Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na usnesení ze dne 10. března 2016 a 7. října 2010 o nedostatečné ochraně lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo, a na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na ústavu Demokratické republiky Kongo, a zejména na její článek 56, který stanoví: „Aniž jsou dotčena mezinárodní ustanovení o hospodářských trestných činech, je jakýkoli akt, dohoda, úmluva, ujednání či jiná skutečnost, v jejichž důsledku je národ, fyzické či právnické osoby připraveny o veškeré prostředky obživy odvozené z jejich zdrojů nebo přírodního bohatství, nebo o část těchto prostředků, trestně stíhán jakožto drancování.“,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a veřejnou správu,

–  s ohledem na článek 3 Ženevské úmluvy z roku 1949 a na její protokol č. II, které zakazují hromadné popravy, znásilňování, nucený odvod a další krutosti,

–  s ohledem na mezinárodní úmluvu o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na to, že Rada bezpečnosti ve své rezoluci č. 2211 z března 2015 prodloužila mandát stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) do 31. března 2016;

–  s ohledem na to, že v roce 2014 byla Sacharovova cena udělena doktoru Denisovi Mukwegemu, konžskému gynekologovi, za jeho boj za práva žen v Kongu,

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu přijatý dne 20. května 2015 o certifikaci dovozců určitých minerálů a kovů, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí,

–  s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ze dne 15. dubna 2015 o těžbě a nelegálním obchodu s přírodními zdroji, z nichž těží organizované zločinecké skupiny,

–  s ohledem na dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že vznik mnoha ozbrojených frakcí, dezorganizace a neexistence stabilního státu, neschopnost OSN jednotně reagovat na genocidu a její důsledky a napomáhání států, například Spojených států a Francie, které mají v regionu své zájmy, vedly k dramatické situaci, která způsobila od roku 1996 smrt několika statisíců, ne-li milionů osob, v převážné většině civilistů, kteří podlehli zejména podvýživě, nemocem a chudobě v důsledku válek v roce 1996 a 1998; vzhledem k tomu, že dopady této situace se v zemi projevují dodnes;

B.  vzhledem k tomu, že podle Dětského fondu OSN (UNICEF) klesla perinatální úmrtnost od roku 2007 do roku 2014 o 30 %: ze 148 případů na 1 000 narozených dětí v roce 2007 na 104 případů v roce 2014; vzhledem k tomu, že úmrtnost mladých matek klesla o 35 %: z 1 289 případů na 100 000 porodů v roce 2007 na 846 případů v roce 2014;

C.  vzhledem k nestabilitě, kterou se Demokratická republika Kongo opět vyznačuje od roku 2012 a která způsobila několik tisíc obětí v souvislosti s boji a krutostmi, k nimž dochází zejména v provinciích Severní Kivu a Jižní Kivu na východě země; vzhledem k tomu, že podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) dosahoval ke dni 31. července 2015 počet vnitřně přesídlených osob výše1,5 milionu, což je 7 % celkového obyvatelstva; vzhledem k tomu, že více než 400 000 konžských uprchlíků stále žije v exilu; vzhledem k tomu, že do Demokratické republiky Kongo přicházejí uprchlíci prchající před závažnou humanitární krizí v sousední Středoafrické republice;

D.  vzhledem k tomu, že k válčícím stranám patří například Demokratické síly za osvobození Rwandy (hutské milice), RCD-Goma (Konžské shromáždění pro demokracii), které podporuje Rwanda proti vládě Demokratické republiky Kongo, Armáda božího odporu (LRA) vzniklá během povstání v Ugandě, Mai Mai v provincii Katanga a Lidové hnutí sebeobrany (MPA); vzhledem k tomu, že ačkoli určité frakce byly po roce 2010 demobilizovány a v některých případech částečně integrovány do konžské armády (FARDC), nejistota přetrvává; vzhledem k tomu, že účelové využívání „etnické otázky“ v tomto regionu výrazně vyostřilo konflikty a nadále území rozděluje;

E.  vzhledem k tomu, že násilí od počátku roku 2016 dále vzrůstá; vzhledem k tomu, že v pondělí 13. června konžská armáda informovala o tom, že při střetu v regionu Beni na východě Konga zemřelo šest ugandských povstalců ze Spojeneckých demokratických sil (ADF) a jeden konžský voják; vzhledem k tomu, že po období relativního klidu dochází od počátku května 2016 opět k násilnostem; vzhledem k tomu, že v noci ze 3. na 4. května bylo údajně ve vesnici Eringeti, která leží 60 kilometrů severovýchodně od města Beni a 200 metrů od dvou táborů mise MONUSCO, zabito bodnými zbraněmi 17 osob; vzhledem k tomu, že při masakrech v regionu Beni od února do května 2016 údajně zemřela asi stovka osob;

