Dokument ze zasedání
27.4.2015 B8‑0386/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení Komise
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti
( 2015/2589(RSP) )
Victor Boștinaru, Jörg Leichtfried, David Martin, Bernd Lange, Linda McAvan, Richard Howitt, Viorica Dăncilă, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Emmanuel Maurel, Marlene Mizzi, Victor Negrescu, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Martina Werner, Elena Valenciano, Afzal Khan, Alessia Maria Mosca, Maria Arena, Eric Andrieu, Pedro Silva Pereira, Norbert Neuser, Josef Weidenholzer, Liisa Jaakonsaari, Arne Lietz, Andi Cristea, Neena Gill, Simona Bonafè
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti
( 2015/2589(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšem z roku 2001,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dnů 14. ledna 2014[1], 21. listopadu 2013[2] a 14. března 2013[3],
– s ohledem na aktualizované směrnice OECD pro nadnárodní podniky z roku 2011,
– s ohledem na obecné zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,
– s ohledem na deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci,
– s ohledem na iniciativu OSN Global Compact týkající se lidských práv, pracovní síly, životního prostředí a protikorupce,
– s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,
– s ohledem na Deklaraci OSN z Johannesburgu o udržitelné spotřebě a produkci na podporu sociálního a ekonomického rozvoje,
– s ohledem na obecné zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv, které stanovují rámec pro ochranu a dodržování lidských práv jak v případě vlád, tak i společností a které podpořila Rada OSN pro lidská práva v červnu 2011,
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádném, transparentním a odpovědném obchodním chování a udržitelném růstu[4] a o sociální odpovědnosti podniků: podpoře zájmů společnosti a cestě k udržitelné obnově podporující začlenění[5],
– s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v rámci dodavatelského řetězce s cílem převést do právních předpisů pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí,
– s ohledem na Program lepší práce v Bangladéši vypracovaný Mezinárodní organizací práce, který byl zahájen v říjnu 2013,
– s ohledem na návrh zákona o náležité péči mateřských firem a hlavních smluvních společností (N° 2578), který dne 30. března 2015 přijalo v prvním čtení francouzské Národní shromáždění,
– s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že dne 24. dubna 2013 bylo v důsledku zřícení budovy Rana Plaza v bangladéšském Savaru usmrceno více než 1 100 osob a další tisíce osob byly zraněny;
B. vzhledem k tomu, že při nedávném požáru závodu společnosti Tazreen v bangladéšské Dháce, okres Ashulia, zahynulo dne 24. listopadu 2012 nejméně 112 osob a dalších 289 životů si vyžádal požár v pákistánském Karáčí v září 2012;
C. vzhledem k tomu, že budova továrny Rana Plaza byla postavena nelegálně a nesplňovala bezpečnostní normy; vzhledem k tomu, že bezprostředně po této katastrofě bylo v Bangladéši z důvodu vážných bezpečnostních problémů trvale uzavřeno 29 továren a 17 továren bylo uzavřeno částečně; vzhledem k tomu, že dosud zbývá významný počet továren, které ještě musejí zvýšit své bezpečnostní standardy na dostatečnou úroveň;
D. vzhledem k tomu, že bangladéšský oděvní průmysl po dobu několika desetiletí významně rostl a stal se druhým největším oděvním průmyslem na světě a že toto odvětví navzdory strmému vzrůstu výrobních zařízení a zaměstnanosti zaznamenalo pokles mezd;
E. vzhledem k tomu, že bangladéšský oděvní průmysl zaměstnává přibližně 4 miliony lidí, z nichž 80 % tvoří ženy, a nepřímo poskytuje obživu nejméně 40 milionům lidí, tj. asi čtvrtině obyvatel Bangladéše;
F. vzhledem k tomu, že v důsledku tragických událostí v Rana Plaza a na ně navazujících výzev, aby Evropský parlament zakročil, EU v červenci 2013 vytvořila ve spolupráci s bangladéšskou vládou, USA a MOP Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši (Pakt udržitelnosti), stanovující konkrétní závazky týkající se zlepšení v oblasti dodržování pracovních práv, zejména svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání, zlepšení konstrukční integrity budov a prosazování odpovědného chování podniků;
G. vzhledem k tomu, že první revize uvedeného paktu se uskutečnila v říjnu 2014 a dospěla k závěru, že ačkoli bylo dosaženo pokroku, musí bangladéšská vláda přijmout další opatření, zejména pokud jde o zlepšení a provádění pracovně-právních předpisů, zlepšení pracovního práva v odvětvích vyrábějících pro export a nábor většího počtu inspektorů práce; vzhledem k tomu, že druhá revize paktu se uskuteční na podzim 2015;
