Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly, včetně Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 60/251 o zřízení Rady pro lidská práva (UNHRC),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, Evropskou sociální chartu a Listinu základních práv EU,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období let 2015–2019,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Radě OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv, včetně naléhavých usnesení o těchto záležitostech,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a články 18, 21, 27 a 47 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na výroční zprávu Rady OSN pro lidská práva za rok 2015 předloženou Valnému shromáždění OSN,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že roky 2015 a 2016 jsou ve znamení výročí souvisejících s uplatňováním lidských práv a se zajišťováním míru a bezpečnosti: 70. výročí založení Organizace Spojených národů, 50. výročí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 30. výročí Deklarace o právu na rozvoj (1986), 20. výročí Pekingské deklarace a akční platformy (1995) a 15. výročí přelomové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (2000) a rozvojových cílů tisíciletí (2000);

B.  vzhledem k tomu, že všechny státy mají povinnost dodržovat lidská práva bez ohledu na rasu, původ, pohlaví či barvu pleti; vzhledem k tomu, že všechny státy jsou povinny dodržovat základní práva svých obyvatel a činit konkrétní kroky, aby usnadnily dodržování těchto práv na vnitrostátní úrovni, a spolupracovat na mezinárodní úrovni s cílem odstranit překážky, které brání uplatňování lidských práv ve všech oblastech;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování a ochrana univerzální platnosti lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a integrity,

D.  vzhledem k tomu, že činnost Unie v oblasti vztahů se třetími zeměmi se řídí článkem 21 Lisabonské smlouvy, která zdůrazňuje univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a stanoví úctu k lidské důstojnosti, dodržování zásad rovnosti a solidarity a zásad stanovených Chartou OSN a mezinárodním právem;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv by mělo být zohledňováno ve všech oblastech politiky souvisejících s mírem a bezpečností, rozvojovou spoluprací, obchodem a investicemi, humanitární činností, změnou klimatu a bojem proti terorismu;

F.  vzhledem k tomu, že k prosazování a dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu přispívají pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva, jmenování zvláštních zpravodajů, mechanismus všeobecného pravidelného přezkumu a zvláštní procedury určené k řešení situací jednotlivých zemí či tematických záležitostí;

G.  vzhledem k tomu, že někteří současní členové Rady pro lidská práva jsou bohužel považováni za jedny z nejhorších porušovatelů lidských práv a mají špatnou pověst, pokud jde o spolupráci se zvláštními procedurami OSN a dodržování povinnosti podávat zprávy orgánům OSN pro monitorování smluv v oblasti lidských práv;

1.  vítá jmenování velvyslance Čchö Kjong-rima předsedou Rady OSN pro lidská práva na rok 2016;

2.  vítá výroční zprávu Rady OSN pro lidská práva předloženou Valnému shromáždění OSN, která se zabývá jejím 28., 29. a 30. zasedáním;

3.  znovu potvrzuje svůj postoj, že by členové Rady OSN pro lidská práva měli být voleni z členských států, které dodržují lidská práva a zásady právního státu a demokracie, a naléhavě vyzývá členské státy OSN, aby jako podmínku pro zvolení do Rady OSN pro lidská práva prosazovaly kritéria založená na výsledcích v oblasti lidských práv; vyjadřuje znepokojení ohledně porušování lidských práv v některých nově zvolených členských státech Rady OSN pro lidská práva;

4.  znovu vyjadřuje svou podporu zvláštním procedurám a nezávislosti držitelů jejich mandátu, díky níž mohou svou funkci vykonávat zcela nestranně, a vyzývá všechny státy, aby s těmito procedurami spolupracovaly;

5.  znovu potvrzuje význam univerzálnosti všeobecného pravidelného přezkumu, má-li se získat ucelený obraz o stavu lidských práv ve všech členských zemích OSN, a znovu vyjadřuje podporu druhé fázi přezkumu, která se soustředí na plnění doporučení vydaných během první fáze; znovu nicméně vyzývá k tomu, aby doporučení, která státy nepřijaly v první fázi, byla znovu zvážena v dalších fázích procesu všeobecného pravidelného přezkumu;

6.  vyzývá EU a Komisi, aby se doporučeními všeobecného pravidelného přezkumu řídily při politickém dialogu EU s dotyčnými zeměmi, s cílem najít cesty a prostředky k plnění těchto doporučení prostřednictvím strategií pro jednotlivé země a regiony;

