Dokument ze zasedání

 

27.4.2015                                                                                                                B8‑0371/2015

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o situaci v Nigérii

( 2015/2520(RSP) )

Lola Sánchez Caldentey, Marisa Matias, Malin Björk, Rina Ronja Kari, Merja Kyllönen, Patrick Le Hyaric, Miloslav Ransdorf, Marie-Christine Vergiat, Younous Omarjee

za skupinu GUE/NGL

 

B8‑0371/2015

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Nigérii

( 2015/2520(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o Nigérii a zejména na svou poslední rozpravu k tomuto tématu, která se uskutečnila na plenárním zasedání ve středu dne 14. ledna 2015,

–       s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a na prohlášení ze dnů 8. ledna, 19. ledna, 31. března a 14. a 15. dubna 2015,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 9. února 2015,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[1],

–       s ohledem na pátý dialog ministrů Nigérie a EU, který se konal dne 27. listopadu 2014 v Abudži,

–       s ohledem na předběžné závěry volebních pozorovatelských misí EU a EP,

–       s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna,

–       s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se možnosti, že by členové skupiny Boko Haram mohli být obviněni z válečných zločinů,

–       s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře, která byla vydána roku 1981,

–       s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981, kterou Nigérie ratifikovala dne 22. června 1983,

–       s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských právech z roku 1966, který Nigérie ratifikovala dne 29. října 1993,

–       s ohledem na Úmluvu o právech dítěte, kterou Nigérie ratifikovala dne 16. dubna 1991,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje je třeba dodržovat ve všech vnějších politikách Evropské unie,

–       s ohledem na Ženevské úmluvy,

–       s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a na její opční protokol,

–       s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2122 a 1325 o ženách, míru a bezpečnosti,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

A.     vzhledem k tomu, že Nigérie je nejlidnatější a etnicky nejrozmanitější zemí v Africe, která je poznamenána rozdíly mezi severem a jihem, mezi nimiž panuje značná ekonomická a sociální nerovnost;

B.     vzhledem k tomu, že Nigérie je největší ekonomikou na africkém kontinentu, která však navzdory svým rozsáhlým zdrojům patří k zemím s největšími nerovnostmi na světě; vzhledem k tomu, že přestože je Nigérie celosvětově osmým největším producentem ropy, většina z jejích 148 milionů obyvatel žije pod hranicí chudoby;

C.     vzhledem k tomu, že spravedlivé daňové režimy jsou pro vlády hlavním finančním zdrojem k uspokojování nároku občanů na základní veřejné služby, jako je zdravotní péče a vzdělání pro všechny, a vzhledem k tomu, že účinné přerozdělovací daňové politiky mají zásadní význam pro snižování dopadů rostoucích nerovností;

D.     vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky – tj. jakýkoli neevidovaný soukromý odliv finančních prostředků spojených s nezákonně získaným, převáděným nebo používaným kapitálem – obvykle pocházejí z daňových úniků, z falšování faktur při přeshraničních obchodních transakcích a ze zneužívání oceňování převodů a jsou v rozporu se zásadou, že daně by se měly platit tam, kde vzniká zisk;

E.     vzhledem k tomu, že terčem útoků skupiny Boko Haram ve dnech 3.–8. ledna 2015 se stalo město Baga a 16 měst a vesnic v jeho okolí a že při těchto útocích bylo zničeno téměř 3 700 budov a tisíce lidí byly zabity; vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram se zmocnila řady měst v severovýchodní Nigérii a obléhala je a nadále násilně do svých řad nabírá civilisty včetně mnoha dětí;

F.     vzhledem k tomu, že v dubnu 2014 bylo ze státní školy v Čiboku (stát Borno) uneseno 276 dívek; vzhledem k tomu, že většina z nich je nadále nezvěstná; vzhledem k tomu, že skupina Boko Haram od té doby unesla stovky dalších lidí;

G.     vzhledem k tomu, že podle odhadů Organizace spojených národů vedlo násilí ve státech Borno, Yobe a Adamawa k vysídlení 1,5 milionu osob, přičemž povstání zasáhlo více než tři miliony lidí;

H.     vzhledem k tomu, že více než 300 000 Nigerijců uprchlo před násilím do severozápadního Kamerunu a jihozápadního Nigeru;

I.      vzhledem k tomu, že stoupá počet útoků i využívání dětí jako sebevražedných atentátníků a že útoky jsou páchány napříč velkými oblastmi, jakož i v sousedním Čadu a Kamerunu;

