Dokument ze zasedání
15.1.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou
( 2015/3032(RSP) )
Petras Auštrevičius, Javier Nart, Marietje Schaake, Johannes Cornelis van Baalen, Dita Charanzová, Ilhan Kyuchyuk, Louis Michel, Norica Nicolai, Urmas Paet, Jozo Radoš, Pavel Telička, Ivo Vajgl
za skupinu ALDE
Usnesení Evropského parlamentu o provádění dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou
( 2015/3032(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na dohody o přidružení ze dne 27. června 2014 mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na straně druhé, spolu s doprovodnými prohloubenými a komplexními dohodami o volném obchodu,
– s ohledem na ratifikaci těchto dohod Evropským parlamentem v září (Ukrajina), listopadu (Moldavsko) a prosinci 2014 (Gruzie) a na doprovodná usnesení přijata v té době Evropským parlamentem,
– s ohledem na svou zprávu o přezkumu evropské politiky sousedství přijatou v červnu 2015 a na příslušná usnesení týkající se politické situace v těchto třech zemích,
– s ohledem na programy přidružení na období 2014–2016, které nahradily akční plán evropské politiky sousedství pro tyto tři země,
– s ohledem na zprávy o pokroku Gruzie a Ukrajiny v oblasti provádění akčního plánu pro uvolnění vízového režimu ze dne 18. prosince 2015,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství a Východní partnerství byly zřízeny s cílem prosazovat mír, stabilitu a prosperitu v Evropě prostřednictvím podpory demokracie, právního státu a udržitelného hospodářského rozvoje; vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství, angažovanost EU vůči východním sousedům a partnerství s nimi nikdy nebyly plánovány jako geopolitická výzva vůči jakékoli jiné zemi;
B. vzhledem k tomu, že dohody o přidružení jsou nyní v platnosti již přes jeden rok spolu s obchodními dohodami s Gruzií a Moldavskem; vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2016 vstoupila plně v platnost prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA) mezi Ukrajinou a EU; vzhledem k tomu, že vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu mezi EU a Gruzií, EU a Moldavskem a EU a Ukrajinou představuje jeden z nejvýraznějších vzájemných přínosů dohod, jelikož význam obchodu pro růst, vytváření pracovních míst, prosperitu a stabilitu je nesporný;
C. vzhledem k tomu, že mezi EU a Moldavskem byl v dubnu 2014 zaveden bezvízový styk, a vzhledem k tomu, že poslední zprávy Komise z prosince 2015 ukazují, že Gruzie a Ukrajina nyní splňují požadavky stanovené v akčních plánech na uvolnění vízového režimu;
D. vzhledem k tomu, že angažovanost EU vůči východním partnerům se setkala s negativním postojem Ruské federace, která zjevně nahlíží na aktivní pomoc EU pouze z hlediska geopolitické soutěže, v níž příklon k EU znamená odklon od Ruska;
E. vzhledem k tomu, že se Rusko nadále přímo či nepřímo podílí na konfliktech a vnitřních sporech týkajících se všech tří přidružených zemí – abchazský a jihoosetský konflikt v Gruzii, problematika Podněstří v Moldavsku a ruská anexe Krymu a zapojení do konfliktu ve východních částech Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tyto konflikty ohrožují územní celistvost partnerských zemí, jsou v rozporu s mezinárodním právem a oslabují celkovou bezpečnostní situaci na evropském kontinentu;
F. vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy přijaly řadu sankcí a omezujících opatření vůči Ruské federaci a ruským představitelům, a to zejména v důsledku ruského záboru Krymu a přímého zapojení Ruska do konfliktu ve východní části Ukrajiny;
G. vzhledem k tomu, že přidružené země dosahují měřitelného pokroku v mnoha oblastech, přičemž zároveň čelí jak vnitřnímu politickému tlaku v důsledku politických, sociálních a hospodářských reforem a ještě stále se rozvíjející demokratické kultury, tak vnějšímu tlaku;
H. vzhledem k tomu, že demokratické instituce v těchto třech přidružených zemích jsou stále slabé; vzhledem k tomu, že přítomnost hospodářských zájmů v některých politických stranách, a tudíž i ve vládách a při jejich sestavování, rozhodujícím způsobem ovlivňuje demokratické uspořádání zemí;
