Dokument ze zasedání
20.4.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0361/2016
v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu
o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Elena Valenciano, Linda McAvan, Enrique Guerrero Salom, Pier Antonio Panzeri, Norbert Neuser, Marlene Mizzi
za skupinu S&D
Usnesení Evropského parlamentu o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva
( 2016/2662(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další nástroje OSN týkající se lidských práv,
– s ohledem na Ženevské úmluvy a další právní nástroje v oblasti mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na závěry Rady o přípravném procesu na Světový humanitární summit přijaté ve dnech 10.–11. prosince 2015,
– s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 o podpoře dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na aktualizované obecné zásady Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva[1],
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN určenou Světovému humanitárnímu summitu nazvanou „Jedno lidstvo, společná odpovědnost“ ze dne 2. února 2016,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1998 (2011) přijatou dne 12. července 2011 a rezoluci č. 2143 (2014) přijatou dne 7. března 2014 týkající se ochrany dětí zasažených ozbrojeným konfliktem,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1502 (2003) přijatou dne 26. srpna 2003 o násilí páchaném na humanitárních pracovnících a rezoluci č. 2175 (2014) přijatou dne 29. srpna 2014 o ochraně civilistů v ozbrojeném konfliktu,
– s ohledem na prohlášení o bezpečných školách z května 2015 a související pokyny pro ochranu škol a univerzit před vojenským využitím v době ozbrojeného konfliktu,
– s ohledem na rezoluci 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce ze dne 10. prosince 2015 o posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva,
– s ohledem na zprávu Mezinárodního výboru Červeného kříže o projektu „zdravotní péče v nebezpečí“ a zprávu o násilí páchaném na zdravotnickém personálu a zdravotnickém zařízení,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích[3],
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 o přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc[5],
– s ohledem na otázku položenou Radě o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva ( O-000063/2016 – B8-0361/2016 ),
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že útoky na humanitární pracovníky jsou nyní velmi obvyklé a dosáhly znepokojivé úrovně;
B. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství je svědkem hrůzné tendence útoků na nemocnice a školy v situacích ozbrojených konfliktů po celém světě, a rovněž neobvyklého nárůstu odmítání humanitární pomoci a přístupu, poprav civilních občanů a humanitárních pracovníků, zadržování osob v hrozných podmínkách a toho, že jsou civilní občané využíváni jako rukojmí nebo jsou nuceni k otroctví;
C. vzhledem k tomu, že jasným úkolem Rady bezpečnosti OSN je zajišťovat dodržování mezinárodního práva, jež se týká ochrany všech humanitárních pracovníků;
D. vzhledem k tomu, že prvořadou odpovědností států je pomáhat a chránit občany bydlící na jejich území a že by měly motivovat k intenzivnější a lepší spolupráci mezi státy v oblasti preventivních opatření dříve, než dojde k propuknutí násilí;
E. vzhledem k tomu, že existuje uměle vytvořený rozdíl mezi mezinárodními a místními pracovníky, pokud jde o posilování ochrany humanitárních pracovníků; vzhledem k tomu, že místní humanitární pracovníci se zřídka setkávají se stejnými bezpečnostními opatřeními, jaká jsou poskytována jejich mezinárodním kolegům;
F. vzhledem k tomu, že Římský statut definoval útoky vůči humanitárním pracovníkům jako válečné zločiny;
G. vzhledem k tomu, že od března 2016 je 124 států smluvními stranami Statutu Mezinárodního trestního soudu (Římského statutu), ale 31 zemí ho zatím jen podepsalo, ale neratifikovalo, a 41 členů OSN Římský statut nepodepsalo ani neratifikovalo;
