Evropský parlament,

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–       s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU

Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. dubna 2015,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci

Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.

–       s ohledem na projev svého předsedy, který pronesl v průběhu návštěvy Lampedusy ve dnech 2. a 3. října 2014 u příležitosti výročí tragédie z 3. října 2013,

–       s ohledem na zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návštěvách jeho delegací na Lampeduse v listopadu 2011, v Jordánsku v únoru 2013 v souvislosti s uprchlíky v Sýrii a v Bulharsku v lednu 2014 v souvislosti se situací žadatelů o azyl a uprchlíků, především ze Sýrie,

–       s ohledem na rozpravy na plenárním zasedání konaném dne 9. října 2013 o politikách EU v oblasti migrace, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy,

–       s ohledem na rozpravy vedené od začátku tohoto volebního výboru ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: dne 22. července 2014 o provádění sdělení o činnosti pracovní skupiny pro Středomoří; dne 4. září 2014 ohledně činnosti agentury Frontex ve Středomoří a o pracovní skupině pro Středomoří, a dne 24. září o páté výroční zprávě Komise o přistěhovalectví a azylu (2013) (COM(2014)0288) a o výroční zprávě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), která se týkala situace v oblasti azylu v Evropské unii (2013),

–       s ohledem na sdělení Komise o práci pracovní skupiny pro Středomoří ze dne 4. prosince 2013 (COM(2013)0869),

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013,

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. května 2014 o provádění sdělení o práci pracovní skupiny pro Středomoří (SWD(2014)0173),

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dnů 26 a 27. června 2014, v nichž Rada vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování v nadcházejících letech v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

–       s ohledem na politické směry příští Komise, které předseda Juncker představil na plenárním zasedání Parlamentu dne 15. července 2014,

–       s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 k tématu Evropské politiky v oblasti přistěhovalectví,

–       s ohledem na závazky, které přijal komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 30. září 2014,

–       s ohledem na závěry Rady ze dne 10. října 2014 o přijetí opatření pro lepší řízení migračních toků,

–       s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z dubna 2012 nazvanou „Ztráty na životech ve Středozemním moři“, kdo za ně nese odpovědnost?“

–       s ohledem na výroční zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, zejména zprávu o správě vnějších hranic Evropské unie a jejím dopadu na lidská práva migrantů z dubna 2013 a zprávu o pracovním vykořisťování migrantů z dubna 2014,

–       s ohledem na činnost nevládních organizací a organizací občanské společnosti ve Středomoří, která je příkladem nevojenských záchranných civilních operací, které jsou založeny na lidských právech a solidaritě,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že nestabilita v tomto regionu a trvající konflikty vyvolávají bezprecedentní humanitární krizi z hlediska novodobé historie, jejímž důsledkem je 60 milionů vysídlených osob v roce 2014; připomíná, že zástupy uprchlíků, žadatelů o azyl či vnitřně vysídlených osob se v roce 2014 každý den rozšířily přibližně o 42 500 osob, přičemž k tomuto vývoji dochází zejména v rozvojových zemích, neboť rozvinuté země se na něm podílejí pouhými 13 %;

B.     vzhledem k tomu, že členské státy se méně zapojují do programů potravinové pomoci, což v prvních hostitelských zemích uprchlíků, zejména v Jordánsku a Libanonu, vede k nedostatku potravin;

C.     vzhledem k tomu, že konflikty v Sýrii a Libyi, v nichž členské státy vyzbrojovaly a financovaly rozličné aktéry, vedou k ohromnému nárůstu počtu uprchlíků, což opětovně zdůrazňuje skutečnost, že je nutné, aby členské státy EU dostály svým mezinárodním závazkům, pokud jde o přijímání uprchlíků a jejich záchranu na moři;

D.     vzhledem k tomu, že EU a její členské státy napomáhají k bujení zločinného a nebezpečného pašování lidí, neboť staví bariéry a stále více uzavírají své vnější hranice před migranty a uprchlíky, aniž by poskytovaly možnost bezpečného a legálního vstupu do EU; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy proto nejsou schopny přiměřeně reagovat na úmrtí ve Středomoří a na uprchlickou krizi v našem sousedství;

E.     vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v roce 2015 zahynulo nebo se pohřešuje na 2 778 dětí, žen a mužů v souvislosti s jejich snahou o nalezení bezpečného útočiště v Evropě; vzhledem k tomu, že EU navýšila rozpočet agentury FRONTEX místo toho, aby zrealizovala proaktivní pátrací a záchrannou operaci; vzhledem k tomu, že v prohlášení organizace Lékaři bez hranic z 5. srpna 2014 poukazuje tato organizace na palčivý nedostatek odpovídajících pátracích a záchranných operací;

