Dokument ze zasedání
28.4.2015 B8‑0403/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0115/2015 a B8‑0116/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš
( 2015/2649(RSP) )
Silvia Costa, Sylvie Guillaume, Krystyna Łybacka, Enrico Gasbarra, Alessia Maria Mosca, Andi Cristea, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Victor Negrescu, Momchil Nekov, Luigi Morgano, Liliana Rodrigues, Marlene Mizzi, Nicola Caputo, Afzal Khan
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš
( 2015/2649(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména na „zachování a ochranu kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti kultury“,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků[1],
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96[2],
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii[3], jež bylo přijato na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/55/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii[4],
– s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie[5], pozměněnou společnou akcí Rady 2009/834/SZBP[6],
– s ohledem na usnesení Rady z října 2012 o zřízení neformální sítě donucovacích orgánů a znalců pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,
– s ohledem na druhý protokol k Haagské úmluvě (1954) o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu z roku 1999,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví ze dne 16. listopadu 1972,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,
– s ohledem na úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy[7],
– s ohledem na Benátskou chartu o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, která poskytuje mezinárodní rámec pro zachování a restaurování historických budov,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) bod ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, historické památky, nemocnice a místa svozu nemocných a zraněných osob, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě za rok 2013 a politice EU v této oblasti, které v bodě 211 uvádí, že „úmyslné ničení kulturních a uměleckých památek, jak se v současné době děje v Iráku a Sýrii, by mělo být stíháno jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“[8],
– s ohledem na otázky Radě týkající se ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá’iš ( O-000031/2015 – B8‑0115/2015 a O-000032/2015 – B8‑0116/2015 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Sýrii, Iráku a Tunisku se v poslední době stalo několik archeologických, náboženských a kulturních památek předmětem záměrného ničení, které mají na svědomí skupiny extremistů napojených zejména na Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš) a že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová tyto systematické útoky na kulturní památky označila za „kulturní čistky“;
B. vzhledem k tomu, že pojem „kulturní čistky“ se podle UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost úmyslnými útoky na jednotlivce z důvodu jejich kulturního a etnického původu nebo náboženského vyznání, které jsou spojeny s úmyslnými útoky na jejich modlitebny a svatyně, památky a vzdělávací instituce, a vzhledem k tomu, že dění v Iráku a Sýrii dokládá provádění kulturních čistek, jež se odrážejí v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, hmatatelným a vystavěným projevům kultury, jako jsou památky a budovy, tak proti menšinám a nehmotným projevům kultury, jako jsou zvyky, tradice a víra[9];
C. vzhledem k tomu, že některé akty ničení kulturního dědictví se za určitých okolností považují za zločiny proti lidskosti[10]; vzhledem k tomu, že zejména jsou-li tyto činy namířeny proti členům určité náboženské či etnické skupiny, mohou být posuzovány jako trestný čin pronásledování, jak uvádí čl. 7 odst. 1 písm. h) Statutu Mezinárodního trestního soudu;
D. vzhledem k tomu, že popsané ničení kulturních a historických pamětihodností a předmětů není novým jevem ani se neomezuje pouze na Irák a Sýrii; vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců a rovněž součástí sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“[11]; zdůrazňuje, že UNESCO mimo jiné uvádí, že drancování kulturních a náboženských památek a objektů v Iráku a Sýrii a pašování takto získaných artefaktů je zejména ISIS/Dá´išem využíváno k financování jeho teroristických aktivit, takže umělecké a kulturní statky se stávají „válečnými zbraněmi“;
E. vzhledem k tomu, že UNESCO spolu s dalšími strategickými partnery zahájilo dne 1. března 2014 díky finančním prostředkům EU tříletý projekt nazvaný „Nouzový plán na záchranu syrského kulturního dědictví“, jehož cílem je zajistit zejména nouzovou ochranu syrského kulturního dědictví;
F. vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů přijatou dne 20. října 2005, která je prvním mezinárodním nástrojem, jenž uznává dvojí povahu kulturních statků, tj. ekonomickou a kulturní, s nimiž „se proto nesmí zacházet jako se statky majícími pouze komerční hodnotu“;
G. vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků přijatá dne 17. listopadu 1970 a úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích přijatá dne 24. června 1995 jsou zásadními nástroji k posílení ochrany celosvětového kulturního dědictví;