H. vzhledem k tomu, že tři signatářské státy – Izrael, Súdán a USA – informovaly generálního tajemníka OSN, že již nemají v úmyslu stát se smluvními státy, a jako takovým jim tudíž z podpisu Statutu jejich předchozími zástupci nevyplývají žádné právní povinnosti;
I. vzhledem k tomu, že pachatele útoků na humanitární pracovníky je třeba dohnat k odpovědnosti;
J. vzhledem k tomu, že první Světový humanitární summit se bude konat ve dnech 23.–24. května 2016 v Istanbulu; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN ve své zprávě pro Světový humanitární summit nazvané „Jedno lidstvo, společná odpovědnost“ upozorňuje na, jak říká vlastními slovy, bezostyšnou a nemilosrdnou erozi dodržování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva v situacích ozbrojených konfliktů, což představuje hrozbu, že tento stav může být příčinou návratu do doby, kdy válka neměla hranice; vzhledem k tomu, že tato zpráva sděluje, že selhání požadovat a podporovat dodržování našich sdílených norem a podporovat existující mechanismy vymáhání, monitorování a odpovědnosti k této erozi přispívá;
K. vzhledem k tomu, že účelem mezinárodního humanitárního práva, známého rovněž pod názvem právo ozbrojených konfliktů, je zmírnit dopady ozbrojeného konfliktu prostřednictvím ochrany osob, které se přímo neúčastní nebo již přímo neúčastní nepřátelských akcí, jakož i prostřednictvím úpravy prostředků a způsobů vedení boje;
L. vzhledem k tomu, že nemocnice a lékařský personál požívají v rámci mezinárodního humanitárního práva zvláštní ochrany a že jakýkoli záměrný útok na civilní obyvatele a civilní infrastrukturu je považován za vážné porušení mezinárodního humanitárního práva;
M. vzhledem k tomu, že Římský statut zdůrazňuje, že útoky mířené záměrně na budovy sloužící náboženským, vzdělávacím, uměleckým, vědeckým nebo charitativním účelům nebo na historické památky jsou považovány za válečný zločin;
N. vzhledem k tomu, že nedotknutelnost sídla a majetku OSN, včetně škol a zdravotních středisek, je chráněna Úmluvou o výsadách a imunitách Organizace spojených národů z roku 1946;
O. vzhledem k tomu, že Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČR) rovněž prohlásil, že povinnost vyšetřovat pravděpodobné válečné zločiny je pravidlem obyčejového mezinárodního humanitárního práva, které platí jak pro mezinárodní tak nemezinárodní ozbrojené konflikty;
P. vzhledem k tomu, že v návaznosti na konferenci o bezpečných školách, která se konala v květnu 2015 v Oslu, 52 států, včetně několika (i když ne všech) členských států EU, podpořilo prohlášení o bezpečných školách;
Q. vzhledem k tomu, že když Rada pro zahraniční věci přijímala obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, tak zdůraznila, že k účinnému odstranění následků závažného porušování mezinárodního práva je třeba podporovat vhodné mechanismy odpovědnosti a upozornila na to, že v případech, kdy daný stát či státy nemohou nebo nechtějí tuto jurisdikci vykonávat samy, může hrát významnou úlohu Mezinárodní trestní soud; vzhledem k tomu, že obecné zásady EU stanovují, že příslušné pracovní skupiny Rady mají sledovat situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a v těchto případech doporučit akci na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva (bod 15a);
R. vzhledem k tomu, že Mezinárodní výbor Červeného kříže uspořádal v letech 2012 až 2015 hlavní proces konzultace o tom, jak posílit právní ochranu obětí ozbrojených konfliktů a jak zvýšit účinnost mechanismů k zajištění dodržování mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že účelem iniciativy MVČK „zdravotní péče v nebezpečí“ bylo řešit problematiku násilí páchaného na pacientech a zdravotnických pracovnících a útoků na zařízení a vozidla a zajistit bezpečný přístup ke zdravotní péči a poskytování zdravotní péče v ozbrojených konfliktech a dalších mimořádných situacích;
S. vzhledem k tomu, že státy, které se zúčastnily 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v prosinci 2015, se v konečném důsledku nebyly schopny dohodnout na novém mechanismu k posílení dodržování mezinárodního humanitárního práva, který navrhl Mezinárodní výbor Červeného kříže a švýcarská vláda; vzhledem k tomu, že nový navrhovaný mechanismus by obnášel zavedení výročních schůzí států, jež jsou smluvními stranami Ženevských úmluv; vzhledem k tomu, že zúčastněné státy se dohodly na zahájení nového mezivládního procesu, který by vedl k nalezení způsobu, jak provádění mezinárodního humanitárního práva posílit, a jehož cílem bylo představit jeho výsledek na příští mezinárodní konferenci v roce 2019;
