Dokument ze zasedání
20.4.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0361/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Cristian Dan Preda, Andrzej Grzyb, Davor Ivo Stier, Anna Záborská
za skupinu PPE
Usnesení Evropského parlamentu o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další nástroje OSN týkající se lidských práv,
– s ohledem na Ženevskou úmluvu a další právní nástroje v oblasti mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o podpoře dodržování mezinárodního humanitárního práva ze dne 8. prosince 2009,
– s ohledem na aktualizované obecné zásady Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva[1],
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN určenou Světovému humanitárnímu summitu nazvanou „Jedno lidstvo, společná odpovědnost“ ze dne 2. února 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1998(2011) přijatou dne 12. července 2011 a rezoluci č. 2143(2014) přijatou dne 7. března 2014 týkající se ochrany dětí zasažených ozbrojeným konfliktem,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích,
– s ohledem na prohlášení o bezpečných školách z května 2015, které bylo otevřeno k podpisu na konferenci o bezpečných školách konané v Oslu, již v květnu 2015 svolalo norské ministerstvo zahraničních věcí, a na související pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu,
– s ohledem na sdělení obsahující obecné pokyny pro případ útoku na školy a nemocnice zaměřené na podporu osobám zapojeným do monitorování, informování a hájení práv, které vydala zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky dětí a ozbrojených konfliktů,
– s ohledem na rezoluci 32. mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce ze dne 10. prosince 2015 o posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc[4],
– s ohledem na otázku položenou Radě o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva ( O-000063/2016 – B8-0361/2016 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí bylo mezinárodní společenství svědkem rostoucího počtu útoků na nemocnice a školy v rámci ozbrojených konfliktů na celém světě, jako byly např. útoky, k nimž došlo 2. dubna 2015 v Keni, útoky na tisíce škol v severní Nigérii v letech 2009–2015, útok ze 3. října 2015 v Kundúzu (Afghánistán), 10. ledna 2016 v Razahu (Jemen) a 15. února 2016 v provincii Idlib (severní Sýrie); vzhledem k tomu, že útoky v Kundúzu byly považovány za „přímý důsledek neúmyslného lidského pochybení, které dále zhoršila selhání postupů a vybavení“, a že bylo zahájeno vyšetřování vedoucí k potrestání zodpovědných osob;
B. vzhledem k tomu, že počet lidí v nouzi se od roku 2004 více než zdvojnásobil a v roce 2015 přesáhl 100 milionů osob; vzhledem k tomu, že humanitární krizí je postiženo 250 milionů osob; vzhledem k tomu, že počet nuceně vysídlených osob je nejvyšší od 2. světové války a dosáhl téměř 60 milionů, včetně téměř 40 milionů osob vysídlených uvnitř vlastní země; vzhledem k tomu, že celosvětově tvoří více než polovinu všech uprchlíků děti;
C. vzhledem k tomu, že v humanitární krizi přichází první reakce od rodin, které všem svým příslušníkům, na něž krize dopadla, poskytují přístřeší, jídlo a nezbytnou péči a solidaritu; vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky dětí a matky jsou hlavní prioritou každé rodiny a že tento cíl jim stojí za ty největší oběti;
D. vzhledem k tomu, že rostoucí potřeby a výzvy, nedostatek dlouhodobých závazků a zvyšující se náklady na humanitární pomoc za posledních osm let přispěly k tomu, že současný systém humanitární pomoci dosáhl svých limitů a že tato situace přinutila řadu organizací dočasně pozastavit potravinovou pomoc, poskytování přístřeší a další humanitární operace, které zachraňují životy;
E. vzhledem k tomu, že první Světový humanitární summit se bude konat v Istanbulu ve dnech 23.–24. května 2016; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN ve své zprávě pro Světový humanitární summit nazvané „Jedno lidstvo, sdílená odpovědnost“ upozorňuje na jev, který nazývá „bezostyšnou a nemilosrdnou erozí dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva“ v situacích ozbrojených konfliktů, což s sebou nese hrozbu návratu do doby války bez hranic; vzhledem k tomu, že tato zpráva konstatuje, že selhání požadovat a prosazovat dodržování našich sdílených norem a podporovat existující mechanismy vymáhání, monitorování a odpovědnosti k této erozi přispívá;
