Dokument ze zasedání

 

27.4.2015                                                                                                                B8‑0391/2015

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0115/2015 a B8‑0116/2015

v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu

o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš

( 2015/2649(RSP) )

Michèle Rivasi, Pascal Durand, Helga Trüpel, Ernest Maragall, Michel Reimon, Jordi Sebastià, Yannick Jadot, Alyn Smith, Jean Lambert, Davor Škrlec

za skupinu Verts/ALE

 

B8‑0391/2015

Usnesení Evropského parlamentu o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš

( 2015/2649(RSP) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na otázky Radě a Komisi o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš (O-000031 – B8 0115/2015 a O-000032 – B8 0116/2015),

–       s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména v oblasti „zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi“,

–       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009[1] ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků,

–       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003[2] ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96[3],

–       s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013[4] ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012[5] o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, přijaté na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP[6] ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/255/CFSP[7] o omezujících opatřeních vůči Sýrii, a zejména na článek 11c týkající se dovozu, vývozu nebo převodu syrských kulturních statků,

–       s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP[8] ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie, ve znění společné akce Rady 2009/834/SZBP[9],

–       s ohledem na usnesení Rady 14232/12 ze dne 4. října 2012 o vytvoření neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),

–       s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze dne 14. května 1954,

–       s ohledem na úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,

–       s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,

–       s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,

–       s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–       s ohledem na Úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995,

–       s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy[10],

–       s ohledem na Benátskou chartu o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, která poskytuje mezinárodní rámec pro zachování a restaurování historických budov,

–       s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) bod ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, historické památky, nemocnice a místa svozu nemocných a zraněných osob, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015[11] o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice Evropské unie v této oblasti, v jehož bodě 211 se uvádí, že „úmyslné formy ničení kulturního a uměleckého dědictví, ke kterým nyní dochází v Iráku a Sýrii by měly být stíhány jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“,

–       s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. února 2015 o prvcích regionální strategie EU pro Sýrii a Irák i pro hrozbu představovanou skupinou Dá'iš (JOIN(2015)2), v němž Komise a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly, že ničení a rabování kulturního dědictví je vážným problémem, kterým je třeba se při řešení krize v Sýrii a Iráku a hrozbě, kterou představuje Dá'iš, zabývat,

–       s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že řada archeologických, náboženských a kulturních památek v Sýrii a Iráku byla v poslední době úmyslně zničena skupinami extremistů napojenými zejména na Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš), a že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová tyto systematické útoky na kulturní dědictví popsala jako „kulturní čistky“;

B.     vzhledem k tomu, že pojem „kulturní čistky“ se podle organizace UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost úmyslnými útoky na jednotlivce z důvodu jejich kulturního a etnického původu nebo náboženského vyznání, spolu s úmyslnými útoky na jejich modlitebny a svatyně, památky a vzdělávací instituce, a vzhledem k tomu, že provádění kulturních čistek v Iráku a Sýrii se projevuje v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, hmatatelným a vystavěným projevům kultury, jako jsou památky a budovy, tak proti menšinám a nehmotným projevům kultury, jako jsou zvyky, tradice a víra[12];

C.     vzhledem k tomu, že některé případy ničení kulturního dědictví jsou za určitých okolností považovány za zločiny proti lidskosti[13]; vzhledem k tomu, že tyto případy jsou namířeny proti členům určité náboženské či etnické skupiny, mohou být podle čl. 7 odst. 1 písm. h) statutu Mezinárodního trestního soudu přirovnány k trestnému činu perzekuce;

D.     vzhledem k tomu, že případy ničení kulturních a historických míst a předmětů nejsou nové a neomezují se na Irák a Sýrii, a vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců, a rovněž součástí sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“[14]; vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO a jiných subjektů je rabování kulturních a nábožensky významných památek v Iráku a Sýrii a pašování předmětů jednotkami Asadova režimu, opozičními skupinami a zejména příslušníky ISIS/Dá´iš a dalších skupin zapojených do konfliktu používáno jako nástroj financování válečných a teroristických činností, takže se umělecké a kulturní předměty stávají „válečnými zbraněmi“;

E.     vzhledem k tomu, že díky finančním prostředkům Evropské unie zahájila organizace UNESCO spolu se strategickými partnery dne 1. března 2014 tříletý projekt „Naléhavá ochrana syrského dědictví“, jehož cílem je zejména zajistit mimořádnou ochranu syrského kulturního dědictví;

F.     vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů podepsanou dne 20. října 2005, první mezinárodní nástroj, který uznává jak hospodářskou, tak kulturní povahu kulturních statků, s nimiž by se „nemělo zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu“;

G.     vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsaná dne 17. listopadu 1970 a úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsaná dne 24. června 1995 jsou základními nástroji posilování ochrany světového kulturního dědictví;

