Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů

Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

–  s ohledem na konečný návrh nařízení Komise (EU) č. .../... , kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9,

–  s ohledem na mezinárodní standard finančního výkaznictví (IFRS) 9 „Finanční nástroje“ vydaný dne 24. července 2014 Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), dále na doporučení týkající se schválení IFRS 9 vydané Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG)

http://www.efrag.org/Assets/Download?assetUrl=%2Fsites%2Fwebpublishing%2FSiteAssets%2FEndorsement%2520Advice%2520on%2520IFRS%25209.pdf.

–  s ohledem na změny IFRS 4, které dne 12. září 2016 vydala IASB pod názvem ‘Applying IFRS 9 “Financial Instruments” with IFRS 4 “Insurance Contracts”‘ (Uplatňování IFRS 9 „Finanční nástroje“ s IFRS 4 „Pojistné smlouvy“),

–  s ohledem na zprávu Philippa Maystadta z října 2013 nazvanou „Should IFRS standards be more European?“ (Měly by být mezinárodní standardy účetního výkaznictví evropštější?),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze dne 2. dubna 2009,

–  s ohledem na zprávu ze dne 25. února 2009 vypracovanou skupinou na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 o posuzování mezinárodních účetních standardů a o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0248.

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 8. ledna 2016 adresovaný předsedovi Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci „Důsledky zavedení IFRS 9 pro finanční stabilitu – žádost o analýzu“ a na písemnou odpověď ze dne 29. února 2016,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 16. června 2016 adresovaný komisaři pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů ve věci schválení IFRS 9 a na písemnou odpověď na ze dne 15. července 2016,

–  s ohledem na studie vypracované pro Hospodářský a měnový výbor o IFRS 9 („IFRS Endorsement Criteria in Relation to IFRS 9“ (Kritéria přijímání IFRS s ohledem na IFRS 9), „The Significance of IFRS 9 for Financial Stability and Supervisory Rules“ (Význam IFRS 9 pro finanční stabilitu a pravidla dohledu), „Impairments of Greek Government Bonds under IAS 39 and IFRS 9: A Case Study“ (Znehodnocení řeckých státních dluhopisů podle IAS 39 a IFRS 9 – případová studie) a „Expected-Loss-Based Accounting for the Impairment of Financial Instruments: the FASB and IASB IFRS 9 Approaches“ (Účetnictví založené na očekávaných ztrátách v případě znehodnocení finančních nástrojů: přístupy FASB a IASB IFRS 9)),

–  s ohledem na otázku Komisi o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (O-000115/2016 – B8-0721/2016),

–  s ohledem na návrh usnesení Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že kvůli celosvětové finanční krizi se na pořad jednání skupiny G20 a EU dostala otázka úlohy, kterou plní IFRS v oblasti finanční stability a růstu, především pak pravidla uznávání ztrát, k nimž došlo v bankovním systému; vzhledem k tomu, že skupina G20 i de Larosièrova zpráva již před krizí zdůrazňovaly klíčové problémy týkající se účetních standardů, včetně procykličnosti spojené se zásadou tržního ocenění a uznávání zisku a ztrát, podceňování akumulace rizik během cyklických vzestupů a chybějící společné a transparentní metodiky pro oceňování nelikvidních a znehodnocených aktiv;

B.  vzhledem k tomu, že Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) vydala IFRS 9 „Finanční nástroje“ jako hlavní odpověď na některé aspekty finanční krize a její dopad na bankovní odvětví; vzhledem k tomu, že IFRS 9 nabyde účinnosti dne 1. ledna 2018, kdy nahradí IAS 39;

C.  vzhledem k tomu, že skupina EFRAG vydala pozitivní stanovisko k přijetí IFRS 9, které obsahovalo řadu připomínek týkajících se používání „reálné hodnoty“ v případě problémů na trhu, chybějící koncepční základny pro přístup spočívající ve vytváření rezerv na krytí očekávaných ztrát za období 12 měsíců a nevyhovujících ustanovení pro dlouhodobé investice; vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných dat účinnosti IFRS 9 a nadcházejícího standardu IFRS 17 v oblasti pojištění obsahuje stanovisko výhradu ohledně uplatnitelnosti tohoto standardu na pojišťovnictví;

D.  vzhledem k tomu, že polemika a diskuse o dopadu účtování v reálné hodnotě na dlouhodobé investice jsou vyostřeny tím, že chybí kvantitativní posouzení dopadu v této oblasti;

E.  vzhledem k tomu, že uznávání nerealizovaných zisků v rámci účtování v reálné hodnotě lze považovat za porušení směrnice o zachování kapitálu a směrnice o účetnictví; vzhledem k tomu, že Komise v současnosti porovnává postupy jednotlivých členských států pro rozdělování dividend;

F.  vzhledem k tomu, že klíčovým principem všech účetních standardů musí být zásada obezřetnosti;

G.  vzhledem k tomu, že nový standard je podle všeho stejně tak složitý, ne-li dokonce složitější než jeho předchůdce IAS 39; vzhledem k tomu, že původním záměrem bylo jeho zjednodušení;

H.  vzhledem k tomu, že očekávaný nový standard IFRS 17 v oblasti pojištění, který nahradí IFRS 4, nabyde účinnosti zřejmě až po roce 2020; vzhledem k obavám, které byly vzneseny v souvislosti s odlišnými daty účinnosti IFRS 9 a IFRS 17; vzhledem k tomu, že v září 2016 vydala IASB konečné změny IFRS 4, které nabízejí dvě dobrovolná řešení: překryvný přístup a dočasné vynětí na úrovni vykazujícího subjektu;

