Dokument ze zasedání
14.12.2015
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o 20. výročí Daytonské mírové dohody
( 2015/2979(RSP) )
Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao
za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o 20. výročí Daytonské mírové dohody
( 2015/2979(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Daytonskou mírovou dohodu a na obecný rámec a dvanáct příloh této dohody,
– s ohledem na svá usnesení o Srebrenici, která přijal dne 7. července 2005[1], 15. ledna 2009[2] a 9. července 2015[3],
– s ohledem na svá četná usnesení ke zprávám o pokroku Bosny a Hercegoviny,
– s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, která byla podepsána dne 16. června 2008 v Lucemburku a vstoupila v platnost dne 1. června 2015,
– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 11. března 2005 ohledně ústavní situace v Bosně a Hercegovině a pravomocí vysokého představitele;
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 21. listopadu 1995 byl v Daytonu v Ohiu parafován text Daytonské mírové dohody; vzhledem k tomu, že dne 14. prosince 1995 byla Daytonská mírová dohoda podepsána v Paříži a ukončila nejkrvavější válečný konflikt v Evropě od skončení 2. světové války;
B. vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN si válka v Bosně a Hercegovině vyžádala asi sto tisíc životů, tisíce těžce zraněných a desítky tisíc obětí sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že válka v Bosně a Hercegovině vyhnala více než dva miliony lidí z jejich domovů;
C. vzhledem k tomu, že Daytonská mírová dohoda byla nezbytná pro ukončení krveprolití, avšak bohužel nezajistila vytvoření soběstačného a funkčního státu Bosna a Hercegovina, jak ukazuje neustávající politická krize posledních let, která je důsledkem neschopnosti této země činit kompromisy;
D. vzhledem k tomu, že Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) předložila podrobné, umírněné a praktické návrhy celkové reformy ústavy Bosny a Hercegoviny;
E. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva v roce 2009 ve věci Sejdić a Finci rozhodl, že některé části současné ústavy Bosny a Hercegoviny jsou v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech; vzhledem k tomu, že v roce 2014 rozhodl tento soud ve věci Zornic podobně;
F. vzhledem k tomu, že tzv. „dubnový balíček“ změn ústavy z roku 2006, který podpořili zástupci většiny hlavních politických stran Bosny a Hercegoviny, který obsahoval řadu návrhů, jež měly posílit pravomoci na úrovni státu, a který řešil určité dysfunkce zákonodárné a výkonné moci v této zemi, o dva hlasy nedosáhl hranice počtu hlasů nutných k jeho přijetí;
G. vzhledem k tomu, že stále nebyla plně provedena příloha VII Daytonské mírové dohody; vzhledem k tomu, že nadále přetrvává nutnost nalézt spravedlivé, komplexní a trvalé řešení pro vnitřně vysídlené osoby, uprchlíky a další osoby zasažené konfliktem a zlepšit sociální a ekonomickou integraci těch, kteří se vrátili;
H. vzhledem k tomu, že podle Mezinárodního výboru Červeného kříže je stále nezvěstných asi 11 000 osob, jejichž osud není znám;
1. připomíná si historický okamžik, kdy byla 21. listopadu 1995 v Daytonu parafována a 14. prosince 1995 v Paříži podepsána Daytonská mírová dohoda, která ukončila krutý ozbrojený konflikt v srdci Evropy, jenž vedl k masivním etnickým čistkám, genocidě a nespočtu válečných zločinů;
2. vyjadřuje soustrast rodinám všech obětí války v Bosně a Hercegovině i rodinám, jejichž členové se stále pohřešují; vyzývá příslušné orgány Bosny a Hercegoviny, aby nadále spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii a aby se více zasazovaly o uzavření dosud probíhajících soudních řízení s válečnými zločinci ve své zemi a potrestání všech, kteří se dopustili krutostí a porušování lidských práv;
3. připomíná, že Daytonská mírová dohoda má 12 příloh věnovaných různým oblastem, například vojenským aspektům (příloha 1A), stabilizaci regionu (příloha 1B), ústavě (příloha 4), lidským právům (příloha 6) a uprchlíkům a vysídleným osobám (příloha 7); zdůrazňuje, že je třeba využít příležitosti 20. výročí a vyhodnotit úroveň provádění jednotlivých příloh;
4. je hluboce přesvědčen, že současná ústava Bosny a Hercegoviny, uvedená v příloze 4 Daytonské mírové dohody, naléhavě potřebuje reformu, která umožní fungování tohoto státu ve prospěch všech občanů a zahájení rozhovorů o přistoupení k EU; zdůrazňuje, že je nutné provést důkladnou revizi ústavy a nastolit reformy, jež zajistí účelné a účinné fungování institucionálního rámce této země;
5. znovu opakuje, že EU se zavázala prosazovat evropskou perspektivu a pokračování procesu přistoupení Bosny a Hercegoviny a zemí západního Balkánu; je přesvědčen, že regionální spolupráce a evropská integrace je nejlepší způsob, jak dosáhnout usmíření a překonat nenávist a rozpory;
6. je přesvědčen, že je nutné mít na zřeteli následující dlouhodobé cíle:
• konečný cíl vytvořit veřejným a transparentním postupem za účasti všech politických sil a občanské společnosti demokraticky legitimní ústavu,
• dlouhodobý výhled postupného přechodu od státu založeného na rovnosti tří konstitutivních národů ke státu založenému na rovnosti občanů,
• postupné ukončení úlohy vysokého představitele, jakmile budou splněny nezbytné podmínky, a přeměna jeho rozhodovací funkce na funkci zprostředkovatelskou;
7. připomíná svá dřívější prohlášení o podobě reformy daytonské ústavy a opakuje, že trvá na následujících bodech:
• stát by měl mít dostatečné legislativní, rozpočtové, výkonné a soudní pravomoci, aby mohl fungovat jako člen EU, aby dokázal vytvořit a udržovat funkční jednotný trh a aby zajistil hospodářskou a sociální soudržnost;
• počet správních úrovní zapojených do řízení země by měl být úměrný finančním zdrojům Bosny a Hercegoviny a měl by být založen na účinném, koherentním a účelném rozdělení odpovědnosti;
• zabezpečení klíčových národních zájmů Bosny a Hercegoviny musí být slučitelné se schopností této země jednat; je zapotřebí jasný, vyčerpávající a současně úzký výklad pojmu „klíčové národní zájmy“, aby se předešlo etnicky motivovanému zneužívání souvisejícího nástroje práva veto čistě za účelem kladení překážek;
• je zapotřebí provést důkladný přezkum mechanismu práva veto konstitutivních celků, který by měl být uplatňován pouze v případě otázek spadajících do rámce sdílené odpovědnosti státu a konstitutivních celků;
• všechny menšinové národnostní komunity musí mít stejná práva jako konstitutivní národy, což vyžaduje, aby byla zrušena etnická omezení práva být volen v souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a příslušnými stanovisky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátské komise) Rady Evropy;
8. vyzývá všechny politické strany, aby se do tohoto procesu konstruktivně a otevřeně zapojily a aby využily doporučení a vedení, jež v této souvislosti může poskytnout Benátská komise; vítá a podporuje úsilí organizací občanské společnosti o ovlivnění procesu ústavních reforem; vítá rozhodnutí Rady ministrů přijatá v září 2015 o akčním plánu pro výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sejdić-Finci a ve věci Zornic a o vytvoření komise, která vypracuje návrh novely ústavy;
9. znovu upozorňuje na povinnost provádět přílohu 7 Daytonské mírové dohody s cílem zajistit udržitelný návrat a rovněž spravedlivá, komplexní a trvalá řešení pro vnitřně vysídlené osoby, uprchlíky a další občany zasažené konfliktem; se znepokojením konstatuje, že v Bosně a Hercegovině je stále 84 500 vnitřně vysídlených osob; žádá účinné provádění revidované strategie týkající se přílohy VII Daytonské mírové dohody;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám členských států, vládám a parlamentům Bosny a Hercegoviny a jejích konstitutivních celků a vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.