Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní

Úř. věst. C 349E, 22.12.2010, s. 77.

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučení hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní týkající se vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě

Úř. věst. 440, 30.12.2015, s. 97.

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003,

–  s ohledem na nedosažení dohody na závěrečném dokumentu na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015,

–  s ohledem na závěry Rady k deváté hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (8079/15),

–  s ohledem na dokumenty přijaté na jaře 2016 na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu,

–  s ohledem na rezoluci č. 2310 Rady bezpečnosti OSN (z roku 2016) o 20. výročí uzavření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT),

–  s ohledem na deklaraci z Tbilisi z roku 1977, která byla přijata konsensuálně Parlamentním shromážděním Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

–  s ohledem na prohlášení skupiny G7 ze dne 11. dubna 2016 o nešíření zbraní a odzbrojování, které bylo vydáno v japonské Hirošimě,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 13. prosince 2011 o vytvoření zóny bez jaderných zbraní v oblasti Blízkého východu (A/RES/66/61),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/422/SZBP ze dne 23. července 2012 na podporu procesu vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě

Úř. věst. L 196, 24.7.2012, s. 67.

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/70/33 ze dne 7. prosince o dosažení pokroku při vícestranném jaderném odzbrojování a na zprávu otevřené pracovní skupiny Valnému shromáždění OSN přijatou dne 19. srpna 2016 (A/71/371),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v sousedství Evropské unie značně zhoršila a stala se méně předvídatelnou; konstatuje, že hrozby jsou jak konvenční, tak nekonvenční povahy a že je vytvářejí jak státy, tak nestátní regionální a celosvětové subjekty;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní mír, bezpečnost a stabilita jsou vážně ohrožovány různými událostmi, včetně zhoršujících se vztahů mezi státy disponujícími jadernými zbraněmi, jako je Ruská federace, Spojené státy, Indie, Pákistán a Izrael, a dalším rozvojem jaderných kapacit v Korejské lidově demokratické republice (KLDR);

C.  vzhledem k tomu, že šíření biologických a chemických zbraní hromadného ničení se minimalizuje a postupně zastavuje účinným mezinárodním uplatňováním zákazů a povinností uložených úmluvou o zákazu biologických a toxinových zbraní z roku 1972 a úmluvou o chemických zbraních; vzhledem k tomu, že šíření jaderných zbraní hromadného ničení a jejich nosičů však zůstává jednou z nejzávažnějších příčin znepokojení celosvětového společenství;

D.  vzhledem k tomu, že k lednu 2016 vlastnilo devět států – Spojené státy, Rusko, Spojené království, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Korejská lidově demokratická republika – celkem asi 15 395 jaderných zbraní, a to ve srovnání s 15 850 zbraněmi v roce 2015;

E.  vzhledem k tomu, že je prioritou bránit teroristickým organizacím a jakýmkoliv dalším státům získat nebo použít jaderné zbraně, snižovat a odstraňovat veškerý jaderný arzenál a přiblížit se světu bez jaderných zbraní;

F.  vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného pokroku ohledně konkrétních kroků směrem k jadernému odzbrojení, jež bylo dohodnuto na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní znovu položila důraz na humanitární dopad jaderných zbraní;

G.  vzhledem k tomu, že i nadále musí být prioritní dále posílit základní cíle v oblastí nešíření zbraní a odzbrojování, které jsou stanoveny ve třech pilířích Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jimiž jsou nešíření zbraní, odzbrojení a spolupráce v oblasti mírového využití jaderné energie,

H.  vzhledem k tomu, že státy disponující jadernými zbraněmi, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, modernizují a posilují svůj arzenál jaderných zbraní a odkládají opatření ke snižování nebo odstranění svého jaderného arzenálu a k výraznějšímu odklonu od vojenské doktríny jaderného odstrašování;

I.  vzhledem k tomu, že Rusko a Spojené státy nadále provádějí novou Smlouvu o omezení strategických zbraní (START), jejíž platnost vyprší v roce 2021; vzhledem k tomu, že se oficiální návrh Spojených států zahájit jednání o stavu po vypršení této smlouvy nesetkal se vstřícnou odezvou Ruské federace a dosud nebylo vyjednáno žádné pokračování nové smlouvy START, které by se zabývalo snížením nestrategických i strategických jaderných zbraní s cílem tyto zbraně odstranit;

