Dokument ze zasedání
20. 4. 2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0361/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Mark Demesmaeker, Nirj Deva, Eleni Theocharous
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další nástroje OSN týkající se lidských práv,
– s ohledem na Ženevské úmluvy a další právní nástroje týkající se mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na Aktualizované obecné zásady Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva[1];
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN pro Světový humanitární summit s názvem „Jedno lidstvo, sdílená odpovědnost“ ze dne 2. února 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1998 (2011) přijatou dne 12. července 2011 a rezoluci č. 2143 (2014) přijatou dne 7. března 2014, které se zabývají ochranou dětí postižených ozbrojeným konfliktem,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích,
– s ohledem na prohlášení o bezpečných školách z května 2015 a související pokyny týkající se ochrany škol a univerzit před vojenským využitím během ozbrojených konfliktů,
– s ohledem na usnesení ze dne 10. prosince 2015 přijaté na 32. mezinárodní konferenci Červeného kříže a Červeného půlměsíce o posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[3],
– s ohledem na otázku Radě o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva ( O-000063/2016 – B8-0361/2016 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství je v posledních letech v ozbrojených konfliktech po celém světě svědkem velkého počtu útoků na nemocnice a školy; vzhledem k tomu, že školy a nemocnice musí zůstat mírovými zónami, kde je civilnímu obyvatelstvu zaručena ochrana v dobách konfliktu;
B. vzhledem k tomu, že školy a nemocnice se staly terčem útoků zahrnujících využití výkonných zbraní; vzhledem k tomu, že bezpečnost humanitárních pracovníků a zraněných, které ošetřují, je často ohrožena, a vzhledem k tomu, že tyto útoky představují porušení mezinárodního humanitárního práva a vážné nebezpečí pro poskytování humanitární pomoci v budoucnosti; vzhledem k tomu, že humanitární pracovníci byli v některých případech po útocích spáchaných na jejich zařízení nuceni opustit oblasti konfliktu;
C. vzhledem k tomu, že první Světový humanitární summit, který se bude konat v Istanbulu ve dnech 23.–24. května 2016, by měl vést k nové organizaci humanitárního systému, jež zvýší jeho účinnost a posílí jeho globální charakter s cílem reagovat na očekávané zvýšení humanitárních potřeb spojených se současnými a budoucími problémy, jako jsou ozbrojené konflikty, přírodní katastrofy, uprchlická krize a potravinové zabezpečení;
D. vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN ve své zprávě pro Světový humanitární summit s názvem „Jedno lidstvo, sdílená odpovědnost“ upozorňuje na to, co nazývá „bezostyšným a surovým narušováním dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva“ v situacích ozbrojeného konfliktu, což představuje hrozbu, že dojde k návratu do období neomezených válek; vzhledem k tomu, že zpráva konstatuje, že neúspěch při požadování a prosazování toho, aby byly dodržovány naše sdílené standardy, a neúspěšná podpora stávajících mechanismů prosazování, sledování a odpovědnosti přispívají k tomuto narušování;
E. vzhledem k tomu, že účelem mezinárodního humanitárního práva, známého rovněž pod názvem právo ozbrojených konfliktů, je zmírnit dopady ozbrojeného konfliktu prostřednictvím ochrany osob, které se jej neúčastní, jakož i prostřednictvím úpravy prostředků a způsobů vedení boje;
F. vzhledem k tomu, že nemocnice a zdravotnický personál jsou výslovně pod ochranou mezinárodního humanitárního práva, a vzhledem k tomu, že veškeré záměrné útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu jsou považovány za vážné porušení mezinárodního humanitárního práva;
G. vzhledem k tomu, že ke dni 14. března 2016 schválilo 52 států, včetně několika, ale ne všech členských států EU, prohlášení o bezpečných školách, a to na základě konference v Oslu o bezpečných školách konané v květnu 2015;
H. vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční věci při přijímání obecných zásad Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva zdůraznila, že k účinnému odstranění následků závažného porušování mezinárodního práva je třeba podporovat vhodné mechanismy odpovědnosti, a upozornila na to, že v případech, kdy daný stát či státy nemohou nebo nechtějí tuto jurisdikci vykonávat samy, může hrát významnou úlohu Mezinárodní trestní soud; vzhledem k tomu, že obecné zásady Evropské unie zavazují „příslušné pracovní skupiny Rady“ k tomu, aby sledovaly situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a aby v těchto případech doporučily akci na podporu jeho dodržování (bod 15 písm. a));
I. vzhledem k tomu, že mezi lety 2012 a 2015 Mezinárodní výbor Červeného kříže uspořádal hlavní konzultaci ohledně toho, jak posílit právní ochranu obětí ozbrojených konfliktů a jak zlepšit účinnost mechanismů dodržování mezinárodního humanitárního práva;
J. vzhledem k tomu, že státům účastnícím se 32. konference Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce konané v prosinci 2015 se nakonec nepodařilo dospět k dohodě o novém mechanismu, který navrhl Mezinárodní výbor Červeného kříže a švýcarská vláda za účelem posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že navržený nový mechanismus by zahrnoval ustavení výročních schůzí států, které jsou stranami Ženevských úmluv; vzhledem k tomu, že účastnické státy se dohodly, že zahájí nový mezivládní proces zaměřený na nalezení způsobů, jak zlepšit provádění mezinárodního humanitárního práva s cílem předložit výsledek na příští mezinárodní konferenci konané v roce 2019;
