Dokument ze zasedání
13.5.2015 B8‑0456/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑0117/2015
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o nouzové situaci způsobené bakterií Xylella
( 2015/2652(RSP) )
José Bové
za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o nouzové situaci způsobené bakterií Xylella
( 2015/2652(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2015 o opatřeních proti zavlékání bakterie Xylella fastidiosa do Unie a proti jejímu rozšiřování na území Unie,
– s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství[1],
– s ohledem na směrnici 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů[2],
– s ohledem na otázku ohledně nouzové situace způsobené bakterií Xylella fastidiosa položenou Komisi ( O-000038/2015 – B8-0117/2015 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v nedávném vědeckém stanovisku týkajícím se hodnocení rizik spojených s bakterií Xylella fastidiosa Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že eradikace je z několika důvodů těžko proveditelná; úřad EFSA konkrétně prohlásil, že „nejsou důvody se domnívat, že eradikace bude úspěšná, jakmile se choroba v nějaké oblasti usadí“, a že by proto „měla být dána přednost prevenci zavlečení nákazy“, a dodal, že účinnost omezovacích strategií, které však „již nelze provádět v okamžiku, kdy došlo k rozšíření choroby“, se „pohybuje od zanedbatelné po mírně účinnou“;
B. vzhledem k tomu, že v tomtéž stanovisku úřad EFSA prohlásil, že „intenzivní využívání insekticidů k omezení přenosu choroby a ke kontrole hmyzu, který bakterii přenáší, může mít přímé a nepřímé důsledky pro životní prostředí v podobě změny celých potravních sítí, což může mít kaskádové důsledky a ovlivnit různé trofické úrovně“, a že „ošetřování insekticidy prováděné ve velkém rozsahu rovněž představuje riziko pro zdraví lidí a zvířat“;
C. vzhledem k tomu, že všechny složité podrobnosti mechanismů nákazy a šíření patologie spojené s příslušnými kmeny bakterie Xylella fastidiosa nejsou dosud zcela známy, je třeba uplatňovat při řešení této nákazy zásadu obezřetnosti a nejničivější a nevratná opatření by měla představovat pouze nejzazší možnost, k níž se přistupuje až poté, co byla provedena všechna méně destruktivní opatření;
D. vzhledem k tomu, že odolnost vůči proniknutí, usídlení a šíření škodlivého organismu závisí na vyváženosti a biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů, jejich živé, zdravé půdě a užitečných druzích, které plodiny chrání; vzhledem k tomu, že invazivní škodlivé organismy, které jsou pro biologické společenství nové, se však mohou, nejsou-li kontrolovány, dále množit a šířit;
E. vzhledem k tomu, že nevhodné používání pesticidů může svými účinky na necílené druhy, k nimž patří užitečné mikroorganismy, narušit přirozené obranné strategie a zanechat zemědělský ekosystém zranitelný vůči budoucím útokům;
1. domnívá se, že reakce Unie musí být od samého počátku rozhodná a dobře zabezpečená a nesmí ničit zdroje obživy na venkově nebo přírodní kapitál a budoucí produktivitu postižených regionů a potenciálně postižených regionů;
2. domnívá se, že s ohledem na mimořádnou obtížnost kontroly šíření choroby, jakmile se choroba usadí, a její nízké šance na úspěch je zásadně důležité vyhlásit přísný zákaz pohybu hostitelských rostlin a potenciálních hostitelských rostlin z napadených regionů vně i uvnitř EU; domnívá se proto, že je zásadně důležité vyhlásit u nakaženého materiálu pocházejícího ze zón nákazy celkovou karanténu, a že tudíž udělování výjimek je za jakýchkoli podmínek spjatých i s tím nejmenším rizikem nezodpovědné; s poukazem na čl. 4 odst. 6 a 7 prováděcího rozhodnutí Komise, kde jsou uvedeny podmínky pro udělení výjimky, se domnívá, že by bakterie byly v prostředí stále přítomny, a jelikož jsou poznatky o jejich přenosu neúplné, je třeba zaujmout přístup předběžné opatrnosti a udělování výjimek týkajících se vymezování příslušných zón by nemělo být možné; s poukazem na článek 17 se domnívá, že umožnit jakýkoli dovoz potenciálních hostitelských rostlin do EU z třetích zemí, o nichž se ví, že se v nich choroba vyskytuje, je příliš riskantní, zejména s ohledem na to, že systémy kontroly se na obou stranách mohou ukázat jako nespolehlivé nebo nefunkční;
3. domnívá se, že vedle zákazu dovozu rostlinného materiálu ze zemí postižených kmeny bakterie Xylella fastidiosa (Spojené státy, Mexiko, Kostarika atd.) by měla Komise vytvořit a pravidelně aktualizovat seznam třetích zemí považovaných za rizikové;
