Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Iráku a o Sýrii, o Islámském státu ISIS/Dá'iš a o náboženském pronásledování,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. března 2015 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák jakož i o hrozbě, kterou představuje ISIS/Dá'iš, ze dne 20. října 2014 o krizi v Sýrii a Iráku související s ISIS/Dá'iš, ze dne 30. srpna 2014 o Iráku a Sýrii, ze dne 14. dubna 2014 a 12. října 2015 o Sýrii a ze dne 15. srpna 2014 o Iráku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů,

–  s ohledem na: pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva; hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen a dívek; obecné zásady politiky EU vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání; obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů; obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte; a obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline;

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Iráku a Sýrii a hrozby ISIS/Dá'iš,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989 a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z roku 2000,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  o ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z 9. prosince 1948,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu, zejména na jeho články 5 až 8,

–  s ohledem na analytický rámec, který vytvořil Úřad zvláštního poradce OSN pro zabránění genocidě (OSAPG),

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin ze dne 27. března 2015, zejména na její odstavec 16 o násilí páchaném Islámským státem, a na útoky proti náboženským a etnickým skupinám,

–  s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillayové ze dne 25. srpna 2014, v němž se uvádí, že „iráčtí civilisté trpí „strašlivou“ rozšířenou a systematickou perzekucí“,

–  s ohledem na nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku a Sýrii, zejména na rezoluci č. 2249 (2015), která odsuzuje nedávné teroristické útoky ISIS,

–  s ohledem na rezoluci S-22/1 ze dne 3. září 2014 o „situaci v oblasti lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin“, kterou přijala Rada pro lidská práva OSN,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN o předcházení genocidě a prohlášení zvláštního poradce generálního tajemníka OSN o odpovědnosti za ochranu před eskalací podněcování k násilí v Sýrii z náboženských důvodů, vydaná dne 13. října 2015,

–  s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o technické pomoci na podporu prosazování a ochrany lidských práv v Iráku ze dne 27. července 2015, a zejména na odstavec 18 této zprávy,

–  s ohledem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Syrskou arabskou republiku, která byla předložena Radě pro lidská práva dne 13. srpna 2015, zejména na odstavce 165 a 173 této zprávy,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který podepsaly a ratifikovaly všechny členské státy EU, uvádí, že nejzávažnější zločiny, které vzbuzují největší znepokojení celého mezinárodního společenství a k nimž patří zejména genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, nesmí zůstat nepotrestány a že jejich účinné pronásledování musí být zajištěno přijetím opatření na vnitrostátní úrovni a zintenzívněním mezinárodní spolupráce;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní právní definice genocidy v souladu s článkem II Úmluvy OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 obsahuje slova: „kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: a) usmrcení příslušníků takové skupiny; b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení; d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; a e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné“; vzhledem k tomu, že článek III této úmluvy považuje za trestnou nejen genocidu, ale také spolčení k spáchání genocidia, přímé a veřejné podněcování k spáchání genocidia a účastenství na genocidiu;

C.  vzhledem k tomu, že v několika zprávách OSN se uvádí, že na územích pod kontrolou ISIS/Dá'iš jsou páchány válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a pravděpodobně genocida vůči křesťanům, Jezídům a dalším menšinám;

D.  vzhledem k tomu, že například dne 15. července 2014 zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Hawa Bangurová prohlásila, že v Iráku, „existují také zprávy o tom, že etnické a náboženské menšiny jsou terčem fyzických útoků včetně sexuálního násilí“; vzhledem k tomu, že zvláštní zástupce OSN prohlásil 3. srpna 2015, v den výročí tragédie v Sindžáru, že: „v následujících dnech, uprostřed strašlivého zabíjení, ISIL dostihl a pochytal stovky žen a dívek z etnických a náboženských menšin, přičemž zavedl jako vzor sexuální násilí, zotročování, únosy a obchodování s lidmi, které pokračuje dodnes. (...) Tyto otřesné zločiny sexuálního násilí během konfliktu, které mohou představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo genocidu, nebudou zapomenuty“;