F.     vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se v období od ledna do srpna 2015 dostalo po moři a po zemi do Řecka 229 460 osob a do Itálie v období od ledna do července 2015 115 500 osob; oceňuje snahy Řecka o zlepšení situace uprchlíků, přestože mu nebyla poskytnuta podpora ze strany EU, a to ani v podobě potřebného financování;

G.     vzhledem k tomu, že Německo a Rakousko umožnily dne 5. září 2015 vstup tisícům uprchlíků, kterým maďarská vláda v Budapešti bránila nastoupit do vlaků; vzhledem k tomu, že musí být odsouzeno, že stejné vlády navzdory vážné humanitární situaci oznámily obnovení namátkové kontroly na hranicích;

H.     vzhledem k tomu, že v celé Evropě vzniká z podnětu občanů či místních orgánů řada iniciativ, které požadují změnu migrační a azylové politiky;

I.      vzhledem k tomu, že podle údajů agentury FRONTEX jsou zatím v roce 2015 Sýrie, Afghánistán, Eritrea a Irák na předních místech podle počtu žadatelů o azyl na zemi původu;

J.      vzhledem k tomu, že podle Ženevské úmluvy z roku 1951 mohou osoby bez ohledu na zemi svého původu požádat v jiné zemi o azyl, pokud mají odůvodněnou obavu, že budou ve své zemi pronásledovány z důvodu své rasy, vyznání, národnosti, příslušnosti k určité společenské skupině či za své politické názory;

K.     vzhledem k tomu, že se vrcholní představitelé na posledním summitu Evropské rady, který se konal ve dnech 25. až 26. června v Bruselu, nedohodli na dostatečných počtech dobrovolné relokace ani na mechanismech pro přesídlování žadatelů o azyl;

L.     vzhledem k tomu, že k proaktivním a nevojenským pátracím a záchranným operacím, které nebudou navázány na ochranu hranic, je zapotřebí dlouhodobější přístup a nikoli stávající rozhodování ad-hoc;

M.    vzhledem k tomu, že stávající situace v Řecku, Itálii a Maďarsku zdůrazňuje naléhavou potřebu pozastavit uplatňování dublinského nařízení a vypracovat jiná řešení;

1.      vzdává hold památce mužů, žen a dětí, jejichž život byl zmařen při snaze o dosažení bezpečného útočiště v Evropě, a vyjadřuje upřímnou soustrast, solidaritu a podporu rodinám obětí; vyzývá EU a členské státy, aby se vynasnažily identifikovat těla a nezvěstné osoby a aby informovaly rodinné příslušníky;

2.      odsuzuje nedostatek solidarity a zodpovědnosti, který se projevil mezi členskými státy EU, jakož i nelidské a ponižující zacházení s migranty a uprchlíky v rámci Evropy, včetně násilných činů orgánů prosazujících právo; vzhledem k tomu žádá zásadní a okamžitou změnu migrační a azylové politiky;

3.      vyjadřuje svou neochvějnou solidaritu se zástupy uprchlíků a migrantů, kteří prchají před neutuchajícími konflikty, závažným porušováním lidských práv, nezvratnými důsledky změny klimatu, chudobou a násilnou represí; připomíná, že EU a její členské státy nesou odpovědnost za války, chaos, hospodářskou bídu, hlad a smrt, z nichž se uprchlíci a imigranti snaží vymanit, a jejichž příčinou byla i globální neoliberální hospodářská politika a jejich minulé koloniální a stávajících neokoloniální politiky;

4.      vyjadřuje uznání řadě podnětů od jednotlivců a místních orgánů v celé Evropě, kteří poskytují uprchlíkům podporu za situace, kdy ze strany vlád a EU tato pomoc a potřebná rozhodnutí na nejvyšší úrovni nepřicházejí; má za to, že tyto podněty prokazují, že řada občanů touží po životě v solidární Evropě, která uprchlíkům a migrantům nabízí svou vstřícnou náruč; zejména vítá ustavení sítě „měst pro uprchlíky“ ve Španělsku a vybízí místní orgány, aby následovaly tohoto příkladu;

5.      uvědomuje si, že je nezbytná podpora ze strany OSN; vyzývá proto, aby OSN sehrála významnější roli v řešení uprchlické krize, včetně vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by umožňovala žadatelům o azyl rychlý a bezpečný vstup na evropské území;

6.      naléhavě vyzývá všechny členské státy a evropské orgány, aby přijaly okamžitá opatření v zájmu řešení krizové situace ve Středomoří, která by vycházela ze solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jak je uvedeno v článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie, a z komplexního přístupu, který zohledňuje bezpečnou a legální migraci a plně ctí základní práva a hodnoty; pokud nebude možné dosáhnout v Radě shody o společném postupu v tomto smyslu, vyzývá Komisi a Radu, aby zřídily koalici členských států, která by směřovala k pokrokovější a humánnější politice EU pro uprchlíky a migraci, a vyzývá, aby v rámci takové rozšířené spolupráce byly na tuto oblast vyčleněny značné finanční prostředky;