F. vzhledem k tomu, že všechny strany konfliktu včetně státních a nestátních ozbrojených stran musí humanitárním subjektům zaručit potřebný přístup ke zranitelnému civilnímu obyvatelstvu postiženému konfliktem za účelem poskytnutí pomoci;
G. vzhledem k tomu, že účelem mezinárodního humanitárního práva, známého rovněž pod názvem právo ozbrojených konfliktů, je zmírnit dopady ozbrojeného konfliktu prostřednictvím ochrany osob, které se ho neúčastní, jakož i díky regulaci prostředků a metod vedení boje;
H. vzhledem k tomu, že nemocnice a lékařský personál požívají v rámci mezinárodního humanitárního práva výslovné ochrany a že jakýkoli záměrný útok na civilní obyvatele a civilní infrastrukturu je považován za vážné porušení mezinárodního humanitárního práva;
I. vzhledem k tomu, že některé ozbrojené skupiny nesouhlasí se sekulární výchovou dívek nebo s tím, aby o dívky pečoval lékařský personál složený z mužů, a že proto brání přístupu k těmto službám; vzhledem k tomu, že obecné klima nedostatku bezpečí, které je důsledkem ozbrojeného konfliktu, také znemožňuje dětem, učitelům a lékařskému personálu přístup do škol či vyhledání lékařské pomoci;
J. vzhledem k tomu, že ke 14. březnu 2016 v návaznosti na konferenci o bezpečných školách, která se konala v květnu 2015 v Oslu, 52 států, včetně 13 členských států EU, podpořilo prohlášení o bezpečných školách;
K. vzhledem k tomu, že když Rada pro zahraniční věci přijímala obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, zdůraznila, že k účinnému odstranění následků závažného porušování mezinárodního práva je třeba podporovat vhodné mechanismy odpovědnosti, a upozornila na to, že v případech, kdy daný stát či státy nemohou nebo nechtějí svou jurisdikci vykonávat samy, může hrát klíčovou úlohu Mezinárodní trestní soud; vzhledem k tomu, že obecné zásady EU rovněž stanovují, že „příslušné pracovní skupiny Rady“ mají sledovat situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a v těchto případech doporučit akci na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva (bod 15 písm. a));
L. vzhledem k tomu, že obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva uvádějí řadu opatření, která má EU v tomto ohledu k dispozici v rámci svých vztahů se třetími zeměmi a která zahrnují mimo jiné politický dialog, veřejná prohlášení, restriktivní opatření, spolupráci a jinými mezinárodními subjekty, operace k řešení krize, občanskou odpovědnost, školení a kontrolu vývozu zbraní (bod 16);
M. vzhledem k tomu, že Mezinárodní výbor Červeného kříže pořádal v letech 2012 až 2015 rozsáhlé konzultace o tom, jak lze posílit právní ochranu obětí ozbrojených konfliktů a jak zefektivnit mechanismy, jež mají zajišťovat dodržování mezinárodního humanitárního práva;
N. vzhledem k tomu, že státy, které se v prosinci 2015 účastnily 32. mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce, se dohodly na zahájení nového mezivládního dialogu, jenž by měl nalézt způsoby, jak provádění mezinárodního humanitárního práva posílit, a jehož výsledky by byly představeny na příští mezinárodní konferenci v roce 2019;
O. vzhledem k tomu, že částka 909 milionů EUR v kapitole pro humanitární pomoc EU pro rok 2015 představuje méně než 1 % celkového rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že lepší propojení naléhavých zásahů a dlouhodobé pomoci představuje jednu z možností, jak snížit současný nepoměr mezi obrovskými humanitárními potřebami a dostupnými prostředky;
1. je zděšen a hluboce znepokojen smrtícími útoky na nemocnice a školy, k nimž ve stále znepokojivější míře dochází během ozbrojených konfliktů na celém světě a jejichž cílem a oběťmi se stávají pacienti, studenti, lékaři a učitelé, humanitární pracovníci, děti a jejich rodinní příslušníci; zastává názor, že tyto útoky musí být nejen odsouzeny mezinárodním společenstvím, ale následně i nezávisle vyšetřeny, a že se viníci musí za své činy skutečně zodpovídat; vyzývá EU, členské země OSN, orgány a instituce EU a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby uznaly skutečný rozsah této naléhavé situace a k jejímu řešení použily veškeré nástroje, jež mají k dispozici;
2. odsuzuje útoky na nemocnice a školy, které zakazuje mezinárodní právo, a konstatuje, že tyto činy mohou vážně porušovat Ženevské úmluvy z roku 1949 a podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu představovat válečné zločiny; je přesvědčen o tom, že během ozbrojených konfliktů musí být zaručena neutralita a ochrana zdravotnických a vzdělávacích zařízení pomocí transparentního, nezávislého a nestranného vyšetřování spáchaných brutálních útoků, jež povede k pohnání všech zúčastněných stran ke skutečné zodpovědnosti za spáchané zločiny;
