Dokument ze zasedání
7.7.2015 B8‑0719/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení předsedy
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o připomínce událostí ve Srebrenici
( 2015/2747(RSP) )
Gianni Pittella, Tanja Fajon, Knut Fleckenstein, Richard Howitt, Afzal Khan, Martina Werner, Jakob von Weizsäcker, Neena Gill, Daniele Viotti, Ulrike Rodust, Enrico Gasbarra, Hugues Bayet, Evelyne Gebhardt, Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Brando Benifei, Jeppe Kofod, Constanze Krehl, Flavio Zanonato, Tibor Szanyi, Theresa Griffin, Kati Piri, Liisa Jaakonsaari, Agnes Jongerius, Costas Mavrides, Roberto Gualtieri, Jutta Steinruck, Maria Grapini, Tonino Picula, Ana Gomes, Pier Antonio Panzeri, Arne Lietz, Elena Valenciano, Anneliese Dodds, Miltiadis Kyrkos, Vincent Peillon, Francisco Assis, Julie Ward, José Blanco López, Miriam Dalli, Doru-Claudian Frunzulică, Vilija Blinkevičiūtė, Krystyna Łybacka, Marc Tarabella, Nicola Caputo, Luigi Morgano, Miroslav Poche, Eric Andrieu, Goffredo Maria Bettini, Zigmantas Balčytis, Elena Gentile, Péter Niedermüller, Demetris Papadakis, Pavel Poc, Damiano Zoffoli, Sergio Gutiérrez Prieto, Christel Schaldemose, Biljana Borzan
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o připomínce událostí ve Srebrenici
( 2015/2747(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 7. července 2005[1] a 15. ledna 2009[2] o Srebrenici,
– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, která byla podepsána dne 16. června 2008 v Lucemburku a vstoupila v platnost dne 1. června 2015,
– s ohledem na ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, která uznávají právo každého jedince na život, svobodu a osobní bezpečnost a svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 11. července 2015 si připomínáme 20. výročí genocidy a etnických čistek, které se odehrály v Srebrenici a jejím okolí během války v Bosně;
B. vzhledem k tomu, že tyto zločiny, jichž se dopustily vojenské jednotky Republiky srbské, kterým velel generál Ratko Mladić a v jejichž čele stál tehdejší prezident Republiky srbské Radovan Karadžić, jsou čerstvou připomínkou nebezpečí, která představují krajní formy nacionalismu a netolerance ve společnosti vystupňované válečným konfliktem;
C. vzhledem k tomu, že tragické události ve Srebrenici zanechaly hluboké jizvy na duších těch, kteří přežili, a vytvořily překážky politickému usmíření mezi etnickými skupinami v Bosně a Hercegovině;
D. vzhledem k tomu, že se masakr ve Srebrenici, prohlášený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) za akt genocidy, odehrál v místě, které OSN prohlásila za bezpečné útočiště, a proto je symbolem nemohoucnosti mezinárodního společenství zasáhnout do konfliktu a skutečně ochránit nevinné civilní obyvatelstvo;
E. vzhledem k tomu, že EU je založena na mírovém soužití jednotlivých členů a loajální spolupráci mezi nimi; vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů pro evropské sjednocování je odhodlání zabránit opakování válek a zločinů proti lidskosti;
1. chce připomenout všechny oběti hrůzných činů, které se odehrály ve Srebrenici-Potočari, a uctít jejich památku; vyjadřuje upřímnou soustrast a solidaritu rodinám obětí;
2. se vším důrazem prohlašuje, že takovéto hanebné zločiny se nesmí nikdy opakovat;
3. zdůrazňuje, že jednou z hlavních priorit EU a mezinárodního společenství by mělo být předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti a jejich účinné trestání;
4. zdůrazňuje, že usmíření je nesmírně důležité pro budoucnost regionu a dobré sousedské vztahy, ale také pro evropský integrační proces Bosny a Hercegoviny a jejích sousedních zemí; připomíná, že významnou práci v tomto ohledu odvedl ICTY; zdůrazňuje, že političtí zástupci Bosny a Hercegoviny by měli uznat minulé události, aby mohli úspěšně spolupracovat na zajištění lepší budoucnosti pro všechny obyvatele této země; zdůrazňuje, že významnou roli v tomto náročném procesu mohou sehrát sousední země, náboženské autority, občanská společnost, umění, kultura, sdělovací prostředky a vzdělávací systémy;
5. naléhavě vyzývá k tomu, aby byly vytvářeny vzdělávací a kulturní programy, které napomohou pochopení příčin těchto hrůzných činů a zvýší povědomí o potřebě budovat mír a prosazovat lidská práva a soužití osob různých vyznání;
6. je přesvědčen o tom, že oblastní spolupráce a evropský integrační proces jsou nejlepší cestou k prosazení usmíření a překonání nenávisti a rozporů; vyzývá Radu a Komisi, aby v předvečer výročí této genocidy potvrdily odhodlání EU zasazovat se o evropskou perspektivu Bosny a Hercegoviny a všech zemí západního Balkánů a jednotně podporovaly posílenou oblastní spolupráci a napomáhaly procesu přistoupení;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Bosny a Hercegoviny a jejím entitám a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.