7.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se do procesu všeobecného pravidelného přezkumu plně zapojily nejrůznější zúčastněné strany, zejména pak občanská společnost, a vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že v některých zemích se kvůli výrazným omezením nemůže občanská společnost tohoto procesu účastnit;

8.  vítá iniciativu pro změnu, kterou předložil vysoký komisař OSN pro lidská práva a která má zlepšit a posílit přítomnost úřadů OSN pro lidská práva ve světě, a to vytvořením osmi regionálních center, která budou monitorovat a prosazovat dodržování lidských práv tím, že budou přímo spolupracovat s partnery na zajištění toho, aby doporučení mechanismů pro lidská práva vedla v praxi ke skutečným změnám;

9.  vyjadřuje znepokojení ohledně ústavních přezkumů, které provedly některé země s cílem změnit limit pro funkční období prezidenta, což je záležitost, která v některých případech vedla k násilí v souvislosti s volbami; znovu potvrzuje, že dodržování občanských a politických práv, včetně individuální a kolektivní svobody projevu a svobody shromažďování a sdružování, jsou jedinými ukazateli demokratické, tolerantní a pluralistické společnosti;

10.  znovu potvrzuje, že svobodná volba politických činitelů v pravidelných volbách konajících se na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva je základním právem, které by mělo být zajištěno všem občanům v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv (č. 21 odst. 3) a s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (článek 25); a znovu potvrzuje, že svoboda projevu a dynamické a podnětné prostředí pro nezávislou a pluralistickou občanskou společnost jsou předpoklady pro podporu dodržování lidských práv;

11.  odsuzuje pokračující pronásledování a zadržování obránců lidských práv a představitelů opozice, kterého se v řadě třetích zemí dopouštějí vládní síly; vyjadřuje znepokojení ohledně nespravedlivých a restriktivních předpisů, včetně omezování financování ze zahraničních zdrojů, které vedou k omezování prostoru pro činnost občanské společnosti; vyzývá všechny vlády, aby prosazovaly svobodu sdělovacích prostředků a připravovaly půdu pro její uplatňování a aby podporovaly organizace občanské společnosti a obránce lidských práv a umožnily jim vykonávat svou činnost beze strachu, represí nebo zastrašování;

12.  domnívá se, že současné digitální technologie skýtají výhody a výzvy v souvislosti s ochranou práva na soukromí a uplatňováním svobody projevu na internetu na celém světě; v této souvislosti vítá jmenování zvláštního zpravodaje OSN pro právo na soukromí v digitálním věku, jehož mandát zahrnuje dohled a otázky týkající se soukromí, které souvisejí s prostředím on-line i off-line;

13.  připomíná, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení je základním lidským právem uznaným ve Všeobecné deklaraci lidských práv a zaručeným článkem 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; připomíná rovněž, že tato svoboda úzce souvisí s jinými lidskými právy a základními svobodami, k nimž patří právo být věřící či nevěřící, svoboda rozhodnout se pro teistické, neteistické či ateistické přesvědčení a vykonávat související obřady a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby; vyjadřuje znepokojení ohledně skutečnosti, že některé země nadále nedodržují standardy OSN a používají státní represi, jejíž součástí jsou tělesné tresty, odnětí svobody, horentní pokuty či dokonce trest smrti, což je v rozporu se svobodou náboženského vyznání či přesvědčení; je znepokojen rostoucím pronásledováním náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení, včetně křesťanských společenství, jakož i nezákonným poškozováním míst, kde se tyto menšiny setkávají;

14.  vyzývá EU a její členské státy, aby vynakládaly větší úsilí na úrovni OSN a přispívaly k odstranění všech forem diskriminace na základě náboženského vyznání a aby při jednání se třetími zeměmi podporovaly mezináboženský dialog; žádá o uskutečnění konkrétních kroků na ochranu náboženských menšin a nevěřících, odpadlíků od víry a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů proti rouhání; vítá závazek EU prosazovat svobodu náboženského vyznání či přesvědčení na mezinárodních fórech, včetně podpory mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; v plné míře podporuje praxi EU ujímat se iniciativy při přijímání tematických rezolucí Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN na toto téma;

15.  zastává názor, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že obec podnikatelů může hrát významnou úlohu v oblasti podpory lidských práv a demokracie;