3. zdůrazňuje, že mezi lidská práva patří i právo na zdraví, a proto vyzývá všechny strany ozbrojených konfliktů, aby během nich zaručily poskytování dostupných, přijatelných a kvalitních zdravotnických služeb;
4. uznává úlohu rodin při ochraně a péči o nejzranitelnější osoby, zejména ženy a děti, a shledává, že je důležité navázat partnerství s rodinami ve snaze poskytovat maximálně relevantní a účinnou humanitární pomoc;
5. vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily výzvu generálního tajemníka OSN, aby všechny členské země OSN využily Světový humanitární summit jako příležitost k potvrzení závazků k ochraně civilního obyvatelstva a lidských práv všech osob tím, že budou dodržovat pravidla, na nichž se již dříve dohodly; zdůrazňuje význam, který generální tajemník OSN přisuzuje posílení mezinárodních vyšetřovacích a soudních systémů, včetně Mezinárodního trestního soudu, které by měly doplňovat vnitrostátní rámce, aby se skoncovalo s beztrestností za porušování mezinárodní humanitární práva;
6. žádá, aby se účastníci Světového humanitárního summitu zavázali k této problematice zaujmout systematický a participativní přístup, který bude založený na výsledcích, a za tímto účelem stanovili konkrétní ukazatele a pracovní metody, které by měly být posíleny a používány všemi dárci a prováděcími agenturami, a aby pracovali na institucionalizaci, lepším sledování a hodnocení rámce OSN pro odpovědnost vůči postiženým populacím;
7. zdůrazňuje, že k řešení nových i chronických katastrof a nestabilních situací je třeba zabránit vytváření paralelních systémů, rozšířit základ financování, zajistit dlouhodobé předvídatelné investice a soulad s novým programem udržitelného rozvoje, čehož bude dosaženo především podporou společné strategie humanitárních organizací a subjektů, které se zasazují o rozvoj, pro posuzování rizik a potřeb, plánování a financování; zdůrazňuje, že je nutné, aby se humanitární a rozvojová pomoc lépe doplňovaly, aby se zvýšila jejich efektivita a odstranily nedostatky ve financování humanitární pomoci, a současně že je třeba zvýšit financování rozvojové a humanitární pomoci; v této souvislosti připomíná dlouhodobý mezinárodní závazek dosáhnout 0,7 % HND;
8. uznává význam a jedinečnost obecných zásad EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, neboť žádné jiné státy nebo organizace podobný dokument nepřijaly; vyzývá členské státy, aby tyto zásady účinně uplatňovaly;
9. vyzývá Radu pro zahraniční věci a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistily, aby politiky a činnosti EU související s mezinárodním humanitárním právem byly vytvářeny koherentně a účinně a aby uplatňování zásad mezinárodního humanitárního práva přednostně spadalo do působnosti pracovní skupiny Rady pro mezinárodní právo veřejné, jíž předsedá předsednictví Rady; v této souvislosti zdůrazňuje, že obecné zásady EU stanoví, že příslušné pracovní skupiny Rady mají sledovat situace, v nichž lze použít mezinárodní humanitární právo, a v těchto případech doporučit opatření na podporu souladu s tímto právem (bod 15 písm. a));
10. připomíná postoj přijatý v obecných zásadách EU, že se případně zváží i využití služeb Mezinárodní humanitární vyšetřovací komise (IHFFC), jež byla ustavena prvním dodatkovým protokolem k Ženevským úmluvám z roku 1949, neboť díky svým vyšetřovacím kapacitám a dobrému fungování svých kanceláří může pomoci s dodržováním mezinárodního humanitárního práva; konstatuje, že uvedené služby IHFFC nejsou využívány, a vyzývá zúčastněné strany, aby tuto možnost zvážily;
11. vyzývá mezinárodní společenství, aby společným problémům souvisejícím s uplatňováním mezinárodního humanitárního práva věnovaly větší prostor na půdě mezinárodních institucí a zintenzivnily politický dialog o účinnější prevenci konfliktů a co nejrychlejším ukončení ozbrojených konfliktů na celém světě; vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci chystaného mezivládního dialogu usilovaly o dosažení lepšího výsledku, aby se nalezly způsoby účinnějšího uplatňování mezinárodního humanitárního práva, jak bylo dohodnuto na 32. mezinárodní konferenci Červeného kříže a Červeného půlměsíce v prosinci 2015;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských zemí OSN.