Evropský parlament,

–       s ohledem na svá předchozí usnesení o mírovém procesu na Blízkém východě, zejména na usnesení ze dne 17. prosince 2014 o uznání státnosti Palestiny

Přijaté texty, P8_TA(2014)0103.

–       s ohledem na závěry Rady o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 20. července 2015,

–       s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Federicy Mogheriniové o vytvoření nové izraelské vlády ze dne 7. května 2015 a na prohlášení jejího mluvčího o žhářském útoku na Západním břehu ze dne 31. července 2015 a o nedávných rozhodnutích Izraele týkajících se dalšího rozšiřování osad ze dne 29. července 2015,

–       s ohledem na místní prohlášení EU o demolicích v oblasti C a stavebních pracích na zdi v Cremisanu ze dne 24. srpna 2015,

–       s ohledem na podporu, kterou ve společném prohlášení ze dne 19. srpna 2015 jménem EU vyjádřili agentuře UNRWA vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn a komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides,

–       s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé,

–       s ohledem na Evropsko-středomořskou prozatímní dohodu o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy na straně druhé,

–       s ohledem na příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN,

–       s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949,

–       s ohledem na „Diplomatický plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu a opatření k vytvoření diplomatické perspektivy a zajištění pozitivních impulsů pro dosažení dohody“, který představil místopředseda Knesetu Jechi´el Chilik Bar dne 27. července 2015,

–       s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že po iniciativě ministra zahraničí USA Johna Kerryho v letech 2013–2014 a po válce v Pásmu Gazy v létě 2014 nastala v blízkovýchodním mírovém procesu mezi Izraelci a Palestinci další patová situace, vzhledem k tomu, že v Radě bezpečnosti OSN se usiluje o obnovení mírového procesu; vzhledem k tomu, že místopředseda Knesetu Jechi´el Chilik Bar za podpory předních vůdců izraelské opozice představil v červenci 2015 „Diplomatický plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu a opatření k vytvoření diplomatické perspektivy a zajištění pozitivních impulsů pro dosažení dohody“;

B.     vzhledem k tomu, že izraelsko-palestinský konflikt má nadále dopad na celou oblast Blízkého východu; vzhledem k tomu, že násilná krize v Sýrii, vzestup tzv. Islámského státu, sílící radikalizace a šíření terorismu na Blízkém východě představují pro Izrael a celý region vážné bezpečnostní hrozby a dále zhoršují utrpení Palestinců, avšak zároveň také formují společné zájmy arabských států a Izraele, a to v době, kdy dohoda o jaderné otázce s Íránem nabízí výjimečnou příležitost pro mírový proces, která by se neměla opomenout;

C.     vzhledem k tomu, že vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise si poté, co se ujala funkce, zvolila v listopadu 2014 pro svou první oficiální zahraniční cestu Izrael a Palestinu a prokázala své osobní odhodlání obnovit a posílit zapojení EU v mírovém procesu na Blízkém východě; vzhledem k tomu, že Fernando Gentilini byl jmenován novým zvláštním zástupcem EU pro mírový proces na Blízkém východě; vzhledem k tomu, že EU navzdory svým ambicím a odhodlání plnit v této oblasti nezávislou úlohu stále nemá komplexní a soudržnou vizi, pokud jde o její zapojení do mírového procesu na Blízkém východě, které by mělo zohledňovat rychle se měnící situaci v regionu;

D.     vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně podpořil řešení v podobě dvou států, díky němuž by bylo možné mírové a bezpečné soužití Státu Izrael v rámci bezpečných a uznaných hranic a nezávislého, svrchovaného, celistvého a životaschopného Státu Palestina v rámci hranic z roku 1967, na základě vzájemně dohodnutých výměn území a s Jeruzalémem jakožto hlavním městem obou států; vzhledem k tomu, že většina klíčových prvků řešení v podobě dvou států je oběma stranám známa již z předchozích jednání;

E.     vzhledem k tomu, že podle odhadů žije na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, asi 600 000 židovských osadníků; vzhledem k tomu, že pokračující demolice palestinských domů a přesidlování palestinských rodin, omezení svobody pohybu Palestinců a jejich přístupu k zemědělské půdě, násilí židovských osadníků, budování separačních bariér za zelenou linií a těžba palestinských přírodních zdrojů Izraelem jakožto okupační silou představuje v této oblasti jednoznačné porušení mezinárodního práva a zásadně ohrožuje možnost řešení v podobě dvou států;