J.  vzhledem k tomu, že výbuchy v rámci zkoušek jaderných zbraní a/nebo jiné jaderné výbuchy představují hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a ohrožují celosvětové jaderné odzbrojování a režim nešíření jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že Smlouva o všeobecném zákazu zkoušek jaderných zbraní je neúčinnější formální cestou, jak zakázat zkoušky jaderných zbraní a jakékoliv jiné jaderné výbuchy; vzhledem k tomu, že v roce 2016 oslavíme 20. výročí otevření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) k podpisu, k čemuž došlo dne 24. září 1996;

K.  vzhledem k tomu, že navzdory všem snahám o svolání konference o vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě nejpozději do prosince 2012 v souladu s konsensuální dohodou smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní na hodnotící konferenci v roce 2010 k jejímu svolání dosud nedošlo;

L.  vzhledem k tomu, že je v důsledku ozbrojeného konfliktu v Sýrii podrobněji kontrolována bezpečnost a zabezpečení jaderných zbraní USA rozmístěných v Turecku;

M.  vzhledem k tomu, že dohody o kontrole zbraní a jejich nešíření jsou významnou součástí bezpečnostního uspořádání Evropy po studené válce, které se nyní jeví stále křehčím v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině;

N.  vzhledem k tomu, že dne 5. prosince 2015 uplyne 20 let od podepsání budapešťského memoranda; vzhledem k tomu, že Ukrajina dodržuje všechna ustanovení memoranda a zaujala iniciativní postoj k otázkám jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní na rozdíl od Ruské federace, která porušila své závazky tím, že obsadila část území Ukrajiny (Krym) a zahájila ozbrojený útok na východě Ukrajiny; vzhledem k tomu, že tato situace vytvořila nebezpečný precedens, když stát, který zaručil bezpečnost Ukrajiny v reakci na ukrajinské rozhodnutí připojit se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní jako stát nedisponující jadernými zbraněmi, narušil suverenitu Ukrajiny a její územní celistvost a ohrozil a vážně poškodil důvěryhodnost tohoto nástroje jako celku, ale také negativní bezpečnostní záruky poskytované státem disponujícím jadernými zbraněmi, jakož i samotnou Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a myšlenku dosáhnout pokroku při celosvětovém jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní na základě mezinárodního práva a vícestranných smluv;

O.  vzhledem k tomu, že Rusko rozmístilo rakety krátkého dosahu Iskander schopné nést jaderné hlavice v Kaliningradu s cílem provádět cvičení a přelety, jejichž součástí budou systémy s jadernými schopnostmi, a vzhledem k tomu, že ruské rozhodnutí pozastavit dohodu o likvidaci a řízení plutonia uzavřenou se Spojenými státy v roce 2000 zvýšilo obavy, že se Rusko stále více spoléhá na jaderné zbraně;

P.  vzhledem k tomu, že EU hraje významnou roli jako strana společného komplexního akčního plánu dohodnutého s Íránem, včetně úlohy EU jakožto plnoprávného člena společné komise dohlížející na provádění této dohody.

Q.  vzhledem k tomu, že dne 9. září 2016 provedla KLDR pátou jadernou zkoušku teprve několik měsíců od zkoušky provedené dne 6. ledna 2016; vzhledem k tomu, že tato zkouška, o které KLDR prohlásila, že se jednalo o „úspěšnou zkoušku vodíkové bomby“, je jasným porušením mezinárodních povinností KLDR stanovených rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a Společnou deklarací Severní a Jižní Koreje o denuklearizaci Korejského poloostrova, v níž se uvádí, že žádná z obou zemí nebude vyvíjet ani držet jakékoliv jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že šíření jakýchkoliv zbraní hromadného ničení, zejména však jaderných zbraní a jejich nosičů, představuje hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že KLDR v roce 2003 oznámila, že odstupuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), od roku 2006 provádí jaderné zkoušky a v roce 2009 oficiálně oznámila, že vyvinula jadernou zbraň pro odstrašování, což znamená, že se značně zvýšila hrozba, kterou KLDR představuje pro své sousedy v severovýchodní Asii a pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost.