E.  vzhledem k tomu, že dne 13. srpna 2014 zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech Zainab Hawa Bangurová a zvláštní zástupce generálního tajemníka pro Irák Nikolaj Mladenov vydali společné prohlášení potvrzující, že ISIS patrně unesl 1 500 křesťanských a jezídských žen a že je poté přinutil k sexuálnímu otroctví; vzhledem k tomu, že v tomto prohlášení oba zvláštní zástupci uznali „zjevné zaměření na ženy a děti a barbarské činy, které „Islámský stát v Iráku a Levantě“ spáchal vůči menšinám v oblastech, které kontroluje“;

F.  vzhledem k tomu, že zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro předcházení genocidě a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro odpovědnost za ochranu dne 12. srpna 2014 prohlásili k situaci v Iráku, že „zprávy, které jsme obdrželi o činech páchaných „Islámským státem“, mohou také poukazovat na riziko genocidy“;

G.  vzhledem k tomu, že zpráva výboru OSN pro lidská práva ze dne 13. března 2015, vypracovaná na žádost irácké vlády, uvádí „etnické a náboženské skupiny, na které se ISIS zaměřuje, včetně jezídské, křesťanské, turkmenské, mandejské, kakaiské, kurdské a šíitské komunity a že je pochopitelné dojít k závěru, že některé z událostí [v Iráku v letech 2014–2015] ... mohou představovat genocidu“;

H.  vzhledem k tomu, že zpráva o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku: 1. května – 31. října 2015 o situaci v Iráku, kterou vypracoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku – Úřad OSN pro lidská práva, zveřejněná dne 19. ledna 2016, uvádí, že: „Násilí, jímž trpí civilní obyvatelstvo v Iráku, je nadále šokující. Takzvaný „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL) nadále páchá systematické a rozšířené násilí a porušuje mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv a humanitární právo. Tyto činy mohou v některých případech vyústit ve válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a případně v genocidu“;

I.  vzhledem k tomu, že zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o situaci lidských práv v Iráku ve světle porušování lidských práv ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Levantě a dalších skupin ze dne 27. března 2015 v odstavci 16 hovoří o „násilí páchaném Islámským státem, útocích proti náboženským a etnickým skupinám“ a o tom, že některé z „násilných činů páchaných na civilním obyvatelstvu vzhledem k jeho příslušnosti nebo domnělé příslušnosti k etnické nebo náboženské skupině (...) ve světle shromážděných souhrnných informací (...) mohou představovat genocidu.“;

J.  vzhledem k tomu, že podle zprávy o ochraně civilního obyvatelstva v ozbrojeném konfliktu v Iráku (11. prosince 2014 – 30. dubna 2015), již vypracovala mise Organizace spojených národů na pomoc Iráku, „se ISIL nadále dopouští systematického a rozšířeného porušování a zneužívání mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. V některých případech to může představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a případně genocidu.“;

K.   vzhledem k tomu, že zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva o „Technické pomoci na podporu prosazování a ochrany lidských práv v Iráku“ ze dne 27. července 2015 uvádí v odstavci 18, že „UNAMI/OHCHR nadále dostává četné důvěryhodné zprávy o hrubém porušování a zneužívání lidských práv a závažném porušování mezinárodního humanitárního práva, jehož se dopouští ISIL vůči civilnímu obyvatelstvu zjevně rozšířeným nebo systematickým způsobem. V některých případech to může představovat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu.“;

L.  vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu ze dne 16. června 2015 v odstavci 11 uvádí, že „se ISIL prokazatelně dopustil závažného porušování mezinárodního práva, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a závažného porušování právních předpisů v oblasti lidských práv“;

M.  vzhledem k tomu, že genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny jsou problémem, který se týká všech členských států, které jsou podle společného postoje Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 odhodlány ke spolupráci, aby těmto trestným činům předcházely a ukončily beztrestnost jejich pachatelů;

N.  vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2249 (2015) zakládá násilná extremistická ideologie takzvané organizace ISIS/Dá'iš, její teroristické činy, trvalé systematické a rozsáhlé útoky proti civilnímu obyvatelstvu, zneužívání lidských práv a porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně skutků spáchaných z náboženských či etnických důvodů, a ničení kulturního dědictví a nezákonného obchodování s kulturními statky, celosvětové ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti; 

