Dokument ze zasedání
3.10.2016
NÁVRH USNESENÍ
předložený v souladu s čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu
o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 (MON-ØØ81Ø-6) na trh za účelem pěstování
(D046170/00 – 2016/2921(RSP) )
Předložili: Bart Staes, Lynn Boylan, Guillaume Balas, Sirpa Pietikäinen, Eleonora Evi
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 (MON-ØØ81Ø-6) na trh za účelem pěstování
(D046170/00 – 2016/2921(RSP) )
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 (MON-ØØ81Ø-6) na trh za účelem pěstování (D046170/00),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[1], a zejména na čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,
– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[2],
– s ohledem na vědecké stanovisko, které aktualizuje závěry posouzení rizik a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s geneticky modifikovanou kukuřicí odolnou vůči hmyzu MON 810 a které dne 6. prosince 2012 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin[3],
– s ohledem na vědecké stanovisko, které doplňuje závěry posouzení rizika pro životní prostředí a doporučení pro řízení rizik v souvislosti s pěstováním geneticky modifikované kukuřice odolné vůči hmyzu Bt11 a MON 810 a které dne 6. prosince 2012 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin[4],
– s ohledem na stanovisko, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, vůči pylu Bt-kukuřice, které dne 28. května 2015 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin[5],
– s ohledem na vědecké stanovisko k výroční zprávě společnosti Monsanto Europe S.A. o monitorování životního prostředí po uvedení na trh, pokud jde o pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 v roce 2014, které dne 9. března 2016 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[7],
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ve dnech 11. a 18. dubna 2007 společnost Monsanto Europe S.A. předložila Komisi v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 tři žádosti o obnovení povolení pro již existující potraviny, složky potravin a krmiva vyrobené z kukuřice MON 810, povolení pro krmivo obsahující kukuřici MON 810 či z ní sestávající a povolení pro produkty, které sestávají z kukuřice MON 810 či ji obsahují, pro jiné použití než v potravinách a krmivech, jako v případě všech ostatních druhů kukuřice, a to včetně pěstování; vzhledem k tomu, že po vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost byly tyto produkty oznámeny Komisi podle čl. 8 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení a zahrnuty do registru Společenství pro geneticky modifikované potraviny a krmiva;
B. vzhledem k tomu, že dne 9. března 2016 zaslala společnost Monsanto Europe S.A. Komisi dopis, v němž požadovala, aby byla část žádosti týkající se pěstování posuzována odděleně od zbylého obsahu žádosti;
C. vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON-ØØ81Ø-6, jak je popsána v žádosti, exprimuje protein Cry1Ab odvozený z Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki, který zajišťuje ochranu proti napadnutí některými škůdci z řádu Lepidoptera, včetně zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) a můr rodu Sesamia spp;
D. vzhledem k tomu, že uvádění geneticky modifikovaného osiva kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování bylo původně povoleno podle směrnice Rady 90/220/EHS[8] na základě rozhodnutí Komise 98/294/ES[9]; vzhledem k tomu, že dne 3. srpna 1998 udělila Francie společnosti Monsanto Europe S.A. (dále jen „společnost Monsanto“) souhlas s uvedením na trh produktů z kukuřice MON 810;
E. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 26c odst. 2 směrnice 2001/18/ES je pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 zakázáno na těchto územích: Valonsko (Belgie); Bulharsko; Dánsko; Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo (s výjimkou výzkumných účelů), Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Řecko, Severní Irsko (Spojené království), Slovinsko, Skotsko (Spojené království), Wales (Spojené království);
F. vzhledem k tomu, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je dokázáno, že přibližně 95 – 99 % uvolněného pylu spadne přibližně do 50 metrů od zdroje pylu, přestože vertikální pohyb nebo poryv větru může pyl během prášení zvednout vysoko do atmosféry a roznést jej do výrazné vzdálenosti až několika kilometrů;
G. vzhledem k tomu, že úřad EFSA svévolně vyloučil cizopylení u kukuřice z rozsahu svých vědeckých stanovisek týkajících se kukuřice MON 810, čímž opomenul případná rizika pro biologickou rozmanitost;
