Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada Evropské unie v březnu 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na výsledek schůze Poradního výboru Evropské komise pro rovné příležitosti žen a mužů konané dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky (EPSCO), které se konalo dne 7. prosince 2015, zejména na bod 35 těchto závěrů,

–  s ohledem na prohlášení trojice zemí vykonávajících předsednictví EU (Nizozemsko, Slovensko, Malta) ze dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na nový soubor legislativních a nelegislativních návrhů zveřejněný Komisí v srpnu 2015 nazvaný „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“,

–  s ohledem na otázku Komisi o nové strategii pro práva žen a rovnost žen a mužů po roce 2015 (O-000006/2016 – B8-0103/2016),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv, kterou se EU zavázala prosazovat ve všech svých činnostech a která má coby strategický cíl zásadní význam pro dosažení celkových cílů EU, jako je cíl v oblasti zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020;

B.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a je pevně zakotveno v evropské společnosti, a vzhledem k tomu, že toto právo má zásadní význam pro její další rozvoj a mělo by být uplatňováno v právních předpisech, praxi, judikatuře i v reálném životě;

C.  vzhledem k tomu, že EU v minulosti učinila určité významné kroky k posílení práv žen a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí však došlo na úrovni EU k určitému zpomalení, pokud jde o výsledky politických opatření a reforem pro dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že minulá strategie Komise pro rovnost žen a mužů 2010–2015 v dostatečné míře nepřispěla k rovnosti žen a mužů na evropské a mezinárodní úrovni, a vzhledem k tomu, že cíle, které si strategie stanovila, nebyly účinně splněny; vzhledem k tomu, že nová strategie musí být novým impulzem pro konkrétní opatření vedoucí k posílení práv žen a prosazování rovnosti žen a mužů;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 jasně žádá novou, samostatnou strategii pro rovnost žen a mužů a práva žen;

1.  konstatuje, že Komise v minulosti jasně podpořila srozumitelné, transparentní, legitimní a veřejné sdělení o strategii pro rovnost žen a mužů, kterému vyjádřily podporu všechny orgány a instituce EU na nejvyšší politické úrovni;

2.  bere na vědomí, že pracovní program Komise na rok 2016 zveřejněný v listopadu neobsahoval specifický odkaz na strategii EU pro rovnost žen a mužů po roce 2015;

3.  vítá skutečnost, že Komise v srpnu 2015 zveřejnila soubor legislativních a nelegislativních návrhů nazvaný „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“; bere na vědomí, že veřejná konzultace se sociálními partnery zahájená dne 11. listopadu 2015 byla ukončena dne 4. ledna 2016;

4.  vítá velmi praktický a konkrétní přístup Komise, která stanovila jasné a měřitelné cíle v pracovním dokumentu svých útvarů nazvaném „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ z prosince 2015, přestože jedná pouze o interní dokument, a nikoli plnohodnotné sdělení;

5.  vítá pevné odhodlání členky Komise Jourové, která –coby odpovědná komisařka i jménem sboru komisařů jako celku – tento dokument představila na zvláštní schůzi Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví konané dne 14. prosince 2015 ve Štrasburku, a bude nadále sledovat konkrétní výsledky;

6.  zdůrazňuje, že v souladu s normami vyplývajícími ze závazku Komise ohledně zlepšování právní úpravy je třeba dříve, než se bude zvažovat předložení nových legislativních návrhů v oblasti rovnosti žen a mužů, zaměřit se na nedostatky v uplatňování stávajících právních předpisů v členských státech;

7.  vyzývá členské státy, aby přijaly plnou zodpovědnost za transpozici, provádění a hodnocení stávajících právních předpisů a politických nástrojů pro zdokonalení uplatňování zásad rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy na vnitrostátní úrovni;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele se dne 7. prosince 2015 neshodla na oficiálním stanovisku k několika otázkám, které mohou přispět k rovnosti žen a mužů, včetně směrnice o ženách ve správních orgánech, kterou Parlament již dlouho očekává;

9.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem a Radou posoudila dosažený pokrok a aby obnovila závazky v kontextu zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské otázky (EPSCO) v březnu 2016; v této souvislosti vyzývá nizozemské předsednictví Rady, aby vyvinulo podstatné úsilí o odblokování stávajících legislativních spisů v Radě;

10.  vyzývá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o aktuálním stavu provádění strategického rámce;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.