F.     vzhledem k tomu, že podle Palestinské monitorovací skupiny židovští osadníci provedli na Západním břehu od roku 2004 více než 11 000 útoků na Palestince, vzhledem k tomu, že podle izraelské organizace Yesh Din, která se zabývá lidskými právy, skončilo v letech 2005 až 2014 pouze 1,9 % případů násilí osadníků projednávaných před soudem úspěšně, tedy trestním stíháním;

G.     vzhledem k tomu, že status Jeruzaléma je nadále klíčovou otázkou mírového procesu na Blízkém východě, vzhledem k tomu, že EU a mezinárodní společenství nikdy neuznaly jednostrannou anexi východního Jeruzaléma Izraelem; vzhledem k tomu, že Palestinci žijící ve východním Jeruzalémě nadále trpí v důsledku nejistého legálního trvalého pobytu, konfiskace jejich půdy a systematické diskriminace v přístupu k veřejným službám, plánování a stavebním pracím a v přístupu k náboženským místům a památkám, což je výsledkem politik izraelské vlády, jejichž cílem je změnit demografické složení této oblasti;

H.     vzhledem k tomu, že počet palestinských uprchlíků, což je další klíčová otázka mírového procesu, dosahuje v současnosti podle Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) téměř 5 milionů, přičemž většinu z nich tvoří uprchlíci druhé či třetí generace;

I.      vzhledem k tomu, že sjednocení Palestiny představuje zásadní prvek mírového procesu na Blízkém východě a nezbytný předpoklad řešení v podobě dvou států; avšak vzhledem k tomu, že toto sjednocení je i nadále podrýváno vnitřním politickým napětím mezi Palestinci a izraelskou blokádou Pásma Gazy a tím, že v této oblasti neuplatňuje palestinská správa účinně své pravomoci;

J.      vzhledem k tomu, že na Pásmo Gazy, které je fakticky pod kontrolou hnutí Hamás, je od roku 2007 uvalena blokáda; vzhledem k tomu, že tato blokáda zničila jeho hospodářství, vedla k vysoké nezaměstnanosti a nedostatku základního zboží a má obrovský psychologický dopad na obyvatele, zejména na mladé lidi; vzhledem k tomu, že mnohé děti v Gaze zažily již třetí válku a trpí post-traumatickými následky těchto válek; vzhledem k tomu, že humanitární krize v Gaze se od války v létě 2014 dále zhoršila a že do této oblasti se nedostává dostatek stavebního materiálu; vzhledem k tomu, že EU opakovaně odsoudila raketové útoky z Gazy namířené na izraelská území a vyzvala k účinné prevenci pašování zbraní do pásma;

K.     vzhledem k tomu, že v izraelských věznicích je v současnosti zadržováno a vězněno 5 700 Palestinců, včetně 160 dětí, 26 žen a 400 administrativně zadržovaných osob; vzhledem k tomu, že v izraelských věznicích je nyní zadržováno 10 členů Palestinské legislativní rady, z nichž tři jsou v administrativní vazbě; vzhledem k tomu, že dne 30. července 2015 schválil Kneset zákon o nuceném podávání stravy, který povoluje krmit za použití síly palestinské vězně držící hladovku;

L.     vzhledem k tomu, že společenští aktéři, organizace zabývající se lidskými právy, míroví aktivisté, umělci, spisovatelé, akademici a veřejně činní intelektuálové jak na izraelské, tak palestinské straně tvoří důležitou společenskou a politickou vrstvu svých komunit a představují základ demokratického mírového hnutí; vzhledem k tomu, že rozmanitost hlasů a pohledů, dynamická občanská společnost a inkluzivní veřejná diskuse mohou posílit demokratické instituce na obou stranách a přispět k tomu, aby bylo dříve dosaženo míru a usmíření;

M.    vzhledem k tomu, že UNRWA, která poskytuje životně důležité služby palestinským uprchlíkům na okupovaných palestinských územích a také v Jordánsku, Libanonu a Sýrii, čelí vůbec největšímu nedostatku finančních prostředků ve své historii; vzhledem k tomu, že EU a členské státy jsou pro UNRWA i nadále největšími dárci a pokrývají téměř 40 % celkové podpory, kterou agentura dostává;