R.  vzhledem k tomu, že v Evropské bezpečnostní strategii se uvádí, že pravděpodobně největší hrozbou pro naši bezpečnost je šíření zbraní hromadného ničení, a to včetně závodů ve vyzbrojování zbraněmi hromadného ničení, a že Evropská unie je odhodlána dosáhnout všeobecného dodržování mnohostranných smluvních režimů, jakož i posílení smluv a jejich kontrolních ustanovení; vzhledem k tomu, že globální strategie EU z roku 2016 vypouští všechny zmínky o zbraních hromadného ničení, nešíření a kontrole zbraní;

S.  vzhledem k tomu, že EU při přípravě na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 bohužel nebyla schopna se dohodnout na společném postoji k jadernému odzbrojení a vůbec poprvé uznala, že byla vyjádřena „různá stanoviska“ ohledně důsledků rozhodnutí ponechat si jaderné zbraně a že hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2015 nedokázala přijmout závěrečný dokument kvůli rozporům ohledně regionálního úsilí o vytvoření zóny bez jaderných zbraní na Blízkém východě;

T.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala k využívání všech nástrojů, které má k dispozici, aby předešla programům šíření zbraní, které vyvolávají obavy na celosvětové úrovni, odstrašovala od nich, zastavila je a pokud možno je odstranila, jak je jasně uvedeno ve Strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003;

1.  je hluboce znepokojen zhoršující se situací v oblasti regionální a mezinárodní bezpečnosti, opětovným vzestupem významu jaderných zbraní, který s tím souvisí, a neprováděním účinných kroků k odzbrojování a nešíření zbraní;

2.  vyzývá všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly konkrétní průběžná opatření ke snížení rizika výbuchů jaderných zbraní, včetně omezení provozního statusu jaderných zbraní a jejich přesunutí z místa, kde jsou rozmístěny, do skladiště, snížení významu jaderných zbraní ve vojenských doktrínách a rychlé omezení všech druhů jaderných zbraní;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení z důvodu možných porušení Smlouvy o jaderných silách středního dosahu (INF);

4.  podporuje summit o jaderné bezpečnosti 2016 a uznává, že nepovolený obchod s jadernými materiály a jejich použití je bezprostřední a závažnou hrozbou pro celosvětovou bezpečnost a dychtivě očekává dosažení úplného sledování a fyzického zabezpečení všech materiálů použitelných k výrobě zbraní;

5.  vítá završení práce otevřené pracovní skupiny OSN, jejímž prostřednictvím bylo dosaženo pokroku ve vícestranných jednáních o jaderném odzbrojení podle rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/70/33; vítá doporučení Valného shromáždění OSN obsažené v závěrečné zprávě otevřené pracovní skupiny (A/71/371) a přijaté s širokou podporou dne 19. srpna 2016 svolat v roce 2017 konferenci, jíž se budou moci účastnit všechny státy, za účelem vyjednávání o právně závazném nástroji pro zákaz jaderných zbraní, který povede k jejich naprostému odstranění; uznává, že tímto opatřením budou posíleny jak cíle v oblasti nešíření zbraní a odzbrojování, tak povinnosti uvedené ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a že toto opatření pomůže vytvořit podmínky pro celosvětovou bezpečnosti a svět bez jaderných zbraní;

6.  vyzývá členské státy EU, aby podpořily svolání této konference v roce 2017 a aby se konstruktivně zapojily do jejích postupů; a vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou a Evropskou službu pro vnější činnost, aby konstruktivně přispěly k postupům této vyjednávací konference svolané na rok 2017;

7.  připomíná 20. výročí otevření Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) k podpisu, k čemuž došlo dne 23. září 1996, a zdůrazňuje, že smlouva o zákazu jaderných zkoušek, která je všeobecná, mezinárodně a účinně kontrolovatelná, je nejúčinnějším nástrojem, jak zakázat výbuchy v rámci zkoušek jaderných zbraní a jakékoliv jiné jaderné výbuchy;

8.  důrazně vyzývá zbývající státy uvedené v příloze II CTBT, které musí smlouvu ratifikovat, aby vstoupila v platnost, aby CTBT co nejrychleji podepsaly a/nebo ratifikovaly, a tak neprodleně zajistily tomuto stěžejnímu právnímu nástroj plný právní účinek, a vítá v této souvislosti přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2310 (z roku 2016);

9.  vyjadřuje uznání Přípravné komisi pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, že dosáhla pokroku při dokončování a provozování účinného Mezinárodního monitorovacího systému, který i přesto, že smlouva dosud nevstoupila v platnost, přispívá k regionální stabilitě jakožto významné opatření pro posílení důvěry, posiluje nešíření jaderných zbraní a režim odzbrojování a přináší státům další výhody v oblasti vědy i civilního použití; vyjadřuje své přesvědčení, že Přípravná komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek bude při dalším provozu monitorovacího systému i nadále spoléhat na finanční příspěvky států;