16.  rozhodně podporuje účinné a komplexní provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v EU i mimo ni, a to i prostřednictvím sestavování národních akčních plánů; zdůrazňuje, že je třeba učinit veškerá nezbytná opatření k odstranění nedostatků v účinném uplatňování těchto obecných zásad OSN, včetně přístupu ke spravedlnosti a opravným prostředkům;

17.  vyzývá OSN a EU, aby se zabývaly otázkou aktivistů bránících pozemková práva, kteří protestují proti rozsáhlému skupování půdy na úkor práv venkovského obyvatelstva třetích zemí na půdu a výživu, a kteří se proto stávají oběťmi represálií, včetně výhružek, obtěžování, svévolného zatýkání, útoků a vražd; požaduje, aby v rámci mechanismů OSN a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii byli do projektů v oblasti lidských práv systematicky zahrnováni aktivisté bránící pozemková práva;

18.  vítá pařížskou dohodu přijatou pod názvem Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), která se týká přizpůsobování se změnám klimatu, jejich zmírňování, rozvoje a přenosu technologií a budování kapacit; trvá na tom, že problematika změny klimatu by měla být začleněna do všech oblastí hospodářské politiky; naléhavě vyzývá všechny smluvní strany, které tuto dohodu podepsaly, aby přijaly naléhavá a ambiciózní opatření na zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se těmto změnám tím, že změnu klimatu začlení do všech oblastí politiky;

19.  vítá nedávno přijatou rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2242 o ženách, míru a bezpečnosti, která staví ženy do centra úsilí o řešení globálních výzev, k nimž patří rostoucí násilný extremismus, změna klimatu, migrace, udržitelný rozvoj, mír a bezpečnost; vítá závěry celosvětové studie OSN týkající se provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti, která zdůraznila význam vedoucí úlohy žen při řešení konfliktů a budování míru a jejich účasti na tomto procesu a dále skutečnost, že jejich účast vedla ke zlepšení humanitární pomoci, posílila úsilí o budování míru, podpořila dokončení mírových jednání o přispěla k boji proti násilnému extremismu;

20.  je rozhořčen skutečností, že od vzniku násilných extremistických skupin, jako je Islámský stát v Sýrii či Boko Haram v západní Africe, nabývá násilí páchané na ženách nový a děsivější rozměr, jelikož sexuální násilí se stalo nedílnou součástí cílů a ideologie těchto extremistických skupin a zdrojem jejich příjmů, čímž je mezinárodní společenství vystaveno nové rozhodující výzvě; vyzývá všechny vlády a instituce OSN, aby s ještě větším odhodláním bojovaly proti těmto odporným činům a aby vrátily ženám jejich důstojnost a umožnily jim dočkat se spravedlnosti, odškodnění a podpory;

21.  připomíná, že Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, jež je mezinárodní smlouvou o lidských právech, kterou ratifikoval největší počet zemí v historii, stanoví řadu dětských práv, jako je právo na život, zdraví, vzdělání a hru, ale i právo na rodinný život, na ochranu proti násilí a diskriminaci a na vyslyšení vlastních názorů; vyzývá všechny signatáře této smlouvy, aby plnili své povinnosti;

22.  vyjadřuje znepokojení ohledně skutečnosti, že v některých zemích přetrvávají diskriminační zákony a praktiky a nadále dochází k násilným činům na základě sexuální orientace a pohlavní identity; nabádá k úzkému monitorování situace osob LGBTI v zemích, kde nedávno zavedené zákony namířené proti těmto osobám ohrožují životy sexuálních menšin; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se v rámci Rady OSN pro lidská práva zaměřily na případy kriminalizace osob LGBTI;

23.  vyzývá k účinné a koordinované činnosti zaměřené na řešení základních příčin migrace; dále požaduje více úsilí na úrovni OSN, aby bylo zajištěno dostatečné financování pro Radu OSN pro lidská práva, Světový potravinový program a další orgány OSN podílející se na poskytování základních služeb uprchlíkům v oblastech konfliktu i mimo ně;

Země podléhající všeobecnému pravidelnému přezkumu (UPR)

