Dokument ze zasedání
27.4.2015 B8‑0375/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0115/2015 a B8‑0116/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o ničení kulturních památek v Sýrii a Iráku
( 2015/2649(RSP) )
Fernando Maura Barandiarán, Ilhan Kyuchyuk, Juan Carlos Girauta Vidal, Marietje Schaake, Marielle de Sarnez, Urmas Paet, Gérard Deprez, Ivan Jakovčić, Dita Charanzová, Petr Ježek, Filiz Hyusmenova
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o ničení kulturních památek v Sýrii a Iráku
( 2015/2649(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení určené Radě a Komisi týkající se ničení kulturních památek v Sýrii a Iráku ( O-000031/2015 – B8‑0115/2015 a O‑000032/2015 – B8‑0116/2015 ),
– s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména v oblasti „zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi“,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků[1],
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96[2],
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013 ze dne 13. prosince 2013[3], kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012[4] o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, jež bylo přijato na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/55/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii[5], a zejména na jeho článek 11c týkající se dovozu, vývozu nebo převodu syrských kulturních statků,
– s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie[6], pozměněnou společnou akcí Rady 2009/834/SZBP[7],
– s ohledem na usnesení Rady z října 2012 o zřízení neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),
– s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze dne 14. května 1954,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví ze dne 16. listopadu 1972,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,
– s ohledem na úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy[8],
– s ohledem na Benátskou chartu o ochraně a obnově památek a sídel z roku 1964, která stanoví mezinárodní rámec pro ochranu a obnovu starověkých budov,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, historické památky, nemocnice a místa svozu nemocných a zraněných osob, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti, která v odstavci 211 uvádí, že „úmyslné formy ničení kulturního a uměleckého dědictví, ke kterým nyní dochází v Iráku a Sýrii, by měly být postihovány jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“[9],
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. února 2015 nazvané „Prvky regionální strategie EU pro Sýrii a Irák i pro hrozbu představovanou skupinou Dá'iš“, JOIN(2015)0002, v němž Komise a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly, že ničení a rabování kulturního dědictví je vážným problémem, kterým je třeba se při řešení krize v Sýrii a Iráku a hrozbě, kterou představuje Dá'iš, zabývat;
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. připomínaje, že v Sýrii, Iráku a Tunisku se řada archeologických, náboženských a kulturních památek stala v poslední době předmětem záměrného ničení, které mají na svědomí skupiny extremistů napojené zejména na Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš) a že generální ředitelka UNESCO Irina Bokova tyto systematické útoky na kulturní památky označila za „kulturní čistky“;
B. zdůrazňuje, že pojem „kulturní čistky“ se podle UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost úmyslnými útoky na jednotlivce z důvodu jejich kulturního a etnického původu nebo náboženského vyznání, které jsou spojeny s úmyslnými útoky na jejich modlitebny a svatyně, památky a vzdělávací instituce, a že strategie kulturních čistek, o níž svědčí dění v Iráku a Sýrii, se odráží v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, hmatatelným a vystavěným projevům kultury, jako jsou památky a budovy, tak proti menšinám a nehmotným projevům kultury, jako jsou zvyky, tradice a víra[10];
C. připomínaje, že některé případy ničení kulturního dědictví jsou za určitých okolností považovány za zločiny proti lidskosti[11]; zejména jsou-li namířeny proti členům náboženské či etnické skupiny, mohou být považovány za trestný čin persekuce, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1 písm. h) Statutu Mezinárodního trestního soudu;