H.     vzhledem k tomu, že nezákonný obchod s kulturními statky jej nyní třetím nejvýznamnějším druhem nezákonného obchodu, a to po obchodu s omamnými látkami a se zbraněmi; vzhledem k tomu, že tento nezákonný obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající národní a mezinárodní mechanismy nejsou ani dostatečně vybaveny, ani dostatečně podporovány k tomu, aby tomuto problému účinně čelily[15];

I.      vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá zvláštní pravomoc pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, pokud tato pravomoc není jako taková stanovena ve Smlouvách; vzhledem k tomu však, že boj proti nezákonnému obchodování spadá do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva, kultura a společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP);

J.      vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba lépe koordinovat boj proti nezákonnému obchodu s kulturními artefakty a úzce spolupracovat při podpoře zvyšování informovanosti a sdílení informací a s cílem dosáhnout posílení právních rámců, a připomínaje v této souvislosti, že v prosinci 2011 bylo v závěrech Rady na téma předcházení zločinům proti kulturním statkům a boje proti nim mj. doporučeno, aby členské státy posílily spolupráci mezi představiteli donucovacích orgánů, kulturními orgány a soukromými organizacemi;

K.     vzhledem k tomu, že v říjnu 2012 byla na základě usnesení Rady vytvořena neformální síť donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků, jejímiž hlavními cíli je zlepšit výměnu informací o opatřeních bránících nezákonnému obchodování s kulturními statky a zjišťovat a navzájem sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nezákonného obchodování;

L.     vzhledem k tomu že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová zahájila dne 28. března 2015 kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví s využitím velkého vlivu sociálních sítí;

1.      důrazně odsuzuje ničení kulturních, archeologických a náboženských památek příslušníky válčících stran, zejména tzv. ISIS a vládních jednotek, v Sýrii a Iráku;

2.      odsuzuje ničení kulturního dědictví Asadovou válečnou mašinerií a v menší míře i jinými válčícími stranami; připomíná odpovědnost Asadova režimu za toto ničení a varuje, že toto jednání bude připsáno na seznam obvinění, která proti němu budou v budoucnu vznesena před mezinárodním soudem; upozorňuje také na ničení, kterého se v Iráku dopouštějí jiné skupiny než IS, zejména šíitské milice a irácké ozbrojené síly v boji proti IS;

3.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 podnikla na politické úrovni vhodné kroky k ukončení nezákonného obchodování s kulturními statky pocházejícími z území Sýrie a Iráku po dobu válečného konfliktu na těchto územích, což by zabránilo používání kulturních statků jako zdroje financování;

4.      vyzývá mezinárodní koalici, zejména zúčastněné členské státy EU, aby při svých leteckých úderech nezpůsobovaly škody na syrském a iráckém kulturním dědictví, a připomíná jim jejich povinnosti podle mezinárodního práva;

5.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby využila kulturní diplomacie a mezikulturního dialogu jako nástroje pro obnovu zničených památek;

6.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby provedly bezpečnostní opatření na vnějších hranicích EU s cílem zabránit pašování kulturních statků pocházejících ze Sýrie a Iráku do Unie, a vyzývá členské státy, aby účinně spolupracovaly v rámci společné akce proti obchodování s artefakty syrského a iráckého původu v Evropě, neboť na evropský trh, stejně jako do Spojených států a oblasti Perského zálivu, nyní směřuje velká část obchodu s uměním z Blízkého východu;

7.      v této souvislosti navrhuje, aby se Komise v souladu s článkem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 zaměřila na boj proti nezákonnému obchodování s kulturními artefakty, zejména pokud jde o předměty tvořící součást kulturního dědictví, které bylo nezákonně vyvezeno z Iráku po 6. srpnu 1990 a ze Sýrie po 15. březnu 2011; vyzývá Komisi, aby koncipovala koordinovaný přístup pro boj proti takovému nezákonnému obchodu, spolupracovala při tom s osobami odpovědnými za tento boj v členských státech ve vyšetřovacích složkách a v úzké spolupráci s organizací UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je ICOM (Mezinárodní rada muzeí), Mezinárodní výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, UNIDROIT (Mezinárodní institut pro sjednocení soukromého práva), Světová celní organizace (WCO), ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a památná místa) a ICCROM (Mezinárodní středisko pro studium zachování a restaurování kulturních statků);

8.      vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Satelitní středisko Evropské unie v Torrejón, které poskytuje podporu Unii v rámci SZBP tím, že dodává materiál, který pochází z analýzy satelitních snímků, zapojila do sledování a katalogizace archeologických a kulturních památek v Sýrii a Iráku a podpory činnosti syrských archeologů, s cílem zabránit dalšímu rabování a chránit životy civilního obyvatelstva;