F.  vzhledem k tomu, že konžská vláda a mise MONUSCO připisují tyto masakry ADF, ale mnoho odborníků a nevládních organizací je „opatrnějších“, neboť na masakrech „se mohly podílet vládní“ síly; vzhledem k tomu, že v polovině května 2016 expertní skupina, která pro výbor OSN pro sankce vypracovala důvěrnou zprávu, v níž obviňuje konžské vojáky a jistého generála blízkého Kabilovi z organizace a páchání těchto krutostí; vzhledem k tomu, že aktivisté občanské společnosti a opozice poukazují na nedostatečnou reakci a spoluúčast mise MONUSCO a vlády při těchto útocích; vzhledem k tomu, že od těchto masakrů došlo k několika demonstracím požadujícím spravedlnost, z nichž některé byly násilně rozehnány; vzhledem k tomu, že represivní opatření vůči členům opozice nadále pokračují;

G.  vzhledem k tomu, že ve dnech 1. a 2. června 2016 se členové opoziční koalice Občanská fronta 2016 dostavili do Haagu s žádostí, aby Mezinárodní trestní soud tyto masakry a zapojení vojáků oficiální armády vyšetřil; vzhledem k tomu, že tento soud byl rovněž požádán o prošetření represivních opatření vůči opozičním demonstrantům v průběhu voleb;

H.  vzhledem k mnoha válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, hromadnému porušování lidských práv, zpřísňování represí vůči opozici, hromadnému znásilňování žen a dívek a rozsáhlému přesídlování obyvatelstva; vzhledem k tomu, že od roku 1996 mělo být v Demokratické republice Kongo nejméně 200 000 oficiálních obětí znásilnění a ve skutečnosti jich bylo ještě mnohem více, protože řada případů znásilnění nebyla zaznamenána; vzhledem k tomu, že znásilňování je válečnou zbraní, kterou používají všechny válčící strany, včetně oficiální armády; vzhledem k tomu, že násilné odvody bojovníků, zejména dětí, jsou v Demokratické republice Kongo běžné;

I.  vzhledem k tomu, že pravidelná armáda (FARDC) je soustavně obviňována z krutostí; vzhledem k tomu, že vláda v říjnu 2012 přijala akční plán pro ukončení odvodů dětí, sexuálního násilí a dalšího závažného porušování práv dětí vojenskými a bezpečnostními silami; vzhledem k tomu, že od té doby problémy přetrvávají a stále panuje beztrestnost;

J.  vzhledem k tomu, že výsledkem mise MONUSCO (stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo) zahájené v roce 1999 je naprosté selhání, neboť neumožnila zlepšit situaci civilního obyvatelstva těžce zasaženého válkou a její podpora konžské armádě (FARDC) jen posílila zločiny páchané touto armádou; vzhledem k tomu, že po pozastavení vojenské spolupráce mezi misí MONUSCO a jednotkami FARDC v únoru 2015 rozhodla OSN dne 2. března 2016 o obnovení vojenské podpory vládních jednotek;

K.  vzhledem k tomu, že Demokratická republika Kongo oplývá velkými přírodními zdroji (zlato, kasiterit, coltan, metanový plyn atd.), a vzhledem k tomu, že přetrvávající nezákonná těžba těchto zdrojů, které jsou zejména na východě Demokratické republiky Kongo dosud často pod kontrolou paravojenských ozbrojených skupin, přispívá k financování a podpoře konfliktu a je nadále zdrojem nejistoty pro celý region;