1.      vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s přetrvávající patovou situací mezi Izraelci a Palestinci, která nastala v mírovém procesu na Blízkém východě, a vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě obnoveno důvěryhodné mírové úsilí na obou stranách, a to na základě jednoznačného závazku obou stran, že se zdrží jakéhokoli porušování mezinárodního práva, aby se tak dosáhlo skutečných a hmatatelných výsledků v rámci stanoveného harmonogramu;

2.      podporuje pokračující úsilí Rady bezpečnosti OSN, především iniciativu Francie, jejímž cílem je obnovení mírových jednání mezi Izraelci a Palestinci na základě rezoluce, která by stanovila rámec a časový plán tohoto procesu; jestliže však bude stávající patová situace trvat i nadále, vyzývá k tomu, aby byla připravena komplexní evropská mírová iniciativa, která by mohla být představena na mezinárodní mírové konferenci za účasti obou stran a všech příslušných regionálních a mezinárodních aktérů; podporuje zřízení mezinárodní podpůrné skupiny, jež bylo oznámeno v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 20. června 2015; bere na vědomí diplomatický plán, který představil místopředseda Knesetu Jechi´el Chilik Bar, a považuje jej za důležitý příspěvek v úsilí o mír;

3.      opětovně připomíná svou silnou podporu řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které by se zakládalo na existenci dvou států a díky němuž by bylo možné mírové a bezpečné soužití Státu Izrael v rámci bezpečných a uznaných hranic a nezávislého, svrchovaného, celistvého a životaschopného Státu Palestina v rámci hranic z roku 1967, na základě vzájemně dohodnutých výměn území a s Jeruzalémem jakožto hlavním městem obou států;

4.      zdůrazňuje, že zachování životaschopnosti řešení založeného na existenci dvou států přijetím konkrétních opatření a zajištěním plného dodržování práv místních obyvatel musí představovat pro EU a mezinárodní společenství okamžitou prioritu; s nadějí očekává zahájení strukturovaného dialogu mezi EU a Izraelem ohledně situace na Západním břehu a zachování řešení v podobě dvou států, v rámci něhož by se mělo hovořit i o otázce osad;

5.      opětovně zdůrazňuje, že míru mezi Izraelci a Palestinci lze dosáhnout pouze nenásilnými prostředky, a to vyjednáním dohody o konečném statusu, která vyřeší veškeré vzájemné požadavky; odsuzuje veškeré násilí, které je namířeno proti civilnímu obyvatelstvu na obou stranách, nebo je ohrožuje; opakuje, že je pevně odhodlán zasazovat se o bezpečnost Izraele; nadále podporuje politiku nenásilného odporu palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse;

6.      zdůrazňuje skutečnost, že jakéhokoli trvalého řešení izraelsko-palestinského konfliktu lze dosáhnout výhradně v rámci regionu za aktivní a trvalé podpory mezinárodního společenství; v této souvislosti zdůrazňuje význam arabské mírové iniciativy a vyzývá Izrael, aby na tuto iniciativu oficiálně reagoval; vyzývá k tomu, aby se do mírového procesu zapojili všichni příslušní regionální aktéři, kteří mají zvláštní zájem na otázkách týkajících se hranic a uprchlíků, především Liga arabských států a Egypt, Jordánsko a Libanon;

7.      zdůrazňuje, že je nejvyšší čas, aby EU plnila v mírovém procesu na Blízkém východě výraznou politickou úlohu; vítá osobní závazek místopředsedkyně, vysoké představitelky a důrazně podporuje její úsilí v této souvislosti; vítá závazek EU, který byl vyjádřen v závěrech zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 20. července 2015, aktivně pracovat na obnoveném multilaterálním přístupu k mírovému procesu v konzultaci se všemi zúčastněnými stranami a zapojit se na základě arabské mírové iniciativy do společné činnosti s regionálními partnery; zdůrazňuje však, že EU by se měla nejen zapojit, ale že by měla hrát v tomto procesu vedoucí úlohu v úzké spolupráci s dalšími klíčovými mezinárodními aktéry, a to tím, že bude provádět jasnou a konzistentní politiku zakotvenou v širší strategii pro změnu geopolitického uspořádání na Blízkém východě;

