Dokument ze zasedání
13.4.2015 B8‑0349/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o stém výročí genocidy Arménů
( 2015/2590(RSP) )
Cristian Dan Preda, Arnaud Danjean, Elmar Brok, Andrej Plenković, Renate Sommer, Tunne Kelam, David McAllister, Eduard Kukan, Michael Gahler, Andrey Kovatchev, Jaromír Štětina, Michaela Šojdrová, Michał Boni, Lara Comi, László Tőkés, Milan Zver
za skupinu PPE
Usnesení Evropského parlamentu o stém výročí genocidy Arménů
( 2015/2590(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 1987 o politickém řešení arménské otázky[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti[2],
– s ohledem na protokol o navázání diplomatických vztahů mezi Arménskou a Tureckou republikou a na protokol o rozvoji bilaterálních vztahů mezi Arménskou a Tureckou republikou, které byly podepsány v Curychu dne 10. října 2009,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že v roce 2015 si připomínáme sté výročí genocidy Arménů;
B. vzhledem k tomu, že je důležité vzpomínky uchovávat v živé paměti, protože bez pravdy a připomínání minulosti nelze dosáhnout usmíření;
1. vpředvečer stého výročí vzdává hold památce jednomu a půl milionu nevinných arménských obětí, které zahynuly v Osmanské říši;
2. připomíná své usnesení ze dne 18. června 1987, v němž mimo jiné uznal, že tragické události, které v letech 1915 až 1917 postihly Armény žijící na území Osmanské říše, jsou genocidou ve smyslu Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948; odsuzuje všechny formy zločinů proti lidskosti a genocidy;
3. vzdává hold památce nevinných obětí všech genocid a zločinů spáchaných proti lidskosti; navrhuje, aby byl vyhlášen evropský den památky obětí genocid;
4. vyzývá Turecko, aby plně dodržovalo a naplňovalo zákonné povinnosti k ochraně kulturního dědictví, k nimž se zavázalo, a zejména aby v dobré víře vypracovalo úplný soupis arménských a jiných kulturních památek, jež byly zničeny či poškozeny ve 20. století;
5. vyzývá Turecko, aby se vyrovnalo se svou minulostí; domnívá se, že by to vůči Arménům představovalo hluboce humánní gesto morální rehabilitace, kterým by si turecká vláda jednoznačně vysloužila hluboké uznání;
6. vyzývá Arménii a Turecko, aby se inspirovaly příklady úspěšného usmíření evropských národů a aby se soustředily na pracovní program, jehož těžištěm bude spolupráce mezi oběma národy; věří, že tento krok přispěje k historickému usmíření Arménů a Turků v duchu pravdy a vzájemné úcty; naléhavě žádá Turecko a Arménii, aby přistoupily k normalizaci svých vztahů, a to bezpodmínečnou ratifikací protokolů o navázání diplomatických vztahů, otevřením hranic a aktivním zlepšováním vztahů, s důrazem na přeshraniční spolupráci a hospodářskou integraci;
7. bere na vědomí zprávu prezidenta Turecké republiky Recepa Tayyipa Erdogana o událostech roku 1915 a prohlášení premiéra Turecké republiky Ahmeta Davutogla o uctění památky Hranta Dinka a chápe je jako vykročení správným směrem;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Arménské republiky a vládě a parlamentu Turecké republiky.