L.  vzhledem k tomu, že nadnárodní společnosti financují ozbrojený konflikt, aby mohly pokračovat v těžbě konžských podzemních ložisek; vzhledem k tomu, že na tento jev opakovaně poukazují zveřejněné zprávy OSN; vzhledem k tomu, že Ibrahim Thiaw, zástupce výkonného ředitele Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), v dubnu 2015 prohlásil, že každoročně se vytěží přírodní zdroje v hodnotě přesahující miliardu USD a že většina zisků – až 98% výnosů – plyne mezinárodním skupinám a ze zbývajících 2 % jsou financovány domácí ozbrojené skupiny;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní finanční instituce svými programy strukturálních změn ještě zvýšily zranitelnost země a učinily z ní právní a daňový ráj pro nadnárodní společnosti, zejména společnosti působící v těžebním průmyslu; vzhledem k tomu, že rozpad pilířů konžského hospodářství a propuštění tisíců pracovníků spojené s mezinárodními institucemi, především Světovou bankou, připravilo obyvatelstvo o obživu a zhoršilo jejich životní podmínky ve prospěch zabírání zdrojů a kontroly hospodářství ze strany velkých průmyslových, zvláště západních, uskupení;

N.  vzhledem k tomu, že cena potravin se od začátku konfliktu výrazně zvýšila, což ještě zhoršilo chudobu a potravinovou nejistotu místního obyvatelstva a také nestabilitu regionu; vzhledem k tomu, že situaci dále zhoršuje zabírání půdy nadnárodními společnostmi s tichým souhlasem vlády;

O.  vzhledem k tomu, že rostoucí nezaměstnanost, zhoršující se sociální podmínky a zbídačování obyvatelstva jsou určujícími faktory nestability tohoto regionu;

1.  odsuzuje veškeré projevy násilí, porušování lidských práv a sexuálního násilí; vyjadřuje svou solidaritu se všemi obyvateli postiženými dlouholetým konfliktem; opět odsuzuje účelové využívání „etnické otázky“, které způsobilo miliony obětí v celém regionu a jehož jediným výsledkem je rozdělení obyvatelstva;

2.  prohlašuje, že je obzvláště znepokojen stupňováním násilí na východě země, a žádá, aby bylo zahájeno mezinárodní a nezávislé vyšetřování, které by umožnilo zjistit zodpovědnost jednotlivých stran, včetně mise MONUSCO a oficiální armády, za tyto masakry; žádá mezinárodní společenství, aby konečně přijalo všechna nezbytná konkrétní opatření k ukončení genocidy a těžby nerostných surovin a k získání reparace pro oběti konfliktu;

3.  je znepokojen rovněž trváním násilností před blížícími se volbami; žádá, aby byly všechny svévolně zadržené osoby okamžitě a bezpodmínečně propuštěny a aby bylo ukončeno soudní a policejní zastrašování členů opozice;

4.  domnívá se, že potírání beztrestnosti, pokud jde o porušování humanitárního práva a stíhání hospodářských a finančních trestných činů, je jednou z nezbytných podmínek pro obnovení míru v Demokratické republice Kongo;

5.  je obzvláště znepokojen situací žen v zemi a trestnými činy a diskriminací namířenými proti ženám; považuje za nezbytné zintenzivnit úsilí orgánů a mezinárodního společenství o ukončení hromadného znásilňování, které je používáno jako válečná zbraň, zaručit přístup k veřejné a bezplatné zdravotní péči, zejména v případě péče v oblasti sexuálního zdraví, antikoncepce a potratů, a podporovat skutečnou rovnost pohlaví;

6.  domnívá se rovněž, že orgány a mezinárodní společenství musí přednostně usilovat o to, aby děti nebyly zneužívány jako vojáci;

7.  odsuzuje skutečnost, že základní potřeby obyvatel Demokratické republiky Kongo jsou systematicky obětovány hospodářským a geopolitickým zájmům nadnárodních společností a cizích mocností;

8.  domnívá se proto, že dramatickou situaci na východě Demokratické republiky Kongo nelze trvale vyřešit, pokud nebudou přijata opatření zajišťující konečně obyvatelům prospěch z přírodního bohatství; zdůrazňuje, že aby se tak stalo, musí země získat zpět suverenitu nad svým přírodním bohatstvím získáním kontroly nad činností zahraničních nadnárodních firem a rozvojem národní infrastruktury pro těžbu a zpracování surovin a obchodování s nimi, což znamená revizi a zrušení všech smluv o těžbě v dolech a v lesích v souladu s článkem 56 konžské ústavy, aby bylo zajištěno, že z tohoto bohatství bude mít prospěch co nejvíce lidí, nikoli jen malá část;

9.  znovu potvrzuje, že je třeba zaručit právo Demokratické republiky Kongo na potravinovou soběstačnost, které zahrnuje právo venkovanů produkovat potraviny pro obživu místního obyvatelstva a ukončení zabírání půdy a zajištění přístupu zemědělců, mužů i žen, k půdě, osivu a vodě;