1. vyjadřuje hluboké politování nad nedodržováním mezinárodního humanitárního práva a je zděšen a vážně znepokojen smrtícími útoky na nemocnice a školy v situacích ozbrojených konfliktů na celém světě, k nimž dochází ve stále větší znepokojivé míře, kdy se cílem a oběťmi stávají pacienti, studenti, lékaři a učitelé, humanitární pracovníci a rodinní příslušníci, zatímco mezinárodní odsuzující vyjádření jen zřídka vedou k nezávislému vyšetřování a skutečné odpovědnosti; vyzývá členské státy EU, orgány EU a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby uznaly skutečný rozsah této naléhavé situace a aby neprodleně připravily konkrétní a závazný akční plán, jak využít vlivu EU a členských států v celém jeho rozsahu k tomu, aby zajistily provádění preventivních opatření a toto násilí a zneužívání zastavily;
2. odsuzuje útoky na nemocnice a školy, neboť jsou mezinárodním právem zakázány, a uznává, že tyto činy mohou představovat vážné porušování Ženevských úmluv z roku 1949 a podle Římského statutu mohou představovat válečné zločiny; vyjadřuje své přesvědčení o tom, že má-li být během situací ozbrojených konfliktů zachována neutralita zdravotnických a vzdělávacích zařízení a mají-li být chráněnými prostory, závisí na výsledku transparentního, nezávislého a nestranného vyšetřování spáchaných brutálních útoků a na dosažení skutečné odpovědnosti za spáchané zločiny;
3. žádá EU a její členské státy, aby daly na pořad jednání OSN a Rady bezpečnosti OSN odstranění uměle vytvořené hierarchie a odlišování mezinárodních a místních pracovníků, pokud jde o posílení ochrany všech humanitárních pracovníků;
4. vyzývá EU a její členské státy, aby plně podporovaly výzvu generálního tajemníka OSN, aby všechny členské státy OSN využily příležitosti Světového humanitárního summitu k obnovení závazků v oblasti ochrany civilního obyvatelstva a aby zajistily lidská práva všem tím, že budou dodržovat, provádět a podporovat pravidla, na nichž se již dříve dohodly; zdůrazňuje význam, který generální tajemník OSN přisuzuje posílení mezinárodních vyšetřovacích a soudních systémů, včetně Mezinárodního trestního soudu, jako systémů doplňujících vnitrostátní rámce, s cílem skoncovat s beztrestností, jsou-li porušována mezinárodní humanitární práva;
5. vyzývá EU, její členské státy a další mezinárodní dárce, aby se na Světovém humanitárním summitu plně zavázaly ke všem navrhovaným klíčovým závazkům, které jsou na seznamu pořadu jednání v zájmu lidstva („Agenda for Humanity“), který se zaměřuje na snížení humanitárního dopadu nepřátelských akcí a umožnění humanitárních akcí;
6. vyzývá EU a její členské státy, aby naléhaly na Radu bezpečnosti OSN, aby využila veškeré možné prostředky, jako jsou cílená opatření, zřízení zjišťovacích misí nebo vyšetřovacích komisí, či soudních mechanismů, jako je postupování případů Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby se při rozhodování v Radě bezpečnosti zdržely veta v případech týkajících se humanitárních akcí a aby podporovaly dodržování mezinárodních právních norem, které stanoví ochranu humanitárních pracovníků, a aby zajistily, aby činy, které by mohly představovat porušení těchto norem, byly systematicky vyšetřovány a aby osoby podezřelé z odpovědnosti za tyto činy byly předány spravedlnosti;
7. vyzývá EU a členské státy, aby požadovaly, aby Rada bezpečnosti OSN smluvním stranám připomněla, že dodržování právních povinností je pro ně závazné a aby je odsoudila, jestliže je nebudou dodržovat, a aby na ustavičné porušovatele uvalila cílená opatření a současně zajistila, aby se rozdíly mezi politickými, vojenskými a humanitárními cíli nesetřely v mírových jednáních a mandátech mírových operací;