D. zdůrazňuje, že takovéto ničení kulturních a historických míst a předmětů není nové a neomezuje se na Irák a Sýrii a že podle UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců, a rovněž sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“[12]; zdůrazňuje, že podle UNESCO a jiných organizací je rabování kulturních a náboženských památek v Iráku a Sýrii a pašování předmětů jednotkami režimu Bašára al-Asada, Svobodnou syrskou armádou (FSA) a skupinou ISIS/Dá’iš a dalšími skupinami zapojenými do konfliktu používáno jako nástroj financování válečných a teroristických činností, takže se umělecké a kulturní statky stávají „válečnými zbraněmi“;
E. připomínaje, že díky finančním prostředkům Evropské unie zahájilo UNESCO spolu s dalšími strategickými partnery dne 1. března 2014 tříletý projekt nazvaný „Naléhavá ochrana syrského dědictví“, jehož cílem je zejména zajistit naléhavou ochranu syrského kulturního dědictví;
F. připomínaje, že Evropská unie ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů podepsanou dne 20. října 2005, jež je prvním mezinárodním nástrojem, který uznává jak hospodářskou, tak kulturní povahu kulturních statků, s nimiž „se tudíž nesmí zacházet, jako by měly pouze odchodní hodnotu“;
G. zdůrazňuje, že Úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsaná dne 17. listopadu 1970 a Úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsaná dne 24. června 1995 jsou základními nástroji posilování ochrany světového kulturního dědictví;
H. připomínaje, že nezákonné obchodování s kulturními statky je nyní třetím nejzávažnějším nezákonným obchodem po obchodování s drogami a zbraněmi, že tento nezákonný obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající vnitrostátní a mezinárodní mechanismy nejsou dostatečně vybaveny nebo podporovány, aby tento problém mohly řešit[13];
I. upozorňuje na skutečnost, že Evropská unie nemá zvláštní pravomoc pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, pokud tato pravomoc není jako taková stanovena ve Smlouvách, avšak tento boj proti nezákonnému obchodu spadá do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva (PSBP), kultura a společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP);
J. uznávaje naléhavou potřebu lepší koordinace boje proti nezákonnému obchodu s kulturními statky a úzké spolupráce s cílem podporovat zvyšování informovanost a sdílení informací a dosáhnout posílení právního rámce; připomínaje v této souvislosti, že v prosinci 2011 Rada ve svých závěrech o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní mimo jiné doporučila, aby členské státy posílily spolupráci mezi úředníky donucovacích orgánů, kulturními orgány a soukromými organizacemi;
K. připomínaje, že v říjnu 2012 vznikla na základě usnesení Rady neformální síť donucovacích orgánů a znalců pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), jejímž hlavním cílem je zlepšit výměnu informací týkajících se předcházení nezákonnému obchodu s kulturními statky a zjišťovat a sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nezákonného obchodování;
L. připomínaje, že generální ředitelka UNESCO Irina Bokova zahájila dne 28. března 2015 v Bagdadu kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví s využitím velkého vlivu sociálních sítí;
1. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 přijala na politické úrovni vhodná opatření s cílem ukončit nezákonný obchod s kulturními statky pocházejícími z území Sýrie a Iráku po dobu konfliktu na těchto územích, a tím zabránit jejich používání jako zdroje financování nákupu zbraní pro teroristickou činnost režimem Bašára al-Asada, Svobodnou syrskou armádou (FSA), skupinou ISIL/Dá’iš a dalšími skupinami zapojenými do konfliktu;
2. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby využila kulturní diplomacii a mezikulturní dialog jako nástroj pro smiřování různých komunit a obnovu zničených památek;
3. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby zavedly bezpečnostní opatření na hranicích EU s cílem zabránit pašování kulturních statků pocházejících ze Sýrie a Iráku přes hranice, a vyzývá členské státy, aby účinně spolupracovaly v rámci společné akce proti obchodování s artefakty syrského a iráckého původu v Evropě, neboť na evropský trh, stejně jako do Spojených států a oblasti Perského zálivu, nyní směřuje velká část obchodu s uměním z Blízkého východu;