H. vzhledem k tomu, že od roku 2009 se ve Španělsku vyskytuje rostlina teosinte, jež je předchůdcem pěstované kukuřice; vzhledem k tomu, že populace rostlin teosinte by se mohly stát příjemci transgenní DNA pocházející z geneticky modifikované kukuřice MON 810, která se pěstuje v některých španělských regionech, v nichž se rychle šíří teosinte; vzhledem k tomu, že genové toky by se mohly přenést na teosinte, což by u ní vedlo k produkci Bt-toxinu a poskytlo hybridům kukuřice a teosinte větší odolnost ve srovnání s původními rostlinami teosinte; vzhledem k tomu, že tento scénář představuje významné riziko pro zemědělce i životní prostředí;
I. vzhledem k tomu, že příslušné španělské orgány informovaly Komisi a přítomnosti teosinte ve španělských kukuřičných polích, včetně velmi omezené přítomnosti v polích s geneticky modifikovanou kukuřicí; vzhledem k tomu, že z dostupných informací vyplývá, že přítomnost teosinte byla rovněž zjištěna ve Francii;
J. vzhledem k tomu, že Komise dne 13. července 2016 požádala úřad EFSA, aby do konce září 2016 posoudil, zda na základě současné vědecké literatury a dalších příslušných informací vyšly najevo nové poznatky, které by změnily závěry a doporučení vědeckých stanovisek úřadu EFSA, pokud jde o pěstování geneticky modifikovaných kukuřic MON 810, Bt11 a 1507 a GA21;
K. vzhledem k tomu, že Komise v bodě 22 svého návrhu prováděcího rozhodnutí uvádí, že pokud jde o místní mortalitu, úřad EFSA považuje za „přijatelné“ dvě míry mortality (0.5 % a 1 %), ale vzhledem k tomu, že ve svém vědeckém stanovisku přijatém dne 28. května 2015, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, vůči pylu Bt-kukuřice, úřad EFSA ve skutečnosti jednoznačně tvrdí, že „jakákoli konkrétní míra ochrany, kterou v tomto dokumentu používá vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA pro ilustraci, se uvádí pouze jako příklad“ a že „jakýkoli používaný limit musí být nutně nezávazný a měl by být upraven podle cílů v oblasti ochrany uplatňovaných v EU;
L. vzhledem k tomu, že Komise se ve svém návrhu prováděcího rozhodnutí rozhodla pro úroveň místní mortality nižší než 0,5 % a v příloze stanoví izolační vzdálenosti nejméně 5 metrů mezi polem, na němž je pěstována kukuřice MON 810, a chráněným stanovištěm, jak jej definuje čl. 2 odst. 3 směrnice 2004/35/ES, a to i přesto, že úřad EFSA jasně uvádí jako potvrzenou skutečnost, že nařízení izolační vzdálenosti 20 metrů kolem chráněného stanoviště od nejbližší plodiny kukuřice Bt11/MON 810, což je čtyřikrát více než vzdálenost, kterou navrhuje Komise, by mohlo snížit místní mortalitu i u vysoce citlivých necílových larev řádu Lepidoptera na úroveň pod 0,5 %;
M. vzhledem k tomu, že úřad EFSA ve svém vědeckém stanovisku přijatém dne 28. května 2015, které aktualizuje doporučení pro řízení rizik, aby v chráněných stanovištích došlo ke snížení expozice necílových organismů z řádu Lepidoptera, které je třeba chránit, vůči pylu Bt-kukuřice, uvedl, že “v současnosti není k dispozici dostatek údajů, které by umožňovaly dát mortalitu larev související s Bt-proteinem do kontextu celkové mortality“;
N. vzhledem k tomu, že neustále dochází k případům, kdy není vyžadováno monitorování životního prostředí po uvedení na trh, na což upozorňuje i úřad EFSA, který uvádí, že ze zprávy o monitorování z roku 2014 vyplývá, že zásada non-Bt refugia není ve Španělsku v plné míře uplatňována, jak tomu ostatně bylo i v minulých letech, a že analýza dotazníků pro zemědělce a přehled literatury poukázaly na metodické nedostatky podobné těm, které byly zjištěny v předchozích výročních zprávách o monitorování, pokud jde o kukuřici MON 810;
O. vzhledem k tomu, že vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA každý rok marně zdůrazňuje svá doporučení k monitorování životního prostředí po uvedení kukuřice MON 810 na trh, tedy to, aby byly poskytovány podrobnější informace o metodice odběru vzorků, aby došlo k omezení možnosti nerovných podmínek výběru v dotaznících pro zemědělce a aby se zajistilo, že budou určeny veškeré příslušné vědecké publikace; vzhledem k tomu, že vědecká komise pro GMO v souvislosti se zlepšením rámce odběru vzorků při provádění průzkumu u zemědělců každý rok marně připomíná význam vnitrostátních registrů o pěstování GMO a svá doporučení, aby vlastníci měli možnost zvážit, jak nejlépe využít informace obsažené ve vnitrostátních registrech, a aby byl podporován dialog s těmi, kteří jsou v souvislosti s pěstováním kukuřice MON 810 odpovědní za správu těchto registrů;
1. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;
2. domnívá se, že posouzení rizika pěstování, které vypracoval úřad EFSA, je neúplné a že a doporučení pro řízení rizika navržená Komisí jsou nedostatečná;
3. domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení (ES) č. 178/2002 spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;
4. vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;
5. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.