J.      vzhledem k tomu, že šíření povstání skupiny Boko Haram do sousedních zemí poukazuje na to, jak je důležitá hlubší regionální spolupráce;

K.     vzhledem k tomu, že Nigérie hraje klíčovou úlohu v regionální i africké politice a je hnacím motorem regionální integrace prostřednictvím Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS);

L.     vzhledem k tomu, že Nigérie se potýká se specifickými zakořeněnými problémy ekonomického rázu, neboť většinu zdrojů zmonopolizovala malá skupina vlastníků a země byla vypleněna, za což nesou převážně odpovědnost bývalé koloniální mocnosti; vzhledem k tomu, že tato situace vedla k desetiletím společenských a kulturních sporů mezi domorodými skupinami, které mezi sebou a s migranty a usedlíky ze severu země soupeří o kontrolu nad úrodnou zemědělskou půdou; vzhledem k tomu, že příjmy z ropy neustále klesají a hrozí hospodářská krize;

M.    vzhledem k tomu, že vzdělání, gramotnost, práva žen, sociální spravedlnost, spravedlivé rozdělení státních příjmů ve společnosti, snižování nerovností a boj proti korupci jsou klíčovými faktory pro řádnou správu věcí veřejných a pro boj proti fundamentalismu, násilí a netoleranci;

N.     vzhledem k tomu, že nezávislá národní volební komise (INEC) odložila konání voleb z 14. a 28. února na 28. března a 11. dubna, aby vláda mohla zahájit vojenskou akci proti skupině Boko Haram, a v březnu 2015 byla zahájena regionální odezva za účasti Čadu a Kamerunu;

O.     vzhledem k tomu, že volební kampaň proběhla v napjaté atmosféře vyznačující se násilnými incidenty spojenými s volbami ve všech částech země, zejména na jihu a jihozápadě, útoky organizovanými skupinou Boko Haram s cílem odradit voliče, porušováním předpisů pro vedení volební kampaně a ovlivňováním voličů; vzhledem k tomu, že místní a mezinárodní pozorovatelé zaznamenali systémové nedostatky, zejména při sběru hlasovacích lístků, a dále zneužívání funkcí a používání násilí; vzhledem k tomu, že však nebyla zpozorována žádná systematická manipulace;

P.     vzhledem k tomu, že dne 31. března 2015 byl za vítěze voleb prohlášen generál Muhammad Buhari, prezidentský kandidát opoziční strany Všepokrokový kongres (All Progressive Congress, APC), že a dosavadní prezident svou porážku s klidem přijal;

Q.     vzhledem k tomu, že bylo zvoleno méně žen než ve volbách v roce 2011, kdy byl již patrný negativní trend;

1.      důrazně odsuzuje probíhající a rostoucí násilí v Nigérii, při kterém přišly o život a byly zraněny tisíce lidí a stovky tisíc lidí byly vysídleny; vyjadřuje politování nad masakrem nevinných mužů, žen a dětí, nad znásilňováním, mučením a náborem dětských vojáků a stojí po boku nigerijským občanům v jejich odhodlání bojovat proti všem podobám násilí v jejich zemi;

2.      žádá nově zvoleného prezidenta, aby zajistil dodržování lidských práv všech občanů země; vyzývá vládu, aby chránila své obyvatelstvo a řešila hlavní příčiny násilí tím, že všem občanům zajistí stejná práva a bude se zabývat problémy spojenými s kontrolou nad úrodnou zemědělskou půdou, nezaměstnaností a chudobou; vyzývá vládu, aby bojovala proti korupci, chudobě a nerovnosti a aby prosazovala sociální, politické a hospodářské reformy s cílem vybudovat svobodný, demokratický, stabilní, bezpečný a stát; vyzývá vládu, aby ve spolupráci se sousedními zeměmi přijala opatření, kterými zničí zdroje nezákonných příjmů skupiny Boko Haram, zejména příjmů z pašování a nedovoleného obchodu;

3.      připomíná, že kroky, které vláda učiní proti skupině Boko Haram, by neměly podněcovat další násilí; v této souvislosti odsuzuje nigerijskou armádu za používání nepřiměřené síly při zákrocích proti skupině Boko Haram; vyzývá k provedení takových reforem v nigerijských státních bezpečnostních složkách, i v rámci policie, které by jim zabezpečily řádné vybavení a zajistily účinný demokratický dohled a možnost vyšetřovat jednání těch, kdo se dopustili porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, mučení, znásilňování, zneužívání dětí, svévolného zatýkání a vydírání;

