Dokument ze zasedání
27.4.2015 B8‑0405/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B8‑0115/2015 a B8‑0116/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš
( 2015/2649(RSP) )
Curzio Maltese, Patrick Le Hyaric, Miloslav Ransdorf, Marisa Matias, Stelios Kouloglou, Kostas Chrysogonos, Sofia Sakorafa, Malin Björk, Martina Michels, Kostadinka Kuneva, Barbara Spinelli, Eleonora Forenza
za skupinu GUE/NGL
Usnesení Evropského parlamentu o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá‘iš
( 2015/2649(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že „činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy“, zejména v oblasti „zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu“, a že „Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi“,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků[1],
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o určitých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96[2],
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1332/2013 ze dne 13. prosince 2013[3], kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012[4] o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii, jež bylo přijato na základě rozhodnutí Rady 2013/760/SZBP ze dne 13. prosince 2013, kterým se mění rozhodnutí 2013/55/SZBP o omezujících opatřeních vůči Sýrii[5],
– s ohledem na společnou akci Rady 2001/555/SZBP ze dne 20. července 2001 o zřízení satelitního střediska Evropské unie[6], pozměněnou společnou akcí Rady 2009/834/SZBP[7],
– s ohledem na usnesení Rady z října 2012 o zřízení neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),
– s ohledem na úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970,
– s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze dne 14. května 1954,
– s ohledem na úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků ze dne 14. listopadu 1970,
– s ohledem na úmluvu UNESCO ze dne 16. listopadu 1972 o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví ze dne 17. října 2003,
– s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,
– s ohledem na Úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích z roku 1995,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 o hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku teroristických činů al-Káidy[8],
– s ohledem na Benátskou chartu o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964, která poskytuje mezinárodní rámec pro zachování a restaurování historických budov,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu přijatý dne 17. července 1998 a zejména na čl. 8 odst. 2 písm. b) bod ix), který považuje „záměrné útoky na budovy zasvěcené náboženství, vzdělání, umění, vědě nebo charitativním účelům, historické památky, nemocnice a místa svozu nemocných a zraněných osob, za předpokladu, že nejsou vojenskými objekty“ za válečné zločiny,
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015[9] o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a o politice EU v této oblasti, která v bodě 211 uvádí, že „úmyslné formy ničení kulturního a uměleckého dědictví, ke kterým nyní dochází v Iráku a Sýrii, by měly být postihovány jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti“,
– s ohledem na otázky Radě a Komisi týkající se ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá’iš ( O-000031/2015 – B8‑0115/2015 a O‑000032/2015 – B8‑0116/2015 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v Sýrii, Iráku a Tunisku se v poslední době stalo několik archeologických, náboženských a kulturních památek předmětem záměrného ničení, které mají na svědomí skupiny extremistů napojených zejména na Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá´iš), a že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová tyto systematické útoky na kulturní dědictví popsala jako „kulturní čistky“;
B. vzhledem k tomu, že pojem „kulturní čistky“ se podle organizace UNESCO vztahuje na záměrnou strategii, jejímž cílem je zničit kulturní rozmanitost úmyslnými útoky na jednotlivce z důvodu jejich kulturního a etnického původu nebo náboženského vyznání, spolu s úmyslnými útoky na jejich modlitebny a svatyně, památky a vzdělávací instituce, a vzhledem k tomu, že provádění kulturních čistek v Iráku a Sýrii se projevuje v útocích proti kulturnímu dědictví, tedy jak proti fyzickým, hmatatelným a vystavěným projevům kultury, jako jsou památky a budovy, tak proti menšinám a nehmotným projevům kultury, jako jsou zvyky, tradice a víra[10];
C. vzhledem k tomu, že některé případy ničení kulturního dědictví jsou za určitých okolností považovány za zločiny proti lidskosti[11]; vzhledem k tomu, že tyto případy jsou namířeny proti členům určité náboženské či etnické skupiny, mohou být podle čl. 7 odst. 1 písm. h) statutu Mezinárodního trestního soudu přirovnány k trestnému činu persekuce;
D. vzhledem k tomu, že případy ničení kulturních a historických míst a předmětů nejsou nové a neomezují se na Irák a Sýrii, a vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO je „kulturní dědictví významnou součástí kulturní identity komunit, skupin a jednotlivců, a rovněž součástí sociální soudržnosti, z čehož plyne, že jeho záměrné ničení může mít nepříznivé důsledky pro lidskou důstojnost a lidská práva“[12]; vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO a jiných subjektů je rabování kulturních a nábožensky významných míst v Iráku a Sýrii a pašování předmětů používáno zejména ze strany ISIS/Dá´iše jako nástroj financování jeho teroristické činnosti, takže umělecké a kulturní předměty se stávají „válečnými zbraněmi“;
E. vzhledem k tomu, že díky finančním prostředkům Evropské unie zahájila organizace UNESCO spolu se strategickými partnery dne 1. března 2014 tříletý projekt „Naléhavá ochrana syrského dědictví“, jehož cílem je zejména zajistit mimořádnou ochranu syrského kulturního dědictví;
F. vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů podepsanou dne 20. října 2005, první mezinárodní nástroj, který uznává jak hospodářskou, tak kulturní povahu kulturních statků, s nimiž by se „nemělo zacházet, jako by měly pouze obchodní hodnotu“;
G. vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsaná dne 17. listopadu 1970 a úmluva UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsaná dne 24. června 1995 jsou základními nástroji posilování ochrany světového kulturního dědictví;
H. vzhledem k tomu, že nezákonný obchod s kulturními statky je nyní třetí nezávažnější oblastí nezákonného obchodování po drogách a zbraních; vzhledem k tomu, že tento nezákonný obchod ovládají organizované zločinecké sítě a že stávající vnitrostátní a mezinárodní mechanismy nejsou dostatečně vybaveny nebo podporovány, aby tento problém mohly řešit[13];
I. vzhledem k tomu, že Evropská unie nemá zvláštní pravomoc pro boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky, pokud tato pravomoc není jako taková stanovena ve Smlouvách; vzhledem k tomu však, že boj proti nezákonnému obchodování spadá do několika oblastí působnosti EU, jako je vnitřní trh, prostor svobody, bezpečnosti a práva, kultura a společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP);
J. vzhledem k tomu, že je naléhavě potřeba lépe koordinovat boj proti nezákonnému obchodu s kulturními statky a úzce spolupracovat s cílem podporovat zvyšování povědomí, sdílení informací a vytvoření přísnějšího právního rámce; připomínaje v této souvislosti, že v prosinci 2011 Rada ve svých závěrech o předcházení trestné činnosti týkající se kulturních statků a o boji proti ní doporučila mimo jiné, aby členské státy posílily spolupráci mezi úředníky donucovacích orgánů, kulturními orgány a soukromými organizacemi;
K. vzhledem k tomu, že v říjnu 2012 byla na základě usnesení Rady vytvořena neformální síť donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET), jejímiž hlavními cíli je zlepšit výměnu informací o opatřeních bránících nezákonnému obchodování s kulturními statky a zjišťovat a navzájem sdílet informace o zločineckých sítích podezřelých z nezákonného obchodování;
L. vzhledem k tomu že generální ředitelka UNESCO Irina Bokovová zahájila dne 28. března 2015 kampaň #Unite4Heritage, jejímž cílem je získat celosvětovou podporu pro ochranu kulturního dědictví s využitím velkého vlivu sociálních sítí;
1. důrazně odsuzuje nelítostné útoky na archeologické, náboženské a kulturní pamětihodnosti v Sýrii a Iráku spáchané skupinami napojenými na ISIS/Dá´iš;
2. důrazně odsuzuje podporu (týkající se financování, výzbroje, výcviku atd.), kterou poskytují Spojené státy, EU, NATO a monarchie v oblasti Perského zálivu teroristickým skupinám, které ničí kulturní památky v Sýrii a Iráku;
3. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015 podnikla na politické úrovni vhodné kroky k ukončení nezákonného obchodování s kulturními statky pocházejícími z území Sýrie a Iráku po dobu válečného konfliktu na těchto územích, což by zabránilo používání kulturních statků jako zdroje financování pro teroristickou činnost;
4. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby využila kulturní diplomacii a mezikulturní dialog jako nástroj pro smiřování různých komunit a obnovu zničených památek;
5. navrhuje v této souvislosti, aby Komise zvážila vytvoření horizontálního odboru v souladu s odstavcem 17 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2199 ze dne 12. února 2015, který by byl pověřen zamezením nelegálnímu obchodování s kulturními statky a boji proti tomuto obchodování a jehož jedno oddělení by se věnovalo zvláště předmětům kulturního dědictví, které byly od 6. srpna 1990 nezákonně vyvezeny z Iráku a od 15. března 2011 ze Sýrie; uvedené oddělení by mělo za účelem boje proti tomuto nezákonnému obchodu navrhnout koordinovanou strategii a úzce spolupracovat s odpovědnými vnitrostátními vyšetřovacími orgány a s UNESCO a dalšími mezinárodními organizacemi, jako je ICOM (Mezinárodní rada muzeí), Mezinárodní výbor modrého štítu ICOM (ICBS), Europol, Interpol, UNIDROIT (Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva) a Světová celní organizace (WCO);
6. vyzývá Komisi, aby zavedla rychlou a spolehlivou výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem účinně bojovat proti nelegálnímu obchodu s kulturními statky nezákonně vyvezenými z Iráku a Sýrie a aby zvážila vytvoření evropských vzdělávacích programů pro soudce, policejní a celní úředníky, orgány státní správy a obecněji účastníky trhu s cílem umožnit těm subjektům, které jsou zapojeny do boje s nezákonným obchodováním s kulturními statky, rozvíjet a zlepšovat jejich odborné znalosti;
7. vyzývá Komisi, aby podporovala kampaň UNESCO #Unite4Heritage tím, že zahájí informační kampaň o Iráku a Sýrii s cílem zvýšit informovanost o významu kulturního dědictví těchto zemí, o způsobu, jakým je rabování využíváno k financování teroristických činností a o možných trestech za nezákonný vývoz kulturních statků pocházejících z těchto zemí nebo dalších třetích zemí;
8. vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení Rady č. 116/2009 o vývozu kulturních statků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti a aby zvážila vytvoření nástroje pro kontrolu dovozu kulturních statků do EU;
9. vyzývá Evropskou unii, aby ve spolupráci s UNESCO a Mezinárodním trestním soudem přijala nezbytné kroky k rozšíření kategorie trestných činů proti lidskosti v mezinárodním právu o činy, jimiž je vědomě poškozováno a ničeno kulturní dědictví lidstva ve velkém měřítku;
10. vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970 a úmluvu UNIDROIT z roku 1995, aby tak učinily;
11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generální ředitelce UNESCO, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a vládám a parlamentům členských států, Sýrie a Iráku.