Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě

Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 97.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní

Úř. věst. C 349E, 22.12.2010, s. 77.

–  s ohledem na závěry Rady k deváté hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na summit o jaderné bezpečnosti, který se konal ve Washingtonu, D. C., ve dnech 31. března a 1. dubna 2016,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu (A/RES/66/61),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě

Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

–  s ohledem na rozhodnutí Valného shromáždění OSN A/RES/70/33, kterým se zřizuje otevřená pracovní skupina pro pokračování v mnohostranném jaderném odzbrojování v Ženevě roku 2016, a na zprávu této otevřené pracovní skupiny Valnému shromáždění OSN přijatou dne 19. srpna 2016 (A/71/371),

–  s ohledem na Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), komplexní zárukové dohody a dodatkové protokoly Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Úmluvu o fyzické ochraně jaderných materiálů, Mezinárodní úmluvu o potlačování činů jaderného terorismu, Haagský kodex chování proti šíření balistických raket, Smlouvu o omezení strategických zbraní (START I), Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT) a prodloužení dohody START roku 2010 (nová dohoda START),

–  s ohledem na závěrečný dokument hodnotící konference stran NPT, která se konala roku 2010, zejména na akční plán s 64 konkrétními následnými opatřeními,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že držení a používání jaderných zbraní bohužel stále hraje klíčovou roli ve vojenské politice států, které jaderné zbraně vlastní, ať již jsou jako jejich držitelé uznány, nebo nikoli; vzhledem k tomu, že držení a šíření zbraní hromadného ničení, jako jsou jaderné, chemické a biologické zbraně, patří k nejzávažnějším hrozbám pro mezinárodní mír a bezpečnost;

B.  vzhledem k tomu, že mnohostranný proces odzbrojování byl na léta přerušen a nebyl dostatek politické vůle jej oživit; vzhledem k tomu, že k naprosto prioritním cílům v oblasti bezpečnosti patří znemožnit teroristům nebo některým státům získat či použít jaderné zbraně, snížit světové jaderné zásoby, zastavit modernizaci v této oblasti a usilovat o svět bez jaderných zbraní;

C.  vzhledem k tomu, že závěry a akční plán hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), která se konala v roce 2010, byly klíčovými ujednáními k nastolení procesu skutečného jaderného odzbrojování; vzhledem k tomu, že výrazně chyběl pokrok i politická vůle, pokud jde o plnění konkrétních prováděcích cílů NPT, jako je 64 konkrétních opatření ve schváleném akčním plánu z roku 2010;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba dále posílit všechny tři pilíře NPT, tedy nešíření, odzbrojení a právo na spolupráci v oblasti civilního využívání jaderné energie;

E.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že bude předcházet programům šíření zbraní hromadného ničení, které jsou zdrojem celosvětového znepokojení, bude od nich odrazovat, zastavovat je a pokud možno je odstraňovat; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se EU usilovněji bránila tokům a financování šíření zbraní hromadného ničení, aby udělovala sankce za jejich šíření a vytvořila opatření, která by zabránila nehmotným přenosům znalostí a vědomostí, a aby přitom využívala vícestranných smluv a mechanismů kontroly, vnitrostátně a mezinárodně koordinovaných kontrol vývozů a programů spolupráce v oblasti snižování hrozeb;

F.  vzhledem k tomu, že roku 2016 uplynulo 20 let od okamžiku, kdy byla dne 24. září 1996 otevřena k podpisu Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; vzhledem k tomu, že tato smlouva nevstoupila v platnost, protože ji některé strany, jež nejsou smluvními stranami NPT, a některé smluvní strany NPT nepodepsaly nebo neratifikovaly;

G.  vzhledem k tomu, že čtyři z devíti států, které vlastní jaderné zbraně, nejsou smluvními stranami NPT a Korejská lidově demokratická republika (KLDR) stáhla své členství; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie a Rada bezpečnosti OSN odsoudily prohlášení KLDR, že dne 6. ledna 2016 provedla „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“; vzhledem k tomu, že KLDR dne 9. září 2016 provedla svou pátou jadernou zkoušku, čímž jednoznačně porušuje své mezinárodní závazky v rámci rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

H.  vzhledem k tomu, že EU se zúčastnila mezinárodních vyjednávání a mediačního procesu mezi skupinou E3/EU+3 a Íránem, jejichž cílem bylo nalézt diplomatické a mírové řešení v souvislosti s íránským jaderným programem; vzhledem k tomu, že EU má významnou úlohu jako strana společného komplexního akčního plánu dohodnutého s Íránem při dohledu nad prováděním této dohody;

I.  vzhledem k tomu, že v rámci sdílení jaderných struktur NATO nebo dvoustranných ujednání je v pěti členských státech NATO, které nevlastní jaderné zbraně (Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko), stále rozmístěno asi 150 až 200 substrategických jaderných zbraní, a to bez demokratické debaty a diskuse v těchto zemích, natož potvrzení o přítomnosti nebo nepřítomnosti zbraní hromadného ničení na jejich území;