Gruzie

24.  vítá členství Gruzie v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) a nedávný všeobecný pravidelný přezkum týkající se Gruzie; bere na vědomí významné legislativní reformy, díky nimž došlo k určitému pokroku a zlepšení mimo jiné v oblasti justice, prosazování práva, úřadu státního zastupitelství, boje proti špatnému zacházení, práv dítěte a ochrany soukromí a osobních údajů a vnitřně vysídlených osob;

25.  konstatuje, že je zapotřebí více se zaměřit na problematiku špatného zacházení, zejména v souvislosti s vazebním zadržováním a odškodněním obětí; je i nadále znepokojen situací v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků a nad tím, že pozorovatelé nadále nemají přístup do okupovaných regionů Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie, v nichž stále dochází k častému porušování lidských práv; vyzývá gruzínskou vládu, aby přijala vhodná opatření v návaznosti na doporučení z procesu všeobecného pravidelného přezkumu;

Ukrajina

26.  odsuzuje skutečnost, že pokračující ruská agrese vedla ke katastrofální humanitární situaci v Donbasu a že ukrajinským a mezinárodním humanitárním organizacím je bráněno ve vstupu do okupovaných regionů; vyjadřuje vážné znepokojení nad podmínkami, v nichž žije více než 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob, které jsou humanitární výzvou; je rovněž hluboce znepokojen porušováním lidských práv na Ruskem okupovaném Krymu, zejména katastrofální situací krymských Tatarů a také dalších menšin a těch, kteří podporují Ukrajinskou vládu; požaduje, aby EU a její členské státy řešily tyto záležitosti v rámci UNHRC;

Libanon

27.  vyjadřuje Libanonu uznání za jeho politiku otevřených hranic a přijímání uprchlíků z Palestiny, Iráku a Sýrie, kterou tato země uplatňuje již po řadu let, a vyzývá Evropskou unii k poskytnutí většího objemu prostředků a k úzké spolupráci s libanonskými orgány, aby této zemi pomohla zajistit ochranu práv uprchlíků a žadatelů o azyl; v této souvislosti je znepokojen údajně vysokým počtem dětských nebo nucených sňatků mezi syrskými uprchlíky; vyzývá libanonskou vládu, aby zvážila reformu právních předpisů upravujících vstup do země, pobyt v zemi a odchod z Libanonu, které nerozlišují mezi uchazeči o azyl a uprchlíky na straně jedné a migranty na straně druhé;

28.  podporuje doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) vyzývající k přijetí opatření, jež by zvýšila povědomí migrantek pracujících v cizí domácnosti o jejich lidských právech vyplývajících z Úmluvy o odstranění diskriminace žen, jíž je Libanon smluvní stranou; zdůrazňuje zejména, že je třeba zrušit tzv. systém kafála a zajistit ženám z řad migrantů pracujícím v cizí domácnosti účinný přístup ke spravedlnosti, a to i zajištěním jejich bezpečnosti a pobytu během právních a správních postupů souvisejících s jejich statusem;

Mauritánie

29.  zdůrazňuje, že vláda Mauritánie sice dosáhla určitého pokroku přijetím legislativních opatření v boji proti všem formám otroctví a otrockých praktik, ovšem skutečnost, že tyto předpisy nejsou účinně prováděny, přispívá k přetrvávání těchto praktik; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly zákon proti otroctví, zahájily celostátní systematický a pravidelný sběr údajů o všech formách otroctví rozdělených podle jednotlivých kategorií a důkladně na základě údajů prozkoumaly historii a povahu otroctví s cílem tuto praktiku vymýtit;

30.  naléhavě vyzývá mauritánské orgány, aby v souladu s mezinárodními úmluvami a mauritánskými zákony umožnily uplatňování svobody projevu a shromažďování; vyzývá také k propuštění Birama Daha Abeidy, Bilala Ramdaneho a Djibyho Sowa, aby mohli pokračovat ve své nenásilné kampani proti pokračujícímu otroctví beze strachu z obtěžování nebo zastrašování;

Myanmar

31.  vítá skutečnost, že se dne 8. listopadu 2015 uskutečnily volby s více kandidáty, což je důležitý milník v přechodu země k demokratickému režimu; je však i nadále znepokojen ústavním rámcem pro tyto volby, v nichž je 25 % parlamentních křesel vyhrazeno pro armádu; uznává pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v oblasti lidských práv, zároveň si však všímá řady oblastí, které i nadále vzbuzují značné obavy a mezi něž patří práva menšin a svoboda projevu, sdružování a pokojného shromažďování;

