Dokument ze zasedání
27.1.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8‑0106/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o zvláštní situaci ostrovů
( 2015/3014(RSP) )
Iskra Mihaylova
za Výbor pro regionální rozvoj
Evropský parlament o zvláštní situaci ostrovů
( 2015/3014(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005,
– s ohledem na šestou zprávu Komise o ekonomické, sociální a územní soudržnosti,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru o „Specifických problémech ostrovů“ (1229/2011),
– s ohledem na otázku ohledně ostrovního charakteru položenou Komisi ( O-000013/2016 – B8-0106/2016 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ostrovní oblasti klasifikované jako regiony NUTS-2 a NUTS-3 mají společnou trvalou charakteristiku, která je zřetelně odlišuje od pevninských oblastí;
B. vzhledem k tomu, že v článku 174 SFEU se uvádí, že ostrovy jsou z přírodního a zeměpisného hlediska trvale znevýhodněny;
C. vzhledem k tomu, že hlavními cíli politiky soudržnosti, které jsou úzce spojeny s dosažením cílů strategie Evropa 2020, je snižování ekonomických, sociálních a environmentálních rozdílů mezi regiony a dosažení polycentrického harmonického rozvoje;
D. vzhledem k tomu, že hospodářská krize má dramatický dopad na státní a regionální rozpočty mnoha členských států, jelikož omezuje dostupné finanční prostředky v mnoha oblastech a vede k 20% snížení veřejných investic; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno také v šesté zprávě o ekonomické, sociální a územní soudržnosti, má krize také závažný dopad na možný rozvoj mnoha znevýhodněných regionů, včetně ostrovů; vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské krize došlo ke zvrácení dlouhodobého trendu sbližování HDP a míry nezaměstnanosti v celé EU, což vede k rostoucí chudobě a většímu sociálnímu vyloučení a brání Unii v dosažení jejího dlouhodobého cíle, kterým je hospodářská a územní soudržnost;
E. vzhledem k tomu, že se v případě ostrovů EU jedná také o periferní regiony, které se nacházejí na vnějších hranicích EU a jsou obzvláště ohroženy problémy, jimž Evropa v současnosti čelí, jako je globalizace, demografické trendy, změna klimatu, dodávky energie a v případě jižních oblastí rostoucí příliv migrantů;
F. vzhledem k tomu, že evropské ostrovy přispívají k rozmanitosti Unie jak z hlediska životního prostředí (zvláštní biotopy a endemické druhy zvířat a rostlin), tak i z kulturního hlediska (jazyky, architektonické dědictví, zajímavá místa, krajina, zemědělské a jiné než zemědělské charakteristiky a zeměpisná identita);
G. vzhledem k tomu, že evropské ostrovy mohou s ohledem na svůj potenciál vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, jelikož jsou vystaveny působení větru, oceánskému příboji a slunečnímu záření, přispět k upevnění udržitelného rozvoje v Unii;
H. vzhledem k tomu, že hlavními faktory zatraktivnění ostrovních oblastí je přístupnost těchto regionů a propojení ostrovů; vzhledem k tomu, že v souladu se zásadou územní kontinuity je nutné snížit náklady na lodní a leteckou přepravu osob a zboží a zároveň se snažit o omezení emisí a znečištění ovzduší, k němuž v souvislosti s uvedenými druhy dopravy dochází;
I. vzhledem k tomu, že zemědělství, chov hospodářských zvířat a rybolov jsou důležitým prvkem místní ekonomiky ostrovů, která je zdrojem dodávek pro značnou část zemědělsko-promyslového odvětví, a vzhledem k tomu, že tato odvětví trpí v důsledku nedostatečné přístupnosti, zejména v případě malých a středních podniků, malé míry diferenciace výroby a klimatických podmínek;
J. vzhledem k tomu, že intenzivní cestovní ruch se soustřeďuje pouze na určitá roční období a jeho nedostatečné plánování na mimosezónní období může vést k riziku, pokud jde o udržitelný rozvoj ostrovních oblastí z hlediska životního prostředí;
1. vybízí Komisi, aby s přihlédnutím k článku 174 SFEU poskytla jasnou definici trvalého zeměpisného, přírodního a demografického znevýhodnění, kterým trpí ostrovní oblasti;
2. táže se Komise, jakým způsobem hodlá uplatňovat znění článku 174 SFEU, pokud jde o trvalé znevýhodnění ostrovních oblastí, které brání jejich přirozenému rozvoji a neumožňuje jim dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti;
3. v souladu s definicí Eurostatu si je vědom rozdílu mezi ostrovy obecně a ostrovy, které mají hlavní město, a toho, že je důležité poskytovat ostrovním oblastem podporu, aby byly schopny se vypořádat se značnou tendencí k vylidňování; připomíná, že s jistými druhy znevýhodnění se hůře vyrovnávají ostrovy než ostrovní státy, mj. v poměru ke své malé velikosti a ke vzdálenosti od evropských pevninských břehů;