J.  vzhledem k tomu, že strategická koncepce NATO z roku 2010 a přezkum postoje k obraně a zastrašování z roku 2012 zavazují NATO k cíli vytvoření podmínek pro svět bez jaderných zbraní;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko a Spojené státy pokračují v provádění nové smlouvy START, jejíž platnost skončí roku 2021, pokud ji obě strany neprodlouží;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba úzké koordinace a spolupráce mezi EU a jejími sousedy, zejména mezi Spojenými státy a Ruskem, aby se znovu započalo se snižováním počtu jaderných hlavic a s režimem nešíření jaderných zbraní a aby se v tomto směru pokračovalo;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení z hrozby obnovení závodů v jaderném zbrojení; zdůrazňuje proto, že posilování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) coby základního kamene celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojování má zásadní význam a je nezbytně zapotřebí pro opětovné potvrzení platnosti této velké dohody, jež stojí v centru NPT; naléhavě vyzývá, aby proto bylo vyvinuto veškeré úsilí s cílem provést NPT ve všech jejích aspektech a posílit dohody, smlouvy a agentury, jež tvoří stávající režim nešíření jaderných zbraní, zejména Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) a dohody MAAE o komplexních zárukách; prohlašuje, že aby bylo mezinárodní úsilí účinné, musí být vynakládáno v rámci správně vytvořené vize o dosažení světa bez jaderných zbraní co nejdříve;

2.  připomíná EU a členským státům, že jaderné odzbrojení a nešíření jaderných zbraní jsou zásadně provázány a vzájemně se posilují; zastává názor, že v zájmu pokračování a posílení NPT je nezbytný časový plán s programem kroků jaderného odzbrojení a lhůtami; naléhavě vyzývá státy, které vlastní jaderné zbraně, aby splnily svůj závazek podle článku 6 NPT „vést v duchu dobré vůle jednání o účinných opatřeních k zastavení závodů v jaderném zbrojení v blízké budoucnosti a k jadernému odzbrojení“; zdůrazňuje, že státy, které jsou držiteli jaderných zbraní, tento závazek v dostatečné míře nedodržují, přestože je nezbytný pro další význam celého systému nešíření jaderných zbraní;

3.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily jaderné odzbrojení prioritou své zahraniční a bezpečnostní politiky a aby překonaly patovou situaci v jednáních o jaderném odzbrojení na dvoustranné i celosvětové úrovni;

4.  vítá začleňování doložek o nešíření šíření zbraní hromadného ničení do dohod EU se třetími zeměmi a akčních plánů od roku 2003; poukazuje na to, že takováto opatření musí být uplatňována všemi partnerskými státy EU bez výjimky a musí být začleněna do všech dohod EU, včetně smíšených dohod;

5.  vítá rostoucí povědomí veřejnosti a politiků; podporuje kampaň hnutí „Starostové za mír“ v zájmu jaderného odzbrojení a světa bez jaderných zbraní do roku 2020 a iniciativu „Global Zero“; zdůrazňuje odpovědnost parlamentů a poslanců, pokud jde o podporu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení, a vítá úsilí globální Parlamentní sítě za jaderné odzbrojení (PNND);

6.  naléhavě vyzývá ty členské státy EU, které vlastní jaderné zbraně, aby okamžitě zastavily kvalitativní zlepšování, vývoj, výrobu a vytváření zásob jaderných hlavic a jejich nosičů; vyzývá tyto státy, aby přijaly nové iniciativy s cílem zahájit jednání mezi jadernými mocnostmi zaměřená na další výrazné snížení počtu jaderných zbraní a jejich konečné odstranění;

7.  vyzývá k přísnému dodržování moratoria na jaderné zkoušky, dokud nevstoupí v platnost Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), protože je stále ještě třeba ji ratifikovat; naléhavě vybízí zbývající státy vyjmenované v příloze II smlouvy CTBT, jejichž ratifikace je ještě zapotřebí, aby smlouva mohla vstoupit v platnost, aby ji urychleně podepsaly nebo ratifikovaly, neboť tato všeobecná a mezinárodně kontrolovatelná smlouva o zákazu zkoušek je tím nejúčinnějším způsobem zákazu zkušebních výbuchů jaderných zbraní a veškerých dalších jaderných výbuchů;

