Dokument ze zasedání
7.7.2015 B8‑0722/2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení předsedy
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o připomínce událostí ve Srebrenici
( 2015/2747(RSP) )
Cristian Dan Preda, Andrej Plenković, Eduard Kukan, Davor Ivo Stier, Dubravka Šuica, Ivana Maletić, Marijana Petir
za skupinu PPE
Usnesení Evropského parlamentu o připomínce událostí ve Srebrenici
( 2015/2747(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na svá usnesení ze dne 7. července 2005[1] a 15. ledna 2009[2] o Srebrenici,
– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, která byla podepsána dne 16. června 2008 v Lucemburku a vstoupila v platnost dne 1. června 2015,
– s ohledem na ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, která uznávají právo každého jedince na život, svobodu a osobní bezpečnost a svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že před dvaceti lety v červenci roku 1995 padlo bosenské město Srebrenica, které tehdy bylo izolovanou enklávou prohlášenou rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 16. dubna 1993 za chráněnou zónu, do rukou srbských oddílů vedených generálem Ratkem Mladičem a řízených tehdejším prezidentem Republiky srbské Radovanem Karadžičem;
B. vzhledem k tomu, že během několika dnů krveprolití, které následovaly po pádu Srebrenice, bylo více než 8 000 muslimských mužů a chlapců, kteří v této oblasti hledali bezpečí pod ochranou jednotek Organizace Spojených národů (UNPROFOR), na místě popraveno jednotkami bosenských Srbů vedených generálem Mladičem a polovojenskými jednotkami, včetně neregulérních srbských policejních jednotek, které na bosenské území vstoupily ze Srbska; vzhledem k tomu, že téměř 30 000 žen, dětí a starších lidí bylo nuceně deportováno, což představuje největší válečný zločin, k jakému v Evropě došlo od konce druhé světové války;
C. vzhledem k tomu, že navzdory úsilí o nalezení a exhumaci masových i jednotlivých hrobů nebylo dosud nalezeno a identifikováno téměř 1 200 mužů a chlapců ze Srebrenice;
D. vzhledem k tomu, že tragické události ve Srebrenici zanechaly hluboké jizvy na duších těch, kteří přežili, a vytvořily trvalé překážky politickému usmíření mezi etnickými skupinami v Bosně a Hercegovině;
E. vzhledem k tomu, že masakr ve Srebrenici byl jak Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), tak Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) uznán za akt genocidy;
F. vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie je podporovat mír, a vzhledem k tomu, že usmíření je ústředním bodem evropského integračního procesu;
1. připomíná všechny oběti a vzdává jim čest a zároveň vyjadřuje soustrast a solidaritu jejich rodinám, z nichž mnohým se nedostalo konečného potvrzení osudů jejich příbuzných;
2. odsuzuje co nejdůrazněji genocidu ve Srebrenici; slavnostně prohlašuje, že se takovéto hanebné zločiny nesmí nikdy opakovat a že udělá vše ve svých silách, aby zabránil páchání takovýchto činů; je proti jakémukoli popírání a relativizaci genocidy;
3. zdůrazňuje tudíž, že předcházení genocidě a zločinům proti lidskosti a jejich účinné trestání by mělo zůstat jednou z hlavních priorit Evropské unie a mezinárodního společenství;
4. podtrhuje, že usmíření je nesmírně důležité pro budoucnost regionu; upozorňuje na významnou práci, kterou v tomto ohledu odvedl ICTY; opakuje, že je třeba věnovat větší pozornost soudním řízením, která v souvislosti s válečnými zločiny probíhají na vnitrostátní úrovni;
5. vyzývá všechny občany Bosny a Hercegoviny, aby využili 20. výročí masakru ve Srebrenici jako příležitost k posílení usmíření a spolupráce, což jsou hlavní podmínky k tomu, aby všechny země v tomto regionu pokročily na své cestě k evropské integraci;
6: vybízí orgány Bosny a Hercegoviny, aby zaujaly vedoucí pozici, pokud jde o uctění obětí a pomoc společnosti v jejím úsilí o přiznání a přijetí hrozných zločinů, které byly ve Srebrenici a jejím okolí spáchány;
7. zdůrazňuje, že pro vyrovnání se s minulostí a překonání napětí je důležité, aby bylo o Srebrenici objektivně informováno ve sdělovacích prostředcích a v celé Bosně a Hercegovině se uskutečnily vzdělávací programy, které budou vycházet z faktů;
8. je přesvědčen o tom, že oblastní spolupráce a evropský integrační proces jsou nejlepší cestou k překonání nenávisti a rozporů; opakuje závazek EU týkající se evropských vyhlídek Bosny a Hercegoviny a všech zemí Západního Balkánu;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Bosny a Hercegoviny a jejím entitám a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.