32.  odsuzuje diskriminaci Rohingyů, kterou ještě zhoršuje skutečnost, že toto společenství nemá právní postavení, a také šíření nenávistných projevů proti vyznavačům jiného náboženství než budhismu; vyzývá k úplnému, transparentnímu a nezávislému vyšetření všech zpráv o porušování lidských práv Rohingyů a domnívá se, že čtyři zákony na „ochranu rasy a náboženství“, které parlament přijal v roce 2015, zahrnují diskriminační prvky v oblasti genderu; opakovaně žádá, aby Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva bylo povoleno zřídit v této zemi svou kancelář; zdůrazňuje, že je nutné, aby předtím, než budou dokončena jednání o investiční dohodě mezi EU a Myanmarem/Barmou, bylo provedeno kompletní posouzení dopadu na udržitelnost;

Nepál

33.  vítá skutečnost, že dne 20. září 2015 vstoupila v platnost nová nepálská ústava, která by měla vytvořit základy budoucí politické stability a hospodářského rozvoje této země; doufá, že v blízké budoucnosti budou vyřešeny zbývající obavy, jež vzbuzuje politické zastoupení menšin, včetně Dalitů, a zákony o státním občanství;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že v zemi panuje obecná neochota převzít odpovědnost za případy porušování lidských práv, jichž se dopustily obě strany za občanské války, a to navzdory přijetí Aktu o zmizelých osobách, pravdě a usmíření v květnu 2014; naléhavě žádá nepálskou vládu, aby přistoupila k Mezinárodní úmluvě o ochraně všech osob před nuceným zmizením; odsuzuje omezování základních svobod tibetských uprchlíků; naléhavě žádá Indii, aby ukončila neoficiální blokádu nepálského hospodářství, jež spolu s ničivým zemětřesením, k němuž došlo v dubnu 2015, způsobuje humanitární krizi a další téměř milion Nepálců uvrhuje do bezvýchodné chudoby;

Omán

35.  vyjadřuje Ománu uznání za zřízení vládní Národní komise pro lidská práva a za pozvání, na jehož základě v září 2014 proběhla přelomová návštěva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na pokojné shromažďování; doufá, že tyto konstruktivní kroky povedou k intenzivnější spolupráci Ománu se zástupci OSN pro lidská práva a s nezávislými organizacemi činnými v oblasti lidských práv;

36.  vybízí Omán, aby přijal nezbytné kroky ke zlepšení situace, kterou zvláštní zpravodaj OSN označil jako všudypřítomnou atmosféru strachu a zastrašování v zemi, přičemž uvedl, že lidé „se bojí mluvit upřímně, bojí se komunikovat po telefonu, bojí se scházet“; je i nadále znepokojen zákazem všech politických stran a novým zákonem o státní příslušnosti, který byl přijat v srpnu 2014 a podle něhož mohou být občané, kteří se zapojí do skupin údajně poškozujících národní zájmy, zbaveni občanství, a vybízí vládu, aby v této souvislosti tento zákaz a tento zákon znovu projednala; vyzývá orgány EU a členské státy, aby Ománu nabídly technickou a právní pomoc s vytvářením bezpečného prostředí příznivého pro organizace občanské společnosti;

Rwanda

37.  vyjadřuje své znepokojení nad situací v oblasti lidských práv ve Rwandě, kde dochází mj. k omezování svobody projevu a sdružování, zmenšování demokratického prostoru poskytovaného opozičním politickým stranám a nezávislým aktivitám občanské společnosti a kde neexistuje prostředí, jež by umožnilo vznik nezávislého soudnictví; vyzývá rwandskou vládu, aby zpřístupnila demokratický prostor, v němž budou moci svobodně fungovat všechny skupiny obyvatel;

38.  je znepokojen ústavními změnami schválenými referendem dne 18. prosince 2015, které umožnily stávajícímu prezidentovi kandidovat na třetí funkční období; vyzývá rwandskou vládu, aby dodržovala článek 5 Africké charty pro demokracii, volby a správu věcí veřejných, který stanoví, že smluvní strany přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění ústavního pořádku, a zejména ústavního předání moci, a článek 23, který stanoví, že jakákoli změna ústavy porušující zásady demokratické změny vlády je nezákonná;