4. navrhuje v této souvislosti, aby Komise v souladu s odstavcem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 zvážila založení průřezového oddělení, které bude odpovědné za předcházení a boj proti nezákonnému obchodu s kulturními artefakty, s jednotkou, jež se bude speciálně věnovat položkám kulturního dědictví, které byly nezákonně vyvezeny z Iráku od 6. srpna 1990 a ze Sýrie od 15. března 2011; navrhuje také, aby toto oddělení vypracovalo koordinovaný přístup pro spolupráci s odpovědnými subjekty vnitrostátních útvarů vyšetřování a v úzké spolupráci s UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je ICOM (Mezinárodní rada muzeí), Mezinárodní výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, UNIDROIT (Mezinárodní institut pro sjednocení soukromého práva), WCO (Světová celní organizace), ICOMOS (Mezinárodní rada památek a významných míst) a ICCROM (Mezinárodní středisko pro studium uchovávání a restaurování kulturních statků), aby se mohlo v boji proti nezákonnému obchodu postupovat společně;
5. vyzývá Komisi, aby požádala místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zapojila Satelitní středisko Evropské unie v Torrejón, které poskytuje Unii při rozhodování v rámci SZBP důležité služby tím, že pro sledování a katalogizaci archeologických a kulturních památek v Sýrii a Iráku dodává materiál, který pochází z analýzy satelitních snímků, podporuje činnost syrských archeologů a tím pomáhá bránit dalšímu rabování a chránit životy civilistů;
6. vyzývá Komisi, aby zorganizovala rychlou a bezpečnou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem účinně bojovat proti nezákonnému obchodu s kulturními artefakty, které byly nezákonně vyvezeny z Iráku a Sýrie, a naléhavě vyzývá členské státy, aby policejní a celní úředníci využívali mezinárodní nástroje proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, jako je zvláštní databáze Interpolu I-24/7 odcizených uměleckých děl a on-line komunikační nástroj Světové celní organizace (WCO) ARCHEO;
7. požaduje, aby byly do praxe zavedeny evropské vzdělávací programy pro soudce, policejní a celní úředníky, státní správu a obecněji účastníky trhu, s cílem umožnit osobám, jež se podílejí na boji proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, aby získaly a zlepšily své odborné znalosti, a podporovat iniciativy, jako byl v lednu 2013 on-line vzdělávací kurz pro odborníky na syrské kulturní dědictví, který podpořil ICOMOS, poskytující informace o řízení rizik katastrof, první pomoci pro kulturní sbírky a dokumentační techniky;
8. vyzývá Komisi, aby poskytovala větší podporu Mezinárodnímu středisku pro sledování nezákonného obchodu s kulturními statky ICOM, které vypracovalo nouzový červený seznam ohrožených syrských a iráckých památek jako nástroj pro muzea, celní úředníky, příslušníky policie, obchodníky s uměním a sběratele uměleckých děl a které plánuje využívat družicové snímky k monitorování situace v terénu, a to ve spolupráci s Institutem OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR);
9. vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o významu kulturního dědictví těchto zemí, o způsobu, jakým je rabování využíváno k financování teroristických činností a o možných trestech za nezákonný vývoz kulturních statků pocházejících z těchto zemí nebo dalších třetích zemí;
10. vyzývá Komisi, aby posílila a zlepšila fungování neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), která byla vytvořena v říjnu 2012 na základě usnesení Rady (14232/12) a jejímž cílem je zlepšit výměnu informací o opatřeních bránících nezákonnému obchodování s kulturními statky, a aby pracovala na vytvoření dalšího nástroje pro kontrolu dovozu kulturních statků nezákonně odvezených ze Sýrie a Iráku do EU;
11. vyzývá Radu, aby v rámci Eurojustu a Europolu zvážila vytvoření sekce zaměřené na nezákonný obchod s kulturními statky, která by na evropské úrovni odpovídala za koordinaci trestního stíhání a vyšetřování vedeného různými vnitrostátními orgány, neboť existence specializovaných sekcí je předpokladem pro lepší využívání zdrojů k prevenci a boji proti nezákonnému obchodu;
12. vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie zločinů proti lidskosti v mezinárodním právu o úmyslné poškozování a ničení kulturního dědictví lidstva ve velkém měřítku;
13. vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, úmluvu UNIDROIT z roku 1995 a Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze dne 14. května 1954, aby tak učinily;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, syrské Národní koalici a vládě a parlamentu Iráku.