1. vyjadřuje své zděšení a vážné znepokojení ohledně vražedných útoků na nemocnice a školy, k nimž v ozbrojených konfliktech na celém světě dochází příliš často, přičemž cílem a oběťmi se stávají pacienti, studenti, zdravotnický personál, učitelé, humanitární pracovníci, dobrovolníci a rodinní příslušníci, zatímco mezinárodní odsouzení zřídkakdy vedou k nezávislým vyšetřováním a skutečné odpovědnosti; vyzývá členské státy, orgány EU a vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby uznaly skutečný rozsah této mimořádné situace a bezodkladně vypracovaly konkrétní časově ohraničený akční plán s cílem využít v plném rozsahu vlivu EU a členských států k zastavení těchto porušování a zneužívání;
2. odsuzuje útoky na nemocnice a školy, které jsou podle mezinárodního práva zakázány, a uznává, že tyto akty mohou představovat hrubá porušení Ženevských úmluv z roku 1949 a válečné zločiny podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; vyjadřuje své přesvědčení, že zachování zdravotnických a vzdělávacích zařízení jakožto neutrálních chráněných prostor během ozbrojených konfliktů závisí na výsledku transparentních, nezávislých a nestranných vyšetřování surových útoků, k nimž dochází, a na dosažení skutečné odpovědnosti za spáchané trestné činy;
3. je přesvědčen, že humanitární pracovníci zachraňující životy ve velmi obtížných podmínkách musí být vždy chráněni;
4. odsuzuje využívání nemocnic a škol stranami ozbrojeného konfliktu, v důsledku čehož se v podstatě stávají terčem útoků; připomíná, že ti, kteří využívají osoby nebo nemovitosti, jež jsou pod ochranou, coby lidské štíty nebo k maskování, jsou také vinni z porušování mezinárodního humanitárního práva;
5. zdůrazňuje, že kromě přímého a fyzického poškození škol a nemocnic vedou útoky k nucenému uzavírání nebo narušenému fungování těchto institucí a způsobují vážné poškození zdravotnických a vzdělávacích systémů jako celku;
6. vybízí EU a její členské státy, aby plně podpořily výzvu generálního tajemníka OSN, aby všechny členské státy OSN využily příležitosti, kterou je Světový humanitární summit, k tomu, aby se opětovně zavázaly k ochraně civilního obyvatelstva a humanitárních pracovníků tím, že budou dodržovat pravidla, na nichž se již dohodly; poukazuje na význam, který generální tajemník OSN přikládá posílení mezinárodních vyšetřovacích a soudních systémů, včetně Mezinárodního trestního soudu, pokud jde o doplnění vnitrostátních rámců, s cílem ukončit beztrestnost porušování mezinárodního humanitárního práva;
7. vyzývá EU a její členské státy, aby na Světovém humanitárním summitu prosazovaly komplexní dohodu o praktických způsobech, jak posílit dodržování mezinárodního humanitárního práva, jako je šíření pravidel týkajících se mezinárodního humanitárního práva mezi regionální a vnitrostátní správou, bezpečnostními silami, místními orgány a vůdci komunit, a podpořily úlohu Mezinárodního trestního soudu při ukončování beztrestnosti porušování mezinárodního humanitárního práva;
8. uznává význam a jedinečný charakter obecných zásad Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, neboť žádné další státy nebo organizace takovýto dokument nepřijaly; vyzývá EU a její členské státy, aby provedly obecné zásady EU;
9. vyzývá Radu pro zahraniční věci a vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby v zájmu zajištění toho, že politiky a opatření EU související s mezinárodním humanitárním právem budou vytvářeny soudržným a účinným způsobem, přezkoumaly současné rozdělení odpovědnosti, podle něhož provádění obecných pokynů Evropské unie spadá především do pravomoci pracovní skupiny Rady pro mezinárodní právo veřejné, které předsedá předsednictví Rady; zdůrazňuje v této souvislosti, že obecné pokyny Evropské unie zavazují „příslušné pracovní skupiny Rady“ k tomu, aby sledovaly situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a aby v těchto případech doporučily akci na podporu jeho dodržování (bod 15 písm. a)); vyzývá příslušné pracovní skupiny Rady, aby využily tohoto mandátu k řešení současné naléhavé krize nedodržování tohoto práva;
10. připomíná postoj stanovený v obecných pokynech Evropské unie, podle něhož se v příslušných případech vezme v úvahu i využití mezinárodní humanitární vyšetřovací komise (IHFFC) založené podle dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z roku 1949, která může svými vyšetřovacími schopnostmi a náležitým výkonem úřadu přispět k prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva; konstatuje, že služby mezinárodní humanitární vyšetřovací komise nebyly využity, a naléhavě vyzývá Radu Evropské unie, členské státy EU a Evropskou službu pro vnější činnost, aby poprvé od vytvoření této komise vážně zvážily její aktivaci s cílem řešit útoky na nemocnice a školy jako naléhavou krizovou situaci týkající se dodržování standardů mezinárodního humanitárního práva;
11. se znepokojením bere na vědomí institucionální prostor, který má k dispozici mezinárodní společenství pro řešení obecných obav souvisejících s prováděním mezinárodního humanitárního práva a jenž je v současnosti omezený; bere v této souvislosti na vědomí skutečnost, že se státům účastnícím se 32. konference Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce konané v prosinci 2015 nepodařilo dospět k dohodě o novém mechanismu, který by posílil systém správy mezinárodního humanitárního práva tím, že by ustavil výroční schůzi států za účelem posílení dialogu a zavedl pravidelné podávání zpráv o dodržování mezinárodního humanitárního práva v jednotlivých státech; vyzývá EU a její členské státy, aby v nadcházejícím mezivládním procesu usilovaly o dosažení lepšího výsledku;
12. zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout více úsilí za účelem zlepšení bezpečnosti humanitárních organizací a jejich pracovníků; podporuje systematické začleňování zvláštních doložek posilujících odpovědnost za ochranu humanitárních pracovníků do mezinárodního práva a důsledné a systematické sledování útoků na humanitární pracovníky;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských států OSN.