Dokument ze zasedání

 

B8-0978/2016

7.9.2016

NÁVRH USNESENÍ

předložený na základě prohlášení Rady a Komise

v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu

o událostech poslední doby v Polsku a jejich dopadu na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie

( 2016/2774(RSP) )

Ryszard Antoni Legutko, Anna Elżbieta Fotyga, Tomasz Piotr Poręba

za skupinu ECR

 

B8-0978/2016

Usnesení Evropského parlamentu o událostech poslední doby v Polsku a jejich dopadu na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie

( 2016/2774(RSP) )

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 4, 5 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jimiž se vymezují kategorie a oblasti pravomocí Unie,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na zásadu subsidiarity,

–  s ohledem na protokol (č. 30) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království,

–  s ohledem na prohlášení č. 1 o Listině základních práv Evropské unie připojené ke Smlouvě o Evropské unii,

–  s ohledem na prohlášení č. 61 Polské republiky k Listině základních práv Evropské unie připojené ke Smlouvě o Evropské unii,

–  s ohledem na zákon o polském ústavním soudu ze dne 22. července 2016,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná polská vláda byla vytvořena transparentně a demokraticky, v souladu s polskou ústavou;

B.  vzhledem k tomu, že podle polské ústavy jsou všechny polské instituce vázány zákony;

C.  vzhledem k tomu, že podle polské ústavy se uspořádání a fungování ústavního soudu řídí právními předpisy přijatými polským parlamentem;

D.  vzhledem k tomu, že v souladu s články 2 až 6 SFEU je oblast veřejné mravnosti a rodinného práva vyňata z pravomocí EU a pravomoc o ní rozhodovat mají nadále výlučně členské státy;

E.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie se vztahuje na činnost EU a členských států při provádění právních předpisů EU;

F.  vzhledem k tomu, že uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku je omezen, jak stanoví příslušný protokol (č. 30); vzhledem k tomu, že prohlášení č. 61 Polské republiky k Listině základních práv Evropské unie navíc zdůrazňuje, že „Listina se nijak nedotýká práva členských států přijímat právní předpisy v oblasti veřejné mravnosti, rodinného práva, jakož i ochrany lidské důstojnosti a dodržování fyzické a mravní integrity člověka.“;

G.  vzhledem k tomu, že prohlášení č. 1 o Listině základních práv Evropské unie stanoví, že „Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii, ani nemění pravomoci a úkoly vymezené Smlouvami.“;

H.  vzhledem k tomu, že stejně jako v dalších zemích EU, jako je Malta, Německo, Francie a Irsko, existují i v Polsku občanská hnutí, která by chtěla zavést zákaz interrupce, na což mají v demokratické společnosti plné právo; vzhledem k tomu, že skupina nevládních organizací, jež jsou součástí občanského hnutí, sesbírala téměř 500 000 podpisů na podporu návrhu zpřísnit právní předpisy, které interrupci upravují; vzhledem k tomu, že polská vláda v tomto směru nenavrhla žádný nový předpis;

I.  vzhledem k tomu, že komisař Timmermans zdůraznil, že „polská vláda má plné právo uskutečňovat jakýkoli program, který slíbila voličům“, a doporučil pokračování dosavadního formátu svých návštěv Polska;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávají otázky ohledně právního základu rámce pro právní stát;

K.  vzhledem k tomu, že 16. srpna 2016 polská vláda zveřejnila 21 rozsudků ústavního soudu;

L.  vzhledem k tomu, že plány polské vlády zvýšit objem těžby dřeva v Bělověžském pralese jsou motivovány snahou potlačit v tomto lese rozšíření kůrovce, který zničil mnoho stromů a způsobil změny v místním prostředí, jako například zvýšení hladiny vod, které představují riziko pro biologickou rozmanitost v této oblasti;

1.  podtrhuje, že v souladu s protokolem č. 30 není Polsko vázáno zásadami Listiny základních práv Evropské unie, pokud nejsou tyto zásady uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska;

2.  zdůrazňuje, že článek 5 SEU, jímž se vymezuje zásada subsidiarity, uvádí, že „v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, [jedná Unie] pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy“;

3.  podtrhuje, že oblasti jako svoboda a spravedlnost nebo životní prostředí patří mezi sdílené pravomoci podle článku 4 SFEU, že kultura je oblastí, v níž může EU provádět pouze takové činnosti, jimiž podporuje nebo doplňuje činnosti členských států, a že oblast veřejné mravnosti a rodinného práva je z pravomocí EU vyňata;

4.  zdůrazňuje tudíž, že nové polské právní předpisy, mezi něž patří protiteroristický zákon, změny trestního řádu, zákon o státním zastupitelství nebo zákon o veřejnoprávním vysílání, by neměly zahrnovat orgány EU, neboť podle zásady subsidiarity bude jejich cílů nejlépe dosaženo polskými orgány;

5.  opakuje, že v polském parlamentu nebyl předložen žádný nový právní předpis týkající se interrupcí, a důrazně odmítá jakékoli vměšování ze strany orgánů EU v oblasti veřejné mravnosti a rodinného práva, která smí být upravována výhradně na úrovni členských států;

6.  zdůrazňuje, že ústavní soud je vázán zákony přijatými polským parlamentem; upozorňuje na to, že rozsudek, kterým soud prohlásil zákon za protiústavní, je v rozporu s pravidlem kontroly a rovnováhy, neboť parlamentu znemožňuje výkon svého ústavního práva rozhodovat o uspořádání a fungování soudu; zdůrazňuje, že se tím soud nadřazuje nad všechny ostatní ústavní instituce i nad samotnou ústavu;

7.  připomíná, že ústavní krize začala během minulého funkčního období parlamentu, který přijal zákon umožňující volbu soudců ústavního soudu na období následující po parlamentních volbách, což soud následně prohlásil za protiústavní; připomíná, že někteří soudci ústavního soudu, včetně jeho předsedy, se aktivně účastnili činnosti výboru pověřeného vypracováním tohoto zákona a proti těmto ustanovením se tehdy nevymezili;

8.  zdůrazňuje, že vláda projevila dobrou vůli a v reakci na požadavky Evropské komise a Benátské komise vypracovala nový zákon o ústavním soudu a zveřejnila 21 rozsudků soudu; podotýká, že jejich zveřejnění odstraňuje právní nejistotu;

9.  konstatuje, že v současnosti probíhají konzultace mezi Komisí a polskou vládou; zdůrazňuje, že maršálek Sejmu Polské republiky (dolní komory parlamentu) jmenoval skupinu odborníků otevřenou zástupcům všech parlamentních stran, jejímž úkolem bylo vypracovat doporučení pro činnost parlamentu do budoucna a v co nejširším možném rozsahu uplatnit doporučení Benátské komise v této oblasti; podtrhuje, že tato skupina dokončila svou práci a výsledky byly zveřejněny a předány Komisi;

10.  zdůrazňuje, že zásah vlády v Bělověžském pralese byl nezbytným krokem k záchraně pralesa a ke splnění požadavků práva EU (směrnice o přírodních stanovištích), neboť nečinnost by vedla k masivní ztrátě biologické rozmanitosti;

11.  naléhavě vyzývá vedoucí představitele orgánů Evropské unie a členských států, aby výsledky referenda ve Spojeném království konaného dne 23. června 2016 považovali za důležitý signál obecně panující nespokojenosti; vyzývá je, aby uvažovali o tom, jakým způsobem by se měla Unie zreformovat, aby se proces jejího rozhodování přiblížil občanům a aby bylo zajištěno důslednější dodržování zásady subsidiarity;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a Evropské komisi pro šíření demokracie prostřednictvím práva.