7.      vyzývá EU a její členské státy, aby bezodkladně ustavily novou stálou námořní pátrací a záchrannou civilní operaci ve Středozemním moři, která by byla navržena v úzké spolupráci s organizacemi občanské společnosti a zohlednila by cenné zkušenosti z oblasti pátrání a záchrany, které získalo například centrum pro pomoc migrantům na moři a Lékaři bez hranic;

8.      odsuzuje, že Evropská rada nedokázala zavést důvěryhodný, závazný a celounijní mechanismus, jehož součástí by byl povinný systém pro přesídlování a nouzové přesídlování mezi členskými státy a jenž by zohledňoval právo migrantů a uprchlíků na svobodnou volbu místa, v němž chtějí dále žít; vyzývá Komisi, aby navrhla pro trvalý mechanismus přesidlování takový počet míst, který by odpovídal stávající potřebě států prvního vstupu na základě údajů o dosavadních vstupech po moři a zemi za rok 2015;

9.      vyzývá k okamžitému pozastavení dublinského nařízení, které nezajišťuje účinný přístup k azylu;

10.    vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na současný příval uprchlíků okamžitě začaly uplatňovat směrnici o poskytování dočasné ochrany (směrnice 2001/55/ES);

11.    zdůrazňuje, že je zapotřebí více využívat bezpečné a zákonné možnosti a posílit ustanovení o humanitárních vízech ve Vízovém kodexu a vyzvat členské státy, aby tato humanitární víza rozšířily či aby ustoupily od jejich vyžadování od osob přicházejících z konfliktních oblastí;

12.    podtrhuje skutečnost, že kromě funkčního programu pro přesídlování by se členské státy měly shodnout na poskytování dalších zákonných možností, k nimž patří větší využívání institutu sloučení rodiny, systémy soukromého sponzorování a pružné způsoby udělování víz, včetně víz pro studijní a pracovní účely;

13.    odsuzuje, že se Rada rozhodla, že veškeré své úsilí, včetně vojenského, zaměří na boj, který nejenže není úspěšný, ale je i špatně cílený, neboť převaděči těží ze skutečnosti, že migranti a uprchlíci nemají k řešení své situace k dispozici dostatečné zákonné možnosti; odsuzuje plán na ničení plavidel na pobřeží Libye a dalších severoafrických zemí a vyzývá EU a její členské státy, aby ukončily operaci EUNAVFOR Med;

14.    vyzývá členské státy, aby neprodleně zřídily vhodné infrastruktury pro přijímání migrantů a žadatelů o azyl a přiznaly lidem prchajícím před probíhajícími konflikty status uprchlíků prima facie;

15.    lituje skutečnosti, že řadě lidí, kteří prchají z důvodu omezení lidských práv ve zranitelných či zhroucených státech, nebude status uprchlíka přiznán a stanou se z nich lidé bez náležitých dokladů, přestože jejich strach z pronásledování je řádně odůvodněný;

16.    odsuzuje zrychlení a prosazování plánovaných návratů z „kritických míst“ na základě seznamu tzv. bezpečných zemí; vyjadřuje své obavy nad tím, že tento postup znemožní státním příslušníkům a rezidentům z těchto třetích zemí, aby podali individuální žádost o azyl; zdůrazňuje, že přístup vycházející z koncepce „bezpečných zemí“ oslabuje lidská práva osob, které jsou příslušníky zranitelných skupin, jakými jsou například ženy, které se staly obětí pronásledování na základě pohlaví, či osoby z řad LGBTI; zejména odsuzuje prohlášení předsedy Komise Junckera o tom, že všechny kandidátské země na přistoupení do EU, mezi něž se řadí i Turecko a země Balkánu, by měly být považovány za bezpečné země;

17.    odsuzuje postoj Komise, podle kterého je využití donucovacích či zadržovacích prostředků při odebírání otisků prstů „osvědčeným postupem“, jsou-li tyto prostředky přiměřené; vyzývá Komisi, aby poskytla informace o tom, jak jsou při tomto postupu respektována práva osoby na lidskou důstojnost, a odsuzuje prosazování tohoto kriminalizujícího postupu ze strany členských států;

18.    odsuzuje zadržování migrantů a vyzývá ke zrušení záchytných zařízení; podporuje úsilí některých členských států v tomto směru;

19.    vyzývá k pozastavení dohod o zpětném přebírání osob se zeměmi, které nerespektují základní lidská práva;

20.    vyzývá členské státy, aby dodržovaly mezinárodní zásadu nenavracení, a to nejen svými proklamacemi, ale i svými činy; připomíná zákaz kolektivního vyhoštění;