8.  podporuje další úsilí o posílení mandátu agentury MAAE, včetně zevšeobecnění dodatkových protokolů zárukových dohod MAAE a dalších kroků vytvořených za účelem rozvoje opatření k budování důvěry; snaží se zajistit, že bude mít tato organizace k dispozici dostatek zdrojů, aby mohla plnit svůj zásadní mandát, kterým je zabezpečování jaderných činností;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že státy vlastnící jaderné zbraně, které jsou smluvními stranami NPT, modernizují své arzenály a otálejí se snižováním či odstraněním svých jaderných arzenálů a opouštěním vojenské doktríny jaderného odstrašování;

10.  vyzývá všechny státy vlastnící jaderné zbraně, aby poskytly negativní bezpečnostní záruky a zdržely se jakéhokoli použití nebo hrozby použití jaderných zbraní;

11.  důrazně podporuje kroky Ruska a Spojených států, které vedou k podstatnému snížení počtu jejich jaderných zbraní, jak bylo dohodnuto ve smlouvách START a SORT; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad skutečností, že od vstupu nové smlouvy START v roce 2011 v platnost nedošlo k dalším jednáním o naléhavě potřebném snížení počtu rozmístěných i nerozmístěných jaderných hlavic, včetně – poprvé – substrategických jaderných zbraní; naléhavě tedy vyzývá k ratifikaci smlouvy CTBT a k pokračování nové smlouvy START;

12.  odsuzuje nejnovější jaderné zkoušky, které provedla KLDR, včetně zkoušky vodíkové bomby, jako vážnou hrozbu pro mír a stabilitu na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii; podporuje však rámec šestistranných jednání, vyzývá k jejich obnovení v zájmu odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a poznamenává, že v tomto ohledu hraje významnou úlohu Čína, a rovněž podporuje nedávné iniciativy týkající se prvních dvoustranných jednání mezi oběma státy, které sdílejí Korejský poloostrov; potvrzuje svoji podporu a závazek, pokud jde o pro mírové a diplomatické řešení jaderné otázky v KLDR; vyzývá KLDR, aby obnovila konstruktivní spolupráci s mezinárodním společenstvím, a zejména se členy šestistranných jednání, v zájmu trvalého míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově bez jaderných zbraní; zdůrazňuje, že jednáním o odstranění jaderných zbraní by výrazně napomohlo, kdyby probíhala souběžně s rozhovory o nahrazení korejského příměří z roku 1953 trvalými mírovými dohodami, jak již KLDR několikrát navrhla, ale její návrh byl zamítnut;

13.  vítá rezoluce Valného shromáždění OSN z prosince roku 2011 a 2012 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu a závěry Rady z července 2012, které podporují tento proces; zastává názor, že jednání o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu, Středomoří a severovýchodní Asie jsou zásadním krokem k vyřešení bezpečnostních obav zemí tohoto regionu; vyjadřuje politování nad odložením konference o vytvoření této zóny bez zbraní hromadného ničení, která byla naplánována v roce 2012; požaduje okamžité zahájení této konference;

14.  vyzývá všechny země v tomto regionu, aby do té doby, než bude zóna bez jaderných zbraní vytvořena, nevyvíjely, nevyráběly, nezkoušely ani jinak nezískávaly jaderné zbraně a aby nepovolovaly umístění jaderných zbraní nebo jaderných výbušných zařízení na svém území ani na území, jež mají pod svou kontrolou;

15.  vyzývá k vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení v Evropě; žádá zejména francouzské a britské vlády, aby se zbavily svých jaderných zbraní; naléhavě vyzývá vládu Spojených států, aby odstranila taktické jaderné zbraně z Evropy, a vládu Ruské federace, aby neumísťovala své jaderné zbraně v západní části svého území, případně aby je ze západní části svého území stáhla; vyzývá ke zrušení všech dohod o sdílení jaderných struktur mezi členskými státy EU a USA/NATO;

16.  vítá dokončení práce otevřené pracovní skupiny v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/70/33 a doporučení Valnému shromáždění OSN, obsažené v závěrečné zprávě otevřené pracovní skupiny (A/71/371) a přijaté s širokou podporou dne 19. srpna 2016, svolat v roce 2017 konferenci, která bude otevřena pro všechny státy, s cílem vyjednat právně závazný nástroj k zákazu jaderných zbraní, který povede k jejich úplnému odstranění; uznává, že to posílí cíle v oblasti nešíření jaderných zbraní a odzbrojení a povinnosti obsažené v NPT a napomůže to vytvářet podmínky pro globální bezpečnost a svět bez jaderných zbraní;

17.  vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly doporučení otevřené pracovní skupiny a významně k nim přispívaly, zejména k cíli právně závazného nástroje k zákazu jaderných zbraní, a to v procesu vedeném zásadami transparentnosti, nezvratnosti a ověřitelnosti a s náležitým ohledem jak na bezpečnostní, tak na humanitární rozměr jaderných zbraní;

18.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal členským státům, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro otázky odzbrojení, předsedovi hodnotící konference stran NPT v roce 2015 a generálnímu řediteli MAAE.