H. vzhledem k tomu, že 187 oděvních korporací, globálních a místních odborových svazů, nevládních organizací a skupin pro ochranu práv pracovníků podepsalo dne 13. května 2013 bangladéšskou dohodu týkající se požární ochrany a bezpečnosti budov a dne 9. července 2013 bylo vytvořeno Sdružení pro bezpečnost bangladéšských pracovníků, které sdružuje 26 zejména severoamerických obchodních značek;
I. vzhledem k tomu, že 5000 pozůstalým po obětech katastrofy v Rana Plaza a osobám, které ji přežily, bylo dosud vyplaceno pouze 70 % dlužného odškodného, tj. přibližně 21 milionů USD za uplynulý rok od světových značek, z fondu bangladéšského předsedy vlády, od odborových svazů a občanské společnosti;
J. vzhledem k tomu, že ačkoli byla přijata opatření k vyplacení dalších 30 % celkového nároku, konečnou platbu nelze uskutečnit, neboť ve fondu chybí 8,5 milionu USD, což znamená, že mnoho zranitelných žadatelů bude muset ještě čekat;
K. vzhledem k tomu, že bezprostředně po katastrofě se zvedla nebývalá vlna zájmu ze strany evropských spotřebitelů o bližší informace ohledně toho, jakého jsou výrobky původu a za jakých podmínek jsou vyráběny – jak ukazuje nedávná petice, pod níž se podepsal 1 milion signatářů, kteří vyzvali Benetton k vyplacení dluhů a zlepšení pracovních podmínek, čehož se jim podařilo dosáhnout;
L. vzhledem k tomu, že ačkoli revize bangladéšského Zákoníku práce z roku 2013 zahrnuje několik pozitivních reforem, jeho právní úprava stále pokulhává za mezinárodními standardy, pokud jde o svobodu sdružování a kolektivního vyjednávání, na což upozornil již výbor odborníků Mezinárodní organizace práce ve svých komentářích k úmluvám 87 a 98, včetně omezení týkající se práva na svobodnou volbu zástupců, četných omezení práva na stávku a širokých právních pravomocí ke zrušení registrací odborových svazů, a vzhledem k tomu, že vláda opakovaně prohlásila, že o dalších změnách již nemá v úmyslu uvažovat;
M. vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda dosud k Zákoníku práce z roku 2013 nevydala prováděcí pravidla a nařízení, ačkoli opakovaně slibovala, že tak učiní, a že tato skutečnost ohrožuje přechod na udržitelný oděvní průmysl;
N. vzhledem k tomu, že odborové svazy uvádějí, že bangladéšská vláda aktivně brání pracovníkům a zaměstnavatelům ve vytváření vlastních bezpečnostních výborů, jak vyžaduje bangladéšská dohoda, a odvolávají se přitom na chybějící nařízení;
O. vzhledem k tomu, že diskriminace odborových svazů zůstává i nadále velmi vážným a rychle narůstajícím problémem, což se v současné době projevuje tím, že zaměstnavatelé nyní mohou aktivisty z řad odborářů vyhodit a přitom předstírat, že o podání žádosti o založení odborového svazu ze strany pracovníků nic nevědí;
P. vzhledem k tomu, že Bangladéš coby jedna z nejméně rozvinutých zemí požívá výhod plynoucích z bezcelního přístupu na trh EU, který není omezen kvótami, u všech svých výrobků na základě iniciativy „Vše, kromě zbraní“, které pokrývají 55 % bangladéšského vývozu, který tvoří převážně oděvy a textilní výrobky, a proto je její povinností zajistit účinné provádění řady stěžejních úmluv OSN a MOP týkajících se lidských a pracovních práv;
Q. vzhledem k tomu, že problematika důstojné práce v celosvětových dodavatelských řetězcích bude klíčovým bodem jednání konference MOP v roce 2016;
R. vzhledem k tomu, že Evropská komise spouští v přímé souvislosti s obavami občanů v souvislosti s uvedenými tragickými událostmi stěžejní iniciativu EU pro odpovědné řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, která je součástí programu Evropského roku pro rozvoj 2015;
1. připomíná si při příležitosti druhého výročí tragédie v Rana Plaza památku obětí této události; připomíná, že požár v továrně Rana Plaza byl jednou z nejničivějších průmyslových katastrof, které se kdy staly, a vyjadřuje soustrast poškozeným a pozůstalým rodinám;
2. je znepokojen nedostatečným odhodláním k opravdovým změnám ze strany bangladéšské vlády, včetně skutečnosti, že bangladéšská vláda neprovedla nezbytné změny v bangladéšském Zákoníku práce z roku 2013, pročež stále existuje řada překážek, které brání vykonávání svobody sdružování a kolektivního vyjednávání, jsou zakázány odborové svazy v odvětvích vyrábějících pro export a je nedostatek účinných inspektorů práce, kteří by vymáhali dodržování pracovních norem;