9.      vyzývá Komisi, aby zorganizovala rychlou a bezpečnou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem účinně bojovat proti nezákonnému obchodu s kulturními artefakty, které byly nezákonně vyvezeny z Iráku a Sýrie, a naléhavě žádala členské státy, aby využívaly mezinárodní nástroje pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky určené pro policisty a celníky, jako je zvláštní databáze Interpolu I-24/7 registrující odcizená umělecká díla a on-line komunikační nástroj Světové celní organizace (WCO) ARCHEO;

10.    požaduje, aby byla zvážena možnost zavedení evropských vzdělávacích programů pro soudce, policisty a celníky, státní správu a další relevantní veřejné a soukromé zainteresované strany s cílem umožnit osobám, jež se podílejí na boji proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, aby získaly a zlepšily své odborné znalosti, a podporovat iniciativy, jako byl v lednu 2013 on-line vzdělávací kurz pro odborníky na syrské kulturní dědictví, který podpořil ICOMOS, poskytující informace o řízení rizik souvisejících s katastrofami, opatřeních první pomoci pro kulturní sbírky a dokumentační techniky;

11.    žádá Komisi, aby se zapojila do mezinárodních projektů občanské společnosti zaměřených na ochranu ohrožených kulturních památek a podávání zpráv o nich, jako je projekt geoprostorových technologií organizace AAAS, a aby pokračovala v podpoře výzkumných činností, jako je Project Mosul, který vypracovala síť pro počáteční odbornou přípravu v oblasti digitálního kulturního dědictví (financovaná z grantu Akce Marie Skłodowska-Curie);

12.    vyzývá Komisi, aby poskytovala větší podporu Mezinárodnímu středisku pro sledování nezákonného obchodu s kulturními statky ICOM, které sestavilo nouzový červený seznam syrských a iráckých památek, kterým hrozí nebezpečí, jako nástroj pro muzea, celníky, policejní důstojníky, obchodníky s uměním a sběratele uměleckých děl a které plánuje využívat satelitní snímky k monitorování situace v terénu, a to ve spolupráci s UNITAR;

13.    vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o významu kulturního dědictví těchto zemí, o způsobu, jakým je rabování využíváno k financování vládní represe a teroristických činností a o možných trestech za nezákonný vývoz kulturních statků pocházejících z těchto zemí nebo dalších třetích zemí;

14.    vyzývá Komisi, aby posílila a zdokonalila fungování neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), která byla vytvořena v říjnu 2012 na základě usnesení Rady (14232/12) a jejímž cílem je zlepšit výměnu informací o opatřeních bránících nezákonnému obchodování s kulturními statky, a aby pracovala na vytvoření dalšího nástroje pro kontrolu dovozu kulturních statků nezákonně odvezených ze Sýrie a Iráku do EU;

15.    vyzývá Radu, aby v rámci Eurojustu a Europolu zvážila vytvoření úseku zaměřeného na nelegální obchod s kulturními statky, který by na evropské úrovni odpovídal za koordinaci trestního stíhání a vyšetřování vedeného různými vnitrostátními orgány, neboť existence specializovaných úseků je předpokladem pro lepší využívání zdrojů k prevenci a boji proti nelegálnímu obchodu;

16.    vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie trestných činů proti lidskosti v mezinárodním právu o činy, jimiž je vědomě poškozováno a ničeno kulturní dědictví lidstva ve velkém měřítku;

17.    vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a úmluvu UNIDROIT z roku 1995, aby tak učinily;

18.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, syrské Národní koalici a vládě a parlamentu Iráku.

[1] Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1.
[2] Úř. věst. L 169/6, 8.7.2003, s. 6.
[3] Úř. věst. L 337, 27.12.1996, s. 1–3.
[4] Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 3–7.
[5] Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.
[6] Úř. věst. L 335, 14.12.2013, s. 50–51.
[7] Úř. věst. L 147, 1.6.2013, s. 14–45.
[8] Úř. věst. L 200, 25.7.2001, s. 5–11.
[9] Úř. věst. L 297, 13.11.2009, s. 18.
[10] http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/2199%20%282015%29
[11] Přijaté texty, P8_TA(2015)0076
[12] http://www.unesco.org/new/en/media-services/single-view/news/conference_report_heritage_and_cultural_diversity_at_risk_in_iraq_and_syria/
[13] Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Kordić & Čerkez, 26. února 2001, IT-95-14/2, body 207–8.
[14] Deklarace UNESCO o úmyslném ničení kulturního dědictví, 2003.
[15] http://www.africa-eu-partnership.org/newsroom/all-news/morocco-africa-eu-workshop-fight-against-illegal-trafficking-cultural-goods