4. žádá proto o zvýšení dohledu nad rostlinným materiálem pocházejícím ze zemí, v nichž se nacházejí zóny zasažené touto chorobou nebo které s těmito zónami sousedí, a o zvýšení jeho kontroly;
5. domnívá se, že v dokumentu Komise by měl být upřesněn koncept fyzické ochrany oblastí rozmnožování, které mají být prosty nákazy, a že měl by zahrnovat výstavbu skleníků se dvěma hermeticky neprostupnými vrstvami, jež by nenakaženým rostlinám umožnily růst v naprostém odloučení od okolního prostředí a připravit je tak na nové osazení zasažených oblastí, které byly mezitím zbaveny nákazy;
6. zdůrazňuje, že je třeba uspořádat v potenciálně postižených oblastech EU informační kampaně – zejména v oblasti Středozemního moře, kde hraje produkce oliv a dalších plodin, jež mohou být hostiteli, klíčovou úlohu pro udržení zdrojů obživy – s cílem zvýšit povědomí zúčastněných osob, a to nejen v zemědělství, ale i v sektoru pěstitelství, jenž zahrnuje i maloobchodníky s okrasnými rostlinami či profesionální zahradníky a jejich zákazníky;
7. trvá na tom, že v případě kompletní likvidace olivovníků a dalších možných hostitelů je nutné poskytnout náležitou kompenzaci za ztrátu stromů a zdroje živobytí či příjmu a že k financování příspěvku EU k takové kompenzaci by měl být využit krizový rezervní fond;
8. varuje před tím, aby se tato fytosanitární krize nestala v postižených regionech podnětem k restrukturalizaci farem a likvidaci drobných zemědělců; dále trvá na tom, aby půda, na níž se nakažené stromy nacházejí, zůstala zemědělskou půdou a nebyla překlasifikována pro jiná využití, jako je cestovní ruch nebo výstavba;
9. trvá na tom, že je třeba poskytnout pomoc zemědělcům, kteří obnovují kapacity produkce oliv a dalších plodů postižených stromových kultur, a že tato pomoc by rovněž měla pokrývat asanaci zemědělských ekosystémů včetně půdy a vytváření velké biologické rozmanitosti, a zejména zajištění genetické rozmanitosti sadebního materiálu, jenž by byl v ideálním případě vůči této chorobě rezistentní nebo tolerantní; domnívá se, že jedním z cílů jakékoli poskytnuté pomoci by mělo být zajistit vyvážené, biologicky rozmanité zemědělské ekosystémy a krajiny, které budou odolnější vůči budoucím nákazám;
10. vyzývá Komisi, aby k eradikačním opatřením (článek 6 prováděcího rozhodnutí) zařadila zásadu stupňovitých opatření kontroly, podle níž budou nejničivější a nevratná opatření prováděna až v krajním případě; po přijetí přísných karanténních opatření k zastavení pohybu rostlinného materiálu z nakažených zón by byla uplatňována následující opatření, přičemž níže uvedené opatření následuje vždy až po uplatnění opatření uvedeného výše:
– neinvazivní a nedestruktivní opatření, k nimž patří selektivní prořezávání a pálení nakažených větví a další fyzické metody;
– používání vhodných produktů na ochranu rostlin schválených pro ekologickou produkci uvedených na seznamu v příloze II nařízení č. 889/2008;
– integrovaná ochrana před škůdci;
– kontrolovaná přesná aplikace pesticidů na postižené stromy, tj. nikoli preventivní nebo plošná aplikace a nikoli aplikace zacílená na celé taxonomické třídy hmyzu, s použitím jen těch látek, o nichž je prokázáno, že jsou účinné a vhodné a jež byly schváleny pro používání v EU, přičemž nejméně destruktivní látky jsou nasazovány jako první; v této souvislosti je třeba mít na paměti závěry úřadu EFSA ohledně rizik a omezené účinnosti používání insekticidů; pokud dojde k uplatnění těchto opatření, je třeba po jejich skončení asanovat zemědělský ekosystém včetně půdy;
– vyklučení se používá pouze jako nejzazší možnost;
11. žádá, aby byly větší finanční prostředky – a to i z programu Horizont 2020 – věnovány na výzkum dosud neobjasněných podrobností týkajících se patologie, zejména pak na participativní výzkum a šlechtění tolerantních nebo rezistentních odrůd postižených trvalých kultur; domnívá se tudíž, že by měl tento výzkum zahrnovat i určení všech hostitelů a možných hostitelů bakterie, hmyzu, který ji přenáší, a dalších způsobů přenosu, a především výzkum alternativ k nejničivějším a nevratným metodám kontroly a eradikace, jakož i strategií prevence a náchylnosti k nákaze;
12. žádá osoby, které mají pravomoc rozhodovat, aby ve svých omezovacích strategiích posuzovaly rizika spojená s obchodem s okrasnými rostlinami, které jsou mimo oblast Středozemního moře možnými hostiteli, a konkrétně roli, kterou mohou okrasné rostliny hrát jakožto rezervoáry této choroby nebo jako trasy nákazy či opětovné nákazy;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.