I. vzhledem k tomu, že uzavření dohod o přidružení není cílem samo o sobě, ale je součástí rozsáhlejšího procesu úsilí o užší spolupráci přidružených zemí s EU, pokud jde o právní, hospodářské, politické a sociální reformy a sbližování; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je zásadní věcí provedení těchto dohod; vzhledem k tomu, že tento proces je založen na společných hodnotách Evropské unie a přidružených zemí, které jsou členy Rady Evropy;
1. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění dohod o přidružení, a pozitivní dopad, který mají dohody o volném obchodu z hlediska posílení obchodních a podnikatelských styků, pobídek k reformám a přispění k hospodářskému růstu, a znovu zdůrazňuje připravenost EU k dalšímu úsilí s cílem udržet pozitivní výsledky provedených reforem, pozorně sledovat dopad dohod o volném obchodu a minimalizovat případný negativní dopad nového režimu volného obchodu na místě;
2. zdůrazňuje skutečnost, že přidružené země se svobodně rozhodly pro smluvní vztahy s Evropskou unií a jejich volba musí být plně respektována; opakuje, že evropská politika sousedství a Východní partnerství nejsou geopolitickou výzvou vůči žádné třetí straně, ale dlouhodobou politikou ve prospěch stability, prosperity a demokracie na evropském kontinentu, založenou na dodržování lidských práv, řádné správě věcí veřejných, právním státě a tržním hospodářství;
3. zdůrazňuje, že Rada Evropské unie jednomyslně podepsala dohody o přidružení;
4. vítá pozitivní hodnocení ze strany Komise, pokud jde o uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu a Gruzii v posledním hodnocení provádění akčních plánů na uvolnění vízového režimu s těmito dvěma zeměmi; očekává, že Rada a členské státy udělí oběma zemím režim bezvízového styku bez zbytečného odkladu;
5. bere na vědomí rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2015 prodloužit hospodářské sankce proti Rusku, protože dohoda z Minsku nebyla dosud plně provedena; zdůrazňuje, že pro stabilizaci východní části Ukrajiny je nadále zásadní plné provedení dohody z Minsku a že sankce EU zůstanou v platnosti, dokud Rusko nesplní svou část dohody; připomíná, že sankce nejsou cílem samy o sobě, a vyjadřuje naději, že Ruská federace bude brzy respektovat mezinárodní právo, načež bude EU moci své sankce zrušit;
6. zdůrazňuje, že konflikty v zemích Východního sousedství vyžadují i nadále politickou pozornost Evropské unie a všech mezinárodních bezpečnostních organizací v Evropě, zejména OBSE a německého předsednictví OBSE; vyzývá ESVČ, Radu a členské státy, aby zaujaly aktivnější postoj a využily všech diplomatických a politických mechanismů pro vyřešení těchto konfliktů; poukazuje na to, že pokud určitý konkrétní mechanismus diplomatického řešení nepřinese žádné výsledky ani přes mnohaleté úsilí, mělo by se uvažovat o nových formátech; připomíná, že EU může jednat na světové scéně nejsilněji, pokud je jednotná;
7. vyzývá Komisi a ESVČ, aby společně s přidruženými zeměmi vypracovaly opatření na budování důvěry, která by mohla zmírnit napětí podél separačních linií a zmenšit utrpení lidí v těchto konfliktech; v této souvislosti zdůrazňuje význam pokračující činnosti misí SBOP EU, jmenovitě mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) a pozorovatelské mise Evropské unie (EUMM) v Gruzii;
8. opakuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost všech zemí východního sousedství, včetně tří přidružených zemí, a zdůrazňuje, že dohody, včetně ustanovení o volném obchodu, by měly být provedeny způsobem, který usnadňuje řešení územních konfliktů;
9. zdůrazňuje, že sblížením právních předpisů EU v oblastech, jako je hospodářská soutěž, vládní zakázky a ochrana práv duševního vlastnictví, přispěje prohloubená a komplexní zóna volného obchodu k modernizaci a diverzifikaci těchto ekonomik, a tím poskytne podnět pro reformy a boj proti korupci; zlepšení v oblasti bezpečnosti potravin umožní, aby se země staly způsobilými vyvážet produkty živočišného původu do EU; konstatuje, že sbližování sanitárních a fytosanitárních norem a technických předpisů a norem s požadavky EU by mělo mít příznivé účinky z hlediska růstu zemědělství a potravinářského průmyslu;
10. zdůrazňuje, že je třeba, aby soudnictví v Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině bylo zcela nezávislé;
11. zdůrazňuje rovněž potřebu skutečné svobody tisku; vyjadřuje znepokojení nad všemi případy, kdy byla v sázce svoboda projevu a tisku;