Jižní Súdán

39.  vítá mírovou dohodu podepsanou válčícími stranami dne 28. srpna 2015 o ukončení občanské války, která zahrnuje přechodné sdílení moci, bezpečnostní opatření a vytvoření smíšeného soudu pro projednávání všech zločinů spáchaných od počátku konfliktu; připomíná, že tento konflikt stál tisíce životů a vedl k pohybu stovek tisíc vysídlených osob a uprchlíků;

40.  vyzývá všechny strany, aby se nedopouštěly porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, ani činů, které se řadí mezi mezinárodní trestné činy, jako jsou mimosoudní popravy, násilí zaměřené na etnické skupiny, sexuální násilí spojené s konfliktem, včetně znásilnění, i násilí na základě pohlaví, nábor a využívání dětí, násilné zmizení, svévolné zatýkání a zadržování;

Sýrie

41.  zdůrazňuje význam činnosti nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Sýrii; s velkým znepokojením bere na vědomí klíčová zjištění vyšetřovací komise, že hlavní příčinou civilních obětí, svévolného vysídlování a ničení je i nadále zaměřování se na civilní obyvatelstvo, nahodilé a nepřiměřené útoky, útoky na civilisty a chráněné objekty kulturního dědictví a odvetné obléhání a blokády;

42.  vyzývá EU a členské státy, aby napomohly zajistit, aby vyšetřovací komise měla přiměřené zdroje pro plnění svého mandátu, který spočívá ve zjišťování skutečností a okolností všech spáchaných závažných činů porušování lidských práv, a případně zjišťování odpovědných osob s cílem zajistit, aby byli pachatelé, kteří se dopustili porušování práv, včetně činů, které představují zločiny proti lidskosti, postaveni před soud;

Venezuela

43.  vítá skutečnost, že se dne 6. prosince 2015 konaly ve Venezuele svobodné a spravedlivé volby; vítá skutečnost, že výsledky voleb byly přijaty jak vládou, tak opozičními silami; připomíná, že je důležité prosazovat ústavu, dodržovat lidská práva a řídit se vůlí venezuelských občanů, a zdůrazňuje, že nový parlament musí být schopen vykonávat svou činnost a státní orgány a instituce musí být schopny spolupracovat;

44.  připomíná, že nová vláda bude muset řešit řadu záležitostí v oblasti lidských práv, počínaje otázkou beztrestnosti a odpovědnosti za mimosoudní popravy, a to i v případě bezpečnostních složek, až po svévolné zatýkání a zadržování, práva politických vězňů na spravedlivé soudní řízení, nezávislost soudnictví, svobodu shromažďování a sdružování a svobodu sdělovacích prostředků;

Čína

45.  poukazuje na nedávné zhoršení situace v oblasti lidských práv v Číně; je hluboce znepokojen vězněním a souzením mnoha zastánců občanských práv, obránců lidských práv a kritiků vlády a rozsudky nad nimi; je i nadále znepokojen přetrvávajícími tvrdými omezeními svobody projevu, shromažďování a sdružování a vyznání i omezováním činnosti lidskoprávních organizací a odsuzuje často diskriminační zacházení s náboženskými a etnickými menšinami v Číně; vyzývá EU a Radu pro lidská práva, aby spolupracovaly s čínskými orgány v rámci svého dialogu s cílem dosáhnout pokroku v respektování všeobecné platnosti lidských práv;

Rusko

46.  je hluboce znepokojen situací v oblasti lidských práv v Rusku, zejména manipulacemi v soudnictví, kterých se dopouštějí politické orgány; připomíná, že existuje podezření, že někteří zástupci opozice a investigativní novináři byli zavražděni při vyšetřování případů korupce a údajných trestných činů spáchaných státními orgány či FSB; odsuzuje skutečnost, že tisk a další sdělovací prostředky jsou stále ve velké míře závislé na politickém vedení; vyjadřuje politování nad tím, že Rusko nadále zaujímá odmítavý postoj k zahraničním nevládním organizacím a nutí je k tomu, aby se registrovaly jako ruské organizace, které podléhají ruské jurisdikci a tím i přísnějším finančním a právním omezením;

Írán

47.  vyjadřuje vážné znepokojení nad situací lidských práv v Íránu, zejména nad vysokým počtem poprav vězňů, a to údajně i mladistvých pachatelů, politických vězňů a členů náboženských menšin;

o

o      o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 69. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.