10.  žádá mezinárodní společenství a zejména země, které jsou „věřiteli“ Konžské republiky (a zvláště Belgii), aby odstranily překážky pro rozvoj Demokratické republiky Kongo a pro mír tím, že odpustí dluh a úroky z dluhu, které země nadále platí, a zahájí skutečnou mezinárodní spolupráci na základě dodržování základních lidských práv a svrchovanosti konžského státu namísto dohod o volném obchodu a programů strukturálních změn; vyzývá orgány Demokratické republiky Kongo, aby vyžadovaly audit jejich dluhů a zrušení všech nezákonných dluhů vůči zahraničním věřitelům, aby byl dluh zcela odstraněn a aby reagovaly na základní lidské potřeby svých obyvatel;

11.  žádá Evropskou unii a její členské státy, aby zvýšily finanční podporu a humanitární pomoc a reagovaly na naléhavé potřeby těchto obyvatel; žádá, aby byla pomoc Unie a členských států poskytována ve formě darů, nikoli půjček, aby se tak nezvyšovala dluhová zátěž; vyjadřuje politování nad tím, že řada členských států Unie nedosáhla cíle spočívajícího ve vyčlenění 0,7 % HND na rozvojovou pomoc, a nad tím, že některé státy svůj podíl na této pomoci snížily; vyjadřuje politování nad poklesem účasti členských států v programech potravinové pomoci; žádá naléhavě o to, aby rozvojová pomoc nebyla řízena s cílem uzavírat nebo kontrolovat hranice nebo zajišťovat zpětné přebírání migrantů; žádá, aby pomoc poskytovaná Unií a členskými státy v Demokratické republice Kongo sloužila především k řešení problémů spojených se zásadní nerovností, chudobou, chronickou podvýživou, přístupem ke zdravotní péči a veřejným službám, zejména k péči o sexuální a reprodukční zdraví, a uskutečňování cílů trvalého rozvoje; žádá rovněž, aby byla potravinová pomoc zvýšena a určena především na nákup potravin od místních zemědělců;

12.  opět potvrzuje, že činnost evropských podniků působících ve třetích zemích musí být plně v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá proto členské státy, aby dbaly na to, aby se podniky, na něž se vztahuje jejich vnitrostátní právo, nevyhýbaly povinnosti dodržovat lidská práva a sociální, zdravotní a environmentální normy, jimž podléhají, pokud se usadí nebo pokud provádějí svou činnost ve třetí zemi; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření vůči evropským podnikům, které tyto normy nedodržují nebo které náležitě neodškodňují oběti porušování lidských práv, za něž nesou přímou nebo nepřímou odpovědnost;

13.  žádá Radu, aby urychleně nalezla v probíhajících třístranných jednáních kompromis s Parlamentem, pokud jde o závazné nařízení týkající se minerálů z konfliktních oblastí, a aby vyžadovaly, aby evropské slévárny, rafinérie a dovozci kovů, včetně výrobců takových hotových výrobků, jako jsou auta nebo chytré telefony, uplatňovaly ve svých dodavatelských řetězcích přísná pravidla, která umožní ukončit financování ozbrojených skupin a násilí v konfliktních oblastech;

14.  pokud jde o Demokratickou republiku Kongo, žádá zejména, aby bylo zahájeno nezávislé vyšetřování týkající se dodržování sociálních a environmentálních norem evropskými podniky, především v odvětví přírodních zdrojů a vazeb, které tyto podniky mohou mít na financování ozbrojených skupin; žádá rovněž, aby bylo zahájeno mezinárodní vyšetřování s cílem osvětlit údajné souvislosti mezi programy strukturálních změn, finančními dotacemi od mezinárodních finančních institucí a zločiny páchanými v zemi;

15.  staví se proti jakémukoli přenosu migrační politiky Unie na třetí země; odsuzuje skutečnost, že rabatský proces, jehož smluvní stranou je Demokratická republika Kongo, neumožňuje v žádném případě řešit hluboké příčiny migrace, ale je zaměřen pouze na prosazování návratové a readmisní politiky; domnívá se, že tato politika je v rozporu s právem volného pohybu a právem na azyl; žádá v této souvislosti o okamžité zastavení jednání s Demokratickou republikou Kongo v rámci rabatského procesu;

16.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, vládám zemí oblasti Velkých jezer, prezidentovi, předsedovi vlády a parlamentu Demokratické republiky Kongo, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.