12. je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro demokratickou podporu politik EU je parlamentní kontrola; vyzývá proto Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejrychleji umožnila pravidelně a podrobně sledovat uplatňování DCFTA; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění DCFTA s cílem zamezit sociálnímu a environmentálnímu dumpingu, zejména v přechodném období u některých odvětví; zdůrazňuje význam parlamentní diplomacie a upozorňuje v této souvislosti na naprostou nezbytnost reformy Parlamentního shromáždění Euronest;
13. podporuje tři přidružené země při vynakládání úsilí v těchto oblastech:
v případě Gruzie:
i. bere na vědomí změnu předsedy vlády v Gruzii v prosinci 2015 a vítá prohlášení ve prospěch spolupráce s parlamentní opozicí s cílem zmírnit napjatou politickou polarizaci v zemi; domnívá se nicméně, že podnikání a politika nesmí být při řízení demokratické země propojeny;
ii. vítá nedávné reformy gruzínských orgánů na další posílení stability, nezávislosti a účinnosti státních institucí, zejména soudních orgánů, a úsilí o posílení ochrany lidských práv a základních svobod; domnívá se nicméně, že rozsah těchto reforem není dostatečný a neodpovídá výzvám, před nimiž stojí soudní orgány, zejména pokud jde o nezávislost a jednotný postup institucí proti nepatřičnému politickému ovlivňování; konkrétně vyzývá k ustavení transparentního výběru soudců na základě zásluh a ke změně 3leté délky trvání probačního systému pro soudce;
iii. zdůrazňuje, že stíhání musí být transparentní, založená na důkazech, přiměřená a prosta politické motivace a že by měla být vždy založena na řádném vyšetřování a probíhat řádným postupem a při jejich provádění by měly být plně dodržovány zásady spravedlivého soudního řízení, které jsou zakotveny v Evropské úmluvě o lidských právech; je i nadále znepokojen nedostatky, pokud jde o odpovědnost státního zastupitelství, a nejasnými kritérii, podle nichž jsou jmenováni státní zástupci a vyšetřovatelé; vyzývá k dalšímu úsilí o plnou nezávislost, účinnost, nestrannost a profesionalitu soudnictví, státního zastupitelství a ministerstva vnitra, jakož i nově vytvořené bezpečnostní služby, a žádá o politickou vůli vytvořit mechanismy pro jejich odpovědnost;
iv. vítá změny v zákoníku práce Gruzie; zdůrazňuje však, že právní předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti týkající se pracovních práv musí být i nadále v popředí zájmu;
v. znovu opakuje, že je znepokojen osudem dětí umístěných v internátních církevních ústavech, nad nimiž stát nevykonává dohled, zdůrazňuje, že podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv má vláda povinnost chránit před násilím všechny děti, a vyzývá k přijetí opatření, kterými se zajistí, aby případy špatného zacházení nebo sexuálního zneužívání dětí byly řádně prošetřeny a děti, které se staly jejich oběťmi, byly rehabilitovány;
vi. vyzývá k jasné a transparentní politice založené na lidských právech a k mechanismům vyšetřování, stíhání a odškodňování porušování lidských práv, přičemž by mělo být zaručeno, že tento proces bude zcela v souladu se zásadou právního státu a spravedlivého řízení;
vii. zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit politickou kulturu a klima národního usmíření; domnívá se, že zadržování a věznění státních úředníků, kteří sloužili za předchozích vlád, a členů současné opozice by mohlo být vnímáno jako znak selektivní spravedlnosti; je znepokojen možným využíváním soudnictví v boji proti politickým oponentům, což by mohlo mařit evropské směřování Gruzie a úsilí gruzínských orgánů vyvíjené v oblasti demokratických reforem; vyzývá všechny politické síly, aby se vyvarovaly tohoto druhu účelového využívání politiky a aby důsledně bojovaly za odstranění korupce a proti zneužívání veřejných funkcí;
viii. vyzývá gruzínskou vládu, aby především s ohledem na parlamentní volby, které se mají konat v roce 2016, vytvořila příznivé prostředí pro svobodné sdělovací prostředky, které podporuje svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků, a aby sdělovacím prostředkům umožnila informovat nezávisle a objektivně, bez politického či ekonomického nátlaku; vyjadřuje své znepokojení nad nedávnými pokusy o změnu vlastnictví a redakční politiky gruzínské nejpopulárnější nezávislé televizní stanice Rustavi 2 a v souvislosti se svobodou sdělovacích prostředků v zemi; vyzývá v této souvislosti k plnému provedení právních předpisů v oblasti transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a znovu opakuje, že žádné rozhodnutí soudu nemůže ohrožovat nezávislost redakční politiky sdělovacích prostředků;
