Dokument ze zasedání
13.4.2015 B8‑0348/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o stém výročí genocidy Arménů
( 2015/2590(RSP) )
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Kazimierz Michał Ujazdowski, Marek Jurek, Angel Dzhambazki, Mark Demesmaeker, Bas Belder, Kosma Złotowski, Sajjad Karim
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o stém výročí genocidy Arménů
( 2015/2590(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 1987 o politickém řešení arménské otázky[1],
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia,
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě[2],
– s ohledem na výroční zprávu o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice EU v této oblasti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2005 o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem[3],
– s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 17. března 2015 o stém výročí genocidy Arménů,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních motivů evropského sjednocování je vůle, aby se v Evropě zabránilo opakování válek a zločinů proti lidskosti;
B. vzhledem k tomu, že rok 2015 je rokem stého výročí genocidy Arménů spáchané v Osmanské říši, jejímž výsledkem byla deportace téměř 2 milionů Arménů, z nichž 1,5 milionu bylo zabito;
C. vzhledem k tomu, že kromě osmanských Arménů byli oběťmi této politiky vyhlazování také osmanští pontští Řekové, Řekové z jiných oblastí Anatólie, Asyřané, Jezídové a další etnické a náboženské menšiny;
D. vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 18. června 1987 uvedl, že masakry Arménů, k nimž došlo v letech 1915 až 1923, představují genocidu ve smyslu Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia;
E. vzhledem k tomu, že genocidu Arménů uznalo a odsoudilo mnoho dalších zemí, včetně Belgie, Kanady, Kypru, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Litvy, Nizozemska, Polska, Slovenska a Švédska; vzhledem k tomu, že Turecko tak učinit odmítlo;
F. vzhledem k tomu, že genocida Arménů nabývá ještě většího významu v rámci připomínání si stého výročí první světové války;
1. připojuje se v duchu evropského bratrství, solidarity a spravedlnosti k uctění památky stého výročí genocidy Arménů;
2. zdůrazňuje, že popírání genocidy a dalších zločinů proti lidskosti a činů rasismu, xenofobie a náboženské nenávisti představuje jasné porušení lidských práv a základních svobod a jako takové by mělo být odsouzeno;
3. vítá, že existenci genocidy Arménů uznává rostoucí počet členských států EU, jejich vnitrostátních parlamentů a třetích zemí; vybízí členské státy EU, aby tuto skutečnost uznaly a spolu s orgány EU přispěly k jejímu uznání členy mezinárodního společenství; opětovně vyzývá Turecko, aby uznalo genocidu Arménů;
4. zdůrazňuje, že je důležité přijmout potřebná legislativní opatření, aby se zabránilo popírání genocidy Arménů;
5. navrhuje ustavení evropského dne uctění památky obětí genocidy, aby se připomnělo právo všech národů a všech států na celém světě na mír a důstojnost;
6. vzdává hold památce nevinných obětí všech genocid a zločinů spáchaných proti lidskosti;
7. vyzývá Turecko, aby dodržovalo a plnilo přijaté právní závazky, včetně těch ujednání, která se týkají ochrany kulturního dědictví, a zejména aby v dobré víře vypracovalo úplný soupis arménských a jiných kulturních památek, které byly ve 20. století zničeny či poškozeny;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi a parlamentu Arménie a prezidentovi a parlamentu Turecka.