O.  vzhledem k tomu, že z Iráku a Sýrie uprchli ve velkém počtu zvláště křesťané a že jejich společenství se výrazně zmenšilo jak v absolutním tak v relativním počtu; vzhledem k tomu, že zvláště v případě Iráku započal tento exodus již v roce 2003, mnohem dříve, než se objevil ISIS/Dá'iš; vzhledem k tomu, že neustává proud křesťanů, kteří opouštějí ponejvíce jiné země na Blízkém východě, neboť zde již pro sebe nevidí žádnou budoucnost; vzhledem k tomu, že pokud bude současný trend pokračovat, ve velké části Blízkého východu již nebudou přítomni žádní křesťané a že společenství a kultury, z nichž některé trvají již 2 000 let, budou navždy ztraceny;

P.  vzhledem k tomu, že nedávné zprávy hovoří o zhoršující se situaci náboženských menšin v oblastech kontrolovaných Kurdy;

1.  odsuzuje co nejdůrazněji takzvaný ISIS/Dá'iš a jeho do nebe volající porušování lidských práv a závažné porušování mezinárodní humanitárního práva, jehož se dopouští v rámci své kampaně na ustavení „chalífátu“, vyhlazení všech nesunnitských muslimů a zničení veškerých stop jejich kultury a historie v oblastech, které má pod kontrolou, a v širší oblasti Blízkého východu;

2.  je přesvědčen, že OSN a její orgány, některé členské státy OSN, organizace hájící lidská práva a sdělovací prostředky předložily dostatečné důkazy, z nichž lze důvodně vyvodit, že ISIS/Dá'iš páchá a pokouší se páchat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu proti křesťanům (Chaldejcům/Asyřanům/syrským křesťanům, Melchitům, Arménům), Jezídům, Turkmenům, Šabakům, Mandejcům, Kakajcům a Kurdům, Šíitům, umírněným Sunnitům a nevěřícím;

3.  domnívá se, že ti, kdo ISIS/Dá'iš jakýmkoli způsobem podporují, včetně poskytování finanční, logistické nebo politické podpory, prosazování této teroristické organizace a její ideologie online nebo offline nebo bránění v účinné mezinárodní reakci, se proviňují tím, že napomáhají výše uvedeným zločinům;

4.  žádá EU a její členské státy, zejména Francii a Velkou Británii, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, aby v rámci kapitoly VII Charty OSN požadovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která bude informovat Mezinárodní trestní soud o situaci na územích pod kontrolou ISIS/Dá'iš za účelem vyšetřování a stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy;

5.  vyzývá Sýrii a Irák, aby akceptovaly jurisdikci Mezinárodního trestního soudu;

6.  naléhavě vyzývá všechny státy OSN, aby zkvalitnily své právní systémy a systémy jurisdikce s cílem předcházet tomu, aby se jejich občané přidávali k ISIS/Dá'iš a podíleli se na jeho zločinech; naléhavě vyzývá všechny členské státy OSN, aby stíhaly své občany, pokud se na těchto zločinech podílejí;

7.  uznává, podporuje a požaduje, aby všichni dodržovali nezcizitelné právo všech náboženských a etnických menšin, autochtonních nebo jinak se vyskytujících, žijících v Iráku a Sýrii, nadále důstojně, rovnoprávně a bezpečně žít ve svých historických a tradičních mateřských zemích a praktikovat své náboženství zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, násilí nebo diskriminace; je přesvědčen, že v zájmu ukončení utrpení a masového exodu křesťanů a jiných původních obyvatel tohoto regionu je nezbytně nutné, aby se všichni regionální političtí a náboženští představitelé jasně a jednoznačně vyslovili na podporu setrvání těchto obyvatel na místě a na podporu jejich plných a rovných práv jakožto občanů svých mateřských zemí;

8.  naléhavě vyzývá všechny členské státy OSN a zejména členské státy EU, aby znásobily své úsilí o ochranu a zabezpečení pronásledovaných národů a jejich historického dědictví, dokud se nebudou moci navrátit domů;

9.  domnívá se, že bezpečná útočiště chráněná silami s mandátem OSN by mohla být součástí odpovědi na obrovskou výzvu, jíž je poskytnutí dočasné ochrany milionům uprchlíků před konfliktem v Sýrii a Iráku;