8.      naléhavě vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby účinně využila všech stávajících nástrojů EU včetně pozitivních i negativních pobídek, které poskytují prostředek, jak působit na Izrael i Palestince s cílem dosáhnout řešení založeného na existenci dvou států; zdůrazňuje, že budoucí vývoj vztahů EU jak s Izraelem, tak s Palestinci by měl být podmíněn jasným závazkem a citelným pokrokem směrem k míru a dodržování mezinárodního práva; vyzývá v tomto smyslu k pokračujícímu, úplnému a účinnému provádění všech příslušných právních předpisů a zásad EU a také dvoustranných dohod EU s oběma stranami, včetně článku 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem a prozatímní dohody o přidružení EU-OOP;

9.      připomíná závazek, který vyjádřila Rada pro zahraniční věci ve svých závěrech ze dne 13. prosince 2013 – závazek opakovaný v různých závěrech a stanoviscích EU za poslední dva roky –, který stanoví, že: „v souvislosti s dohodou o konečném statusu poskytne EU oběma stranám nebývalou evropskou podporu v politické, ekonomické a bezpečnostní oblasti. Bude-li konečné mírové dohody dosaženo, Evropská unie nabídne Izraeli a budoucímu palestinskému státu zvláštní výsadní partnerství, a to včetně většího přístupu na evropské trhy, užších kulturních a vědeckých vztahů, usnadnění obchodu a investic i podpory vztahů mezi podniky. Oběma státům bude rovněž nabídnuta možnost posíleného politického dialogu a bezpečnostní spolupráce“;

10.    zdůrazňuje, že žádné finanční prostředky EU pro Izrael a evropské či jiné subjekty nesmí být použity tak, že by přímo či nepřímo přispívaly k budování nebo rozšiřování nelegálních izraelských osad na západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, nebo k izraelským aktivitám porušujícím mezinárodní humanitární právo na okupovaných palestinských územích; vítá v této souvislosti pokyny Komise ze dne 19. července 2013 týkající se způsobilosti izraelských subjektů a jejich činností na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, pokud jde o granty, ceny a finanční nástroje financované EU počínaje rokem 2014, a vyzývá k jejich plnému provádění; zdůrazňuje odpovědnost příslušných orgánů EU při zajištění toho, aby žádné finanční prostředky EU pro Palestince nemohly být přímo či nepřímo převedeny na teroristické organizace nebo činnosti;

11.    je odhodlán posilovat svou spolupráci s politickými a občanskými subjekty izraelské a palestinské společnosti, které projevují skutečný závazek dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě; připomíná své rozhodnutí zahájit iniciativu „Poslanci za mír“ jako fórum za účelem posílení svého dialogu s demokraticky zvolenými členy Knesetu a Palestinské legislativní rady;

12.    zdůrazňuje, že arabští občané Izraele mohou potenciálně hrát významnou úlohu při dosažení míru mezi Izraelci a Palestinci, přičemž bere na vědomí vzestup koalice arabských stran jakožto třetí politické síly v Knesetu, která získala mnoho hlasů také od izraelských občanů židovského původu; zdůrazňuje, že řešení založené na dvou státech musí zaručit plné dodržování důstojnosti a individuálních i kolektivních práv etnických a náboženských menšin jakožto rovnoprávných občanů svých zemí, a to v obou státech; vybízí v tomto duchu Izrael, aby pracoval na širším začlenění arabských občanů do veřejného sektoru, a to ze sociálního, hospodářského i politického hlediska; zdůrazňuje také význam konzultací s vedoucími náboženskými představiteli obou stran v průběhu celého mírového procesu;

13.    uznává, že nevyhnutelnou součástí životaschopného a dlouhodobého míru mezi Izraelci a Palestinci bude zásadní dialog mezi lidmi; vyzývá EU, aby jednala s cílem posílit organizace občanské společnosti, organizace pro lidská práva, bojovníky za mír, umělce, spisovatele, akademiky a veřejně vystupující intelektuály, kteří se snaží prosazovat dialog, kulturní výměnu, budování míru, a mezilidské kontakty na obou stranách; vyzývá také k tomu, aby EU podporovala mezikulturní výměnu Izraelců a Palestinců a mezilidský dialog mezi mladými lidmi, a to včetně vzdělávacích projektů, sportovních a uměleckých iniciativ, a programy řízené mladými lidmi;