ix. vyzývá gruzínskou vládu, aby iniciovala reformu volebního práva, a zajistila tak lepší poměrné a pluralitní zastoupení, v souladu s požadavky mezinárodního společenství a EU a rozhodnutím gruzínského ústavního soudu;
x. odsuzuje snahy o budování památníků a vztyčování soch Josefa Stalina a vyzývá gruzínské orgány, aby se od těchto aktivit distancovaly a náležitě ctily památku milionů obětí stalinismu;
xi. zdůrazňuje, že podle gruzínského statistického úřadu (Geostat) došlo v průběhu prvních 12 měsíců provádění DCFTA k nárůstu objemu gruzínského dovozu do EU o 15 %, zatímco objem vývozu z EU směřujícího do Gruzie mírně poklesl (o 6,2 %); vyzývá k tomu, aby se Gruzie připojila ke Smlouvě o Energetickém společenství, a zajistila tak plný soulad s kapitolou 11 DCFTA;
xii. zdůrazňuje, že je nezbytné urychlit v praxi provádění právních předpisů týkajících se bezpečnosti potravin a zlepšit spolupráci mezi gruzínskými agenturami v zájmu dosažení kýžených výsledků v rámci DCFTA;
xiii. vyzývá vládu Gruzie, aby do procesu reforem intenzivněji zapojila občanskou společnost;
v případě Moldavska:
i. vyjadřuje politování nad tím, že moldavský parlament a politické strany v něm zastoupené dosud nedokázaly sestavit novou vládu poté, co v důsledku hlasování o nedůvěře vládě konaného dne 29. října 2015 odstoupila vláda premiéra Valeriu Streletse; domnívá se, že patová politická situace v Moldavsku dosáhla kritického bodu, kdy hrozí destabilizace institucí této země a kdy je ohrožena ekonomika, politická legitimita všech politických stran a boj proti korupci, což má velký dopad na příliv přímých zahraničních investic;
ii. vyzývá všechny politické strany v Moldavsku, aby se se vší vážností zapojily do jednání s cílem dosáhnout potřebné většiny k sestavení vlády, která bude moci pokračovat v provádění nezbytných reforem, zejména pokud jde o stabilizaci hospodářství v souladu s požadavky Světové banky a MMF s cílem zajistit investice a zadávání veřejných zakázek;
iii. zdůrazňuje, že Moldindconbank, Moldova Agroindbank a Victoria Bank by měly být podrobeny diagnostickému auditu a případné zjištěné problémy by měly být okamžitě řešeny; konstatuje, že dohled nad bankovním sektorem je i nadále nedostatečný; zdůrazňuje, že na finanční krizi nejvíce doplácejí podniky, neboť mají stížený přístup k úvěrům;
iv. zdůrazňuje, že rok poté, co se začala provádět DCFTA, se celkový objem moldavského vývozu snížil o 14,8 %, avšak obchod s EU byl nejstabilnější, přičemž objem vývozu poklesl pouze o 1,4 %, kdežto objem vývozu do SNS a jiných partnerských zemí se snížil mnohem výrazněji; poukazuje zejména na případ zemědělsko-potravinářského zboží, u kterého byla očekávání velmi vysoká a o kterém mnozí oponenti tvrdili, že v něm Moldavsko není konkurenceschopné, avšak změna, již přinesl vývoz do EU, byla pozitivní a došlo k nárůstu o 10,8 %;
v. poznamenává, že pokud jde o služby, spočívají zásadní nedostatky v interních právních předpisech, které postrádají základní vymezení pro usazování a pohyb kvalifikovaných pracovníků a pro odvětví pojišťovnictví, což Moldavsko vystavuje nebezpečí podobnému tomu, jež vedlo k celosvětové bankovní krizi;
v případě Ukrajiny:
i. vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k plnému provedení dohody z Minsku, a vybízí ukrajinské i ruské orgány, aby udělaly vše, co je v jejich silách, aby byly veškeré závazky vyplývající z této dohody plně provedeny; vítá práci, jež byla vynaložena v oblasti legislativních reforem, které jsou nezbytné pro splnění požadavků dohody z Minsku, a práci zaměřenou na splnění akčního plánu pro uvolnění vízového režimu a dodržení akčního plánu v oblasti přidružení a zdůrazňuje, že budou-li tyto reformy plně provedeny, změní zásadním způsobem ukrajinskou společnost a zlepší podmínky pro ukrajinské občany;