10.  odsuzuje a odmítá jakoukoli interpretaci poselství islámu, která vytváří podmínky pro násilnou, krutou, totalitní, utlačující a expanzivní ideologii, jež legitimizuje vyhlazování křesťanských a jiných menšin; naléhavě vyzývá Organizaci islámské spolupráce (OIC) a její orgány, Arabskou ligu, Radu pro spolupráci arabských států v Zálivu (Radu pro spolupráci v zálivu) a muslimské představitele v celém světě, aby plně odsoudili ukrutnosti, které takzvaný ISIS/Dá'iš páchá vůči křesťanům, Jezídům a dalším místním náboženským menšinám, a aby je označili právoplatnou terminologií: jako „zločiny proti lidskosti“, „válečné zločiny“ a „genocida“;

11.  považuje za nepřijatelné, aby teroristické skupiny měly trvale v držení území kdekoli na světě, a vyzývá OSN a NATO, aby zvážily strategie s cílem čelit vytváření takovýchto entit teroristickými organizacemi, jako je ISIS/Dá'iš, Boko Haram a Talibán;

12.  vyzývá koalici proti ISIS/Dá'iš, aby konkrétně a přímo podporovala všechna menšinová uskupení mezi svými stávajícími partnery s cílem zahrnout tyto menšiny do bezpečnosti, ochrany a osvobození jejich mateřských zemí a předcházet tomu, aby opět nastávala závislost, bezmocnost a poroba; připomíná, že multietnické a multináboženské obranné síly demokratické samosprávy patří ve válce proti SIS/Dá'iš k nejúčinnějším silám; vyzývá Turecko, aby ukončilo své nepřátelské postoje vůči demokratické samosprávě a jejím silám, které pro Turecko nepředstavují žádné ohrožení;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Jezídé, Turkmeni a Chaldejci, Syřané a Asyřané hráli plnoprávnou a aktivní politickou úlohu při určování politické budoucnosti svých mateřských zemí a při zajištění obnovy a budoucí bezpečnosti svých mateřských zemí, zejména v Sindžáru, Tal Afaru a na pláních Ninive; žádá, aby se ESVČ aktivně podílela na nalezení politického řešení za účelem obnovení jednoty a míru v Sindžáru; vyzývá k začlenění organizací občanské společnosti, například Evropsko-syrské unie a náboženských představitelů, jakožto prostředníků mezi menšinami, kurdskou regionální vládou a vládou Iráku;

14.  vyjadřuje své znepokojení nad nedávnými informacemi o diskriminaci menšin v oblastech pod kontrolou Kurdů; vyzývá kurdskou regionální vládu v Iráku a kurdské síly v Sýrii, aby nadále poskytovaly přístřeší těm, kdo prchají před válkou a pronásledováním; oceňuje iniciativy, jako je multietnická demokratická samospráva v severní Sýrii, a považuje je za příklad spolupráce a řešení konfliktů;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily kroky s cílem zajistit, aby byla pomoc poskytována těm nejzranitelnějším, a žádá, aby Turecko a kurdská regionální vláda v Iráku okamžitě otevřely své hranice demokratické samosprávě v severní Sýrii a zrušily omezení, pokud jde o humanitární pomoc, obnovu, sdělovací prostředky, výměnu informací mezi politiky a občanskou společností vzhledem k tomu, že demokratická samospráva poskytuje přístřeší rostoucímu počtu vnitřně vysídlených osob a že je izolovaná na úkor menšin žijících v těchto oblastech;

16.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby charitativní organizace menšin, které sídlí v Sýrii a Iráku, začlenily do poskytování pomoci vnitřně vysídleným osobám; domnívá se, že existují mnohé dobré příklady, které si zaslouží podporu, jako je například „Syrský kříž“ v Sýrii a úsilí vyvíjené pod vedením chaldejského katolického arcibiskupa Bašára Mattího Wardy;

17.  zdůrazňuje, že skutečné mírové rozhovory o budoucnosti Sýrie mohou být úspěšné, pouze pokud do nich budou zapojeny všechny strany, a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zajistila, aby byla do mírových rozhovorů zapojena multietnická a multináboženská delegace Demokratické rady pro Sýrii;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Sýrie, vládě a zákonodárnému sboru Iráku, regionální vládě Kurdistánu, orgánům Organizace islámské spolupráce (OIC), Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (Rada pro spolupráci v Zálivu, GCC), generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Valnému shromáždění OSN, Radě bezpečnosti OSN a Radě OSN pro lidská práva.