14.    odsuzuje pokračující budování nelegálních osad ze strany Izraele a jeho expanzní aktivity na Západním břehu včetně východního Jeruzaléma i nedávná oznámení izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua o výstavbě 300 nových obytných jednotek v Beit El a 500 jednotek ve východním Jeruzalémě a rovněž zbourání 142 domů vlastněných Palestinci a další infrastruktury v oblasti C ve východním Jeruzalémě jen v srpnu 2015, včetně 16 struktur financovaných dárci, což podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí vedlo k přesídlení 201 Palestinců, z nichž bylo 121 dětí; zdůrazňuje dále, že výstavba izraelských osad na okupovaném palestinském území je podle mezinárodního práva nelegální, je v rozporu s mírem a představuje hlavní překážku mírového úsilí; vyjadřuje politování nad demolicí projektů financovaných EU a jejími členskými státy na okupovaných palestinských územích a vybízí EU a členské státy, aby nalezly společně s Izraelem odpovídající řešení, pokud jde o kompenzaci za zničený nebo konfiskovaný majetek, který byl financován evropskými daňovými poplatníky;

15.    vítá závazek EU, že v rámci rozlišení mezi Izraelem a jeho aktivitami na okupovaném palestinském území zajistí, aby všechny dohody mezi EU a Izraelem jednoznačně a explicitně uváděly, že je nelze uplatňovat na územích okupovaných Izraelem v roce 1967, jak bylo opětovně uvedeno v závěrech zasedání Rady pro zahraniční věci z 20. července 2015; vyzývá k jasnému označování izraelské produkce, pocházející z osad, na trhu EU, v souladu se stávajícími právními předpisy EU a s dlouhodobou politikou EU v této oblasti;

16.    vyjadřuje své hluboké znepokojení a připomíná své usnesení ze dne 5. července 2012, pokud jde o dále se zhoršující situaci palestinského obyvatelstva na Západním břehu, zvláště v oblasti C a ve východním Jeruzalémě, která je důsledkem pokračující výstavby osad ze strany Izraele a jeho rozpínavosti, omezení svobody pohybu pro Palestince, demolic palestinských domovů a přesídlování palestinských rodin, násilí židovských osadníků, výstavby bariéry za zelenou linií a využívání palestinských přírodních zdrojů Izraelem jakožto okupační mocí, což ohrožuje životaschopnost řešení založeného na existenci dvou států; vyzývá izraelské orgány, aby ukončily násilné přesídlování palestinského obyvatelstva a demolice palestinských domů a infrastruktury a aby jim předcházely, včetně vesnic Abú Navar a Susia;

17.    odsuzuje co nejdůrazněji nedávné útoky židovských osadníků proti Palestincům, zejména zabití 18měsíčního palestinského chlapce Alího Davabšáha a jeho otce a matky ve vesnici Duma, a vyjadřuje svou soustrast; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rostoucím násilím osadníků na Západním břehu, které přímo souvisí s izraelskou politikou osídlování; vítá prohlášení izraelského prezidenta Reuvena Rivlina a předsedy vlády Benjamina Netanjahua, v nichž odsoudili útok proti Davabšáhově rodině a nazvali jej teroristickým činem, avšak připomíná Izraeli jeho plnou odpovědnost za ochranu palestinského obyvatelstva na okupovaném území proti útokům a pronásledování ze strany židovských osadníků a za postavení všech pachatelů násilí z řad osadníků před soud;

18.    znovu opakuje, že podporuje právo palestinského lidu na sebeurčení; podporuje nadále uznání palestinské státnosti jakožto klíčový krok v odblokování patové situace v blízkovýchodním mírovém procesu a vzájemné uznání Izraele a Palestiny jakožto součást konečné dohody o konečném statusu; vítá členství Palestiny v Mezinárodním trestním soudu;

19.    opakuje svou výzvu ke skutečné palestinské jednotě, která je zásadní součástí blízkovýchodního mírového procesu; vyjadřuje politování nad nedávným opětovným zhoršením palestinského procesu usmíření v důsledku částečné obměny vlády národní jednoty koncem července 2015; bere na vědomí oznámení prezidenta Mahmúda Abbáse o jeho odstoupení jakožto vedoucího představitele Organizace pro osvobození Palestiny společně s několika členy výkonného výboru OOP; znovu opakuje svou výzvu k uskutečnění prezidentských a parlamentních voleb v Palestině, které by měly posílit demokratickou legitimitu palestinských vedoucích politických představitelů, přispět k usmíření uvnitř Palestiny a snížit politický vliv extrémistických sil včetně Hamásu;

20.    znovu vyzývá k bezodkladné rekonstrukci a obnově Pásma Gazy po válce v létě 2014, která musí být prioritou v humanitární pomoci EU a mezinárodního společenství; vyjadřuje v této souvislosti uznání hrdinskému působení Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA); vyzývá mezinárodní dárce, aby plnili závazky, které přijali na konferenci v Káhiře v říjnu 2014;

21.    vyzývá k okamžitému ukončení blokády Pásma Gazy, která je kolektivním trestem vůči místnímu obyvatelstvu, a k hospodářskému oživení této oblasti, neboť současný stav je neudržitelný a nahrává extrémistům; opakuje, že stabilita a prosperita Gazy je ve vlastním zájmu Izraele a posílí jeho bezpečnost; vítá nedávné pozitivní kroky Izraele ke zmírnění blokády, vybízí Izrael k pokračování v této cestě a palestinskou samosprávu ke kladné reakci; zdůrazňuje, že ukončení blokády Pásma Gazy spolu s řešením legitimních bezpečnostních obav Izraele by mělo nadále být důležitým bodem v agendě dvoustranných vztahů EU s Izraelem;

22.    naléhavě vyzývá palestinskou samosprávu, aby se ujala vlády v Pásmu Gazy, což je předpoklad udržitelné politické konsolidace v této oblasti; vítá závazek EU, který byl opět uveden v závěrech zasedání Rady pro zahraniční věci ze dne 20. července 2015, podporovat toto úsilí, mimo jiné obnovením a případně rozšířením oblasti působnosti a mandátu její mise pro pomoc na hraničním přechodu Rafáh EUBAM Rafah a policejní mise Evropské unie pro palestinská území EUPOL COPPS;

23.    vyzývá k okamžitému a definitivnímu ukončení vypalování raket z území Pásma Gazy na izraelské území a veškerých dalších teroristických činů z tohoto území namířených proti Izraeli; opětovně zdůrazňuje, že plné dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva oběma státy a nestátními subjekty, včetně jejich odpovědnosti, je úhelným kamenem dosažení trvalého míru a bezpečnosti mezi Izraelci a Palestinci a na Blízkém východě jako celku;

24.    opětovně žádá o propuštění všech palestinských politických vězňů, zejména členů Palestinské legislativní rady; vyzývá k úplnému dodržování práv palestinských zadržených a vězňů v izraelských věznicích, včetně osob držících hladovku; vyjadřuje své znepokojení nad zákonem o nuceném podávání stravy, který přijal Kneset dne 30. července 2015, a zdůrazňuje, že tento zákon musí být uplatňován plně v souladu s mezinárodním právem a standardy týkajícími se lidských práv;

25.    vyjadřuje hluboké znepokojení nad závažnou krizí ve financování agentury Organizace spojených národů pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA); vyzývá ke zvýšené finanční podpoře EU pro organizaci UNRWA a naléhavě vyzývá všechny další dárce, aby zvýšili financování této agentury, ale vyzývá také k tomu, aby byly řešeny hlavní důvody související se situací palestinských uprchlíků; vyjadřuje uznání organizaci UNRWA za její mimořádné úsilí, které umožnilo, aby byl školní rok 2015/2016 otevřen i pro žáky z rodin palestinských uprchlíků, a blahopřeje této organizaci;

26.    pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro mírový proces na Blízkém východě, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Knesetu, prezidentovi a vládě Izraele, Palestinské legislativní radě a palestinské samosprávě, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, parlamentům a vládám Egypta, Jordánska a Libanonu a generálnímu komisaři UNRWA.