ii. vyzývá členské státy, aby i nadále zajišťovaly plnou obsazenost a funkčnost mise OBSE; bere na vědomí žádosti ukrajinské vlády o to, aby byly posíleny mezinárodní mírové jednotky podél ukrajinsko-ruské hranice a v Luhanské a Doněcké oblasti; souhlasí s tím, že jakmile to situace dovolí, mělo by v rámci plného provádění dohody z Minsku být stranám konfliktu nabídnuto umístění mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, asistovala by při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací;
iii) opětovně vyzývá k tomu, aby se zvláštní pozornost i nadále věnovala reformě soudnictví a boji proti korupci, neboť jsou to právě tyto dvě oblasti, jež představují kritický bod na cestě k obnovení plné důvěry v ukrajinský parlament a ukrajinské politické strany a jejich legitimity;
iv. vyzývá ukrajinské orgány, politiky, hlavní představitele, politické strany a další tvůrce veřejného mínění, aby i nadále vynakládali úsilí o sjednocení země, překonání vnitřních rozporů a ukončení často polarizované politické kultury v této zemi; zdůrazňuje, že politické strany musí být přeměněny z organizací závislých na financování a vlivu oligarchů na plně demokratické organizace se širokou členskou základnou; zdůrazňuje, že je třeba důsledně uplatňovat právo v oblasti financování stran;
v. vítá skutečnost, že dne 1. ledna 2016 vstoupila v platnost prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu, a vyjadřuje politování nad rozhodnutím Ruské federace omezit obchod s Ukrajinou, což je v rozporu se závazky v rámci WTO a dvoustrannými závazky; připomíná, že Komise se účastnila technických rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem týkajících se důsledků dohody o volném obchodu, což bylo vůbec poprvé, kdy se EU účastnila rozhovorů se třetí zemí týkajících se dvoustranné dohody; doufá, že tyto rozhovory budou moci pokračovat a přinesou konkrétní výsledky; vyzývá proto Ruskou federaci, aby upustila od dalších obchodních omezení a zapojila se do konstruktivnějšího dialogu s EU i Ukrajinou;
vi. poznamenává, že Ukrajina sice zaznamenala v první polovině roku 2015 snížení celkového objemu svého vývozu, avšak změna regionální struktury vývozu znamenala, že podíl vývozu směřujícího do EU zůstal neměnný – přibližně 30 % celkového objemu vývozu;
vii. naléhavě žádá Ukrajinu, aby uvedla své právní předpisy do souladu s právními předpisy EU v oblasti práva obchodních společností, správy a řízení společností, účetnictví a auditu a aby zrušila opatření na omezení vývozu dřeva, která porušují článek 35 dohody o přidružení a pravidla WTO;
viii. vítá rozhodnutí Ukrajiny odvolat ochranná opatření týkající se osobních automobilů v souladu s rozhodnutím WTO vydaným dne 20. července 2015 a oceňuje, že byly zrušeny zvláštní celní přirážky, které Ukrajina uplatňovala erga omnes z důvodu nerovnováhy platební bilance od konce roku 2014;
14. vyzývá k rychlému dokončení energetické reformy započaté v roce 2015; poznamenává, že od 1. dubna 2016 by všechny ceny za energii měly být sjednoceny, aby se zabránilo dalším privilegovaným arbitrážím určitých zasvěcených osob, a pro plyn a elektřinu by měl být zaveden reálný trh, na nějž by měl dohlížet skutečně nezávislý regulační orgán;
15. zdůrazňuje, že je třeba podporovat svobodná média a svobodu projevu jako základní hodnotu a zintenzivnit rovněž snahu o boj proti dezinformacím a zlepšit strategickou komunikaci politik a aktivit EU ve Východním partnerství, a to i pokud jde o tyto tři přidružené země, vedle aktivit pracovní skupiny EU East StratCom, nově zavedené struktury v rámci ESVČ;
16. konstatuje, že podle článku 49 Smlouvy o EU mohou Gruzie, Moldavsko a Ukrajina – stejně jako kterýkoli jiný evropský stát – požádat o členství v Unii, pokud se budou řídit zásadami demokracie, dodržovat základní svobody, lidská práva a práva menšin a zajistí fungování právního státu;
17. opětovně vyzývá k obnovení evropské politiky sousedství, která bude založena na jasné a ambiciózní politické vizi a potřebě promlouvání jednotným politickým hlasem; znovu vyzývá ke jmenování zvláštních zástupců pro východní a jižní region, jejichž úkolem bude politická koordinace revidované politiky;
18. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentům, vládám a parlamentům Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, Radě, Komisi, ESVČ a Radě Evropy.