4. požaduje, aby Komise zahájila důkladnou studii/analýzu týkající se nadměrných nákladů, které ostrovům vznikají v souvislosti s dopravou osob a zboží, dodávkou energie a přístupem k trhům, zejména v případě malých a středních podniků, v důsledku toho, že se jedná o ostrovy;
5. vyzývá Komisi, aby na základě článku 174 SFEU, který uznává zvláštní situaci ostrovů, vytvořila homogenní skupinu, jež by se skládala ze všech ostrovních území; vyzývá Komisi navíc k tomu, aby kromě HDP přihlížela také k dalším statistickým ukazatelům, které mohou odrážet hospodářské a sociální ohrožení vznikající v důsledku trvalého přírodního znevýhodnění;
6. připomíná zejména, že je nutné zajistit lepší propojení ostrovů na základě námořních cest, lepší přístup do přístavů a lepší letecké služby; domnívá se, že zvláštní důraz by měl být kladen na dopravní uzly, intermodální dopravu a udržitelnou mobilitu; zdůrazňuje také, že je nutné podporovat vyvážený územní rozvoj ostrovních oblastí na základě propagace inovací a konkurenceschopnosti v těchto regionech, které jsou vzdáleny od hlavních správních a hospodářských center a nemohou využívat snadno dostupnou dopravu, a také na základě rozšíření místní produkce pro místní trhy;
7. zdůrazňuje, že digitální kapacita je hlavním prostředkem, který může působit proti znevýhodnění ostrovních území v oblasti dopravní obslužnosti; poukazuje na to, že k tomu, aby bylo možné na ostrovech zajistit přístup k širokopásmovému připojení a jejich plné zapojení do jednotného digitálního trhu, jsou nutné investice do infrastruktury;
8. připomíná, že řada ostrovů ve Středozemním moři, která je svědkem příjezdu značného počtu migrantů, se musí s touto situací vypořádat; zdůrazňuje, že EU musí zaujmout ucelený přístup, který by měl zahrnovat podporu ze strany EU a společné úsilí všech členských států;
9. zdůrazňuje, že je důležité zajistit vzdělávání na všech úrovních, v případě nutnosti také na základě většího využívání systémů dálkového studia; připomíná, že ostrovy se potýkají také se značným vlivem změny klimatu, která má velmi závažné důsledky, mj. vede k většímu počtu přírodních rizik;
10. zdůrazňuje, že přestože se ostrovy potýkají s určitými omezeními, mohou mít prospěch také ze svého územního potenciálu, který by se měl využívat jako k zajištění rozvoje, růstu a vytváření pracovních míst; v této souvislosti upozorňuje na možnost rozvoje udržitelného cestovního ruchu, který by doplňoval sezónní cestovní ruch a který by se zaměřoval na podporu kulturního dědictví a specifické řemeslné hospodářské činnosti; poukazuje také na obrovský potenciál mořské, větrné a sluneční energie a potenciál ostrovů stát se zdrojem alternativní energie, být co nejméně závislými na dovozu energie a především zaručit lacinější dodávky energie pro vlastní obyvatele;
11. v této souvislosti zdůrazňuje význam využívání všemožného synergického působení mezi evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími unijními nástroji s cílem vyvážit znevýhodnění ostrovů a dosáhnout vyššího hospodářského růstu, většího množství pracovních míst a udržitelného rozvoje;
12. vyzývá Komisi, aby vytvořila „strategický rámec EU pro ostrovy“ s cílem propojit nástroje, které mají značný územní dopad;
13. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby hrály v rámci ostrovních rozvojových strategií významnou úlohu na základě vertikálního přístupu, který by v souladu se zásadou subsidiarity zahrnoval všechny úrovně státní správy, s cílem zajistit udržitelný rozvoj ostrovů EU;
14. navrhuje, aby Komise vytvořila v rámci svého generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) „oddělení pro ostrovy“, které by se skládalo z malé skupiny zaměstnanců a které by koordinovalo a analyzovalo otázky vztahující se k ostrovním oblastem;
15. vyzývá Komisi, aby předložila sdělení obsahující „Agendu EU pro ostrovy“ a v návaznosti na něj bílou knihu, která by sledovala rozvoj ostrovů, byla by založena na osvědčených postupech a zapojovala by místní, regionální a celostátní orgány a další příslušné subjekty, včetně ekonomických a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti;
16. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na vyhlášení Evropského roku ostrovů a hor;
17. vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu příštího víceletého finančního rámce měla na paměti specifickou situaci ostrovů;
18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.