3. vyzývá bangladéšskou vládu, aby aktivně prováděla všechny závazky vyplývající z paktu, a to s nejvyšší prioritou a s cílem vyřešit přetrvávající četné problémy v oděvním průmyslu;
4. vyzývá vládu Bangladéše, aby po důkladné konzultaci s poradním výborem tripartity a se zvláštním zřetelem k provádění úmluv MOP č. 87 a 98 o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání urychleně předložila prováděcí pravidla a předpisy pro bangladéšský zákon o podmínkách pracovního poměru a zajistila, aby platily bez výjimky také v zónách vyrábějících pro vývoz;
5. je velmi znepokojen zprávami, že nově založené odbory jsou vystaveny diskriminaci, propouštění a represáliím; je rozhořčen rozšířenou diskriminací odborů, která je Bangladéši běžná a dokládají ji dobře zdokumentovaná odvetná opatření proti dělníkům organizovaným v odborech i akty fyzického násilí vůči proti odborovým předákům a aktivistům, včetně vraždy odborového vůdce Aminula Islama; vyzývá vládu Bangladéše, aby zatkla a stíhala pachatele trestných útoků na odboráře coby prioritní záležitost, s cílem ukončit beztrestnost za tyto trestné činy, a aby vyslala signál, že násilí proti odborářům nebude tolerováno;
6. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2015 zamítla vláda většinu žádostí o registraci odborů, aniž by uvedla důvod stanovený v zákoně, a to způsobem, který je zjevně namířený proti nezávislým odborům, které byly doposud při organizování nejúspěšnější; vyzývá vládu Bangladéše, aby zaregistrovala nezávislé odbory a zajistila jejich ochranu před diskriminací zaměřenou proti odborům;
7. vyjadřuje politování nad deficitem ve výši 8,5 milionu USD v rámci celkové částky potřebné k odškodnění v souvislosti s katastrofou v budově Rana Plaza od společností, jejichž zisky přesahují miliardy dolarů; vyzývá odpovědné mezinárodní značky, bangladéšskou vládu a zástupce bangladéšského průmyslu, aby podnikli okamžité kroky k řešení tohoto deficitu s cílem odškodnit oběti a jejich rodinné příslušníky bez dalšího prodlení;
8. vyslovuje hluboké politování nad tím, že po měsících otálení oznámila společnost Benetton teprve nedávno, že přispěje částkou 1,1 milionu USD do svěřeneckého fondu dárců pro oběti v Rana Plaza, a to navzdory skutečnosti, že výše jejího příspěvku, který by měla uhradit vzhledem ke své platební schopnosti a rozsahu účasti v Rana Plaza, by měla být mnohem vyšší; stejně tak vyjadřuje politování nad tím, že ani jedna značka spojená s Rana Plaza neposkytla dostatečné příspěvky, a tudíž nedostála své odpovědnosti vůči obětem, včetně společností Mango, Matalan a Inditex, které odmítly zveřejnit výši svých příspěvků, a dalšími, jako je Walmart a The Children’s Place, které přispěly pouze minimální částkou;
9. bere na vědomí, že odškodnění za požár v továrně společnosti Tazreen je nyní projednáváno na stejném základě jako ujednání o odškodnění obětí v Rana Plaza; vyjadřuje hluboké politování nad přetrvávajícím otálením a požaduje, aby bylo odškodnění poskytnuto včas;
10. vítá opatření, která byla přijata s cílem zavést v Bangladéši systém trvalého úrazového pojištění zaměstnanců, a vyzývá Komisi, aby toto úsilí podpořila; konstatuje nicméně, že dokud nebudou stávající kompenzační opatření dokončena, budou představovat překážku bránící pokroku v této oblasti;
11. vyzývá vládu Bangladéše, aby po důkladné konzultaci s odbory zvýšila minimální mzdu v oděvním průmyslu, s cílem zajistit, aby zaměstnancům byla vyplácena alespoň minimální mzda, a naléhavě vyzývá vládu, aby zajistila, aby oděvní závody skutečně patřičné mzdy vyplácely;
12. vyzývá Komisi a vlády EU a další subjekty, aby posoudily návrhy na zlepšení regulačních rámců, které zajistí, aby byl přístup k nápravě a odškodnění založen na potřebě a ne pouze na schopnosti aktivistických skupin veřejně pranýřovat podniky („name and shame“);
13. vítá skutečnost, že na základě bangladéšské dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov byly v celém Bangladéši provedeny rozsáhlé kontroly továren a že na mnoha místech probíhají opravy; podporuje důležitou činnost MOP, která pomáhá tyto kontroly zajišťovat;