21.    vyzývá Komisi a členské státy, aby okamžitě zastavily spolupráci se třetími zeměmi, jejímž cílem je zabránit migrantům a uprchlíkům v dosažení bezpečného útočiště v Evropě a posílení ostrahy hranic; vyzývá k ukončení jednání o jakékoli takové dohodě se třetími zeměmi, které nezaručují ochranu uprchlíků a nedodržují základní práva, jako je např. Eritrea, Súdán, Somálsko, Etiopie a Egypt, a se všemi zeměmi, z nichž uprchlíci prchají, a k ukončení chartúmského a rabatského procesu; rovněž požaduje pozastavení veškeré finanční pomoci režimům v Egyptě a Eritrei, neboť zprávy OSN a nevládních organizací svědčí o porušování lidských práv v těchto zemích;

22.    odmítá návrhy členských států zřídit evropská azylová nebo záchytná střediska ve třetích zemích a zapojit severoafrické země a Turecko do evropských pátracích a záchranných akcí s cílem zachycovat uprchlíky a navracet je na africké či turecké pobřeží; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby Parlamentu předložila hodnocení souladu těchto návrhů s mezinárodním právem, zejména se Ženevskou konvencí, a veškerých dalších praktických a právních překážek bránících v jejich provedení;

23.    připomíná, že právo na azyl je základním lidským právem zaručeným mezinárodními právními předpisy a závazky, které musí dodržovat všechny členské státy; zdůrazňuje proto, že členské státy by při vyřizování naléhavých žádostí o ochranu měly více využívat postupy, které mají k dispozici, a častěji se při tom opírat o stávající právní rámec, a to i v případech žádostí o azyl podaných na jejich konzulátech v třetích zemích, které jsou však vyřizovány až po příchodu žadatele do Evropy; připomíná, že míra úspěšnosti žádostí o azyl se mezi jednotlivými členskými státy značně liší; v tomto ohledu je znepokojen politikou zadržování a navracení, kterou některé členské státy uplatňují vůči „neúspěšným žadatelům o azyl“;

24.    s ohledem na dramatické důsledky vojenských zásahů z minulosti, které se projevily v masivním nárůstu počtu uprchlíků, vyzývá EU a její členské státy, aby se nezapojovaly do konfliktů ve třetích zemích, neposkytovaly jejich aktérům zbraně ani jinou podporu a aby za základ své zahraniční politiky považovaly podporu míru a odmítání násilných zásahů; vyzývá EU a její členské státy zejména k tomu, aby se zdržely jakýchkoli vojenských zásahů v Sýrii a Libyi;

25.    připomíná, že v rámci rozvojových cílů tisíciletí se členské státy zavázaly k financování rozvojové pomoci ve výši 0,7 % HDP; lituje skutečnosti, že téměř všechny členské státy tento závazek nenaplnily; odsuzuje, že některé z členských států svou účast dokonce snížily; v této souvislosti vyzývá k navýšení podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti a místním orgánům na všech úrovních;

26.    odsuzuje xenofobní projevy a postoje vedoucích představitelů některých členských států a skutečnost, že krajně pravicové síly zneužívají stávající krizi k šíření svých nenávistných projevů; odsuzuje rovněž skutečnost, že někteří vedoucí představitelé členských států i nadále přispívají k matení či vyhraněným přístupům, pokud jde o uprchlíky, žadatele o azyl či ekonomické přistěhovalce; odsuzuje zejména veškerá opatření, která v současnosti přijímá maďarská vláda a která jsou v rozporu s mezinárodním azylovým právem, včetně změny vnitrostátních azylových právních předpisů, budování nových hraničních bariér a násilného vyklizení vlaku s uprchlíky, jakož i nedávné výroky předsedy vlády Viktora Orbána;

27.    podporuje robustní navýšení prostředků Azylového, migračního a integračního fondu pro rok 2016; žádá, aby veškeré prostředky, které jsou v rámci tohoto fondu k dispozici, byly vyčleněny přednostně na azyl a integraci, zejména v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení v zájmu podpory rovnocenného zapojení do života společnosti;

28.    vyzývá Radu a členské státy, aby provedly opatření, která již dříve vyhlásila Komise a jejichž cílem je zvýšit solidaritu a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, včetně nového návrhu, který se týká zřízení trvalého mechanismu pro přesídlování s dalším podstatným navýšením míst pro přesídlení, neboť tato opatření jsou prvním krokem správným směrem, a to i s přihlédnutím k tomu, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, do jehož příslušnosti tyto otázky spadají, v současnosti připravuje zprávu, která bude vyjadřovat střednědobé a dlouhodobější politické záměry Parlamentu v otázkách migrace;

29.    vyzývá k okamžitému uspořádání Evropského summitu, který by se věnoval otázce zásadní změny migrační a azylové politiky;

30.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.