10.  naléhavě žádá státy disponující jadernými zbraněmi, aby upustily od jakéhokoliv budoucího strategického plánování založeného na použití jaderných schopností; vyzývá k prohloubení dialogu se všemi státy disponujícími jadernými zbraněmi s cílem vykonávat společnou agendu zaměřenou na postupné snížení zásob jaderných hlavic; podporuje zejména kroky Spojených států a Ruska ke snížení počtu rozmístěných jaderných zbraní, jak bylo dohodnuto v nové smlouvě START;

11.  uznává, že odstranění taktických a určených substrategických jaderných hlavic krátkého dosahu z evropského území by pozitivně přispělo k vytvoření podmínek pro rozšíření zón bez jaderných zbraní, čímž by přispělo ke splnění závazků v oblasti nešíření zbraní a odzbrojení uvedených ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a současně by stanovilo precedens pro další jaderné odzbrojování;

12.  vyjadřuje uspokojení z vytvoření zón bez jaderných zbraní, což je pozitivní krok k vytvoření světa bez jaderných zbraní; zastává v této souvislosti názor, že zóna bez jaderných zbraní na Blízkém východě by měla zásadní význam pro dosažení trvalého a celkového míru v regionu; vyjadřuje v této souvislosti hluboké zklamání, že se v roce 2012 nepodařilo uspořádat konferenci o vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

13.  podporuje další úsilí o posílení mandátu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), včetně zevšeobecnění dodatkových protokolů k zárukovým dohodám MAAE a dalších kroků zaměřených na vytvoření opatření pro posílení důvěry;

14.  je přesvědčen, že společný komplexní akční plán, známý též jako íránský jaderný balíček, byl významným úspěchem vícestranné diplomacie a zvlášť diplomacie evropské, který by měl umožnit nejen podstatné zlepšení možných vztahů mezi EU a Íránem, ale také pomoci prosazovat stabilitu v celém regionu; je přesvědčen, že za zajištění důsledného a plného provedení tohoto plánu jsou nyní zodpovědné všechny strany; vítá vytvoření společné komise složené ze zástupců Íránu a E3/EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy) spolu s místopředsedkyní, vysokou představitelkou; plně podporuje místopředsedkyni, vysokou představitelku v její úloze koordinátora společné komise zřízené v rámci společného komplexního akčního plánu a je přesvědčen, že důsledné a plné provedení tohoto akčního plánu je i nadále záležitostí nejvyššího významu;

15.  odsuzuje nedávné jaderné zkoušky provedené KLDR a to, že tato země odmítá se řídit různými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně té poslední ze dne 2. března 2016 (č. 2070); vyzývá KLDR, aby upustila od dalších provokací a zcela, kontrolovatelně a nezvratně zastavila svůj jaderný program a program pro balistické rakety, ukončila všechny související činnosti a bez prodlení dostála svým mezinárodním závazkům, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN a rady guvernérů MAAE, jakož i jiným mezinárodním standardům v oblasti odzbrojování a nešíření zbraní a vrátila se k jednacímu stolu; vyzývá KLDR, aby neprodleně podepsala a ratifikovala Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; potvrzuje, že usiluje o diplomatické a politické řešení jaderné otázky v KLDR; vyzývá Čínu, aby ve své úloze stálého člena Rady bezpečnosti OSN na KLDR vyvíjela setrvalý tlak;

16.  vítá začlenění doložek o nešíření zbraní hromadného ničení do dohod EU se třetími zeměmi a do akčního plánů; poukazuje na to, že tato opatření musí být provedena bez výjimky všemi partnerskými zeměmi EU;

17.  vítá představení globální strategie EU a vyzývá ESVČ, aby jako následné opatření aktualizovala a rozšířila strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení z roku 2003 a nové pokyny pro činnost z roku 2009 a přihlédla přitom k výše uvedeným otázkám a problémům, a to s cílem zajistit, aby se EU stala hnací silou při posilování vícestranných dohod o jaderném odzbrojení a o nešíření jaderných zbraní a při dosahování pokroku v této oblasti;

18.  vítá pravidelné projednávání těchto témat prostřednictvím Konsorcia EU pro nešíření a dalších organizací občanské společnosti a expertních skupiny typu „think tank“ a vyzývá Konsorcium EU pro nešíření, aby rozšířilo svou agendu a zahrnulo na stejné úrovni též otázky odzbrojení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení členským státům, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro záležitosti odzbrojení, Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek a generálnímu řediteli MAAE.