii a svou účast v této krizi;
3. vyzývá Turecko, aby využilo stého výročí genocidy Arménů spáchané v Osmanské říši a vyrovnalo se s touto částí své historie, neboť pouze pravda zemi umožní, aby se skutečně demokratizovala a dále se rozvíjela bez tohoto břemene, a rozvíjelo dobré sousedské vztahy s Arménií;
4. vyzývá turecké orgány k otevření veškerých archivů, aby historikové, vědci a badatelé měli možnost tyto tragické události osvětlit a aby bylo možné zahájit skutečnou a transparentní diskuzi na všech úrovních s cílem překonat politiku mlčení a uznat tuto genocidu;
5. vybízí vlády a parlamenty, aby vyjádřily úctu obětem a uznaly arménskou genocidu jako stinnou stránku v historii světové civilizace;
6. domnívá se, že historie včetně arménské genocidy by měla být vyučována pravdivě, aby se předešlo jejímu opakování;
7. navrhuje, aby byl vyhlášen Den památky arménské genocidy;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, prezidentovi a parlamentu Arménie a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecka.