Dokument ze zasedání
14.1.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
( 2015/3035(RSP) )
Beatriz Becerra Basterrechea, Filiz Hyusmenova, Ilhan Kyuchyuk, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Pavel Telička, Hilde Vautmans, Ivo Vajgl
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016
( 2015/3035(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN v oblasti lidských práv a na jejich opční protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,
– s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě OSN pro lidská práva,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně usnesení o naléhavých záležitostech v této oblasti,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014 a politice Evropské unie v této oblasti[1],
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na výroční zprávu UNHRC za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že si v letech 2015 a 2016 připomínáme významná výročí spojená s lidskými právy, mírem a bezpečností: 70. výročí založení Organizace spojených národů, 50. výročí Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (ICCPR) a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR), 30. výročí Deklarace OSN o právu na rozvoj (1986) a 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a Rozvojových cílů tisíciletí (2000);
B. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv bez ohledu na rasu, původ, pohlaví nebo barvu pleti je povinností všech států; vzhledem k tomu, že se hlásí k principu nedělitelnosti lidských práv, ať už jsou to práva občanská, hospodářská, sociální či kulturní, která jsou spolu provázaná a vzájemně závislá, a vzhledem k tomu, že porušení kteréhokoli z těchto práv má přímý negativní dopad na ostatní práva; vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat základní práva svého obyvatelstva a činit konkrétní kroky, aby přispěly k dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a jsou rovněž povinny spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem odstranit překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;
C. vzhledem k tomu, že prosazování a dodržování univerzality lidských práv je součástí etického a právního acquis EU a je jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity;
D. vzhledem k tomu, že činnost Unie v jejích vztazích se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, který zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví úctu k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad Charty OSN a mezinárodního práva;
E. vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být začleněno do všech politických oblastí týkajících se míru a bezpečnosti, rozvojové spolupráce, obchodu a investic, humanitární činnosti, změny klimatu a boje proti terorismu, neboť tyto otázky nelze řešit nezávisle na problematice dodržování lidských práv;
F. vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a tzv. zvláštní procedury pro specifické situace v jednotlivých zemích nebo pro určitá témata;
G. vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel známi jako jedni z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními postupy OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy smluvním orgánům OSN pro lidská práva;
Rada OSN pro lidská práva
1. vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou UNHRC na rok 2016;
2. vítá výroční zprávu UNHRC předloženou Valnému shromáždění OSN, která se týká jejího 28., 29. a 30. zasedání;
3. znovu opakuje své stanovisko, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, právní stát a demokracii, a naléhavě žádá členské státy OSN, aby při volbě členů UNHRC uplatňovaly kritéria založená na výsledcích dosažených v oblasti lidských práv; vyjadřuje své znepokojení nad porušováním lidských práv v některých zemích, jež byly nedávno zvoleny členy UNHRC, a zdůrazňuje, že je důležité hájit nezávislosti UNHRC, aby mohla nadále plnit své poslání účinně a nestranně;
4. opakuje svou podporu zvláštním procedurám a nezávislosti držitelů tohoto mandátu, která jim umožňuje vykonávat jejich úkoly zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s nimi spolupracovaly;
5. znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecných pravidelných přezkumů (VPR), má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a opět potvrzuje svou podporu druhé fázi přezkumu, která se zaměřuje na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která státy nepřijaly v první fázi, byla znovu zvážena v dalších fázích těchto přezkumů;
6. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se procesu VPR plně účastnilo široké spektrum stran, zejména z občanské společnosti, a vyjadřuje obavy z toho, že účasti občanské společnosti na procesu VPR brání vážné překážky a neustále rostoucí omezení;
7. vyzývá v této souvislosti všechny členské státy EU, aby použily VPR k posouzení situace v oblasti lidských práv také v členských státech EU, přičemž zdůrazňuje, že je důležité, aby se všechny členské státy EU aktivně zapojily a vydaly během procesu VPR členských států EU doporučení, a proto žádá EU a Komisi, aby poskytly subjektům občanské společnosti v jejich práci týkající se VPR členských států EU technickou podporu, včetně usnadnění jednání v Ženevě;
8. vyzývá EU a Komisi, aby na doporučení VPR navazovala v rámci politického dialogu EU se všemi dotčenými zeměmi s cílem hledat způsoby, jak tato doporučení uplatňovat prostřednictvím strategií pro jednotlivé země či regiony;
9. vítá iniciativu pro změnu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jejímž cílem je zlepšovat a posilovat globální přítomnost kanceláři OSN pro lidská práva, a to vytvořením osmi regionálních center, která by monitorovala stav lidských práv a prosazovala jejich dodržování v přímé spolupráci s partnery s cílem transformovat doporučení lidskoprávních mechanismů v reálné změny v daném místě;
Občanská a politická práva
10. vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé země přijaly ústavní změny, které mají za cíl změnit časové omezení výkonu funkce prezidenta, což v některých případech vedlo až k násilnostem v době voleb; opakuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, je jediným ukazatelem demokratické, tolerantní a pluralitní společnosti;
11. opakuje, že svobodná volba vrcholných politických představitelů ve svobodných, pravidelně konaných všeobecných volbách na základě rovného volebního práva je jedním ze základních práv, jehož by měli v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv (čl. 21 odst. 3) a s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (článek 25) požívat všichni občané, a znovu potvrzuje, že svoboda projevu a pulzující a příznivé prostředí pro nezávislou a pluralitní občanskou společnost jsou nezbytnými předpoklady pro podporu dodržování lidských práv;
12. odsuzuje neustálé šikanování a věznění obhájců lidských práv a představitelů opozice státní mocí v řadě třetích zemí; vyjadřuje znepokojení nad nespravedlivými a restriktivními zákony, které mimo jiné omezují zahraniční financování a vedou k zužování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá vlády všech států, aby prosazovaly a podporovaly svobodu sdělovacích prostředků, organizace občanské společnosti a činnost obhájců lidských práv a aby jim umožnily působit bez strachu, represí a zastrašování;
13. je mimořádně znepokojen útoky na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení, jako byly například poslední útoky na zdravotnická střediska organizace Lékaři bez hranic (MSF) v afghánském Kundúzu dne 3. října 2015 a v jemenském Razahu dne 10. ledna 2016; zdůrazňuje, že jakékoli útoky, které se zaměřují na humanitární operace a civilisty jsou podle mezinárodního humanitárního práva jednoznačně zakázány, a vyzývá strany konfliktu, aby respektovaly základní principy mezinárodního humanitárního práva a zdržely se úmyslných útoků na civilní infrastrukturu; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit bezpečnost humanitárních pracovníků s cílem reagovat účinněji na útoky;
14. zastává názor, že dnešní digitální technologie představují výhody i výzvy pro ochranu práva na soukromí a pro výkon svobody projevu online na celém světě; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje i otázky sledování a soukromí, které se dotýkají osob on-line i off-line;
15. opakuje, že se dlouhodobě staví proti trestu smrti, mučení a krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a trestání ve všech případech a za všech okolností; znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k lidské důstojnosti, a opakuje, že prosazuje právo na život a lidskou důstojnost každého jednotlivce;
16. oceňuje významný pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, neboť mnoho zemí výkon trestu smrti pozastavilo a řada dalších učinila legislativní kroky vedoucí k jeho zrušení; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že v některých zemích byl v posledních letech výkon trestu smrti obnoven; vyzývá státy, které trest smrti zrušily nebo uvalily dlouhodobé moratorium na jeho výkon, aby jej znovu nezaváděly;
Sociální a hospodářská práva
17. lituje, že ani více než 20 let od přijetí Vídeňské deklarace o univerzalitě, nedělitelnosti a vzájemné závislosti a provázanosti lidských práv není Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (ICESCR) považován za rovnocenný s Mezinárodní úmluvou o občanských a politických právech (ICCPR) a není na něj kladen stejný důraz; oceňuje úsilí UNHRC o to, aby měla všechna lidská práva stejnou váhu a byl na ně kladen stejný důraz prostřednictvím zřízení zvláštní procedury pro hospodářská, sociální a kulturní práva;
18. vyjadřuje hluboké znepokojení nad růstem extrémní chudoby, kvůli níž nelze plně požívat všech lidských práv; vítá proto zprávu zvláštního zpravodaje UNHRC o extrémní chudobě a lidských právech (A/HRC/29/31) a podporuje jeho návrhy týkající se odstranění extrémní chudoby, které zahrnují tyto body: hospodářským, sociálním a kulturním právům by měla být přiznána stejná závažnost a priorita jako občanským a politickým právům; mělo by být uznáno právo na sociální ochranu; měly by být prováděny fiskální politiky specificky zaměřené na snižování nerovnosti; měla by být znovu věnována pozornost právu na rovnost, které by mělo být naplněno skutečným obsahem; otázky přerozdělování zdrojů by se měly stát jádrem diskusí o lidských právech;
19. zastává názor, že korupce, daňové úniky, špatná správa veřejných statků a nedostatečná veřejná odpovědnost přispívají k porušování lidských práv občanů, neboť způsobují odliv financí z veřejných rozpočtů, které by měly být věnovány rozvoji lidských práv v tolik potřebných veřejných službách, jako je vzdělání, základní služby zdravotní péče a další sociální infrastruktura; domnívá se, že boj proti korupci vyžaduje opatření pro zajištění dodržování lidských práv, zejména práva na informace, svobody projevu a shromažďování, a rovněž nezávislou justici a demokratickou účast na věcech veřejných;
Podnikání a lidská práva
20. pevně podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje národních akčních plánů; zdůrazňuje, že je třeba přijmout veškerá nezbytná opatření k řešení nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, včetně nedostatků v přístupu ke spravedlnosti a prostředků právní nápravy;
21. vyzývá OSN a EU, aby řešily otázku obhájců pozemkových práv, kteří jsou obětmi postihů, včetně hrozeb, zastrašování, svévolného zadržování, útoků a vražd za svůj kritický postoj vůči rozsáhlým nákupům pozemků na úkor práva místních obyvatel ve třetích zemích na půdu a potraviny; požaduje, aby mechanismy OSN a akční plán EU v oblasti lidských práv a demokracie systematicky zahrnovaly do svých projektů v oblasti lidských práv také obhájce pozemkových práv;
22. vítá iniciativu vysokého komisaře OSN pro lidská práva s cílem posílit projekt odpovědnosti a opatření právní nápravy, tak aby přispíval ke spravedlivému a účinnějšímu režimu vnitrostátních prostředků právní nápravy, a to zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzývá všechny vlády, aby plnily své povinnosti a zajistily dodržování lidských práv a přístup ke spravedlnosti pro oběti, které čelí praktickým a právním problémům, chtějí-li v případech porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním získat přístup k prostředkům právní nápravy na státní a mezinárodní úrovni;
23. konstatuje, že v červenci 2015 poprvé zasedala otevřená mezivládní pracovní skupina (open-ended intergovernmental working group, IGWG) pro vypracování právně závazného mezinárodního nástroje pro nadnárodní společnosti a jiné podniky s ohledem na lidská práva, která byla ustavena rezolucí Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014; vyzývá EU a její členské státy, aby se aktivně účastnily jednání o tomto právně závazném mezinárodním nástroji;
Migrace
24. je znepokojen nejzávažnější humanitární krizí od druhé světové války, způsobenou rostoucím počtem osob, které byly nuceny opustit své domovy v důsledku pronásledování, ozbrojených konfliktů a široce rozšířeného násilí a kteří se ve snaze získat ochranu a nalézt lepší život vydávají na nebezpečnou cestu, při níž riskují své životy;
25. vyzývá všechny země, aby přijaly lidskoprávní přístup k migraci, tak aby se lidská práva migrantů stala jádrem politik týkajících se migrace a jejího řízení a aby se zvláštní pozornost věnovala zejména situaci menšinových a znevýhodněných skupin migrantů, jakými jsou ženy a děti; vyzývá všechny státy, aby řešily násilí páchané na základě pohlaví vůči ženám a dívkám, a zdůrazňuje, že migrační politiku je zapotřebí koncipovat z hlediska rovnosti pohlaví, aby odpovídala konkrétním potřebám žen a dívek;
26. připomíná, že všechny státy mají povinnost dodržovat a chránit lidská práva všech osob na svém území bez ohledu na jejich státní příslušnost, původ a přistěhovalecký status; opětovně připomíná, že navracení migrantů by mělo probíhat pouze při plném dodržování práv migrantů, na základě svobodného a náležitě odůvodněného rozhodnutí a pouze tehdy, pokud je v jejich zemi zaručena ochrana jejich práv; vyzývá vlády, aby ukončily svévolné zatýkání a zadržování migrantů;
Změna klimatu a lidská práva
27. vítá Pařížskou dohodu, které bylo dosaženo na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a která se týká přizpůsobení, zmírňování, vývoje technologií a jejich předávání a budování kapacit; trvá na tom, že by otázka změny klimatu měla být ústřední nedílnou součástí všech oblastí hospodářské politiky; naléhavě vyzývá všechny státy, které jsou signatářem výše uvedené dohody, aby přijaly neodkladná a ambiciózní mitigační a adaptační opatření, a to prosazováním změny klimatu jakožto ústředního prvku všech oblastí politik;
28. připomíná, že negativní dopady změny klimatu představují bezprostřední a potenciálně nezvratnou celosvětovou hrozbu pro plné požívání lidských práv a že zvláště závažně dopadá změna klimatu na zranitelné skupiny, které se již nyní nacházejí v tíživé lidskoprávní situaci; se znepokojením konstatuje, že se v důsledku doprovodných jevů změny klimatu, jako je např. vzestup hladin oceánů a náhlé povětrnostní změny způsobující sucha či povodně, očekává, že bude docházet k větším ztrátám na lidských životech, stěhování obyvatelstva a k nedostatku potravin a vody;
29. vyzývá mezinárodní společenství, aby řešilo nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“, včetně případného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v jakékoli právně závazné mezinárodní dohodě;
Práva žen
30. vítá nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, včetně narůstajícího násilného extremismu, změny klimatu, migrace, udržitelného rozvoje, míru a bezpečnosti; oceňuje závěry celosvětové studie OSN o provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, v níž se zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se ženy ujaly vůdčí role a zapojily se do řešení konfliktů a budování míru, i skutečnost, že díky jejich zapojení došlo ke zlepšení humanitární pomoci, zvýšení úsilí o zachování míru, úspěšnému završení mírových jednání a napomohlo se boji proti násilnému extremismu;
31. vyjadřuje rozhořčení nad skutečností, že se vznikem násilných extremistických skupin, jako Dá'iš v Sýrii a Iráku a Boko Haram v západní Africe, získalo násilí vůči ženám nový rozměr, který je děsivější než kdy dříve, neboť sexuální násilí se stalo nedílnou součástí cílů, ideologie a zdrojů příjmů těchto skupin, což před mezinárodní společenství postavilo nové a velice závažné výzvy; vyzývá všechny vlády a orgány OSN, aby se ještě rezolutněji zapojily do boje proti těmto děsivým zločinům a obnovily důstojné postavení žen, kterým by se mělo dostat spravedlivého zadostiučinění, odškodnění a měla by jim být poskytnuta příslušná podpora;
32. má za to, že jedním ze způsobů, jak bojovat proti extremismu, je zajistit nezávislé postavení žen, kterého lze dosáhnout vyřešením základní příčiny, jíž je nerovné postavení žen a mužů, v jehož důsledku se ženy a dívky ocitají během konfliktů ve zranitelném postavení; vyzývá OSN a všechny její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem zajistit nezávislé postavení žen, jejich smysluplné zapojení do předcházení konfliktů a jejich řešení a do mírových jednání a procesů budování míru, a to posílením jejich zastoupení na všech úrovních rozhodování, a to i v rámci vnitrostátních, regionálních a mezinárodních institucí a mechanismů;
Práva dětí
33. připomíná, že Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která je mezinárodní úmluvou o lidských právech s největším počtem stran, jež ji ratifikovaly, stanovuje řadu práv dítěte, včetně práva na život, zdraví, vzdělání a hru, jakož i právo na rodinný život a na ochranu před násilím a diskriminací a právo na vyslyšení názoru dítěte; vyzývá všechny strany této úmluvy, aby dostály svým závazkům;
34. vítá skutečnost, že OSN plánuje zahájit celosvětovou studii, která má prostřednictvím monitorování a hodnocení poskytnout přehled o tom, jak jsou stávající mezinárodní právní předpisy a normy uplatňovány v praxi, a zhodnotit, jak mohou státy konkrétně zlepšit své politiky a řešení v této oblasti; naléhavě žádá všechny státy, aby tuto studii podpořily a aktivně se do ní zapojily;
Práva osob LGBTI
35. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se v řadě zemí stále uplatňují diskriminační zákony a postupy a dochází k násilí vůči jednotlivcům z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity; nabádá k bedlivému sledování situace osob LGBTI v zemích, kde byly nedávno přijaty zákony proti těmto osobám, jež ohrožují životy příslušníků sexuálních menšin; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zákony o „zákazu propagandy“ omezujícími svobodu projevu a shromažďování, a to i v některých zemích na evropském kontinentu;
36. opětovně potvrzuje svou podporu vysokému komisaři pro lidská práva, který soustavně usiluje o to, aby osoby LGBTI mohly požívat všech lidských práv, a to zejména prostřednictvím prohlášení, zpráv a kampaně „Svobodní a rovní“; vybízí vysokého komisaře, aby pokračoval v boji proti diskriminačním zákonům a zvykům;
Bezpilotní letouny a autonomní zbraně
37. opakovaně vyzývá Radu EU, aby vypracovala společný postoj EU o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, jehož klíčovou součástí by bylo dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešení otázek, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského zásahu; trvá na tom, aby lidská práva byla součástí veškerých rozhovorů se třetími zeměmi o boji proti terorismu;
Začleňování problematiky lidských práv do všech politik EU
38. vyzývá EU, aby v souladu s článkem 21 Lisabonské smlouvy a obecnými ustanoveními o vnější činnosti Unie prosazovala univerzálnost a nedělitelnost lidských práv, včetně občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv;
39. znovu vyzývá EU, aby zaujímala přístup založený na právech a začlenila otázky dodržování lidských práv do oblasti obchodu, investičních politik, veřejných služeb a rozvojové spolupráce i do společné bezpečnostní a obranné politiky; rovněž zdůrazňuje, že politika EU v oblasti lidských práv by měla zajišťovat, aby vnitřní i vnější politiky EU byly ve vzájemném souladu a odpovídaly závazkům plynoucím ze Smlouvy;
Mezinárodní trestní soud
40. připomíná odstavec 6 závěrů Rady ze dne 16. listopadu 2015 a opakovaně vyjadřuje svou důraznou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, který usiluje o prosazování odpovědnosti a předcházení kultuře beztrestnosti, a v tomto ohledu vítá úlohu, kterou Mezinárodní trestní soud zastává při vytváření regionálního míru na africkém kontinentu a při prosazování právního státu;
Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu (UPR)
Gruzie
41. vítá členství Gruzie v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se Gruzie; bere na vědomí legislativní reformy, díky nimž došlo k pokroku v oblastech spravedlnosti, prosazování práva, státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob; konstatuje však, že důvodem nedostatečného pokroku ve většině těchto oblastí je úzké vzájemné propojení politických a hospodářských elit v této zemi;
42. konstatuje však, že je zapotřebí vyvíjet další úsilí o dosažení plné nezávislosti soudnictví a ukončení špatného zacházení, zejména v souvislosti s vazebním zadržováním a odškodňováním obětí; zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv nese vláda odpovědnost za ochranu všech dětí před násilím, a žádá gruzínskou vládu a parlament, aby provedly kontrolu všech charitativních organizací pracujících s dětmi, včetně gruzínské pravoslavné církve; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků a tím, že pozorovatelé nadále nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie, v nichž stále dochází k častému porušování lidských práv; vyzývá gruzínskou vládu, aby přijala vhodná opatření k provedení doporučení, která byla přijata v rámci procesu všeobecného pravidelného přezkumu;
Libanon
43. vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po několik let, a vyzývá EU k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad údajně vysokým počtem případů dětských sňatků a/nebo sňatků z donucení mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu právních předpisů upravujících vstup do země, pobyt v zemi a odchod z Libanonu, které nerozlišují mezi uchazeči o azyl a uprchlíky na straně jedné a migranty na straně druhé;
44. podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z Úmluvy o odstranění diskriminace žen, jíž je Libanon smluvní stranou; zdůrazňuje zejména, že je třeba zrušit tzv. „systém kafála“ a zajistit ženám z řad migrantů pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, a to i zajištěním jejich bezpečnosti a pobytu během právních a správních postupů souvisejících s jejich statusem;
Mauritánie
45. zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření v boji proti všem formám otroctví a otrockých praktik, ovšem skutečnost, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon proti otroctví, zahájily celostátní systematický a pravidelný sběr údajů o všech formách otroctví rozdělených podle jednotlivých kategorií a důkladně na základě údajů prozkoumaly historii a povahu otroctví s cílem tuto praktiku vymýtit;
46. naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a shromažďování; vyzývá také k propuštění Biráma Dáha Abeidy, Bilála Ramdaneho a Džibiho Suwa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otrokářství beze strachu z obtěžování nebo zastrašování;
Myanmar/Barma
47. vítá skutečnost, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby konané na základě soutěže mezi kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; uznává pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;
48. odsuzuje diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje jak skutečnost, že toto společenství nemá právní postavení, tak i šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než budhismu; vyzývá k úplnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech případů údajného porušování lidských práv Rohingyů a je znepokojen čtyřmi zákony, které parlament přijal v roce 2015 s cílem „chránit rasu a náboženství“, neboť mohou vést k diskriminaci na základě pohlaví; opakovaně žádá, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; zdůrazňuje, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem/Barmou, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;
Nepál
49. vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla vytvořit základy budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou odstraněny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a budou řešeny problémy spojené se zákony o státním občanství;
50. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory přijetí Aktu o pravdě, usmíření a zmizelých osobách v květnu 2014 nedošlo k potrestání viníků porušování lidských práv, jehož se za občanské války dopustily obě strany; naléhavá žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a uvrhuje téměř milion Nepálců do bezvýchodné chudoby;
Omán
51. vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě v září 2014 proběhla průlomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;
52. vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN označil jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi, přičemž uvedl, že lidé „se bojí vyjadřovat své názory, bojí se mluvit po telefonu, bojí se scházet“; je i nadále znepokojen zákazem všech politických stran a novým zákonem o státní příslušnosti, který byl přijat v srpnu 2014 a podle něhož mohou být občané, kteří se zapojí do skupin údajně poškozujících národní zájmy, zbaveni občanství, a vybízí vládu, aby v této souvislosti tento zákaz a tento zákon znovu zvážila; vyzývá orgány EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc při vytváření bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;
Rwanda
53. vyjadřuje znepokojení nad situací v oblasti lidských práv ve Rwandě, kde dochází mj. k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožnilo nezávislost soudnictví; vyzývá rwandskou vládu, aby zpřístupnila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;
54. je znepokojen navrženou změnou ústavy, jejímž cílem je dovolit stávajícímu prezidentovi kandidovat ve třetím funkčním období; vybízí vládu Rwandy, aby dodržovala Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných;
Jižní Súdán
55. vítá rezoluci Rady OSN pro lidská práva z června 2015 a vyslání mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, která má sledovat situaci v oblasti lidských práv v Jižním Súdánu a podávat o ní zprávy a komplexním způsobem posoudit údajné případy porušování a zneužívání lidských práv za účelem potrestání viníků;
56. podporuje skutečnost, že na 31. zasedání Rady pro lidská práva byla přijata navazující rezoluce, kterou byl v souladu s rezolucí z června 2015 zřízen mandát zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán, s cílem napomoci vládě při realizaci doporučení, která má vydat mise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, ohledně toho, jak zlepšit situaci v oblasti lidských práv a podpořit regionální a mezinárodní úsilí o dosažení odpovědnosti tím, že mezinárodní prostředky poskytované vládě budou provázány s celkovou mírou dodržování lidských práv v zemi;
57. vyzývá Radu pro lidská práva, aby podpořila jmenování zvláštního zpravodaje pro Jižní Súdán, který by byl pověřen monitorováním a podáváním veřejných zpráv o porušování lidských práv, včetně náboru a využívání dětských vojáků, a o využívání škol armádou, a dále předkládáním doporučení za účelem toho, aby pachatelé nesli skutečnou odpovědnost za své činy;
Sýrie
58. je vážně znepokojen neustále se zhoršující bezpečnostní a humanitární situací v Sýrii; důrazně odsuzuje zneužívání, masakry, mučení, zabíjení a sexuální násilí, kterému je syrské obyvatelstvo vystaveno ze strany Islámského státu, Asadova režimu a dalších teroristických organizací a milicí; opětovně vyzývá k udržitelnému řešení konfliktu v Sýrii pomocí politického procesu, který povede ke skutečné politické transformaci zohledňující legitimní tužby syrského lidu a nezávisle a demokraticky mu umožní, aby určoval svou vlastní budoucnost;
59. naléhavě žádá Radu pro lidská práva, aby vyzvala Radu bezpečnosti OSN k přijetí vhodných opatření k potrestání osob odpovědných za porušování lidských práv, včetně případů porušování, které lze kvalifikovat jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně toho, že situací v Sýrii se bude zabývat Mezinárodní trestní soud;
Venezuela
60. je znepokojen členstvím Venezuely v Radě OSN pro lidská práva na dobu tří let počínaje 1. lednem 2016; bere na vědomí vystoupení prezidenta Madura na mimořádném zasedání dne 12. listopadu a připomíná, že členství v radě je spojeno s odpovědností za podporu a ochranu lidských práv ve vlastní zemi, jak jednoznačně uvedl vysoký komisař Zajd Raad Husajn;
61. je hluboce znepokojen zhoršující se situací ve Venezuele a používáním násilí proti demonstrantům; v souladu s žádostmi několika mezinárodních organizací a organizací OSN vyzývá venezuelské úřady, aby neprodleně propustily všechny pokojné demonstranty, studenty a opoziční předáky, kteří byli svévolně zadrženi za to, že vykonávali své právo na svobodný projev a svá základní práva;
Prioritní země
Ukrajina
62. vyjadřuje vážné znepokojení nad neustále probíhajícími plošnými útoky v civilních oblastech, zejména na východě Ukrajiny; odsuzuje trvalé porušování lidských práv v konfliktu a plně podporuje monitorovací misi OSN pro lidská práva a zvláštní monitorovací misi OBSE na Ukrajině; vyzývá členské státy EU, aby podporovaly veškeré úsilí na úrovni OSN zaměřené na boj proti beztrestnosti a provádění nezávislého vyšetřování ve věci násilností a porušování lidských práv spojených se zásahem proti demonstrantům na Majdanu a ve věci možného používání kazetové munice vládními silami a povstalci podporovanými Ruskem v ozbrojeném konfliktu na východní Ukrajině a řešily stav lidských práv na Krymu a další porušování lidských práv v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na východní Ukrajině;