14. vítá závazek vlády Bangladéše posílit odbor kontroly továren a zařízení (DIFE) a navýšit počet pracovníků jeho inspekční služby v lednu 2014; konstatuje však, že stále ještě není plně obsazen a že ani s dalšími 200 inspektory nedosáhl úrovně potřebné na kontrolu 4 milionů zaměstnanců; rovněž konstatuje, že inspekční databáze postrádá podstatné funkce ke sdílení informací a údajů; vyzývá Komisi a mezinárodní partnery, aby poskytli technickou pomoc a sdílení osvědčených postupů na pomoc s modernizací DIFE; vyzývá vládu Bangladéše, aby dodržovala své závazky týkající se inspekce práce, respektovala úmluvu MOP č. 81 a vzala na vědomí vyjádření mechanismů dohledu MOP v tomto ohledu, a vyzývá vládu, aby zajistila provádění účinných kontrol v praxi;
15. je i nadále znepokojen tvrzeními o hluboce zakořeněné korupci mezi inspektory bezpečnosti a ochrany zdraví a majiteli oděvných továren v mnoha jihoasijských zemích a požaduje další opatření v boji proti takovým praktikám;
16. vítá skutečnost, že řada významných módních a maloobchodních značek, které nechávají svou oděvní konfekci vyrábět v Bangladéši, podepsala dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov s cílem koordinovat snahy o přispění k vyšší bezpečnosti v bangladéšských továrnách, které jim dodávají zboží; v této souvislosti vybízí ostatní firmy, včetně malých a středních podniků, aby se v rámci svých možností k této dohodě připojily; zdůrazňuje, že v zájmu účinného provedení dohody je třeba náležitě zapojit všechny zúčastněné strany;
17. vyzývá Komisi, aby aktivně komunikovala s nadnárodními společnostmi, značkami EU a maloobchodníky za účelem prohloubení diskuse o odpovědném chování podniků v souladu s mezinárodně uznávanými pokyny; očekává, že společnosti EU, včetně značek a maloobchodníků, zajistí plné dodržování základních pracovních norem MOP, jakož i vnitrostátních právních předpisů v celém svém hodnotovém řetězci v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, směrnicemi OECD pro nadnárodní podniky a tripartitní deklarací MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, a že se zapojí do smysluplného dialogu s místními organizacemi a zástupci zaměstnanců;
18. domnívá se, že hlavní překážkou řešení porušování lidských práv v globálním dodavatelském řetězci je nedostatečný přístup k informacím v oděvním průmyslu a že je nezbytné zavést povinný systém podávání zpráv, který poskytuje informace o všech účastnících v rámci hodnotového řetězce jednoho produktu, od místa výroby po maloobchodníky;
19. domnívá se, že je nezbytné přijmout nové právní předpisy EU s cílem vytvořit zákonnou povinnost vyžadující, aby společnosti z EU, které zadávají výrobu externě do třetích zemí, věnovaly náležitou péči lidským právům, a to včetně závazných opatření na zajištění dohledatelnosti a transparentnosti prostřednictvím právních předpisů, které by společnostem, jež chtějí podnikat na evropském trhu, ukládaly povinnost poskytovat informace o celém dodavatelském řetězci svých výrobků, a to v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv;
20. vyzývá Komisi, aby respektovala své závazky a sledovala, jak dodržuje Bangladéš lidská práva, pracovní a environmentálních úmluvy v rámci všeobecného systému preferencí, a v případě, že vláda nesplní podmínky paktu udržitelnosti do července 2015, naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila šetření, zda dochází k závažnému a systematickému porušování pracovních práv chráněných v rámci všeobecného systému preferencí;
21. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila, aby se úředníci EU odpovědní za obchodní otázky, kteří pracují v delegacích EU, pravidelně účastnili školení ohledně otázek sociální odpovědnosti podniků, a to zejména pokud se jedná o uplatňování rámce OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, a aby delegace EU fungovaly jako kontaktní místa Unie, kde je možno podávat stížnosti týkající se podniků z EU a jejich dceřiných společností;
22. vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Mogheriniovou a komisařku Malmströmovou, aby i nadále v rámci rozhovorů s Bangladéšem a ostatními zeměmi o pokračujících preferenčních obchodních dohodách jednaly o ratifikaci klíčových norem MOP, zdravotních a bezpečnostních inspekcích a svobodě sdružování;
23. vítá stěžejní iniciativu Evropské komise týkající se zodpovědného řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, která zohledňuje stávající vnitrostátní iniciativy, např. v Německu, Nizozemsku, Dánsku a ve Francii; je přesvědčen, že EU je schopna a má také povinnost být celosvětově hlavním zastáncem odpovědnosti v dodavatelském řetězci, a reagovat tak na nebývalý zájem občanů EU;
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Bangladéše.