8. uznává význam a jedinečnou povahu obecných zásad EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva, neboť žádný jiný stát ani organizace podobný dokument nepřijala; vyjadřuje ovšem své znepokojení nad účinností provádění obecných zásad EU orgány EU a členskými státy;
9. vyzývá Radu pro zahraniční věci a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vznesly požadavek na vedoucí misí EU a příslušné zástupce EU (vedoucí civilních operací EU, velitele vojenských operací EU a zvláštní zástupce EU), aby vypracovaly seznam závažných případů porušování mezinárodního humanitárního práva;
10. vyzývá Radu pro zahraniční věci a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistily, aby politiky a činnosti EU týkající se mezinárodního humanitárního práva byly vyvíjeny soudržně a účinně, aby přezkoumaly současné rozdělení odpovědností, na jejichž základě spadá provádění zásad pro oblast dodržování mezinárodního humanitárního práva přednostně do působnosti Pracovní skupiny Rady pro mezinárodní právo veřejné, jíž předsedá předsednictví Rady; zdůrazňuje v této souvislosti, že obecné zásady EU stanovují, že příslušné pracovní skupiny Rady mají sledovat situace, při kterých lze použít mezinárodní humanitární právo, a v těchto případech doporučit akci na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva (bod 15a); vyzývá příslušné pracovní skupiny Rady, aby využily svůj mandát k řešení současné naléhavé krize v oblasti nedodržování závazků;
11. vyzývá všechny členské státy OSN, které jsou signatáři Římského statutu, aby ho podepsaly a ratifikovaly s cílem zajistit, aby se mezinárodní trestní právo stalo skutečně celosvětovým a univerzálním;
12. připomíná postoj přijatý v obecných zásadách EU, že v příslušných případech by se mělo vzít v úvahu i využití mezinárodní humanitární vyšetřovací komise (IHFFC) založené podle dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám z roku 1949, která může svými vyšetřovacími schopnostmi a náležitým výkonem úřadu přispět k prosazování dodržování mezinárodního humanitárního práva; konstatuje, že služby IHFFC nebyly nikdy využívány a naléhavě žádá Radu, členské státy EU a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vznesením obvinění podpořily vyšetřování útoků na nemocnice a školy, neboť představují naléhavou krizovou situaci, pokud jde o dodržování norem v oblasti mezinárodního humanitárního práva;
13. vybízí členské státy EU a mezinárodní společenství, aby posílily úlohu IHFFC tím, že usnadní její činnost, pokud jde o mezinárodní a nemezinárodní ozbrojené konflikty rozšířením jeho ad hoc kapacity v oblasti jurisdikce; připomíná, že poté, co v říjnu 2015 došlo k útoku na nemocnici v Kundúzu, IHFFC formálně nabídla Afghánistánu a USA své služby řádně vedeného úřadu;
14. se znepokojením poukazuje na současnou omezenou institucionální působnost mezinárodního společenství, pokud jde o řešení společných problémů týkajících se provádění mezinárodního humanitárního práva; vyjadřuje v tomto smyslu politování nad skutečností, že státy, které se zúčastnily 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v prosinci 2015, se v konečném důsledku nebyly schopny dohodnout na novém mechanismu, který by posílil dodržování mezinárodního humanitárního práva, spočívající v zavedení výročních schůzí států za účelem posílení dialogu a v zavedení pravidelného podávání zpráv o dodržování mezinárodního humanitárního práva jednotlivými státy; vyzývá EU a členské státy, aby pracovaly tak, aby v rámci nadcházejícího mezivládního procesu dosáhly lepších výsledků;
15. vyzývá generálního tajemníka OSN, aby podporoval kampaně, jejichž účelem je zajistit, aby si všichni hráči, včetně nestátních ozbrojených skupin, byli vědomi svých povinností, jež jim ukládá mezinárodní právo, aby dodržovali svou povinnost umožňovat humanitární pomoc a ochranu lidem, kteří se nacházejí pod jejich vlivem, například vydáváním pokynů svým bojovníkům, a aby schválili kodexy chování a trvalá nařízení, jež odrážejí jejich povinnosti v oblasti mezinárodního humanitárního práva;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, zvláštnímu zástupci Evropské unie pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských států OSN.