I.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor IFRS 9 pečlivě prozkoumal a za tímto účelem uspořádal veřejné slyšení, zadal čtyři studie o IFRS 9 a zorganizoval pečlivé přezkoumání na půdě výboru a řídil činnosti svého stálého týmu pro IFRS;

1.  konstatuje, že IFRS 9 „Finanční nástroje“ je jednou z hlavních odpovědí IASB na finanční krizi; bere na vědomí, že se již připravuje jeho uplatňování;

2.  uznává, že IFRS 9 v porovnání s IAS 39 představuje zlepšení, protože upustil od modelu založeného na vzniklých ztrátách a přijal model znehodnocení na základě očekávaných ztrát, který řeší problém opožděného přijímání příliš slabých opatření (známý jako „too little, too late“) v rámci postupu uznávání úvěrových ztrát; konstatuje však, že IFRS 9 vyžaduje důkladné posouzení v procesu účetnictví; zdůrazňuje, že v tomto ohledu se názory velmi rozcházejí a že auditoři poskytli pouze velmi málo konkrétních pokynů; žádá proto, aby příslušné pokyny vypracovaly evropské orgány dohledu společně s Komisí a skupinou EFRAG, aby se zabránilo případnému zneužití správy na základě volné úvahy;

3.  nemá v úmyslu napadnout nařízení Komise, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9, avšak připomíná své požadavky ohledně IFRS 9, které vznesl ve výše uvedeném usnesení ze dne 7. června 2016;

4.  připomíná, že přístup zlepšování právní úpravy vyžaduje posouzení dopadu; konstatuje, že pro IFRS 9 nebylo vypracováno náležité kvantitativní posouzení dopadu, což je zčásti způsobeno absencí spolehlivých údajů; zdůrazňuje, že je třeba lépe pochopit dopad IFRS 9 na bankovní a pojišťovnické odvětví, na finanční trhy obecně i na celé finanční odvětví jako takové; znovu proto IASB a EFRAG žádá, aby posílily své kapacity pro zhotovování analýz dopadu, zejména v makroekonomické oblasti;

5.  připomíná žádost Hospodářského a měnového výnoru, aby ESRB vypracovala analýzu důsledků zavedení IFRS 9 pro finanční stabilitu; připomíná, že se ESRB zavázala této žádosti vyhovět během roku 2017; vítá skutečnost, že ESRB vytvořila novou pracovní skupinu pro IFRS 9; připomíná Maystadtova doporučení ohledně kritéria „širšího veřejného blaha“, tj. že účetní standardy by neměly ohrožovat finanční stabilitu EU ani bránit jejímu hospodářskému rozvoji;

6.  upozorňuje, že je důležité plně rozumět interakci IFRS 9 s ostatními regulačními požadavky; vítá probíhající hodnocení dopadu IFRS 9 na banky v EU, které vypracovává EBA, jehož cílem je lépe pochopit vliv IFRS 9 na regulatorní kapitál, jeho interakci s dalšími obezřetnostními požadavky a způsob, jakým se instituce připravují na jeho uplatňování; konstatuje, že banky, které používají standardizovaný přístup, by byly pravděpodobně nejvážněji zasaženy snížením svého kmenového kapitálu tier 1; vyzývá proto Komisi, aby do konce roku 2017 navrhla vhodné kroky v obezřetnostním rámci, např. aby byl do nařízení o kapitálových požadavcích vložen režim postupného zavádění, který by zmírnil dopady nového modelu znehodnocení na dobu tří let nebo do okamžiku, než bude zavedeno adekvátní mezinárodní řešení, a který by zabránil případným náhlým a nepřiměřeným dopadům na kapitálové poměry a výpůjční kapacitu bank;

7.  poukazuje na nesoulad dat účinnosti IFRS 9 a nadcházejícího nového standardu IFRS 17; konstatuje, že IASB vydala změny IFRS 4, které řeší některé problematické body, zejména v souvislosti s použitím fakultativního odkladu; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou s pomocí skupiny EFRAG pečlivě zabývala a nalezla uspokojivé a adekvátní řešení, aby se v EU zajistily rovné podmínky;

8.  zdůrazňuje význam dlouhodobých investic pro hospodářský růst; je znepokojen tím, že účtování určitých finančních nástrojů, které jsou drženy přímo nebo nepřímo jako dlouhodobé investice, zejména vlastní kapitál, by mohlo odporovat hlavnímu cíli, jímž je podpora dlouhodobých investic; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby IFRS 9 sloužil dlouhodobé investiční strategii EU a omezoval procykličnost a pobídky k podstupování přílišných rizik; vyzývá Komisi, aby do prosince 2017 předložila příslušné posouzení;

9.   vítá stávající iniciativu Komise v oblasti porovnávání postupů jednotlivých členských států pro rozdělování dividend; vyzývá Komisi, aby zajistila soulad IFRS 9 se směrnicí o zachování kapitálu a směrnicí o účetnictví a aby vždy, když je to nutné, spolupracovala s IASB a s tvůrci standardů ze třetích zemí, aby získala jejich podporu pro úpravy a v případě absence této podpory zajistila v právních předpisech EU náležité změny;

10.  vyzývá Komisi, aby společně s evropskými agenturami dohledu, ECB, Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) a skupinou EFRAG pečlivě sledovala uplatňování IFRS 9 v EU, nejpozději do června 2019 připravila následné posouzení dopadu a předložila jej Evropskému parlamentu a dále postupovala v souladu s jeho stanovisky;

11.  vyzývá IASB, aby po zavedení IFRS 9 vypracovala hodnotící zprávu, aby mohla určit a posoudit nechtěné efekty tohoto standardu, zejména pro dlouhodobé investice;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.