H. vzhledem k tomu, že nezákonné obchodování s kulturními statky je nyní třetím nejzávažnějším nezákonným obchodem po obchodování s drogami a zbraněmi, že tento nezákonný obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající vnitrostátní a mezinárodní mechanismy nejsou dostatečně vybaveny ani financovány, aby tento problém mohly řešit[12];
I. vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá k boji proti nezákonnému obchodu s kulturními statky zvláštní pravomoc, protože tato pravomoc jako taková není stanovena ve smlouvách, ale že boj proti nezákonnému obchodu spadá do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva, kultura a SZBP;
J. vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba boj proti nezákonnému obchodu s kulturními předměty lépe koordinovat a že je nutné úžeji spolupracovat na zvyšování informovanosti, sdílení informací a zpřísnění rámcových právních předpisů; připomínaje v tomto kontextu, že Rada ve svých závěrech z prosince 2011 o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní mimo jiné doporučila, aby členské státy posílily spolupráci úředníků činných v trestním řízení, kulturních institucí a soukromých organizací;
K. vzhledem k tomu, že Rada v říjnu 2012 svým usnesením zřídila neformální síť orgánů činných v trestním řízení a znalců pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), jejímž hlavním cílem je zlepšit výměnu informací týkajících se předcházení nezákonnému obchodu s kulturními statky a zjišťovat a sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nezákonného obchodování;
L. vzhledem k tomu že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová zahájila dne 28. března 2015 kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat pomocí velkého vlivu sociálních sítí celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví;
1. důrazně odsuzuje ničení kulturních, archeologických a náboženských památek organizací ISIS v Sýrii a Iráku;
2. vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 přijala odpovídající opatření na mezinárodní úrovni s cílem zastavit nezákonný obchod s kulturním majetkem pocházejícím z území Sýrie a Iráku, dokud na tomto území budou přetrvávat válečné podmínky, a zabránit tak, aby byl tento majetek používán jako zdroj financování teroristických činností;
3. vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v úsilí o smíření různých komunit a obnovu zničených památek využila prostředky kulturní diplomacie a mezikulturního dialogu;
4. v této souvislosti navrhuje Komisi, aby se v souladu s bodem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 zaměřila na předcházení a potírání nezákonného obchodu s kulturními předměty a aby zvláštní pozornost věnovala předmětům kulturního dědictví, které byly od 6. srpna 1990 nezákonně vyvezeny z Iráku a od 15. března 2011 ze Sýrie; domnívá se, že by Komise měla spolu s odpovědnými vnitrostátními vyšetřovacími orgány a v úzké spolupráci s UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní rada muzeí (ICOM), Mezinárodní výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, UNIDROIT (Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva) a Světová celní organizace (WCO), navrhnout koordinovanou strategii boje proti tomuto nezákonnému obchodu;
5. vyzývá Komisi, aby požádala vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby do tohoto boje zapojila Satelitní středisko evropské Unie v Torrejónu, které poskytuje podklady pro rozhodnutí přijímaná EU v kontextu SZBP, a aby jeho analýzy satelitních snímků používala ke sledování archeologických a kulturních památek v Sýrii a Iráku a sestavování jejich seznamů a k podpoře syrských archeologů, aby se zabránilo dalšímu drancování a aby se ochránily životy civilního obyvatelstva;
6. vyzývá Komisi, aby mezi členskými státy zavedla rychlou a bezpečnou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů za účelem účinného boje proti nezákonnému obchodu s kulturními předměty vyvezenými z Iráku a Sýrie a aby zvážila zavedení evropských školících programů určených soudcům, policistům a celním úředníkům, orgánům státní správy a obecněji také tržním subjektům, aby tak subjekty zapojené do boje proti nezákonnému obchodu s kulturními statky měly možnost rozvíjet a zlepšovat své odborné znalosti;
7. vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o významu kulturního dědictví těchto zemí, o způsobu, jakým je drancování využíváno k financování teroristických činností, a o možných trestech za nezákonný vývoz kulturních statků pocházejících z těchto zemí nebo dalších třetích zemí;
8. vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení Rady č. 116/2009 o vývozu kulturních statků do EU za účelem jeho zefektivnění a aby zvážila vytvoření nástroje ke kontrole dovozu kulturních statků do EU;
9. vyzývá Radu, aby v rámci Eurojustu a Europolu zvážila vytvoření úseku zaměřeného na nelegální obchod s kulturními statky, který by na evropské úrovni odpovídal za koordinaci trestního stíhání a vyšetřování vedeného různými vnitrostátními orgány, neboť existence specializovaných úseků je předpokladem lepšího využívání zdrojů k prevenci a boji proti nelegálnímu obchodu;
10. vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie zločinů proti lidskosti v mezinárodním právu o úmyslné poškozování a ničení kulturního dědictví lidstva ve velkém měřítku;
11. vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a úmluvu UNIDROIT z roku 1995, aby tak učinily;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, syrské Národní koalici a vládě a parlamentu Iráku.