4.      vyzývá k nezávislému vyšetřování, které by objasnilo různé činy skupiny Boko Haram a umožnilo zjistit, zda došlo ke spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

5.      poukazuje na skutečnost, že v důsledku rostoucí chudoby obyvatel, ubývajících ekonomických příležitostí, prohlubujících se nerovností a omezených možností přístupu ke vzdělání se rozšiřují řady nezaměstnaných, a pro základnu skupiny Boko Haram tak vzniká naopak příležitost k socioekonomickému rozvoji; s obavami rovněž sleduje, že v řadě regionů stát svým občanům neposkytuje žádné základní veřejné služby, jako je zásobování vodou, hygiena, zdravotní péče či vzdělávání; vzhledem k těmto okolnostem naléhavě nigerijské orgány vyzývá, aby se v zájmu nastolení sociální spravedlnosti zabývaly otázkou socioekonomické základny umožňující rozvoj skupiny Boko Haram a bojovaly proti upadající životní úrovni; vyzývá EU, aby k podpoře těchto opatření využila všech svých nástrojů;

6.      domnívá se, že spory je možné řešit mírovou cestou pouze tehdy, jsou-li dodržována lidská práva, včetně nezadatelné práva národa disponovat sám se sebou a se svým zdroji;

7.      zdůrazňuje význam nezávislého, nestranného a všem dostupného soudnictví pro skoncování s beztrestností a zlepšení dodržování zásad právního státu a základních práv obyvatelstva; vyzývá proto ke zlepšení účinnosti a nezávislosti soudnictví v Nigérii jako prostředku účinného využívání trestního soudnictví v boji proti terorismu;

8.      požaduje, aby pod záštitou OSN proběhlo mezinárodní vyšetřování, které by určilo, zda tato třetí země nese odpovědnost za organizování a financování teroristických skupin v regionu a zda jsou nadnárodní společnosti a vlády odpovědné za hromadění bohatství a prohlubování ekonomického, společenského a kulturního napětí;

9.      naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby učinilo více s cílem pomoci vládě Nigérie, zejména v jejím úsilí o propuštění 276 dívek unesených skupinou Boko Haram v dubnu 2014 ze státní školy v Čiboku (stát Borno) a o řešení základních příčin terorismu, neboť jedině globální reakce může zajistit definitivní ukončení násilí a fundamentalismu;

10.    vyzývá mezinárodní společenství, aby rovněž pomohlo nigerijským uprchlíkům v sousedních zemích;

11.    vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby splnily svůj závazek a poskytly Nigérii a jejím občanům politickou, rozvojovou a humanitární pomoc v uceleném rozsahu;

12.    vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem účinně narušit nezákonné toky finančních prostředků, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem a stimulovat mezinárodní demokratickou spolupráci v daňových otázkách;

13.    naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala ustanovení mezinárodního humanitárního práva, podle nichž musí být ženám a dívkám, jež se staly v průběhu válečných konfliktů obětí znásilnění, poskytnuta veškerá nezbytná lékařská péče, kterou si žádá jejich stav, včetně provedení potratů; vyzývá proto Komisi, aby svou politiku v oblasti humanitární pomoci aktualizovala prohlášením, že v průběhu ozbrojených konfliktů platí Ženevské úmluvy, a žádala tedy po subjektech humanitární pomoci, aby poskytovaly nezbytnou lékařskou péči, které je zapotřebí s ohledem na stav oběti, jakož i celou škálu služeb pro zajištění sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně potratů; zdůrazňuje, že odpírání provedení potratů ženám a dívkám, jež byly znásilněny ve válečném konfliktu, je porušením zákazu mučení a krutého zacházení, jenž je zakotven ve společném článku 3 Ženevských úmluv;

14.    vyzývá k zavedení spravedlivého a přerozdělovacího daňového systému, kterým by bylo možné řešit v zemi problém nerovností, zejména pokud jde o příjmy z přírodních zdrojů;

15.    vyzývá nigerijskou vládu, aby podporovala účast žen ve veřejném a politickém životě,

16.    vyzývá nigerijskou vládu, aby chránila děti;

17.    odsuzuje zákon o (zákazu) sňatku osob stejného pohlaví, který kriminalizuje homosexualitu; žádá o zrušení tohoto zákona;

18.    žádá o zrušení trestu smrti;

19.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Nigérie, zástupcům společenství ECOWAS a Africké unii.

 

 

[1] Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.