Bělorusko
63. vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustálým omezováním svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování, odsuzuje útoky na nezávislé a opoziční novináře a útoky na lidskoprávní aktivisty a jejich zadržování a odsuzuje rovněž skutečnost, že se i nadále používá trest smrti; požaduje, aby byl na 32. zasedání Rady OSN pro lidská práva prodloužen mandát zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku a vyzývá vládu, aby se zvláštním zpravodajem plně spolupracovala a zavázala se k reformám na ochranu lidských práv, které měly proběhnout již dávno, a aby za tím účelem rovněž provedla doporučení zvláštního zpravodaje a ostatních lidskoprávních mechanismů;
Ázerbájdžán
64. vítá společné prohlášení o situaci v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu vydané v rámci 29. zasedání Rady OSN pro lidská práva, avšak lituje toho, že řada členských států EU toto prohlášení nepodpořila; vyzývá členské státy EU a další členy Rady, aby stav lidských práv v Ázerbájdžánu podrobně monitorovali a usilovali o přijetí rezoluce, v níž by se vyzývalo k okamžitému propuštění obhájců lidských práv, politických a občanských aktivistů, novinářů a blogerů, kteří byli zatčeni či uvězněni na základě politicky motivovaných obvinění, k řádnému prošetření údajného mučení zadržovaných a ke zrušení zákonů, jimiž je v Ázerbájdžánu neoprávněně omezována svoboda projevu, shromažďování a sdružování;
Bahrajn
65. vítá společné prohlášení, které dne 14. září 2015 učinilo 33 zemí, přičemž se jedná o páté prohlášení o stavu lidských práv v Bahrajnu vyjadřující znepokojení nad údajným zastrašováním a vězněním osob využívajících svého práva na svobodu přesvědčení a projevu a práva na pokojné sdružování a shromažďování, včetně obhájců lidských práv, nad nedostatečnými zárukami spravedlivého soudního řízení, nedostatkem odpovědnosti za porušování lidských práv a zprávami o mučení a špatném zacházení v průběhu zadržování;
66. znovu vyzývá vládu, aby urychleně v plném rozsahu provedla doporučení bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise;
67. opakovaně žádá vládu, aby plně spolupracovala s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a se zvláštními procedurami a aby za tímto účelem mj. formalizovala dohodu o spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva;
Burundi
68. vyjadřuje hluboké znepokojení nad cílenými útoky na obhájce lidských práv, novináře a jejich rodinné příslušníky; důrazně odsuzuje politické násilí, mimosoudní popravy, porušování a zneužívání lidských práv a podněcování násilí z politických, etnických či jiných důvodů v Burundi a také trvající beztrestnost, jíž se pachatelé těší, včetně policie, bezpečnostních složek, mládežnických skupin spojených s politickými stranami a úředníků;
69. naléhavě žádá burundské orgány, aby ukončení tohoto porušování a zneužívání považovaly za klíčovou a bezprostřední prioritu, včetně toho, že neprodleně ukončí zabíjení obhájců lidských práv, novinářů a skutečných nebo domnělých oponentů a kritiků a útoky vedené proti těmto osobám a že provedou důkladné, nestranné a nezávislé šetření s cílem postavit odpovědné osoby před soud a odškodnit oběti;
70. vítá uspořádání zvláštního zasedání Rady pro lidská práva dne 17. prosince 2015, které bylo věnováno tomu, jak zabránit dalšímu zhoršení situace v oblasti lidských práv v Burundi, vyjadřuje však politování nad tím, že toto zasedání bylo tak dlouho odkládáno;
71. vyzývá k tomu, aby byla urychleně vyslána mise nezávislých odborníků, a naléhavě vyzývá, aby burundské orgány s touto misí plně spolupracovaly;
Saúdská Arábie
72. znovu opakuje, že členové UNHRC by měli být voleni mezi státy, které dodržují lidská práva, zásady právního státu a demokracie; vyjadřuje zásadní nesouhlas s rozhodnutím OSN přiznat klíčovou úlohu v oblasti lidských práv velvyslanci Saúdské Arábie při OSN v Ženevě, který byl v Radě OSN pro lidská práva zvolen předsedou skupiny nezávislých odborníků;
73. je velice znepokojen rostoucím počtem případů výkonu trestu smrti a odsuzuje tyto popravy jako nepřijatelné; žádá Saúdskou Arábii, aby vyhlásil moratorium na trest smrti;
°
° °
74. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.