Dokument ze zasedání
27.1.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0103/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015
( 2016/2526(RSP) )
Maria Arena, Maria Noichl, Biljana Borzan, Vilija Blinkevičiūtė, Nessa Childers, Viorica Dăncilă, Doru-Claudian Frunzulică, Iratxe García Pérez, Evelyne Gebhardt, Liisa Jaakonsaari, Kashetu Kyenge, Linda McAvan, Pina Picierno, Josef Weidenholzer
za skupinu S&D
Angelika Mlinar, Catherine Bearder, Izaskun Bilbao Barandica, Sophia in ’t Veld
za skupinu ALDE
Malin Björk, Eleonora Forenza, Stefan Eck, Marie-Christine Vergiat, Merja Kyllönen, Patrick Le Hyaric, Ángela Vallina, Sofia Sakorafa, Cornelia Ernst, Paloma López Bermejo, Josu Juaristi Abaunz, Martina Anderson, Lynn Boylan, Matt Carthy, Liadh Ní Riada, Kostadinka Kuneva, Dimitrios Papadimoulis, Tania González Peñas, Miguel Urbán Crespo, Lola Sánchez Caldentey, Xabier Benito Ziluaga, Estefanía Torres Martínez, Lidia Senra Rodríguez
za skupinu GUE/NGL
Terry Reintke, Ernest Urtasun
za skupinu Verts/ALE
Usnesení Evropského parlamentu o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015
( 2016/2526(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 1996 s názvem „Začlenění otázky rovných příležitostí žen a mužů do všech politik a činností Společenství“ ( COM(96)0067 ), ve kterém se Komise zavázala „podporovat rovné příležitosti žen a mužů ve všech svých činnostech a politikách na všech úrovních“ a které účinně stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů,
– s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,
– s ohledem na hodnotící zprávu Komise nazvanou „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ ( COM(2010)0078 ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ ( COM(2010)0491 ),
– s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015[1],
– s ohledem na analýzu veřejné konzultace na téma „Rovnost žen a mužů v EU“, která byla zveřejněna v říjnu 2015,
– s ohledem na výsledek schůze Poradního výboru Evropské komise pro rovné příležitosti žen a mužů konané dne 26. listopadu 2015,
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ ( SWD(2015)0278 ),
– s ohledem na závěry zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky (EPSCO), které se konalo dne 7. prosince 2015, zejména na bod 35 těchto závěrů,
– s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,
– s ohledem na otázku Komisi o nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015 ( O-000006/2016 – B8-0103/2016 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se EU zavázala prosazovat ve všech svých činnostech, a vzhledem k tomu, že strategický cíl rovnosti žen a mužů je zásadní pro dosažení celkových cílů strategie Evropa 2020 pro růst, zaměstnanost a sociální začlenění;
B. vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a je pevně zakotveno v evropské společnosti, a vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro její další rozvoj a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, praxi, judikatuře i reálném životě;
C. vzhledem k tomu, že EU v minulosti učinila určité významné kroky k posílení práv žen a rovnosti žen a mužů, avšak v posledním desetiletí došlo na úrovni EU ke zpomalení politických opatření a reforem týkajících se rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že minulá strategie Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015 nebyla dostatečně komplexní, aby přispěla k rovnosti žen a mužů na evropské a mezinárodní úrovni, a vzhledem k tomu, že cíle, které si strategie stanovila, nebyly účinně splněny; vzhledem k tomu, že nová strategie po roce 2015 musí být novým impulzem pro konkrétní opatření vedoucí k posílení práv žen a podpoře rovnosti žen a mužů;
D. vzhledem k tomu, že hodnocení strategie 2010–2015 a stanoviska zúčastněných stran uvedená v hodnotící zprávě Komise nazvané „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ zdůrazňují, že je třeba dále posílit strategický přístup přijatý v roce 2010;
E. vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2015 jasné vyzývá k nové, samostatné strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen po roce 2015; vzhledem k tomu, že výsledky veřejné konzultace ukázaly, že 90 % respondentů se vyslovilo pro novou strategii;
F. vzhledem k tomu, že Rada EPSCO ve svých závěrech ze dne 7. prosince 2015 (bod 35) vyzývá Komisi, aby „přijala jakožto sdělení novou strategii pro rovnost žen a mužů po roce 2015“; vzhledem k tomu, že trojice předsednictví EU se ve svém prohlášení ze dne 7. prosince 2015 zavázala postoupit návrhy závěrů Rady o strategii EU pro rovnost žen a mužů po roce 2015 Radě EPSCO;
1. připomíná, že Komise je podle článku 2 SEU a Listiny základních práv povinna přijmout opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů;
2. konstatuje, že Komise v minulosti jasně podpořila srozumitelné, transparentní, legitimní a veřejné sdělení o rovnosti žen a mužů, kterému vyjádřily podporu všechny orgány a instituce EU na nejvyšší politické úrovni;
3. považuje za politováníhodné, že pracovní program Komise na rok 2016 zveřejněný v listopadu 2015 neobsahoval specifický odkaz na strategii EU pro rovnost žen a mužů po roce 2015; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise dne 3. prosince 2015 zveřejnila pouze pracovní dokument svých útvarů s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“, tj. že zveřejnila jen méně významný interní dokument a rovněž omezila dobu trvání opatření;
4. vítá přístup Komise uvedený ve výše zmíněném pracovním dokumentu útvarů Komise o strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů, vyjadřuje však politování nad tím, že chybějící konkrétní kritéria a odpovídající rozpočtové prostředky znemožňují jak hodnocení, tak dosažení pokroku, pokud jde o cíle a ukazatele;
5. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na výsledky veřejné konzultace a postoje Parlamentu a Rady ihned přijala sdělení o nové strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen v letech 2016–2020, které by se zabývalo otázkami rovnosti žen a mužů v oblastech, jako jsou násilí páchané na ženách, pracovní doba, rozhodování, zdraví, vzdělávání, sdělovací prostředky a vnější vztahy, a které by bylo v souladu s mezinárodní agendou, zejména se závěrečným dokumentem z roku 2015 ze zasedání Peking + 20 a s novým rámcem s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“; vyzývá Komisi, aby ve svém pracovním programu navrhla legislativní podněty s cílem překonat přetrvávající rozdíly mezi ženami a muži v EU;
6. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Parlamentem a Radou, a vyzývá k uspořádání summitu EU o rovnosti žen a mužů a právech žen s cílem posoudit dosažený pokrok a obnovit závazky v rámci nadcházejícího zasedání Rady EPSCO v březnu 2016;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi jakož i vládám členských států.